17 C 163/2025
č. j. 17 C 163/2025-32
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl o osvojení dvou zletilých osob, které není obdobou osvojení nezletilého. Soud se opřel o § 846 a § 848 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž je osvojení přípustné, pokud není v rozporu s dobrými mravami a má zvláštní zřetele. Byly splněny podmínky pro osvojení, včetně souhlasu matky a dlouhodobého vztahu mezi osvojitelem a osvojenkyněmi v rámci společné domácnosti. Soud rozhodl o osvojení obou osob, přičemž žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci osvojitele (navrhovatele): Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele osvojenkyně: Jméno osvojenkyně A, narozená Datum narození osvojenkyně A bytem Adresa osvojenkyně A osvojenkyně: Jméno osvojenkyně B, narozená Datum narození osvojenkyně B bytem Adresa osvojenkyně B o osvojení zletilých
I. Jméno osvojenkyně A, narozená Datum narození osvojenkyně A, dcera jméno FO, narozené datum, a jméno FO, narozeného datum, se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem osvojitele Jméno navrhovatele, narozeného Datum narození navrhovatele, trvale bytem adresa. Osvojení není obdobu osvojení nezletilého.
II. Jméno osvojenkyně B, narozená Datum narození osvojenkyně B, dcera jméno FO, narozené datum, a jméno FO narozeného datum, se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem osvojitele Jméno navrhovatele, narozeného Datum narození navrhovatele, trvale bytem adresa. Osvojení není obdobou osvojení nezletilého.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Navrhovatel podal dne 15. 9. 2025 návrh na osvojení osvojenkyň, které není obdobou osvojení nezletilého. Uvedl, že osvojenkyně jsou dcerami jeho partnerky jméno FO. Osvojitel žil v domácnosti s I. jméno FO a osvojenkyněmi od jejich Anonymizováno let a Anonymizováno let, vychovával je. Biologický otec osvojenkyň zemřel v roce Anonymizováno, přičemž s osvojenkyněmi od jejich útlého věku nežil. Navrhovatel má zájem na tom, aby po něm osvojenkyně dědily. Osvojitel je nesezdaný a nemá vlastní děti.
2. Osvojenkyně se k návrhu osvojitele na osvojení připojily a s navrhovaným osvojením vyjádřily svůj souhlas. Shodně uvedly, že nejsou vdané a nemají vlastní děti. Jejich matka jim sdělila, že s osvojením souhlasí.
3. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:
4. Matka osvojenkyň jméno FO vyjádřila souhlas s osvojením osvojenkyň osvojitelem (prokázáno prohlášením I. jméno FO).
5. Osvojitel Jméno navrhovatele se narodil dne datum rodičům Jméno navrhovatele a jméno FO (prokázáno rodným listem osvojitele).
6. Osvojenkyně Jméno osvojenkyně B se narodila na adresa dne Datum narození osvojenkyně B rodičům jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum (prokázáno rodným listem Jméno osvojenkyně B). S osvojením osvojitelem vyslovila souhlas (prokázáno prohlášením Jméno osvojenkyně B).
7. Osvojenkyně Jméno osvojenkyně A se narodila na adresa dne Datum narození osvojenkyně A rodičům jméno FO a jméno FO (prokázáno rodným listem Jméno osvojenkyně A). S osvojením osvojitelem vyslovila souhlas (prokázáno prohlášením Jméno osvojenkyně A).
8. Biologický otec osvojenkyň jméno FO zemřel dne datum (prokázáno listem o prohlídce zemřelého).
9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 796 odst. 2 o.z., rozhodne o osvojení zletilého soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 846 o.z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 848 odst. 1 o.z., není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně. Podle § 849 odst. 1 o.z., osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Podle odst. 2 osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině.
10. Soud dospěl k závěru, že návrh na osvojení zletilých osvojenkyň, které není obdobou osvojení nezletilého, je důvodný, a proto mu vyhověl. V řízení byla prokázána existence důvodů hodných zvláštního zřetele, neboť osvojení je pro osvojitele i osvojenkyně přínosné s ohledem na jejich osobní, rodinné, zdravotní i finanční poměry. Zejména stran majetkových poměrů osvojenkyň je přínosné, když jednou z motivací osvojitele pro podání návrhu na osvojení je, aby po něm osvojenkyně dědily. Soud shledal, že byly splněny veškeré podmínky pro osvojení zletilých, neboť s osvojitelem od útlého věku žily ve společné domácnosti a osvojitel je jako partner jejich matky vychovával a pečoval o ně. Mají mezi sebou tak vytvořený vztah obdobný vlastním příbuzenským vztahům. Za situace, kdy biologický otec osvojenkyň zemřel, je vyžadován pouze souhlas druhého biologického rodiče, tj. matky osvojenkyň. Matka osvojenkyň svůj souhlas vyslovila. V řízení nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující rozporu osvojení s dobrými mravy ani rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyň. Soud proto rozhodl o osvojení osvojenkyně Jméno osvojenkyně A osvojitelem Jméno navrhovatele, jak je uvedeno ve výroku I. Ze stejných důvodů rozhodl soud o osvojení osvojenkyně Jméno osvojenkyně B osvojitelem Jméno navrhovatele, jak je uvedeno ve výroku II. Zápisy o rodičích osvojenkyň v matriční knize nebudou v souladu s § 849 o.z. dotčeny.
11. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud výrokem III podle § 142 o.s.ř. a contrario, přičemž soud vycházel z toho, že se jedná o řízení specifické, kde účastníci shodně sledují společný zájem a nelze tedy učinit závěr, že by některý z účastníků měl ve věci úspěch vyvážený neúspěchem účastníka jiného. Řízení o osvojení lze zahájit pouze na návrh, z čehož vyplývá, že povinnost k náhradě nákladů řízení má ten, jehož procesní postoj nebyl v souladu s výsledkem řízení. Postoj všech účastníků byl však plně v souladu s výsledkem řízení, je tudíž přiměřené, vzhledem k tomu, že soud návrhu vyhověl, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení sám. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, neboť navrhovatel a obě osvojenkyně se práva odvolání po vyhlášení rozhodnutí vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.