17 C 21/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence práva k cizí věci

I. Určuje se, že pozemek - parcela [číslo] v katastrálním území Uhříněves, zapsaná v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. město Prahu, u katastrálního pracoviště Praha, na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, není zatížena věcným břemenem - služebností společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího.

II. Určuje se, že pozemek - parcela [číslo] v katastrálním území Uhříněves, zapsaná v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. město Prahu, u katastrálního pracoviště Praha, na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, není zatížena věcným břemenem - služebností užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení 44 143,50 Kč a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že její nemovitost parc. [číslo] se stavbou [adresa], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví] pro katastrální území Uhříněves, obec Praha, není zatížena věcnými břemeny, resp. služebnostmi společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího a užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, tedy ve prospěch žalovaných – vlastníků pozemku parc. [číslo] na něm stojící stavby [adresa] na [list vlastnictví] v katastrálním území Uhříněves, obec Praha.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že právo k uvedeným služebnostem není užíváno již několik desítek let, k promlčení těchto práv došlo již před rokem 2011. Žalobkyně žádala žalované o potvrzení, že na její nemovitosti předmětná práva nezváznou, žalovaní součinnost neposkytli a naopak žalobkyni vyzvali, aby zpřístupnila budovu [adresa] za účelem výkonu práva služebnosti užívání místnosti v tomto domě a služebnosti přístupu studny s tvrzením, že žalovaní jsou k tomu jakožto vlastníci sousedního pozemku [adresa] v k.ú. [část obce] oprávněni. Záměrem žalobkyně je nastolit právní jistotu ve vztahu k žalovaným, neboť uplynula promlčecí doba a zanikl tak nárok žalovaných domáhat se předmětných práv. Podáním ze dne 6.2.2020 žalobkyně učinila změnu žaloby (soud tuto následně připustil na jednání dne 25.8.2020), kterou upřesnila žalobní petit, a dále uvedla, že došlo k zániku předmětných práv odpovídajících věcným břemenům v souladu s ust. § 151p odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31.12.2013. Věcná břemena byla zřízena v letech 1925 a 1948, kdy zatížená nemovitost zjevně vypadala jinak než dnes. Z dnešního pohledu se v ní zcela určitě nenachází mrviště, studna ani kolna. V těle odevzdací listiny z roku 1925, na základě které k zápisu věcného břemene užívání místnosti došlo, se o žádné místnosti v [adresa] nehovoří, hovoří se tam o pumpě, záchodu, mrvišti a kůlně, přičemž zjevně tyto byly následně převzaty v závěru tzv. intabulační doložce a zřejmě z praktických důvodů shrnuty slovem místnosti, tyto se měly nacházet na dvoře, nicméně s ohledem na změnu podoby nemovitosti, dnes tyto zjevně v zatížené nemovitosti neexistují. Zřizovatelé věcného břemene nikdy nezamýšleli, že by měla takto sloužit místnost v [adresa], ale právě výše uvedené„ místnosti“, které již na dvoře nejsou. Je zjevné, že nikde nebyla určena konkrétní místnost (a nebyla tato označena), která by měla být v rámci věcného břemena, které je zapsáno, užívána. Takové věcné břemeno je zcela nevykonatelné a žalovaní by se užívání nějaké místnosti nemohli jeho prostřednictvím domoci. Zánik předmětných věcných břemen je proto dalším důvodem podané žaloby.

3. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok neuznávají a žalobu považují za nedůvodnou, a to mimo jiné i pro překážku věci pravomocně rozsouzené. Již předchozí vlastníci pozemku parc. [číslo] s budovou [adresa] se domáhali zrušení předmětných věcných břemen v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka], kdy mimo jiné namítali promlčení předmětných věcných břemen, žaloba na zrušení předmětných věcných břemen však byla zamítnuta a nyní podanou určovací žalobou se snaží právní zástupce žalobkyně obejít tuto věc pravomocně rozsouzenou. Žalovaní nabyli pozemek parc. [číslo] se stavbou [adresa] v k.ú. [část obce] (tj. panující nemovitost vůči nemovitosti žalobkyně) kupní smlouvou ze dne 25.4.2005, kde bylo uvedeno, že existují a na kupující přecházejí předmětná věcná břemena společného užívání místností v budově [adresa] a užívání vjezdu studně zadní části domu [adresa]. Žalovaní s přechodem uvedených práv počítali a nemovitosti koupili i s ohledem na to, že věcná břemena budou využívat, tato skutečnost byla zohledněna i v kupní ceně. Tehdejší majitel Ing. [jméno] [příjmení] ještě v roce 2005 věcná břemena užíval. Po nabytí panující nemovitosti žalovaní opakovaně informovali tehdejší majitelku nemovitosti služebné, že chtějí věcná břemena využívat a tyto i v minulosti využívali. Následně se s tehdejší majitelkou [anonymizováno] [příjmení] neshodli na výkonu práv z věcných břemen a tato proti nim podala dne 20.10.2011 výše zmíněnou žalobu, kterou se domáhala zrušení věcných břemen. Žalovaní se však výkonu práv z věcných břemen nadále domáhali výzvami ke zpřístupnění domu vůči tehdejší vlastnici i vlastníkům pozdějším: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a jeho insolvenčnímu správci [právnická osoba], a to dopisy ze dne 26.4.2018 a 10.5.2018. Ke zpřístupnění za účelem výkonu práv z věcných břemen vyzývali též žalobkyni, dopisem ze dne 5.11.2018. S ohledem na uvedené mají žalovaní za to, že nemohlo dojít k promlčení jejich práva, neboť neměli příležitost je vykonat. Žalobkyně nabyla nemovitost kupní smlouvou z 25.7.2018 uzavřenou s [právnická osoba], kde je konstatováno, že na předmětu převodu neváznou věcná břemena s výjimkou uvedených, žalobkyně si tedy jejich existence byla vědoma. Pokud jde o místnost v domě žalobkyně, kterou by dle věcného břemene měli být žalovaní oprávněni užívat, žalovaní měli zájem užívat jednu místnost v tomto domě, o kterou konkrétně místnost by se mělo jednat, nevědí, do domu nikdy za tímto účelem nebyli vpuštěni, vycházeli pouze ze zápisu v katastru nemovitostí, kdy přes katastr nikdy přesnou identifikaci, o jakou místnost by se mělo jednat, neprováděli. V minulosti byla zřízena tato věcná břemena mezi vlastníky sousedních nemovitostí a byla zapsána do tehdejší [příjmení] knihy, ze které byla převzata i v roce 1978 do evidence nemovitostí. Tehdejší vlastníci tedy zápis respektovali a tento byl převzat. Žalovaní se v minulosti opakovanými výzvami domáhali toho, aby jim bylo umožněno užívání místnosti v předmětném domě, přičemž mají za to, že toto nelze označit za neurčité. Místnosti v domě nepochybně existují, a i kdyby soud shledal, že věcné břemeno„ vjezdu, studně“ zaniklo, minimálně věcné břemeno užívání místností by mělo být zachováno, neboť k zániku místností v domě žalobkyně nedošlo. S ohledem na uvedené žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl 4. V průběhu řízení účastníci prohlásili stran domu žalobkyně [adresa] na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] následující skutečnosti za nesporné: - půdorys domu se kryje s půdorysem pozemku, okolo předmětného domu žalobkyně tedy žádný pozemek žalobkyně není; - v předmětném domě a na pozemku žalobkyně žádná studna, která by mohla být předmětem věcného břemene, není; - skrz předmětný dům žalobkyně nevede žádný vjezd, je tam pouze vchod, na pozemku žalobkyně se tedy žádný vjezd nenachází; - pumpa, mrviště ani kolna již v zatížené nemovitosti nejsou.

