17 C 109/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 284 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 284 200 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od 27. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 94 476,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení zaplatit českému státu - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené výroku rozhodnutí. Svůj nárok odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku – zahrada, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně na základě místního šetření a veřejně dostupných zdrojů (Facebook) zjistila, že žalovaný užívá předmětný pozemek k činnosti projektu pod názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Na Facebooku byla dne 27. 12. 2019 vytvořena veřejná skupina s názvem , Anonymizováno, , kde je od té doby především jejím správcem, panem , jméno FO, (který je též předsedou výboru žalovaného), ale i dalšími členy, kontinuálně prezentována činnost probíhající na pozemku, jako je vysazování a pěstování různých rostlin, plodin i stromů, zakládání záhonů, instalace stolu a lavic k posezení apod. U Obvodního soudu pro , adresa, zároveň probíhalo soudní řízení sp. zn. , spisová značka, , v němž se vlastníci bytů v domě č. p. , Anonymizováno, až , adresa, domáhali určení vlastnictví předmětného pozemku a řízení sp. zn. , spisová značka, mezi týmiž účastníky o vyklizení tohoto pozemku. Ačkoli sousedská iniciativa spočívající v zahrádkářské činnosti , Anonymizováno, je společensky prospěšným projektem, dochází tím k užívání pozemku jiného vlastníka bez právního důvodu. Intenzita užívání, i míra úpravy terénu (kultivace záhonů, stavba vyvýšených záhonů, kompostérů, pěstování plodících rostlin a čerpání užitku z nich), která je na pozemku realizována, již běžné veřejné užívání přesahuje. Pěstování zeleniny pro svůj užitek již neodpovídá veřejnému užívání, naopak toto představuje výnosy, které by pěstující jinak mohli mít z pozemků, které by museli pronajímat, a tedy hradit za jejich užívání. Právě toto představuje neoprávněné zvětšení majetkové podstaty žalovaného pramenící z užívání pozemku žalobkyně bez právního důvodu, a zároveň odpovídá újmě vznikající jednáním žalovaného žalobkyni. V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, čj. , spisová značka, , veřejné užívání je možno dále rozlišit na obecné a zvláštní. Možnost obecného užívání vzniká přímo ze zákona, k jeho vzniku tedy není třeba žádného povolení. Obecné užívání současně nevylučuje z užívání veřejného statku ostatní uživatele, okruh uživatelů je neomezený. Jakmile užívání jakýmkoli způsobem omezí či vyloučí z užívání ostatní uživatele, je nutno na ně pohlížet jako na užívání zvláštní (nejde-li dokonce o užívání protiprávní). Činnost žalovaného, probíhající na předmětném pozemku, obsahově přesahuje pojem obecného užívání veřejného prostranství a dochází tak k vyloučení ostatních uživatelů z užívání veřejného statku. Pokud žalovaný tvrdí, že funguje jen jako jakási „platforma“, která otevřeně přizývá k užívání širokou veřejnost, z pohledu obecného užívání tohoto veřejného prostranství tento argument nemůže obstát, neboť případné zapojení se do činnosti žalovaného se může týkat pouze té části veřejnosti, která by se chtěla realizovat stejným druhem činnosti (pěstováním plodin, péčí o záhony a rostliny, údržbou záhonů apod.), ale logicky by pak z užívání dané části veřejného prostranství vylučovala tu část veřejnosti, která by jej chtěla užívat jiným způsobem (např. míčové sporty, cvičení, grilování apod.). Pasivní legitimaci žalovaného žalobkyně shledává v tom, že žalovaný se k činnosti sám přihlásil. Na místě se nachází cedule „, Anonymizováno, – , e-mail, “ a na facebookových stránkách je mimo jiné prezentován text, kde je výslovně uvedeno, že zahradu spravuje společenství vlastníků bytového domu , adresa, . Dále Městský soud v Praze v řízení o nahrazení projevu vůle v bodě 5 odůvodnění svého rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 21. 9. 2023 uvedl zjištění, že „na členské schůzi dne 21. 3. 2019 SVJ rozhodlo, že na Předmětném pozemku zachová zeleň a vybuduje tam komunitní zahradu přístupnou veřejnosti“. Žalobkyně má tedy za to, že bez ohledu na argumentaci žalovaného, že k činnosti dochází i ze strany jiných osob, nelze právě o jeho činnosti pochybovat. Žalobkyně se dovolávala článku 11 odstavce 1 Listiny s tím, Česká republika jakožto subjekt má stejné právo na ochranu vlastnického práva jako kterýkoli subjekt jiný. Dne 17. 6. 2022 byla žalovanému doručena výzva k vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého užíváním předmětného pozemku bez právního titulu ve výši tržní hodnoty obvyklého měsíčního nájemného dle znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /2021, tj. 9 800 Kč za měsíc, což činí za období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2022 celkem 284 200 Kč. Žalovaný byl rovněž ve výzvě upozorněn, že v případě neuhrazení dlužné částky do 25. 6. 2022 bude žalobkyně svůj nárok uplatňovat soudní cestou. Žalovaný dopisem ze dne 30. 6. 2022 nárok na vydání bezdůvodného obohacení odmítl akceptovat, proto se žalobkyně domáhá nároku soudní cestou., právnická osoba, výzvě soudu, zda a jak žalobkyně v minulosti pozemek udržovala žalobkyně doplnila, že z její strany v minulosti byla prováděna nezbytná údržba, jako tomu bylo např. v roce 2020, kdy bylo na žádost žalovaného provedeno kácení stromů (toto nicméně uvedla až v návaznosti na jednání, kde tuto skutečnost zmínil předseda výboru žalované, s tím, že se jednalo o jedinou činnost ze strany žalobkyně, která na adresovanou žádost o svolení s kácením na pozemku skutečně proběhla). Žalobkyně zároveň až k námitce žalovaného a výzvě soudu sdělila, že 140 m2 zaplocené části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 k. ú. , adresa, žalobkyně pronajímá třetí fyzické osobě na základě nájemní smlouvy a na této výměře tedy nedochází k bezdůvodnému obohacování žalovaného (při prvním jednání ve věci si tohoto zástupkyně žalobkyně nebyla vědoma). V návaznosti na uvedené prohlásila nesporným, že na této části pozemku k bezdůvodnému obohacení žalovaného nedochází. Dále uvedla, že v nájemní smlouvě je stanoveno nájemné ve výši 82 Kč/m2/rok, což odpovídá částce 6,8 Kč/m2/měsíc. Částka za měsíční nájemné celého pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 k. ú. , adresa, , stanovená znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, předloženým k vyčíslení bezdůvodného obohacení, je 9 800 Kč, čili v přepočtu odpovídá této částce 6,8 Kč/m2/měsíc. Žalobu nicméně žalobkyně v této souvislosti nevzala ani z části zpět a k další námitce že obhospodařována je pouze minimální část pozemku uvedla, že v souvislosti s rozsahem činnosti, zakládající vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, který bude soudem v tomto řízení shledán, žalobkyně ponechá na úvaze soudu způsob jeho vyčíslení. Žalobkyně dále doplnila, že v průběhu řízení byl vyhlášen ve věci vedené zdejším soudem sp. zn. , spisová značka, rozsudek, dle kterého má být předmětný pozemek ze strany žalovaného vyklizen.

3. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Nárok žalobkyně na zaplacení předmětné částky zcela odmítá a považuje jej za zjevně neodůvodněný. Pozemek parc. č. 4071/1 neužívá žalovaný, nýbrž veřejnost. V rámci tohoto tam též pěstují zeleninu lidé z okolí. Žalovaný není ve věci pasivně legitimován a nemůže mu vznikat majetkový prospěch užíváním veřejného pozemku (žalovaný v této souvislosti odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ). Žalovaný pouze na sociálních sítích poskytl obyvatelům okolních domů informaci o činnostech, které na daném pozemku probíhají, aby jim umožnil se těchto činností zúčastnit a setkávat se zde s ostatními lidmi. Tato činnost, kterou se obyvatelé okolních domu iniciativně ujali, se ukázala být nezastupitelnou zejména v době covidu. Daný pozemek je veřejnou zelení, tvoří vnitroblok sídliště a vždy byl veřejně přístupný. Žalobkyně se navíc o tento pozemek nikdy nestarala. Pozemek 20 až 30 let ležel ladem, byl zdevastován, byli tam bezdomovci a odpadky, stav byl neudržitelný, proto se obyvatelé okolních domů cca v roce 2019 rozhodli, že tam udělají brigádu, odstranili odpad, pozemek vyčistili a upravili. Ve stavu, v jakém byl pozemek předtím by byl těžko k pronajmutí. V době koronavirové epidemie prostor skýtal možnost vzájemného setkávání, prostor je veřejně přístupný, může tam přijít kdokoli, na platformě na Facebooku je pouze pozvánka, která vyzývá okolní obyvatele, aby tam přišli pobýt. Na pozemku jsou též záhonky, nicméně se o ně starají lidé i z jiných domů než domu spravovaného žalovaným. Pěstování probíhá maximálně na cca 20 % plochy pozemku. Prospěch je spíše v rovině morální a sociální, nikoli však majetkové. Na většině pozemku je tráva a vzrostlé stromy (tedy i zastínění). Dále je tam přístup k zadním traktům dalších domů. Část pozemku je oplocena a užívá ji jiný uživatel, který má údajně dohodu s žalobkyní a za užívání jí platí. Žalovaný nemá z komunitní zahrady žádný majetkový prospěch (žádným způsobem za toto neinkasuje). Záměrem, proč projekt vznikl, je zvelebení okolí, v rámci toho také uživatelé realizují sběr odpadků, sekání trávy apod. Užíváním ze strany obyvatel přilehlých domů nemohlo dojít k újmě žalobkyně, naopak tito pozemek zvelebili na vlastní náklady. Pozemek měl sloužit obraně státu, ze strany náčelníka generálního štábu však bylo prohlášeno, jedná o majetek nepotřebný, je tedy otázka, v čem by bezdůvodné obohacení na úkor státu mělo spočívat. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, má žalovaný za to, že žalobkyni takto nemůže vzniknout újma a nemůže tak vzniknout ani bezdůvodné obohacení za užívání na straně jiného subjektu. Stejně tak s ohledem na výklad § 2991 o.z. má žalovaná za to, že pokud obohacení vzniká bez kauzální vazby na újmu jiného subjektu, nemá žádná osoba právo na jeho vydání. Snaha žalobkyně o vyklizení pozemku a vydání peněžitého plnění začala poté, co vlastníci přilehlého bytového domu č.p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, uplatnili u Obvodního soudu pro , adresa, v roce , Anonymizováno, v řízení sp. zn. , spisová značka, svůj nárok na převod pozemku a předložili důkazy o tom, že celý pozemek , Anonymizováno, byl určen k užívání veřejnosti jako vnitrobloková zeleň, plocha pro relaxaci a oddych a přístupové cesty k zadním traktům bytových domů. Svou žalobou žalobkyni zamezili v jejím záměru daný pozemek představující veřejné prostranství zcizit ve prospěch soukromého podnikatelského subjektu. Od té doby se žalobkyně snaží různými šikanózními kroky vlastníky bytového domu od vedení řízení odradit. Žalobu o zaplacení žalovaný vnímá jako další pokus žalobkyně o šikanu vlastníků domu, kteří se o pozemek spolu s ostatními obyvateli sousedních domů léta starají. Již v době výstavby se na tomto pozemku určeném pro stavbu sídliště (v 70. letech minulého století) nacházely zahrádky obyvatel bytových domů v , adresa, . , Anonymizováno, bylo v roce 1963 povoleno na parcelách , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, postavit bytový dům, přičemž z územního plánu je zřejmé, že jejich dům byl ukončující dům celého vnitrobloku a prostor mezi bytovými domy na zbylé části parcel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nezastavěných bytovým domem měla tvořit veřejná zeleň se stromy, sušáky a klepadly pro bytové domy a takto zrealizovaný stav byl v roce 1965 zkolaudován. Tehdejší vedení družstva vyhovělo žádosti uživatelů zahrádek a ponechalo jim možnost na části plochy , Anonymizováno, hospodařit, užívání fakticky trvá již od kolaudace. Vzhledem k rostoucímu zájmu obyvatel domů obklopujících daný vnitroblok podílet se na udržování daného pozemku, zřídilo vedení žalovaného komunikační platformu - webové stránky, , Anonymizováno, , na kterých dochází ke komunikaci mezi jednotlivými uživateli komunitní zahrady, jsou zde prezentovány pěstitelské úspěchy a společné aktivity. Je pravdou, že SVJ si odsouhlasilo, že pomůže s údržbou a vyčlenilo na to nějaké finanční náklady, za které bylo nakoupeno nářadí k tomu, aby je mohli využít ti, kteří chtějí na zahradě pracovat, za část byly pořízeny stromky, které byly vysazeny místo starých stromů, které již prostor ohrožovaly. V tomto směru bylo spolupracováno s Ministerstvem obrany, kdy bylo žádáno o to, zda by souhlasili s vykácením stromů a odbor údržby skutečně nechal tyto stromy vykácet. V tom se projevila jediná údržba ze strany Ministerstva obrany, která tam za dlouhá léta proběhla. Žalovaný má za to, že nelze požadovat nájemné za prostor, který je veřejně přístupný a který je užíván neurčitým okruhem subjektů. Pozemek parc. č. , hodnota, byl v minulosti předmětem restitučního sporu vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém soud shledal, že pozemek pro svůj charakter a funkční souvislost s bytovými domy nelze restituentům vydat (jedná se o tzv. zastavěný pozemek). Žalobkyně o pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 nejevila žádný zájem, nepečovala o něj a nechovala se jako vlastník.

