17 C 240/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného na ochranu osobnosti

I. Žalovaný je povinen doručit žalobkyni omluvu s následujícím zněním:„ Omlouvám se paní [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem ve vztahu k ní použil následující nepravdivé a nevhodné výroky o tom, že mi měla vyhrožovat zabitím, a to způsobem, který byl urážlivý, a kterým jsem zasáhl do jejích osobnostních práv. [celé jméno žalovaného]“, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen doručit žalobkyni omluvu s následujícím zněním:„ Omlouvám se paní [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem ve vztahu k ní použil následující nepravdivé a nevhodné výroky o tom, že mi odcizila klíče od tří bytových jednotek a pronajímala byty bez mého souhlasu, že se mi smála, kdy mi měl nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] nadávat, že lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ, že se řádně nestarala a nezajímala o dětí, že zfalšovala 22 smluv o půjčce v celkové výši [částka], čímž se měla dopustit podvodu, že se měla dopouštět praní špinavých peněz, to vše způsobem, který byl urážlivý, a kterým jsem zasáhl do jejích osobnostních práv. [celé jméno žalovaného]“, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaslat žalobkyni písemnou omluvu v následujícím znění:„ Omlouvám se paní [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem ve vztahu k ní použil následující nepravdivé a nevhodné výroky o tom, že mi odcizila klíče od tří bytových jednotek a pronajímala byty bez mého souhlasu, že se mi smála, kdy mi měl nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] nadávat, že lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ, že se řádně nestarala a nezajímala o dětí, že zfalšovala 22 smluv o půjčce v celkové výši [částka], čímž se měla dopustit podvodu, že se měla dopouštět praní špinavých peněz a že mi měla vyhrožovat zabitím, to vše způsobem, který byl urážlivý, a kterým jsem zasáhl do jejích osobnostních práv. [celé jméno žalovaného]“, a dále aby uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 200 000 Kč s příslušenstvím jakožto peněžitou satisfakci za nemajetkovou újmu způsobenou výše uvedenými výroky.

2. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo rozvedeno ke dni 29. 10. 2018. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré, od roku 2019 probíhalo či stále probíhá několik soudních sporů v souvislosti se společným jměním a péčí o syna. Žalovaný pomlouvá žalobkyni v těchto řízeních a různě ji verbálně napadá nepravdivými výroky. Konkrétně jde o -) řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaný nařkl žalobkyni, že zfalšovala 22 smluv o půjčce, prala špinavé peníze, odcizila mu klíče od tří bytových jednotek ve společném jmění (vyjádření ze dne 14. 7. 2020, 24. 7. 2020 a 26. 7. 2020) a dále uvedl, že začíná mít obavy o svůj život, neboť žalobkyně mu před rozvodem vyhrožovala zabitím a jeho obavy s ohledem na průběh řízení začínají mít reálnou podobu (vyjádření ze dne 10. 4. 2021); -) řízení vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaný uvedl, že jeho syn mu při posledním osobním kontaktu nadával do pánských a dámských přirození a jeho matka se tomu smála (vyjádření ze dne 2. 10. 2020); -) řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaný zopakoval, že žalobkyně mu odcizila klíče od tří bytových jednotek (žaloba ze dne 3. 10. 2020, 7. 7. 2020 a 25. 12. 2020); -) řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaný rovněž zmínil zfalšování 22 smluv o půjčce, dále uvedl, že žalobkyně lhala při své výpovědi dne 8. 12. 2020 před Okresním soudem Praha – západ, neboť vypověděla, že její měsíční příjmy činí 5 000 Kč, ačkoliv dle výpisu z účtu měla v období únor 2020 příjem téměř půl milionu Kč, dále žalovaný uvedl, že mu žalobkyně odcizila klíče od bytových jednotek ve společném jmění, které bez jeho svolení užívá ke krátkodobým pronájmům, čímž žalovaného okrádá, a konečně žalovaný uvedl, že žalobkyně se musela o děti poprvé začít zajímat až od dubna 2015, tedy po rozchodu manželů, po celou dobu manželství žalobkyně přicházela domů až v noci a holdovala alkoholu (vyjádření ze dne 24. 1. 2021).

