17 C 173/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 36 300 Kč s příslušenstvím a vzájemný návrh 50 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalované na úhradu částky 50 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 293,77 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 36 300 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že poskytuje služby v oblasti dotačního managementu. S žalovanou uzavřela dne 5. 6. 2023 smlouvu o spolupráci, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby blíže specifikované ve smlouvě a žalovaná se za ně zavázala zaplatit sjednanou odměnu. Žalobkyně žalované služby poskytla a vystavila za ně fakturu na částku 50 000 Kč + DPH, kterou jí žalovaná uhradila. Dopisem ze dne 7. 4. 2025 požádala žalovaná o ukončení projektu s ohledem na nevyužití poskytnuté dotace. Žalobkyni tak v souladu s čl. 2 odst. 2.2 a odst. 2.5 vznikl nárok na odměnu ve výši 30 000 Kč plus DPH. Na tuto částku včetně DPH, tj. 36 300 Kč, vystavila žalobkyně žalované dne 10. 4. 2025 fakturu se splatností 20. 4. 2025. Žalovaná však fakturu ani v návaznosti na předžalobní výzvu neuhradila.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a podala vzájemný návrh, kterým se domáhala zaplacení částky 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o zpracování a administraci projektu v rámci dotačního projektu OPZ+. Na základě smlouvy vystavila žalobkyně fakturu č. , hodnota, na částku 60 500 Kč, kterou žalovaná uhradila. Následně vystavila žalobkyně fakturu č. , hodnota, na částku 36 300 Kč jako doplatek minimální odměny, ačkoliv pro to neexistoval reálný důvod či odpovídající plnění. Ujednání v čl. 2.1.2 a 2.1.3 smlouvy o spolupráci jsou v rozporu s pravidly operačního programu zaměstnanost plus a §2e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, upravující zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Dotační pravidla zakazují navázat odměnu na výši poskytnuté dotace, přičemž odměna byla sjednána ve výši 20 % z přidělené dotace s tím, že minimální částka činí 80 000 Kč. Navíc žalovaná nebyla při podpisu smlouvy informována o právních rizicích a byla uvedena v omyl dle § 583 o.z. stran zákonnosti a bezpečnosti smlouvy. Pokud by totiž žalovaná dotaci skutečně čerpala, hrozilo by riziko porušení dotačních podmínek a povinnosti vrátit dotace. Rozhodnutí žalované, že dotaci čerpat nebude bylo proto legitimním a zákonným postupem dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech a § 1765 o.z. s ohledem na podstatnou změnu okolností. Žalovaná provedla veškeré potřebné kroky pro podání a schválení projektu. Administrace projektu byla ukončena před druhou monitorovací zprávou, do systému ISKP21+ však měla přístup jen žalobkyně, která byla jako jediná oprávněná projekt uzavřít. Tento administrativní úkon nicméně nebyl časově ani odborně náročný, přičemž již byl zahrnutý v první faktuře. Žalobkyně tedy neprovedla od vystavení první faktury žádnou další činnost, která by odůvodňovala fakturaci částky 36 300 Kč. Žalovaná má proto za to, že je smlouva v části týkající se odměny neplatná dle § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy. Současně podala žalovaná vzájemný návrh na zaplacení částky 50 000 Kč, které již žalobkyni zaplatila, s uvedením, že pokud soud shledá smlouvu (nebo její část) neplatnou, bude požadovat vrácení této částky jako bezdůvodného obohacení.

3. Žalobkyně navrhla, aby soud vzájemný návrhu žalované jako nedůvodný zamítl, s odůvodněním že žalovaná žalobkyni částku 50 000 Kč uhradila v souladu se smlouvou a žádný zákonný důvod pro vrácení této částky není dán.

4. Soud jednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř., která se k jednání nařízenému na den 14. 4. 2026 nedostavila, ač byla řádně předvolána.