4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti.

5. Vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 o výměře 1440 m2, druh pozemku – zahrada, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu je zapsána ve prospěch Ministerstva obrany (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, ).

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že pozemek je dle územního plánu veřejnou zelení a měl by tak sloužit veřejnému užívání.

7. Část předmětného pozemku o výměře 140 m2 byla žalobkyní pronajata třetí osobě na dobu určitou od 1. 8. 2022 do doby převodu předmětu nájmu na nového nabyvatele, nejdéle však do 31. 7. 2025 (prokázáno nájemní smlouvou uzavřenou 20.7.2022).

8. Předmětný pozemek č. , Anonymizováno, /1 je částečně zarostlý stromy pod nimiž je udusaná hlína a spadané listí, na části pozemku je trávník a starší sloupky sušáků, mezi nimiž jsou nataženy šňůry na prádlo, na další části plochy je pak komunitní zahrada, kde jsou nižší desítky záhonků o hrubých rozměrech kolem dvou metrů čtverečních, kompostéry a dvě bedny s nářadím, část pozemku za nimi je zarostlá divokou zelení. Pozemek je z části oplocen, avšak (vyjma části, která přiléhá přímo k domu na pozemku parc. č. , hodnota, , je pod samostatným oplocením, dle nesporných tvrzení účastníků je pronajata třetí osobě a nachází se na ní trávník a sezení) je veřejnosti přístupný. Celý pozemek č. , Anonymizováno, /1 je z přední části přístupný z , adresa, , kde vede pozemní komunikace. V levém rohu pozemku (při pohledu z , adresa, ) se nachází plynová stanice. Pozemek č. , Anonymizováno, /1 sousedí s pozemkem č. , Anonymizováno, /3, který je ve vlastnictví žalovaného, z nějž vede na pozemní komunikaci 13 betonových schůdků se zeleným zábradlím, pozemek je z ulice ohraničený živým plotem a železným oplocením pod uzamčením. Na pozemku se nacházejí nově natřené sušáky na prádlo. Účastníci (v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, ) učinili nesporným, že hranice předmětného pozemku a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 prochází přes část sušáku a zhruba 1 metr až 1 a půl metru od vzrostlého stromu vrby a protíná drobné schodiště vedoucí na hlavní komunikaci. Před domem žalovaného i domy, které s domem žalovaného sousedí, se nachází betonové dvory (tyto nejsou součástí pozemku č. , Anonymizováno, /1). U domu na pozemku parc. č. , hodnota, se nachází nezachovalé, staré, betonové schodiště - průchod do vnitrobloku a zároveň z plánku z katastru nemovitostí a z místního ohledání vyplývá, že na tomto dvorku se nachází střecha, která přiléhá k pozemku 4068 a je součástí tohoto pozemku. , adresa, nacházející se u domu č. , hodnota, , ke které vedou rovněž malé betonové schůdky, které následně vedou na pozemek č. 4071/1 není pod uzamčením a cesta vedoucí od schodiště je používána, je zde vyšlapaná cestička. , adresa, pozemkového katastrálního operátu vede dle vyjádření žalovaného mezi dvěma kompostéry nacházejícími se u vchodu z hlavní ulice, vedle je umístěn přístřešek na popelnice, popelnice se tam nenachází. U kompostéru je ukončen plot. Směrem z , adresa, je umístěna cedule s nápisem , Anonymizováno, a emailem žalovaného (v protokolu z místního šetření ve sp.zn. , spisová značka, je sice uvedeno, že na ceduli je „společenství vlastníků Pod Rapidem“, z fotografií je však zcela zřejmé, ač je nápis částečně nečitelný, že končí písmeny „cz“ a jedná se tedy skutečně o emailovou adresu). Tato část pozemku je přístupná veřejně, pouze je zde malý plůtek a za ním pod svahem umístěné záhony s kompostéry, na této části neoploceného pozemku, ve spodní části, blíže k bytovým domům se nachází dvě dřevěné bedny s nápisy , Anonymizováno, , kde se nachází konve a další zahradní nářadí (prokázáno fotografiemi založenými účastníky, fotografiemi a videozáznamy a protokolem z místního šetření ze dne 30. 10. 2023 realizovaného Obvodním soudem pro , adresa, ve věci sp.zn. , spisová značka, ).