3. Žalobkyně výše popsané útoky žalovaného těžce nese, od srpna 2020 trpí v jejich důsledku bolestmi hlavy, nespavostí a začala se stranit lidí. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 5. 5. 2021 předžalobní výzvu, v němž ho vyzvala k omluvě a finanční satisfakci za nemajetkovou újmu. To však žalovaný odmítl.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť jeho výroky se zakládají na pravdě. Žalobkyně odcizila žalovanému klíče od bytových jednotek ve společném jmění a soud předběžným opatřením ze dne 1. 6. 2020 rozhodl, že klíče mají být žalovanému vráceny. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, na žalobkyni byla zahájena exekuce. Žalobkyně byty užívá ke krátkodobým pronájmům a příjmy v řádu 80 000 Kč až 100 000 Kč měsíčně si od roku 2016 ponechává pro svou potřebu, ačkoliv neplatí ani jeden z hypotečních úvěrů. Ohledně zfalšování smluv žalovaný uvedl, že žalobkyně kopie těchto smluv předložila v rámci řízení o vypořádání společného jmění a usiluje, aby byly půjčky součástí předmětu vypořádání. Žalovaný tyto smlouvy však nikdy nepodepsal a neměl o nich žádné povědomí. Žalovaný proto podal na žalobkyni [anonymizováno] oznámení pro podezření ze spáchání podvodu a věc nyní vyšetřuje Policie ČR. Policejní orgán opakovaně vyzýval žalobkyni k doložení originálů smluv, to však žalobkyně neučinila, po provedeném šetření se podařilo zajistit pouze dva originály smluv. Skutečnost, že smlouvy o půjčce byly zfalšovány, vyplývá i ze znaleckého posudku, který si žalovaný nechal zpracovat a dle něhož smlouva o půjčce datovaná 9. 8. 2005 neodpovídá době jejího vzniku, neboť byla vytvořena v písmu Calibri, které se začalo používat v textových souborech nejdříve od roku 2007.

5. Skutečnost, že žalobkyně žalovanému vyhrožovala zabitím, může dosvědčit svědek. Dne 28. 7. 2021 byla nadto žalovanému přidělena určitá forma policejní ochrany v důsledku incidentu, který se odehrál dne 29. 6. 2021 v bydlišti žalobkyně v obci [obec], při němž žalobkyně a jeho nevlastní syn [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovaného fyzicky a slovně napadali a nevlastní syn mu vyhrožoval popravou. Policie obdržela od žalovaného klíče od bytu, aby v případě jeho ohrožení mohla zasáhnout. Žalovaný popírá, že by žalobkyni jeho výroky působily tvrzené obtíže, což vyplývá i z incidentu, k němuž došlo dne 17. 12. 2021 v bytě náležejícím do společného jmění v [anonymizováno] ulici. Při něm žalovaný bezúspěšně usiloval o výměnu zámku, žalobkyně žalovaného fyzicky napadla, škrtila ho a na místo byla opakovaně volána hlídka policie. Žalovaný na žalobkyni podal trestní oznámení a věc byla řešena jako přestupek proti občanskému soužití. Skutečnost, že žalobkyně lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ vyplývá z nahrávky z příslušného jednání a výpisu z účtu žalobkyně z únoru 2020. Ohledně péče o děti žalovaný uvedl, že před rozpadem manželství se plně staral o děti, věnoval jim všechen volný čas a pečoval i o domácnost. V roce 2000 podal návrh na osvojení nevlastního syna [jméno]. Žalobkyně v této době jezdila domů nejdříve ve 22 hodin, někdy se nevracela vůbec.

6. Žalobkyně v replice dodala, že žalovaný svými výroky žalobkyni obviňuje z [anonymizováno] činnosti, zejména z [anonymizováno] činu krádeže, podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti a nebezpečného vyhrožování. Žalovaný výroky pronesl v roce 2020 a 2021 a neustále je opakuje, nadto k daným vyjádřením nebyl ze strany soudu vyzýván. Rovněž na žalobkyni pravidelně podává trestní oznámení. Žalobkyně nemá přístup do většiny těchto spisů, neboť v nich figuruje v postavení podezřelé, nicméně do dnešního dne nebylo ani v jedné věci zahájeno trestní stíhání. Žalobkyně je přesvědčena, že policejní orgán veškerá oznámení odložil, i přesto však žalovaný žalobkyni stále obviňuje ze spáchání trestných činů a nerespektuje presumpci neviny. Ohledně vztahu ke svým dětem žalobkyně uvádí, že oba její synové měli již jako nezletilí negativní vztah k žalovanému a naopak pozitivní vztah k žalobkyni. Závěrem uvedla, že veškeré sporné výroky nesouvisely s předmětem řízení, v nichž byly proneseny, jednalo se tedy o exces. Žalovaný je nadto prezentoval jako fakt s cílem očernit žalobkyni.