5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti.

6. Pozemek parc. [číslo] na kterém je stavba [adresa], v katastrálním území Uhříněves, obec Praha je ve vlastnictví žalobkyně. V oddíle [anonymizováno] na [list vlastnictví] je k tomuto pozemku zapsáno věcné břemeno – služebnost společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, a to na základě listiny: [anonymizováno] soudu číslo deníku 377/ 1926. Dále je zde zapsáno věcné břemeno – služebnost užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, na základě listiny: [anonymizováno] soudu číslo deníku 2096 1948 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). [ulice] pozemek parc. [číslo] na kterém je stavba [adresa], v katastrálním území Uhříněves, obec Praha je ve vlastnictví žalovaných a zahrnuje též dvůr mezi domy [adresa] a [adresa]. Na [list vlastnictví] jsou k tomuto pozemku v části B1 jako oprávnění zapsány výše uvedené služebnosti. Žádná zatížení ve prospěch pozemku p. [číslo] či domu [adresa], která by výše uvedeným věcným břemenům zrcadlově odpovídala nejsou na [list vlastnictví] uvedena (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

7. Odevzdací listinou ze 30.12.1925, v záhlaví označenou rukopisným [číslo] byla pozůstalost po [jméno] [příjmení] odevzdána synům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každému jednou polovicí tak, že polovinu stavební parc. čk. [číslo] s domkem [adresa] v [část obce] s chlévem a sklepem na dvoře při tomto domě zřízenými obdržel [jméno] [příjmení] a polovinu stav. parc. č. kat. [číslo] s domem [adresa] a zahradou čk. 41 v [část obce] obdržel [jméno] [příjmení]. Bylo ujednáno, že dvůr při stav. parc. č. kat. [číslo] a [číslo] jakož i pumpa, záchod a mrviště na dvoře tom stojící budou ve společném užívání vlastníků domů [adresa]. Kolna na tomto dvoře stojící bude rovněž ve společném užívání vlastníků uvedených domů a vlastníci těchto domů navzájem svolují k tomu, aby v příslušných vložkách společné užívání dvoru, záchodu, pumpy, mrviště a kolny bylo poznamenáno na jedné straně jako právo a na druhé straně jako služebnost. Vrata z [anonymizováno] ulice do dvoru vedoucí budou rovněž v užívání a společné správě vlastníků domů [adresa] Pan [příjmení] [jméno] jako vlastník druhé polovice domku [adresa] svolil ke knihovnímu vložení této služebnosti. Podle odevzdací listiny tedy měl být: 1) z vložky 13 poz. knihy kat. obce Uhříněvse odepsán domek [adresa] a stp. čk. [číslo] a zapsán v novou vložku knihovní poz. knihy s přenesením vlastnického práva [jméno] [příjmení] k polovici tohoto domku v kmenové vložce listu B zapsaného a na druhou polovinu tohoto domu zůstavitelce [jméno] [příjmení] patřící – vloženo právo vlastnické [jméno] [příjmení], a v nové této vložce na listu C vložena služebnost společného užívání místnosti ve prospěch vlastníků domu [adresa] v [část obce] ve vl. [číslo] knihy [anonymizováno] podle ujednání v tomto protokole obsaženého a služebnost ta v posléze uvedené vložce na listru [anonymizováno] poznamenána. 2) na polovici stav. parc. čk. [číslo] s domem [adresa] a zahradou č.k. 41 v [část obce] v kmenové vložce čl. 12 knihy [anonymizováno] zbylou a zůstavitelce [jméno] [příjmení] patřící vloženo právo vlastnické [jméno] [příjmení] a v této vložce na listu C vložena služebnost společného užívání místnosti ve prospěch vlastníků domu [adresa] v [část obce] ve vl. č. … nově pro něj zřízené podle ujednání v tomto protokolu obsaženého a služebnost ta v nové vložce na listu A11 poznamenána (prokázáno Odevzdací listinou ze 30.12.1925).