9. V letech 2018 a 2019 byl předmětný pozemek zejména v části, kde se aktuálně nachází komunitní zahrada zarostlý náletovými dřevinami, neupravený, nacházely se na něm odpadky a zbytky kartonů, působící dojmem, že je někdo využíval jako provizorní nocleh (prokázáno fotografiemi z let 2018 až 2020 a výpovědí svědka , jméno FO, ).

10. Žalobkyně zadala znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, zpracovat znalecký posudek za účelem zjištění tržní hodnoty obvyklého nájemného pozemku. Znalkyně určila porovnávací metodou (při srovnání s pozemky v jiných lokalitách nabízených k využití jako zahrada) tržní hodnotu obvyklého měsíčního nájemného 9 800 Kč měsíčně za celou plochu 1440 m2 (6,80 Kč/m2/měsíc). Z posudku není zjevné, že by znalkyně zohlednila limitaci možnosti užívání pozemku danou územním plánem, tj. zejména nemožnost vyloučení veřejnosti z jeho užívání (prokázáno znaleckým posudkem číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaným ke dni 31. 8. 2021, včetně příloh v podobě informace o pozemku z nahlížení do katastru, map a snímků pozemku).

11. Na Facebooku ve veřejné skupině , Anonymizováno, , kde je v popisu pozvánka pro zájemce o pěstování zeleniny či práci na zahradě, je mimo jiné uvedeno, že zahradu spravuje společenství vlastníků bytového domu , adresa, , kde si lze půjčit nářadí pro práci na pozemku. Jedná se o zarostlou část pozemku ve vlastnictví ministerstva obrany, o níž vedou obyvatelé bytového domu pod Rapidem 2454 a 2455 soudní spor. Historicky byl pozemek určen jako veřejná sídlištní zeleň k přilehlému bytovému domu a obyvatelé tohoto domu a sousedních domů si na něm zřídili zahrádky. Postupem času původní zahrádkáři vymřeli a pozemek zarůstal oddenky a náletovou vegetací. V uvedené skupině pan , jméno FO, (který je předsedou výboru žalovaného) dne 28. 4. 2020 uváděl, že mají ještě volné místo na záhony s odkazem na email , e-mail, . Dále odpovídal na dotaz, zda je v komunitní zahradě volné místo, sdělením, že ještě jsou k dispozici volné záhonky, a to také s odkazem na email žalovaného. K pozdějšímu dotazu sděloval, že pro daný rok již jsou záhonky obsazené, ale každý rok se část lidí vymění a budou se snažit vytvořit záhonky nové. Dne 6. 4. 2021 se omlouval, že k záhonku omylem přiřadil někoho jiného, neboť neměl dotyčnou v seznamu zahradníků a když na email nikdo nereagoval, záhonek zryli, aby byl k dispozici pro případné nové zájemce. Opět odkazoval na zaslání emailu na emailovou adresu žalovaného s tím, že v návaznosti na to zařadí zájemce do plánku. Dne , Datum narození advokátky, , že zahájili sezónu vysazením několika ovocných stromů se podařilo obsadit téměř 30 záhonů. Ve skupině sdílel i další informace, např. dne 16. 9. 2021 a 26. 10. 2021 informace o plánovaných akcích úklidu , Anonymizováno, , dále sdílel informace o pěstování zeleniny, uváděl, že rajčatům se na zahradě daří, sdílel fotku podzimních květin z , Anonymizováno, a děkoval třetí osobě za novou lavičku (prokázáno náhledy facebookových stránek s příspěvky z roku 2020, 2021 a 2022 stran , Anonymizováno, ).

12. Žalovaný investoval do pořízení nástrojů k údržbě pozemku za roky 2020 - 2022 v souhrnu řádově drobnější tisíce Kč za nářadí, příslušenství sekačky, ovocné stromy apod. (prokázáno výpisem z pokladní knihy).

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem doručeným 17. 6. 2022 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku v celkové výši 284 200 Kč (prokázáno výzvou k vydání bezdůvodného obohacení z června 2022 včetně doručenky). Žalovaný nárok žalobkyně odmítl jako fiktivní. Uvedl, že s údržbou pozemku měl pouze náklady, pozemek je využíván jako veřejně přístupná zeleň a zahrada pro obyvatele vnitrobloku. Jako veřejné prostranství není možno jej výlučně užívat, neboť je třeba strpět průchod širokého okruhu veřejnosti (prokázáno odpovědí na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení z 30. 6. 2022).

14. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že svědek není členem žalovaného, bydlí v jiném domě z širšího sousedství asi od roku 1998. Pokud je o pozemek 4071/1, hranice pozemku svědkovi přesně známy nejsou, původně se domníval, že pozemek patří k okolním domům, neboť je to v podstatě uzavřený vnitroblok, kde je průchod k domům. Až z hovoru s panem , jméno FO, někdy cca v červnu loňského roku, zjistil že se o pozemek hlásí Ministerstvo obrany. Svědek je členem a předsedou bytového družstva, které vede spor s žalobkyní o nahrazení vůle vlastníka pozemku, k vydání jiného pozemku, z důvodu, že tvoří funkční celek s domem, resp. pozemkem na kterém se tento nachází. V době, kdy tuto záležitost řešil, si všiml, že dál již jsou pozemky města, a proto měl za to, že všechny ty další pozemky jsou obecní a byl překvapen, když zjistil, že ještě je zde další pozemek, který také spadá pod Českou republiku - Ministerstvo obrany. Od roku 1998 nikdo o pozemek , Anonymizováno, /1 nejevil jakýkoliv zájem až do doby, než to tam svépomocí lidé vyklidili. Pozemek , Anonymizováno, /1 dříve vypadal jako doupě, kde bydleli bezdomovci, byly tam zbytky ze stavby, byl zarostlý, neudržovaný, nikdo tam nechodil, ze země koukaly dráty, povalovaly se tam různě cihly atd. vyšlapaná cestička byla celá zarostlá. Byly tam odpadky a skupina bezdomovců, ti tam dělali hluk a problémy. Smrdělo to tam, neboť tam bezdomovci chodili i kálet. Měla je odtud vyvádět i PČR. Svědek zaregistroval, že odtamtud něco vyklízeli. Po delší době zase došlo k odvozu odpadků a následně tam docházelo k prořezání náletových dřevin a začaly tam vyrůstat malé záhonky. Změny na pozemku svědek pozoroval někdy mezi rokem 2018 a rokem 2020. Na daný pozemek pak chodil častěji relaxovat v době rekonvalescence po úrazu a v té souvislosti si všiml, že tam jsou záhonky, o tom informoval svoji manželku, která projevila zájem, že by tam také chtěla mít záhonek. Svědek se proto ptal nějaké sousedky (nebyla členkou žalovaného, bydlela u pošty), která se tam vyskytovala, zda by tam také mohli mít záhonek, ta uvedla, že když si tu část vyklidí a upraví, není asi důvod, proč ne. Upravili si tedy záhonek asi 1 x 2 m, kde měli bylinky, rajčata a zimní jahody, to bylo někdy v roce 2020. Na záhonku nebyla běžná půda, bylo to v podstatě rumiště, takže do toho bylo investována spoustu času. Prostor vyžadoval vyčistit od igelitů, cihel a podobných věcí, hlínu svědek prosíval. Následně se tam pak scházeli takto s dalšími lidmi, kteří tam drobné záhonky upravovali. Z prken udělali lavičku a následně další lavičky z pařezů a náletů a večer, když šli záhonky obhospodařit, tak se tam scházeli. Žalované SVJ se v tomto angažovalo tak, že poskytlo vodu, kdy ze střechy udělali rezervoár na vodu, neboť tam jinak nebylo odkud zalévat, a dokonce v době, kdy bylo sucho, umožnili i vodu načerpat. To byla prakticky jediná pomoc z jejich strany, kterou svědek zaznamenal. Nezaznamenal, že by se SVJ o to nějak bralo, že by se tam nějak zasazovalo nebo to řídilo a vstupovalo do toho. Řešilo se také, aby se vědělo, kdo tam byl, kdo se tam jak pohybuje, kdyby se například něco stalo, aby byl nějaký kontakt. Toto ani neřešilo SVJ jako spíše pan , jméno FO, , který se nabídl, že vytvoří nějaký seznam, kdo tam co obhospodařuje. Pokud jde o možnost zalévání, SVJ za toto nepožadovalo žádnou úhradu, i když svědek nabízel, že by se na ní podílel. Uvedli, že to nějak vyřeší v rámci domu, jinak to nebylo nějak více organizované, byla to v podstatě komunita. Následně se tam udělala cedule , Anonymizováno, Chodili tam lidé snad z celých , Anonymizováno, a okolí. Z domu, kde bydlí pan , jméno FO, , žalovaný zaznamenal kromě pana , jméno FO, asi dvě další osoby, ostatní spíš odtamtud chodili pryč, svědek tedy předpokládal, že jsou spíše z širšího okolí, dokonce tam byl i někdo z nějaké přilehlé vily. Svědka překvapilo, když loni pan , jméno FO, uváděl, že vznikly nějaké problémy a probíhají v této souvislosti soudy a že to tedy vypadá, že letos už nezasejí. Svědek za užívání ani v souvislosti s ním nic nehradil a není mu ani známo, že by cokoli hradili ostatní osoby, které zahradu využívaly. Svědkovi není známo ani to, že by kdokoliv měl z provozu komunitní zahrádky nějaký materiální prospěch. Spíše do toho všichni investovali svůj čas a úsilí, nebo i nástroje. Svědek např. pořizoval tyčky na rajčata. Úpravy pozemku probíhaly postupně. Skrz pozemek je průchod do domu. v minulosti tam občas někdo prošel, něco ulomil, následně, když se tam začaly objevovat záhonky, tak se lidé, co se tam angažovali, domluvili a vyklučili keře, aby tam trošku mohlo slunce, neboť tam bylo zastíněno. Lidé, co tam měli ty drobné záhonky, se domluvili na nějakou brigádu, kdy každý něco přinesl. Dohromady dali nástroje a někdo přivezl i mulčovačku a následně z toho, co prořezali pak mulčovali cestičky. Na tom se podílel i sám svědek. Vysadili tam i nějaké stromy, třeba třešeň. Pokud jde o další údržbu v podstatě z lidí, kteří se tam nějak angažovali s těmi záhonky, tam každý něco udělal, někdy to bylo podle domluvy. Třeba na podzim se nějakou sobotu dopoledne sešli a odstranili zbytek zeleně ze záhonků, kterou zkompostovali. Jedná se o polootevřený vnitroblok, který je položen níž než okolní silnice, takže je tam klid, a když tam byly ještě ty dřeviny, tak to bylo ještě výraznější. Svědek trpím tinitem, vadí mu hluk, takže se tam chodil ukrývat. Jak se pozemek začal vyklízet, tak už to bylo kulturnější, byl to kousek přírody v Praze, který si utvářeli dle svého, aby se tam dalo odpočívat. Výnosy plodin moc nebyly, rajčata zničila plíseň, druhý rok slimáci, měli pár rajčat v biokvalitě nicméně v porovnání s cenou sazenic a s cenou rajčat, za které je možno je koupit v obchodě, byla investice větší, než užitek. Žádný materiální prospěch tedy svědek neshledává, spíše šlo o dobrý pocit a že měl motivaci jít večer zalít. Svědkovi toto pomáhalo i v rámci rekonvalescence. Když měl povoleny vycházky mohl tam takto chodit odpočívat a byl motivován chodit pravidelně. Pokud jde o finance, spíš se tedy jednalo o náklady, než jakýkoliv materiální zisk. Záhony jsou malé, většinou tam byly sazeničky jahod a rajčat. Pozemek vždy byl a je veřejně přístupný komukoli, svědek byl proto i byl překvapen, že se tam nekradlo, líbilo se mu, že tam je nějaká důvěra, že tam panuje slušnost. Jak se tam začal ten prostor zvelebovat, tak to bylo vidět už i z ulice, takže potom přicházeli třeba i lidé jednorázově si tam posedět a odpočinout.

15. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věrohodnosti neměl pochybností. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 o.s.ř.

16. Soud dále provedl důkaz podrobným územním plánem, dodatkem k územnímu rozhodnutí číslo , hodnota, s přiloženým plánem, územním rozhodnutím číslo , hodnota, z , datum, s přílohou, kde je návrh na postavení domu v , adresa, , rozhodnutím z , datum, a odpovědí , právnická osoba, z , datum, , který se vyjadřuje k vydání okolních pozemků dle § 60 Zákona 219/2000 Sb., z těchto důkazů však nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro řízení, neboť se týkaly historie výstavby a otázky, zda pozemky tvoří funkční celek, která však nebyla z hlediska předmětu tohoto řízení podstatná.

17. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků navržených žalovaným (, jméno FO, a , jméno FO, , kteří pomáhali s údržbou předmětného pozemku a užívaly jej k rekreaci a odpočinku), jejich výpověďmi mělo být prokazováno, že žalovaný neměl z pozemku žádný ekonomický prospěch a nevybíral za jeho užívání žádné úhrady. Soud tyto důkazy shledal s ohledem na výsledky dokazování i právní hodnocení věci jako nadbytečné. Soud neprovedl ani navrhovaný důkaz místním šetřením, neboť nárok se vztahuje k době minulé, kdy aktuálním místním šetřením není možno spolehlivě seznat situaci, jaká byla na pozemku v době, za kterou žalobce požaduje bezdůvodné obohacení. Zároveň byl k důkazu proveden protokol a místním šetření spolu s videy a fotografiemi pořízenými ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, dne 30. 10. 2023, kde s ohledem na stejný okruh účastníků byli při pořízení přítomni zástupci obou stran a další místní šetření se s ohledem na to že strany takto provedené důkazy nikterak nezpochybňovaly, jevilo jako nadbytečné. Soud si nevyžádal ani žalobkyní k důkazu navržený zápis z členské schůze SVJ ze dne 21. 3. 2019, kde mělo být uvedeno, že SVJ rozhodlo, že na předmětném pozemku zachová zeleň a vybuduje tam komunitní zahradu přístupnou veřejnosti, kterým měla být prokazována pasivní věcná legitimace žalovaného s ohledem na to, že se k činnosti na pozemku v rozhodné době veřejně hlásila. Tento důkaz shledal soud s ohledem na právní posouzení věci jako nadbytečný, a to i v kontextu toho, že sám žalovaný nesporoval, že činnost v komunitní zahradě nějakým způsobem koordinoval.

18. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

19. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku – zahrada, v katastrálním území , adresa, , který je podle územního plánu určen k veřejnému užívání jako veřejná zeleň. Na (rozměrově blíže nespecifikované) části pozemku se v roce 2021 nacházelo necelých cca 30 záhonků (o rozměrech cca 2 m2), které se na pozemku nacházely v obdobném množství ještě 30 října 2023 (kdy bylo provedeno místní šetření ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně pozemek dlouhodobě neudržovala, takže byl zarostlý, nacházely se na něm náletové dřeviny, odpadky a zdržovali se tam bezdomovci. Jedinou údržbou, ke které ze strany žalobkyně došlo bylo vykácení stromů, o což byla požádána ze strany místních obyvatel (jinou formu údržby nebyla schopna žalobkyně uvést, ani k výzvě soudu a poučení dle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., byť tvrdila, že pozemek udržovala). Obyvatelé okolních domů a širšího sousedství začali cca v roce 2018 předmětný pozemek kultivovat a udržovat, postupně prořezali dřeviny, odstranily odpadky, vysadily nové stromky a cca v roce 2020 začali upravovat na části pozemku záhonky. Následně umístili z pohledu z ulice ceduli , Anonymizováno, , kde je uveden email žalovaného (, e-mail, ). Na Facebooku vznikla veřejná skupina , Anonymizováno, , kde je v popisu pozvánka pro zájemce o pěstování zeleniny či práci na zahradě, je mimo jiné uvedeno, že zahradu spravuje společenství vlastníků bytového domu , adresa, , kde si lze půjčit nářadí pro práci na pozemku. , jméno FO, (který je předsedou výboru žalovaného) sdílel v této skupině aktuality stran komunitní zahrady, zval ke společnému úklidu a řešil v této skupině dotazy, zda jsou ještě volné záhonky a koordinoval tak zájemce. Žalovaný pro komunitní zahradu poskytoval vodu k zalévání a nářadí k obhospodařování záhonků. Aktivit komunitní zahrady a obhospodařování záhonků se účastnili lidé z širšího okolí. Pozemek byl a je veřejně přístupný.

20. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.

21. Podle § 2991odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 1194. odst. 1 o.z je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

23. Podle § 1195 odst. 1 společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

24. Podle § 1196 odst. 1 společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.

25. Na základě výše uvedeného soud shledal, že na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, jehož se žalobkyně domáhá, dojít nemohlo. Zákonná úprava společenství vlastníků, je založena na principu omezené právní subjektivity. Zákon normuje způsobilost k právnímu jednání speciálně (v § 1194 odst. 1 o.z.) a váže ji k naplňování účelu společenství. Jen v rámci tohoto naplňování je společenství, respektive jeho příslušné orgány za něj, způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku (§ 1195 odst. 1 o.z.). Dle důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, je společenství vlastníků pojato jako právnická osoba, jejíž účel je vymezen správou domu a pozemku. To vyjadřuje i zákonná restrikce vylučující výslovně způsobilost společenství podnikat nebo podílet se na podnikání jiných osob. To má své odůvodnění mj. i zákonným ručením vlastníků jednotek za dluhy společenství. Činnost společenství a jeho právní jednání mohou tedy být činěny pouze v rámci určeného předmětu činnosti a dalších jednání výslovně připuštěných zákonem. Z tohoto hlediska není možné přičítat žalovanému provozování komunitní zahrady na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 v katastrálním území , adresa, , který nespadá do vlastnictví vlastníků jednotek spravovaných žalovaným, neboť k tomuto žalovaný nemá způsobilost. Nejedná se ani o pozemek, který by žalovaný mohl s ohledem na svou omezenou způsobilost k právním úkonům spravovat. Pokud k realizaci komunitní zahrady došlo a její provozování by mělo představovat bezdůvodné obohacení, byla by odpovědnost přičitatelná osobám, které za žalovaného takto jednaly, nikoli však žalovanému (a to ani v případě, že by o záležitostech komunitní zahrady bylo hlasováno na schůzi SVJ, jak žalobkyně uváděla). Žalovaný nemá potřebnou způsobilost, aby jakkoli provozoval komunitní zahradu na pozemku, který nespadá do jeho správy. Při opačném výkladu by se tímto potenciálně nepřípustně rozšiřovala odpovědnost všech vlastníků jednotek, kteří ze zákona ručí za dluhy společenství (a ručili by takto za dluhy vzniklé takovou činností mimo vymezený přípustný rámec činnosti SVJ bez ohledu na to, jestli konkrétně oni s takovou činností souhlasili), takový postup by byl v přímém rozporu se smyslem citovaných ustanovení tak, jak jej uvádí důvodová zpráva. Žalovaný tedy nemůže být v řízení pasivně věcně legitimován. Pokud navíc žalobkyně argumentuje že k bezdůvodnému obohacení došlo hospodářským prospěchem uživatelů v podobě možného výnosu plodin, nad rámec toho, k čemu má veřejné prostranství sloužit, neboť uživatel by musel uživatel vynaložit prostředky jinde aby dosáhl stejného prospěchu, je třeba vzít v úvahu, že společenství vlastníků (i pomineme-li nyní limitovanou subjektivitu) jako právnická osoba žádného materiálního prospěchu v této souvislosti nedosáhlo a nikterak se tedy neobohatilo. V řízení nebylo prokázáno, že by z užívání pozemku namítaného žalobkyní měl žalovaný jakýkoli majetkový prospěch. Žalobkyně neprokázala že by se na její úkor žalovaný jakkoli obohatil, a to ani poté, co k tomuto byla soudem poučena dle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. Argumentovala pouze tím, že se žalovaný k spravování komunitní zahrady hlásil a mělo o tomto být hlasováno i na jeho schůzi, činnost organizoval a koordinoval. Ani z takových skutečností ovšem neplyne, že by na straně žalovaného došlo tímto k jakémukoli obohacení. Z výpovědi svědka naopak vyplynulo, že žalovaný ve prospěch údržby předmětného pozemku vynakládal náklady, aniž by v této souvislosti cokoli inkasoval či měl z této činnosti jakýkoli profit.