7. U jednání žalovaný doplnil, že sporné výroky prezentované žalobkyní jsou co do svého vyznění posunuté, neboť žalovaný nikdy výslovně neřekl, že žalobkyně zfalšovala smlouvy, a neobvinil ji z praní špinavých peněz. Tvrzení, která uvedl v letech 2020 až 2021, byla relevantní k datu, k němuž je uváděl, a pozdější výroky nejsou předmětem tohoto sporu. Oba účastníci potvrdili, že v řízení sp. zn. [spisová značka] nebyla otázka pravosti smluv dosud vyřešena, žalobkyně nepředložila originály smluv a nebyli vyslechnuti všichni věřitelé. Žalovaný sdělil, že stále nemá klíče od bytových jednotek a tedy ani přístup do bytů; žalobkyně uvedla, že otázka oprávněnosti exekuce je sporná, dle ní by měla být exekuce zastavena. Žalovaný potvrdil, že bezpečnostní opatření poskytnuté ze strany policie již netrvá, po třech měsících bylo zastaveno, neboť žalovaný v průběhu tohoto období nenahlásil žádný incident.

8. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

9. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 29. 10. 2018. Z manželství se narodil dne 31. 7. 2002 syn [jméno] [celé jméno žalovaného] (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 29. 10. 2018).

10. U Obvodního soudu pro Prahu 10 probíhá řízení sp. zn. [spisová značka] o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného. V rámci tohoto řízení žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 14. 7. 2020, v němž mj. uvedl: Odmítám, aby předmětem vypořádání společného jmění manželů byly zmiňované půjčky dle žalované z jejího písemného vyjádření dne 17. 6. 2020 ve výši [částka] (…). Některá jména slyším poprvé a ani některé osoby neznám. Nikdo z výše uvedených osob mě nikdy nekontaktoval písemně ani jiným způsobem (str. 1 vyjádření ze dne 14. 7. 2020). Cílem žalované a výše uvedených osob, tedy organizované skupiny je na základě fiktivních půjček získat ze mě podvodným způsobem finanční prostředky. Pak je jasné, proč žalovaná tak vehementně stojí o to, aby půjčky u soukromých osob byly předmětem vypořádání SJM (str. 2 vyjádření ze dne 14. 7. 2020). Vše, včetně jednání soudu nahrává skutečnosti a podezření, že žalovaná ani její právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] smlouvy o půjčkách neměly a potřebují získat čas na jejich vytvoření a antedatování. Tímto soud upozorňuji, že je zde vážné podezření ze spáchání trestného činu všech zainteresovaných osob na smlouvách o půjčkách. Od toho jsou orgány v [anonymizováno] řízení (státní zastupitelství a policejní orgán), aby mé případné podezření prověřily. Na základě výše uvedených skutečností jsem podal trestní oznámení k Městskému státnímu zastupitelství v [obec] a vyžádal si nad tímto případem dohled Vrchního státního zastupitelství v Praze. V jednání této organizované skupiny vidím jako pokus trestného činu (…) či přípravu trestného činu (str. 3 vyjádření ze dne 14. 7. 2020). Další podstatné neoficiální příjmy žalobce a žalované pocházely z vyřizování pobytu pro cizince (přechodný a dlouhodobý pobyt) ze zemí bývalého Sovětského svazu, se zakládáním účtů na anonymních vkladních knížkách, prodejem či pronájmem nemovitostí. K tomu původně sloužila kancelář v bytě U [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Menší část plateb za služby pro cizince byla na bankovní účet a větší část plateb se vybírala v hotovosti. Hotovost jsme s žalovanou ukládali do bezpečnostních schránek bank v [obec] a v [obec]. V případě potřeby jsme peníze z bezpečnostních schránek vybírali a vkládali na bankovní účet, ne příliš velkou částku na jeden vklad. Byla hranice, kdy banka ještě neprověřovala původ vkládaných peněz. Jinak banka měla povinnost vyšší vklad nahlásit na útvar Ministerstva financí, který vyšetřuje transakce podezřelé z praní špinavých peněz. Zde hrozilo trestní oznámení nebo pokuta v případě, že by se podezření potvrdilo. Tomu jsme se chtěli s žalovanou vyhnout (str. 4 a 5 vyjádření ze dne 14. 7. 2020). V prosinci 2015 mi žalovaná odcizila klíče od všech tří bytových jednotek a odmítá mi je vrátit a umožnit mi vstup. Žalobce žalovanou několikrát vyzýval písemně doporučenými dopisy – přikládám (ze dne 6. 10. 2016, ze dne 26. 11. 2017), mailem, aby mu umožnila vstup do nemovitostí, vrátila klíče a spravedlivě rozdělovala finanční prostředky z pronájmu bytových jednotek. Žalovaná na nic z toho nereagovala. Dne 31. 3. 2018 žalobce podal na žalovanou trestní oznámení. Policie České republiky ve vyrozumění ze dne 13. 6. 2018 (přikládám) doporučila práva žalobce řešit občanskoprávní cestou. Dne 19. 2. 2020 podal žalobce u Městského státního zastupitelství v [obec] trestní oznámení (přikládám) na neznámého pachatele, který nabízí k pronájmu 3 byty ve vlastnictví žalobce bez souhlasu žalobce. Městské státní zastupitelství v [obec] postoupilo trestní oznámení Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] trestní oznámení policejnímu orgánu Policii České republiky, Obvodnímu ředitelství policie [obec] I. Šetřením Policií České republiky (přikládám) bylo zjištěno, že žalovaná [celé jméno žalobkyně] pronajímá předmětné bytové jednotky přes prostředníky ke krátkodobým pronájmům (str. 7 vyjádření ze dne 14. 7. 2020). Žalovaná se o děti musela začít poprvé starat a zajímat až od dubna roku 2015, tedy s naším rozchodem v manželství. Po seznámení s žalovanou jsem staršího syna [jméno] od roku 1998 vychovával sám, jeho biologický otec byl závislý na drogách a o syna se nezajímal. Žalovaná po celou dobu manželství přicházela domů v noci, ne dříve než ve 22 hodin, někdy nechodila domů vůbec. Ve volném čase žalovaná ráda holdovala alkoholu a vytahovala se, že v tomto směru vydrží více, než většina mužů (str. 11 vyjádření ze dne 14. 7. 2020).

11. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 24. 7. 2020, v němž mj. uvedl: V písemném i ústním vyjádření žalované před Obvodním soudem pro Prahu 10 ze dne 17. 6. 2020 žalovaná uvedla, že za trvání manželství žalobce a žalovaná uzavřeli půjčky s uvedenými věřiteli (…). Před Obvodním soudem pro Prahu 10 k tomuto žalobce uvedl, že si žádné půjčky nebral, nic nepodepisoval, a tudíž budou žalovanou předložené smlouvy o půjčce falešné a fiktivní. A že se vystavují všechny osoby podepsané v těchto falešných smlouvách o půjčce [anonymizováno] stíhání (str. 2 vyjádření ze dne 24. 7. 2020).

12. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 26. 7. 2020, v němž mj. uvedl: Takže všechny smlouvy o půjčce předložené žalovanou [celé jméno žalobkyně] jsou falešné a jelikož byly předloženy jako důkaz u Obvodního soudu pro Prahu 10, tak se jedná o podvod. To samé je i u půjčky ze dne 8. 5. 2007 (věřitel [anonymizována dvě slova]), kdy se na smlouvě během 1 měsíce zvedla vypůjčená částka o 100 000 Kč. Dalším zářným příkladem podvodu jsou smlouvy o půjčce s věřitelem [jméno] [příjmení] (str. 3 vyjádření ze dne 26. 7. 2020). A pak tady máme další do očí bijící podvod s falešnými smlouvami o půjčce, kde figuruje [jméno] [příjmení] (str. 4 vyjádření ze dne 26. 7. 2020). [příjmení] uvedené na falešných smlouvách o půjčkách jako věřitelé mě nikdy nekontaktovaly písemně, ústně, telefonicky, e-mailem, co se týče půjček podepsaných s žalovanou [celé jméno žalobkyně] jakožto dlužníkem (…). Žalovaná [celé jméno žalobkyně] podepsala fiktivní smlouvy o půjčkách bez mého vědomí a souhlasu (str. 5 vyjádření ze dne 26. 7. 2020).

13. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 10. 4. 2021, v němž mj. uvedl: Začínám mít obavy o svůj život, před rozvodem mi žalovaná [celé jméno žalobkyně] vyhrožovala, že mě nechá zabít. Původně jsem si z toho dělal legraci, ale vzhledem k tomu, kam se soudní řízení ubírá i díky neschopné nebo všehoschopné soudkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], upřímně tyto obavy začínají nabírat reálnou podobu. I vzhledem k tomu, o jak vysokou částku jde v rozdělení SJM, i o jaký typ lidi z bývalého Sovětského svazu se jedná a čím se živí, i vzhledem k možnému stíhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a soudkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a k možnému prověřování braní úplatků na cizinecké policii (str. 13 vyjádření ze dne 10. 4. 2021).

14. U Okresního soudu v Příbrami probíhalo řízení sp. zn. [spisová značka] o zvýšení výživného pro [jméno] [celé jméno žalovaného], syna účastníků řízení. V rámci tohoto řízení žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 2. 10. 2020, v němž mj. uvedl: Při posledním osobním kontaktu mi nadával do pánských a dámských přirození a jeho matka se tomu smála (…). Je evidentní, že návrh na zvýšení výživného je práce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (právní zástupkyně žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného]) a [celé jméno žalobkyně] (matka žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného]). Obě totiž na základě mého podnětu prošetřuje policie v kauze 22 falešných smluv o půjčce v celkové výši [částka] (str. 2 vyjádření ze dne 2. 10. 2020).

15. Žalovaný podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu dne 7. 7. 2020, doplněnou 3. 10. 2020 a 25. 12. 2020, jejímž prostřednictvím se domáhal po žalobkyni úhrady 2 432 637 Kč s příslušenstvím, jakožto poloviny příjmů z pronajímání nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně a žalovaného. V nich mj. uvedl: Žalovaná v prosinci 2015 odcizila žalobci klíče od všech tří uvedených bytových jednotek (str. 5 žaloby ze dne 7. 7. 2020, 3. 10. 2020 a 25. 12. 2020).

16. U Obvodního soudu pro Prahu 10 probíhalo řízení sp. zn. [spisová značka] o zvýšení výživného pro [jméno] [celé jméno žalovaného], syna účastníků řízení. V rámci tohoto řízení žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 24. 1. 2021, v němž mj. uvedl: Je evidentní, že návrh na zvýšení výživného je práce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. Obě totiž na základě mého podnětu prošetřuje Policie ČR v kauze 22 falešných smluv o půjčce v celkové výši [částka] (str. 2 vyjádření ze dne 24. 1. 2021). Dodatečně jsem zjistil, že [jméno] a jeho matka nevypovídali pravdu, ale lhali dne 8. 12. 2020 před Okresním soudem Praha – západ (disponuji zvukovým záznamem z jednání). Oba shodně tvrdili, že matka má nízké měsíční příjmy, konkrétně dle matky ve výši 5 000 Kč. Přitom z výpisu bankovního účtu matky č. [bankovní účet] vyplývá, že jen v období 1. 2. – 29. 2. 2020 měla příjmy ve výši téměř půl milionu korun českých, konkrétně 471 967,93 (str. 3 vyjádření ze dne 24. 1. 2021). Matka se o [jméno] musela začít poprvé starat a zajímat až od dubna roku 2015, tedy s rozchodem v manželství (…). [anonymizováno] matka po celou dobu manželství přicházela domů v noci, ne dříve než ve 22 hodin, někdy nechodila domů vůbec. Ve volném čase žalovaná ráda holdovala alkoholu a vytahovala se, že v tomto směru vydrží více, než většina mužů (str. 3 vyjádření ze dne 24. 1. 2021). Za dva hypoteční úvěry v SJM platím měsíčně dohromady 9 887,30 Kč (přikládám jako důkaz). Dluhy z obou hypotečních úvěrů hradím od ledna 2016 do dnešní doby pouze sám, aniž mi matka [jméno] jakkoliv přispěla. [celé jméno žalobkyně] pronajímá všechny tři bytové jednotky v SJM (…) bez mého souhlasu, 2x jsem na ní podával trestní oznámení, psal jí doporučené dopisy. Příjmy z pronájmu v řádu několika milionů korun si matka [jméno] od ledna 2016 do dnešní doby nechává pro svou vlastní potřebu, a tím mě jako vlastníka nemovitostí okrádá. V prosinci 2015 mi matka [jméno] odcizila klíče od všech tří předmětných bytových jednotek a odmítá mi je vrátit a umožnit vstup do předmětných jednotek (str. 7 a 8 vyjádření ze dne 24. 1. 2021).