8. Trhovou smlouvou ze dne 12. června 1948, označenou v záhlaví razítkem čd. 2096, sjednanou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími převedl prodávající na kupující stavební parcelu [číslo] s domkem [adresa] v [část obce]. Přičemž bylo v čl. 6 sjednáno, že prodávající, který též vlastní stavební parcelu [číslo] s domkem [adresa], zaps. ve vložce 672 pozemkové knihy kat. území [část obce], souhlasí s tím, aby ve vložce [číslo] byla vložena služebnost společného užívání vjezdu, studny a v zadní části dvorku stojících kolen ve prospěch vlastníků [adresa] v [část obce]. V čl. 7 bylo sjednáno, že strana kupující souhlasí s tím, aby ve vložce [číslo] pozemkové knihy, kat. území [část obce] byla vložena služebnost společného užívání vjezdu, studny a v zadní části dvorku stojících kolen ve prospěch vlastníků [adresa] v [část obce]. V závěru smlouvy strany uvedly, že svolují, aby ve vložce [číslo] pozemkové knihy kat. úz. [část obce] byla vložena kromě zápisu vlastnického práva též služebnost společného užívání vjezdu, studny a v zadní části dvorku stojících kolen ve prospěch vlastníků [adresa] v [část obce] podle odst. 7 smlouvy (prokázáno [anonymizováno] smlouvou ze dne 12. června 1948).

9. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce obracela na žalované s žádostí o potvrzení o zániku předmětných věcných břemen (prokázáno dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25.10.2018). Žalovaní naopak prostřednictvím svého právního zástupce žádali žalobkyni o zpřístupnění budovy [adresa] za účelem výkonu práva služebnosti užívání místností v tomto domě a dále zpřístupnila pozemek [číslo] za účelem výkonu služebnosti vjezdu studně v zadní části domu (prokázáno dopisem právního zástupce žalovaných ze dne 5.11.2018). Žalovaní se domáhali zpřístupnění domu [adresa] za účelem výkonu věcných břemen i vůči jeho předchozím vlastníkům (prokázáno dopisem žalovaného právnímu zástupci paní [příjmení] z 8.11.2011 a 2.11.2012; dopisem právního zástupce žalovaných panu [příjmení], zaslaným e-mailem ze dne 10.10.2012; dopisem [jméno] [příjmení] ze dne 10.5.2018 a 26.4.2018 a insolvenčnímu správci dlužníka [jméno] [příjmení] ze dne 26.4.2018 a podacími archy z 10.5.2018 26.4.2018).

10. Žalovaní nabyli nemovitosti parc. [číslo] s domem [adresa] v k.ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne 25.4.2005, kde prodávajícím byl Ing. [jméno] [příjmení], věcná břemena, resp. jim odpovídající oprávnění ve prospěch vlastníků [adresa] byla ve smlouvě zmíněna s tím, že žalovaní přebírají veškerá práva z nich vyplývající (prokázáno kupní smlouvou ze dne 25.4.2005).

11. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], podala dne 20.10.2011 jakožto vlastnice pozemku parc. [číslo] domu [adresa] na předmětném pozemku v k.ú. [část obce] žalobu vůči žalovaným jakožto vlastníkům domu [adresa] na poz. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], kterou se domáhala zrušení služebnosti společného užívání místnosti v domě [adresa] a služebnosti užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa], a to za náhradu 1 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že od roku 1998, kdy se žalobkyně dědictvím stala spoluvlastnicí nemovitosti [adresa], nebyla předmětná práva vykonávána a s ohledem ke změně poměrů, kdy vlastníky nadále nejsou osoby příbuzné by zatížení nadále představovalo hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (prokázáno žalobou ze dne 20.10.2011). V průběhu řízení byla nemovitost žalobkyně prodána a do řízení na místo žalobkyně nastoupil M. [příjmení] a následně L. [příjmení]. Rozsudkem ze dne 14.5.2014, č.j. [číslo jednací] soud žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce nevylíčil rozhodné skutečnosti stran promlčení uvedených práv odpovídajících služebnostem a nevylíčil rozhodné skutečnosti týkající se tvrzeného hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího statku, přičemž žalobce nemohl být o tomto poučen, neboť se k jednání nedostavil (prokázáno rozsudkem č.j. [číslo jednací]).