26. Soud dále v daném případě dospěl k závěru, že i kdyby odpovědnosti žalovaného nebránil nedostatek právní subjektivity v daném směru a činnost na pozemku byla žalovanému přičitatelná, k bezdůvodnému obohacení žalovaného by nedošlo. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětný pozemek má sloužit veřejnému užívání. To značně limituje možnost jeho užití ve prospěch vlastníka (například jej běžným způsobem pronajmout k výlučnému užívání jiné osobě). Žalovaný ani jiní uživatelé širší veřejnost z užívání předmětného pozemku nevyloučili (k vyloučení užívání veřejností došlo jen pozdějším pronájmem části pozemku ze strany žalobkyně ve prospěch jiné osoby). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pozemek dlouhodobě neudržovala, na žádost zajistila pouze kácení stromů, na další údržbu pozemku a na něm se nacházející zeleně však dlouhodobě rezignovala. Pozemek byl v nevyhovujícím a velmi zanedbaném stavu, pro obyvatele okolních domů toto představovalo komplikace v podobě ztíženého průchodu z důvodu, že pozemek by zarostlý, zápachu a hluku, neboť se na pozemku zdržovali bezdomovci čímž docházelo k obtěžování okolí, přičemž dle svědka toto řešila i policie. Stav pozemku tedy jakoukoli možnost veřejného (i jiného) užívání značně limitoval. Obyvatelé okolních domů svépomocí zajistili kultivaci, úpravu a údržbu předmětného pozemku tak aby tento skýtal kulturnější prostředí, čímž fakticky suplovali činnost žalobkyně, která měla povinnost pozemek udržovat v řádném stavu. Pokud se nyní žalobkyně odvolává na čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy na právo vlastnit majetek, s tím, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu, nelze pominout odst. 3 téhož ustanovení, který uvádí, že vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Jakožto řádný vlastník pozemku dbalý svých povinností tedy žalobkyně měla udržovat pozemek ve stavu, který nenarušuje kulturu prostředí obyvatel sousedních domů, což zjevně nečinila. Pokud se za takové situace údržby pozemku ujali obyvatelé okolních domů či ze širšího sousedství sami a na vlastní náklady, dalo by se na toto nahlížet jako na jakousi formu nepřikázaného jednatelství. Fakticky tak šetřili žalobkyni prostředky, které by na zkulturnění a pravidelnou údržbu pozemku měla sama vynaložit. Komunitní zahrada, která na části pozemku vznikla zjevně skýtala kulturnější prostředí, než které na pozemku „udržovala“ svou nečinností žalobkyně. Ani vlastník pozemku ani širší veřejnost nebyli tímto vyloučeni z užívání daného pozemku, neboť možnost užívání pozemku z jejich strany se oproti předchozímu stavu prakticky nijak nezmenšila, ba právě naopak. Dle výpovědi svědka byl po zkulturnění pozemek využíván i z hlediska širší veřejnosti k relaxaci. Osoby, které využívaly drobné záhonky, ze kterých mohly mít pouze minimální výnosy v poměru k investicím do údržby, zároveň takto zajišťovaly udržení kulturního prostředí a o pozemek pečovaly v situaci, kdy na toto žalobkyně fakticky rezignovala. V takovém případě má soud za to, že není naplněna zákonná podmínka, že by k obohacení došlo bez spravedlivého důvodu. Žalobkyni nebyla takto způsobena žádná újma, neboť naopak svým způsobem byla kultivací pozemku ze strany jeho uživatelů sama obohacena. Za takových okolností se vymáhání bezdůvodného obohacení za tento způsob užívání pozemku jeví v rozporu s dobrými mravy a jako zneužití práva (dle § 8 o.z.).

27. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyně, ačkoli k tomu poučena, nebyla ani schopna konkrétně specifikovat, v jakém rozsahu měl žalovaný pozemek nepřiměřeně užívat. I po daném poučení trvala na tom, že pro určení případné náhrady je dostačující znalecký posudek provedený k důkazu. Posudek však určil cenu za užívání pozemku jako celku a nezabýval se tím, jak a v jakém rozsahu je pozemek užíván (žalobkyně nárok požadovala i za aktuálně nepřístupnu oplocenou část pozemku, stran které následně učinila nesporným, že na ní k bezdůvodnému obohacení nedocházelo, a dále i za trávníkové a jiné plochy aniž prokazovala, jak měly být tyto nepřiměřeně užívány). Posudek zřejmě nezohledňoval ani skutečnost, že z užívání pozemku, který představuje vnitroblok nemůže být vyloučena veřejnost a nemlže se tedy jednat o výlučné užívání srovnatelné s klasickým nájmem (žalobkyně sama v řízení tvrdila, že stejnou částku za m2, kterou požaduje po žalovaném, má sjednanou jako nájemné za oplocenou část pozemku, která je aktuálně veřejnosti nepřístupná). Z místního šetření v paralelním spisu, přiložených videí a fotografií (a to dokonce i z fotografií, které zakládala sama žalobkyně, případně byly součástí jí předloženého znaleckého posudku) je zcela zjevné, že komunitní zahrada je pouze na části pozemku. Na pozemku se dále mimo jiné nachází průchod, trávník se sušáky či divoká zeleň (k těmto se argumentace žalobkyně stran neúměrné intenzity užívání spočívající ve výnosech z výpěstků a případně vyloučení jiného veřejného užívání zjevně nemohla vztahovat, žalobkyně to však nikterak nereflektovala). Výměra pozemku, kterou má představovat komunitní zahrada nebyla ani po dané výzvě a poučení ze strany žalobkyně v řízení tvrzena ani prokazována. Žalobkyní k důkazu navržené místní šetření by nebylo způsobilé objasnit, jaká plocha měla být nepřiměřeně užívána v době, za kterou žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení, neboť by nebylo způsobilé zjistit zpětně stav užívání k datu, za který žalobkyně požadovala úhradu. Z tohoto pohledu tedy nebyl nárok žalobkyně ani dostatečně určitě vymezen a neunesla v tomto směru ani důkazní břemeno, neboť z provedených důkazů bylo zřejmé, že pozemek nebyl užíván jako komunitní zahrada v plné výměře, zároveň však nebylo možno rozsah spolehlivě určit a žalobkyně ani k výzvě soudu nebyla schopna nárok v tomto směru nikterak blíže konkretizovat ani prokázat rozsah užívání.

28. S ohledem na výše uvedené soud nárok žalobkyně zamítl29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 94 476,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 284 200 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 11. 4. 2023 a ze dne 15. 11. 2023 a účast na jednání dne 17. 10. 2023 od 14:00 hod. do 16:45 hod. v rozsahu dvou úkonů, účast na jednání dne 14. 12. 2023 a účast na jednání dne 20. 2. 2024 od 13:08 hod. do 15:54 hod. v rozsahu dvou úkonů) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 78 080 Kč ve výši 16 396,8 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).