5. Soud provedl následující důkazy, ze kterých zjistil níže uvedené skutečnosti a učinil z nich tento závěr o skutkovém stavu:

6. Účastnice uzavřely dne 5. 6. 2023 smlouvu o spolupráci, kterou se žalobkyně coby poskytovatel zavázala poskytovat žalované jako objednateli podporu při zpracování a podání žádosti o finanční podporu na projekt , Jméno žalované, ., - zlepšení kvalifikace zaměstnanců z operačního programu Zaměstnanost plus dle a podmínek výzvy č. 03_23_047. Konkrétně se žalobkyně zavázala poskytovat poradenské a konzultační služby v rámci zpracování a podání žádosti o finanční podporu projektu, komplexní správu písemné dokumentace v rámci projektu, zpracování monitorovacích zpráv, zpracování přehledu dokumentace ke vzdělávacím kurzům, administrativní zajištění těchto činností a komunikace s poskytovatelem finanční podpory. Žalovaná se za uvedené služby zavázala uhradit první část odměny ve výši 50 000 Kč v návaznosti na schválení žádosti. Druhou část odměny ve výši 20 % z proplacené dotace se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit v návaznosti na proplacení žádosti o platbu za realizovanou vzdělávací aktivitu. Strany si sjednaly, že nejméně bude odměna činit 80 000 Kč za předpokladu, že finanční prostředky (dotace) budou přiznány, avšak z jakéhokoliv důvodu nebudou proplaceny, resp. čerpány. K odměně bude následně připočítána daň z přidané hodnoty. Odměna bude zaplacena na základě vystavené faktury žalobkyně, přičemž splatnost bude stanovena na 10 dnů ode dne doručení faktury. Strany si sjednaly, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů vynaložených při činnosti dle smlouvy s tím, že jsou již zahrnuty v odměně. Dále si strany ujednaly, že jestliže žalovaná finanční podporu získá (žádost bude ohodnocena kladně a bude doporučena k financování nebo ekvivalent schválení žádosti) finanční podporu pro projekt a tuto podporu nebude z jakýchkoliv důvodů čerpat, je povinna žalobkyni uhradit 80 000 Kč na základě vystavené faktury žalobkyně (prokázáno smlouvou o spolupráci mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . z 5. 6. 2023).

7. Emailem ze dne 16. 11. 2023 informovala vedoucí projektová manažerka žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanou o tom, že projekt byl doporučen k podpoře, tedy byl schválen. Zároveň žalovanou požádala o doplnění podkladů pro poskytovatele dotace, a to potvrzení o vlastnictví účtu, prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti a prohlášení k veřejné podpoře de minimis. Přílohou emailu bylo čestné prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti a čestné prohlášení žadatele o podporu de minimis, která již byla předvyplněna s údaji žalované (prokázáno emailem ze dne 16. 11. 2023, čestným prohlášením o bezdlužnosti a čestným prohlášením žadatele o podporu de minimis). Emailem ze dne 23. 11. 2023 znovu požádala žalovanou o zaslání uvedených dokumentů (prokázáno emailem ze dne 23. 11. 2023). Emailem ze dne 15. 1. 2024 zaslala žalované návrh právního aktu k odsouhlasení a podpisu (prokázáno emailem ze dne 15. 1. 2024).

8. Rozhodnutím o poskytnutí dotace č. OPZ+/047/0003591 bylo zcela vyhověno žádosti žalované o podporu z programu Operační program Zaměstnanost plus ze dne 19. 12. 2023 s tím, že celkové způsobilé náklady činí 2 125 618,24 Kč, přičemž budou pokryty dotací z částky 1 631 093,16 Kč (prokázáno rozhodnutím o poskytnutí dotace).

9. Emailem ze dne 19. 2. 2024 zaslala žalované podklady ke schůzce a vzory pro povinnou publicitu (prokázáno emailem ze dne 19. 2. 2024). Emailem ze dne 21. 2. 2024 zaslala , jméno FO, žalované na základě telefonické domluvy odkaz na schůzku v , Anonymizováno, , Anonymizováno, (prokázáno emailem ze dne 21. 2. 2024).