12. V době od roku 1949 do roku 2008, kdy v domě [adresa] patřícím původně jeho rodičům bydlel svědek [jméno] [příjmení], nebylo věcné břemeno přístupu ke studni a užívání místnosti v domě využíváno. Pan Barták neužíval ani studnu ani místnost v domě (prokázáno výpovědí svědka [příjmení] ze dne 11.12.2019 a jeho čestným prohlášením).

13. Z dohody o zrušení věcného břemene uzavřené dne 9.3.2005 mezi [jméno] [příjmení] jakožto povinným a [jméno] [příjmení] jakožto oprávněným soud zjistil, že touto dohodou bylo za úplatu 192 000 Kč zrušeno věcné břemeno doživotního užívání a požívání nemovitostí domu [adresa] a pozemku p. [číslo] zřízené darovací smlouvou z 27.4.1998 (prokázáno dohodou o zrušení věcného břemene uzavřené dne 9.3.2005).

14. Ze sdělení katastrálního úřadu soud zjistil, že předmětné služebnosti byly vložené do vložek [číslo] na základě listin čd. [číslo] (Odevzdací listina z roku 1925 viz výše) a 2096 1948 (Trhová smlouva z roku 1948 viz výše), žádné další listiny, které by nějak měnily či upravovaly, tyto služebnosti katastrální úřad neeviduje. Od roku 1948 až dosud vždy noví vlastníci tyto služebnosti přebírali (a ve smlouvách na ně bylo odkazováno) tak, jak byly v pozemkových knihách původně vložené. Místnost, která byla ve společném užívání nelze nijak blíže identifikovat, neboť při zřizování služebnosti v roce 1926 se jednalo o příbuzné osoby, kterým bylo toto pravděpodobně jasné (prokázáno sdělením pro katastrálního úřadu Hl.m. Prahu na dotaz soudu z 10.9.2020 a záznamy k domu [adresa] a [adresa] v [část obce] s původními ručními zápisy zaslanými společně se sdělením).

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně katastrálního úřadu, soud zjistil, že zhruba od roku 1942 docházelo k přečíslování, kdy se měnila mapa v poměru 1: [číslo] a zároveň došlo k tomu, že již nadále byla jen jedna číselná řada při označení parcel. V této souvislosti došlo k přečíslování tak, že původní parcela [číslo] byla přečíslovaná na parcelu 526. A parcela [číslo], na které je [adresa], byla přečíslovaná na 525 (prokázáno též náhledy snímků map zaslaných katastrálním úřadem). Na vložce 13 je podle zápisu z roku 1942 zahrada, původně [číslo] sloučená do stavební parcely [číslo]. Pokud jde o strukturu odevzdací listiny, tato má vlastní obsah a následně pod nadpisem„ podle odevzdací listiny budiž“ pokračuje to, co odpovídá současnému návrhu na vklad do katastru, tedy jak strany navrhly, aby to, co si ujednaly, bylo zapsáno. Toto by se pak mělo promítnout na listu A u oprávněného a na listu C u povinného jako povinnost. Podle odevzdací listiny by zřejmě mělo být zapsáno též zatížení domu [adresa] [adresa] však v době socialismu přešel na stát, který nepřebíral žádná břemena. Je tedy možné, že došlo k nějakému pochybení při restituci, kdy stav na listě C neodpovídal tomu, jak toto mělo být zapsáno. Pokud jde o význam slova„ místnost“ mohl být původně širší a že tím tedy mohly být míněny i kolny na dvoře, případně jiná stavení tam uvedená. Pokud jde o znění aktuálního zápisu věcného břemene:„ služebnost užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa]“, které se liší od původního záznamu v trhové smlouvě, kde bylo uvedeno„ užívání vjezdu, studny a v zadní části dvorku stojících kolen“, k tomuto zřejmě došlo pochybením při digitalizaci, kdy text byl nesprávně převeden, správně by toto mělo odpovídat původnímu znění dle trhové smlouvy (prokázáno výpovědí výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] ze dne 4.3.2021).