10. Žalovaná vystavila dne 21. 2. 2024 potvrzení o provedeném školení týkajícího se podmínek a postupů, které je nutné dodržovat při realizaci projektu reg. č. CZ 03.01.03/00/23_047/0003591 na školení zaměstnanců žalované, které byly podpořeny v rámci výzvy č. , hodnota, z operačního programu zaměstnanost +. Součástí potvrzení je i seznam obdržených materiálů (prokázáno potvrzením o provedeném školení z 21. 2. 2024).

11. Emailem ze dne 29. 2. 2024 zaslala , jméno FO, žalované další podrobnosti k publicitě projektu (prokázáno emailem ze dne 29. 2. 2024). Emailem ze dne 20. 8. 2024 požádala žalovanou o zaslání dalších podkladů pro projekt (prokázáno emailem ze dne 20. 8. 2024). Emailem ze dne 15. 9. 2024 se , jméno FO, připomněla s žádostí o zaslání podkladů. Na to reagoval zástupce žalované , jméno FO, emailem z 17. 9. 2024 s tím, že žádá opravit v ČP statutární orgán a dotázal se, zda bude dostačující zveřejnění na , Anonymizováno, . Emailem z 18. 9. 2024 odepsala , jméno FO, , přičemž zaslala opravené ČP, odpověděla na dotaz stran zveřejnění a sdělila, že předložila žádost o změnu statutára poskytovateli dotace (prokázáno emailovou komunikací z 15. 9. 2024 až 18. 9. 2024).

12. Emailem ze dne 17. 3. 2025 připomněla , jméno FO, (zaměstnankyně žalobkyně) žalované nutnost zaslat podklady k 2. zprávě o realizaci projektu, a to konkrétně čestného prohlášení o bezdlužnosti a evidenci účastníků pro potřeby IS ESF. Čestné prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti bylo přílohou emailu (prokázáno emailem ze dne 17. 3. 2025).

13. Žalovaná požádala žalobkyni dopisem ze dne 7. 4. 2025 o ukončení projektu reg. č. CZ 03.01.03/00/23_047/0003591, , Jméno žalované, ., - zlepšení kvalifikace zaměstnanců, a to z důvodu nevyužití poskytnuté dotace (prokázáno žádostí o ukončení projektu z 7. 4. 2025).

14. Žalobkyně vystavila žalované dne 10. 4. 2025 fakturu č. , hodnota, na částku 36 300 Kč, která představovala odměnu 30 000 Kč a DPH 6 300 Kč. Faktura byla vystavena na základě smlouvy o spolupráci z 5. 6. 2023 za odměnu za poskytnuté služby. Splatnost byla stanovena na 20. 4. 2025 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ).

15. V portálu ISKP21+ je uvedeno, že dne 23. 6. 2025 byla podána žádost o ukončení realizace projektu k termínu 15. 7. 2025 s tím, že žalovaná se rozhodla od projektu odstoupit a žádné školicí aktivity nerealizovat, přičemž v rámci projektu zatím nebyly proplaceny žádné školicí aktivity (prokázáno zprávami o realizaci a žádostí o změnu).

16. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2025. Výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 19. 8. 2025 (prokázáno výzvou k zaplacení z 18. 8. 2025 včetně doručenky).

17. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazů výslechem zástupce žalobkyně k obchodní praxi a informování klientů o rizicích, neboť návrh důkazu byl neurčitý, nebylo ani specifikováno, jaká konkrétní osoba by měla být takto vyslechnuta a nebylo ani zřejmé, jaká relevantní skutečnost by měla být takovým výslechem zjištěna. Dále zamítl návrh žalované na předložení nabídky žalobkyně pro jiný dotační titul obsahující procentní model odměny, vyžádání stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí, zda smlouvy s procentní odměnou odpovídají pravidlům Operačního programu Zaměstnanost Plus a vyžádáním dalších smluv uzavřených žalobkyní v rámci OPZ+ pro účely přezkumu shodného finančního modelu, neboť žalovaná neuvedla ani dostatečná obranná tvrzení, která by měla být těmito prokazována. Argumentovala sice rozporem sjednané odměny s pravidly dotace, neuvedla však žádná konkrétní pravidla, se kterými by měla být v rozporu a své tvrzení nikterak neodůvodnila. Za těchto okolností považoval soud důkazní návrhy též za nadbytečné, neboť tyto nemohou suplovat nedostatečná tvrzení účastníka. Žalovaná jen velmi obecně tvrdila, že je smlouva o spolupráci v části o sjednání odměny v rozporu s pravidly dotace. Jedná se o sporné řízení, kde platí zásada projednací (účastníci sami tvrdí skutečnosti a navrhují důkazy a mají odpovědnost za výsledek sporu), nikoliv zásada vyšetřovací. Soud tedy není povinen zjišťovat pravdu z úřední povinnosti, ale rozhoduje na základě důkazů předložených stranami. Soud případně může zajistit či vyžádat důkazy, pokud je to důvodné a pokud si je strany nemohou obstarat samy. Žalovaná sama nepředložila ve věci žádný důkaz (není přitom na soudu, aby suploval procesní povinnosti žalované, pokud se jedná o důkazy, které si žalovaná může zajistit sama). Její obranná tvrzení i tvrzení ohledně vzájemného návrhu byla nedostatečná a zůstala pouze v obecné rovině (obě její vyjádření se formou a obsahem jeví jako produkty umělé inteligence).

18. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže a dospěl k následujícímu právnímu závěru:

19. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 36 300 Kč je důvodná. Účastnice spolu podle § 1746 odst. 2 o.z. uzavřely inominátní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby v souvislosti s operačním programem Zaměstnanost + a žalovaná se za tyto služby zavázala zaplatit první část odměny ve výši 50 000 Kč po schválení žádosti o dotaci. Druhá část odměny se odvíjela od proplacené dotace a činila 20 %. Nejnižší celková výše odměny byla sjednána na 80 000 Kč a DPH, a to za předpokladu, že dotace bude přiznána. Strany si sjednaly, že v případě, že by k čerpání dotace nedošlo má žalobkyně nárok na zaplacení částky 80 000 Kč. Dotace byla žalované přiznána, avšak žalovaná se rozhodla jí nečerpat, což žalobkyni sdělila. Žalobkyně proto žalované v souladu se smlouvou vyfakturovala zbývající část odměny do částky 80 000 Kč plus DPH, která činila 30 000 Kč a 6 300 Kč DPH. Žalovaná však zbývající odměnu 36 300 Kč nezaplatila do data splatnosti 20. 4. 2024. Ode dne následujícího po splatnosti se žalovaná podle § 1968 o.z. dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo kromě částky 36 300 Kč požadovat i úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Soud neshledal důvodným žádný z obranných argumentů žalované. Celková procesní obrana žalované byla formulována jen velmi obecně. Žalovaná argumentovala rozporem s § 2e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, přičemž uvedené ustanovení v citovaném zákoně neexistuje. Žalovaná namítala, že dotační pravidla neumožňují sjednání odměny ve výši 20 % z čerpané dotace, jako byla sjednána ve smlouvě. Neuvedla však žádné takové konkrétní dotační pravidlo, které by toto mělo zakazovat navázání výše odměny na výši poskytnuté dotace, nebo ze kterého by bylo možno dovodit, že sjednaná provize by byla zjevně nepřiměřená. Argumentovala rozporem s dobrými mravy, neuvedla však konkrétní skutečnosti, ze kterých by měl takový rozpor vyplývat. Pokud argumentovala tím, že při podpisu nebyla informována o právních rizicích a byla uvedena v omyl ohledně zákonnosti a bezpečnosti smlouvy, netvrdila, na jaká konkrétní rizika nebyla upozorněna, z čeho měla konkrétně plynout, z čeho dovodila, že byla takto uvedena v omyl a že by mělo hrozit riziko porušení dotačních podmínek. Netvrdila ani konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možno usuzovat na její omyl či na skutečnost, že odměna sjednaná tak, jak je uvedena ve smlouvě, by měla obcházet zákon. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně vědomě užívá finanční model, který je v rozporu s právními předpisy a pravidly čerpání veřejných prostředků, ale nikterak toto tvrzení nekonkretizovala. Soud by žalovanou poučil na jednání dne 14. 4. 2026 dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že její obranná tvrzení jsou nedostatečná a nekonkrétní a pokud je uplatňuje na svou obranu, musí konkrétně tvrdit, jak byla v omyl uvedena, s jakým konkrétním dokumentem či ustanovením dotačních pravidel má být sjednaná odměna v rozporu a z čeho má vyplývat její nepřiměřenost či tvrzený rozpor s dobrými mravy či obcházení zákona, a že k takto doplněným tvrzením je třeba též navrhnout důkazy. Žalovaná se však k tomuto jednání nedostavila, čímž se připravila o dobrodiní poučení. Její obranná tvrzení zůstala pouze v obecné rovině. Na základě zjištěného skutkového stavu soud ve věci rozpor s dobrými mravy nespatřuje, stejně tak neshledal důvodným tvrzení ohledně uvedení žalované žalobkyní v omyl. Vztah mezi žalovanou a žalobkyní je soukromoprávním vztahem mezi dvěma podnikateli, kde se uplatňuje široká smluvní volnost a žalovaná netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, které by měly platnost podmínek odměňování, jak byly sjednány ve smlouvě, vylučovat. Pokud si strany sjednaly minimální odměnu ve výši 80 000 Kč (plus DPH), pokud budou finanční prostředky přiznány, ale nebudou čerpány, aniž by se doplatek do této výše minimální odměny vázal na nějakou konkrétní činnost, nejeví se takové ujednání bez dalšího nemravným (zvlášť pokud odměna takto byla sjednána i s ohledem na rezervování kapacity žalobkyně k poskytování sjednaných služeb).