16. Z katastrálního rozhodnutí z 5.4.2016 soud zjistil že katastrální úřad vyhověl nesouhlasu žalovaných s provedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] k budově [adresa] na poz. parc. [číslo] s tím, že na [list vlastnictví] nebude nadále v části C vedeno věcné břemeno: služebnost společného užívání místností v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího s oprávněním pro pozemek parc. [číslo] povinností k pozemku [číslo] na [list vlastnictví] v části B1 nebude zapsáno tomu odpovídající oprávnění. Rozhodnutí odůvodnil katastrální úřad tím, že přestože je předmětné věcné břemeno zapsáno v pozemkové knize dle Odevzdací listiny, nelze toto převzít z pozemkové knihy. Při komplexním zakládání evidence nemovitostí měla bývalá střediska geodezie vyšetřit, zda právní vztahy zapsané v dosavadních knihách odpovídají skutečnosti, zápisy se tedy nepřebíraly mechanicky, bylo nutno zkoumat, zda zapsaná věcná břemena nezanikla. Pokud se někdo domníval, že trvá věcné břemeno, o němž bylo vyšetřeno, že zaniklo a zápis se nemá převzít, musel požádat soud, aby na základě určovací žaloby určil, že věcné břemeno trvá. O tom, zda věcné břemeno trvá a má být nadále zapsáno je oprávněn rozhodnout pouze soud (prokázáno rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu z 5.4.2016).

17. Ze sdělení MČ [obec a číslo], odboru výstavby a přiložených plánů na přístavbu 1. patra domu [číslo] v [obec] [část obce] ověřeného 18.2.1924, projektu na úpravu krámu při [adresa] a přístavbu bytu později [adresa] v [obec] [část obce] ověřeného 2.5.1904 a nástinu k postavení nového domku namísto starého [adresa] ověřeného [číslo] soud nezjistil, vyjma plánku rozložení nemovitostí, který v průběhu řízení posloužil pro orientaci, žádné rozhodné skutečnosti. Stejně tak soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti z rozhodnutí o dědictví [anonymizováno] [spisová značka].

18. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věrohodnosti neměl pochybností.

19. Další důkazy soud ve věci neprováděl, neboť měl z provedených důkazů skutkový stav dostatečně objasněný pro rozhodnutí ve věci. Takto zejména nebyl proveden důkaz změnovými listy z roku 1978, a dále výslech svědka [příjmení], neboť i s ohledem na učiněnou změnu žaloby, nebyla otázka užívání věcných břemen, ke které měl vypovídat, relevantní.

20. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 o.s.ř. a učinil z nich závěr o skutkovém stavu, který posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.

21. Podle § 151p odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Podle odst. 3 téhož ustanovení, vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění.

22. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 1257 odst. 1 OZ věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1299 OZ odst. 1 služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle odst. 2 téhož ustanovení při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

23. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že půdorys domu [adresa] na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] se kryje s půdorysem pozemku. V předmětném domě (a tedy ani na pozemku) žalobkyně se nenachází studna, ani vjezd, které by mohly být předmětem věcného břemene, ani pumpa, záchod mrviště či kolna již v zatížené nemovitosti nejsou. S ohledem na uvedené je zjevné, že zatížená nemovitost již nemůže sloužit potřebám oprávněné, pojmově není možné, aby služebnost užívání vjezdu, studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího byla vykonána, pokud ani studna ani vjezd v zatížené nemovitosti nejsou.

24. Pokud jde o služebnost společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, zapsanou na základě Odevzdací listiny z roku 1925, čd. [číslo], v Odevzdací listině se o žádné místnosti v dnešním slova smyslu nehovoří, když ve společném užívání měly být na dvoře při stav parc. čk. [číslo] a [číslo] stojící pumpa, záchod mrviště a kolna, a k těmto mělo být vzájemně na jedné straně zapsáno právo a na druhé straně služebnost. V tomto kontextu celkového obsahu Odevzdací listiny je zjevné, že v závěru listiny daný pokyn ke vkladu služebnosti společného užívání místnosti ve prospěch vlastníků domu [adresa] v [část obce] se vztahoval právě k výše uvedeným stavbám na dvoře, neboť pro zápis užívání jakékoli skutečné místnosti v dnešním slova smyslu v domě [adresa] není dán v těle předmětné listiny jakýkoli podklad. S ohledem na skutečnost, že dvůr k zatížené nemovitosti nenáleží a stavby zmíněné v Odevzdací listině se v ní zjevně nemohou vyskytovat, neboť byly umístěny právě na dvoře, nemůže ani v tomto případě zatížená nemovitost dále sloužit potřebám oprávněné osoby.

25. Soud tedy shledal, že předmětná věcná břemena nadále neexistují. Ačkoli se soudu nepodařilo přesně zjistit, v jaké konkrétní době k zániku předmětných břemen došlo, z provedených důkazů bylo zcela zjevné, že s ohledem na aktuální stav nemovitostí a znění listin, na základě kterých byla práva původně zapsána, nemohou tato práva nadále existovat. Prokazování dalších skutečností stran konkrétního momentu, kdy věcná břemena zanikla (eventuálně bližší objasňování skutečnosti, jaká byla původní dispozice nemovitostí a zda s ohledem na ni vůbec mohla věcná břemena, jak jsou zapsána, platně vzniknout), by se tak jevilo v rozporu hospodárností řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaní vlastní nemovitost od roku 2005, přičemž nevyplynulo, že by v době jejich vlastnictví panující nemovitosti nastala na obou dotčených nemovitostech zásadnější změna, lze konstatovat, že k zániku muselo dojít nejpozději za platnosti zákona č. 40/1964 Sb., a to v souladu s § 151p odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť nejpozději tehdy nastaly takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti (pro srovnání soud citoval též úpravu stávajícího občanského zákoníku, která zánik služebností upravuje obdobným způsobem i dle aktuálně platného a účinného předpisu by tedy byly dány podmínky pro zánik předmětných služebností). S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl.

26. Pokud jde o otázku promlčení předmětných práv dopovídajícím věcným břemenům či služebnostem, soud se touto dále nezabýval s ohledem na výše uvedené i s ohledem na skutečnost, že samotné promlčení nezpůsobuje zánik či neexistenci předmětného práva, jehož určení se žalobkyně domáhala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] a [spisová značka]).

27. Soud neshledal důvodnou námitku žalovaných, že by v dané věci byla dána překážka věci rozhodnuté s ohledem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o žalobě právního předchůdce žalobkyně, jíž se domáhal zrušení předmětných věcných břemen za náhradu, neboť předmět řízení byl zjevně jiný, když žalobou, která je předmětem tohoto řízení byla neexistence věcných břemen, nikoli jejich zrušení.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 143,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z jedenácti úkonů (příprava a převzetí zastoupení podání žaloby, vyjádření, smírné jednání mezi stranami na místě samém, účast na výslechu svědka v 11.12.2019 a 6 x účast na jednání) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby (předžalobní výzvu) uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 350 Kč ve výši 6 793,50 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 3 občanského soudního řádu.