22. Soud s ohledem na uvedené shledal, že žalobkyni svědčí nárok na zaplacení částky 36 300 Kč, pročež žalované uložil zaplatit výrokem I uvedenou částku včetně příslušenství.

23. Soud shledal, že vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 50 000 Kč není důvodný. Žalovaná ohledně tohoto nároku neuvedla dostatečná tvrzení, potažmo ani neprokázala, že by jí takový nárok svědčil. Argumentovala tím, že je smlouva neplatná, pročež by jí žalobkyně měla vydat částku 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná však neuvedla konkrétní skutečnosti, ze kterých by plynulo, že je smlouva neplatná. Pouze obecně opakovala, že sjednání odměny bylo v rozporu s pravidly dotací a že byla uvedena v omyl, což konkrétně nespecifikovala, jak již bylo podrobně rozebráno výše. Soud by žalovanou na jednání dne 14. 4. 2026 poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o její povinnosti tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých plyne její nárok (v daném případě tedy skutečnosti, pro které má být smlouva neplatná). Žalovaná se však k jednání nařízenému na den 14. 4. 2026 nedostavila. Její tvrzení zůstala pouze v neurčité obecné rovině a neunesla tak stran svého nároku uplatněného vzájemným návrhem břemeno tvrzení. Jak již bylo uvedeno výše, soud na základě zjištěného skutkového stavu neshledal pro neplatnost smlouvy uzavřené mezi účastníky žádné důvody. Soud proto vzájemný návrh žalované výrokem II zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 308,74 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 815 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 300 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 86 300 Kč (36 300 Kč + 50 000 Kč) sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření ze dne 24. 11. 2025 a účast na jednání dne 14. 4. 2026) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 4. 2026 náhrada 2 745,65 Kč za 220 ujetých km v částce 1 845,65 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 895,65 Kč ve výši 4 598,09 Kč.