17. Ohledně výroku žalovaného, že mu měla žalobkyně odcizit klíče od bytových jednotek, soud zjistil následující skutečnosti:

18. Dne 6. 10. 2016 žalovaný zaslal žalobkyni výzvu ke zpřístupnění bytových jednotek, rodinného domu a k poskytnutí dlužné částky z pronájmu nemovitostí. V odůvodnění uvedl, že mu žalobkyně v prosinci 2015 odcizila klíče, které přes opakované ústní i telefonické žádosti nevrátila. Následně začala pronajímat všechny tři bytové jednotky, konkrétně bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ byt [anonymizována dvě slova]“), bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ byt [ulice]“) a bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ byt v [anonymizováno]“). Zisk z pronájmu si žalobkyně nechává od 1. 1. 2016 pro svou potřebu, ačkoliv žalovaný má jakožto spoluvlastník nárok na polovinu zisku (výzvou ze dne 6. 10. 2016 s podacím lístkem a e-mailem ze dne 6. 10. 2016). Žalobkyně sdělila, že k předání může dojít dne 24. 10. 2016 na adrese sídla jejího právního zástupce, na což žalovaný sdělil, že v navržený čas nemůže (sdělením žalobkyně ze dne 17. 10. 2016 včetně e-mailu ze dne 19. 10. 2016, e-mailem žalovaného ze dne 19. 10. 2016). Tutéž výzvu k vydání klíčů žalovaný zopakoval dne 26. 11. 2017 (výzvou ze dne 26. 11. 2017 s podacím lístkem).

19. Dne 31. 3. 2018 žalovaný podal na žalobkyni trestní oznámení, neboť mu neumožňuje přístup do bytových jednotek, nepřispívá na hypotéky a nevyplácí podíl z pronájmu bytů. Policie ČR po provedeném šetření dospěla k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu a doporučila věc řešit občanskoprávní cestou (vyrozuměním Policie ČR ze dne 13. 6. 2018). Dne 19. 2. 2020 žalovaný podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který na internetových stránkách [webová adresa] bez jeho souhlasu pronajímá bytové jednotky (vyrozuměním Městského státního zastupitelství ze dne 24. 2. 2020 a Obvodního státního zastupitelství ze dne 12. 3. 2020). Dne 22. 4. 2020 Policie ČR věc odložila, neboť nebylo shledáno naplnění skutkové podstaty trestného činu či přestupku. V průběhu šetření byla kontaktována žalobkyně, která policejnímu orgánu sdělila, že od všech tří bytových jednotek má klíče a za spolupráce s prostředníky je užívá ke krátkodobým pronájmům (opatřením Policie ČR ze dne 22. 4. 2020).

20. K návrhu žalovaného bylo v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] o vypořádání společného jmění účastníků řízení vydáno předběžné opatření, na jehož základě soud uložil žalobkyni vydat žalovanému funkční klíče nebo čipy od vstupních dveří do bytového domu, poštovních schránek a od vstupních dveří do tří bytových jednotek a umožnit žalovanému do nich vstup. Městský soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že účastníci řízení za trvání manželství pořídili do SJM i předmětné byty, kupní cenu uhradili i prostřednictvím získaných hypotečních úvěrů, které však již splácí pouze žalovaný, ačkoliv finanční užitky z bytů od roku 2016 pobírá pouze žalobkyně. Potřeba bezodkladné zatímní úpravy poměrů je pak dána a byla prokázána tím, že žalovanému se v průběhu zahájeného řízení, i předtím cestou [anonymizováno] oznámení, nepodařilo zajistit realizaci svých vlastnických práv k nemovitostem. Za této situace je důvodnou základní odvolací námitka, že jako spoluvlastník bytů nemůže být vyloučen z realizace svého vlastnického práva. Předběžné opatření nabylo právní moci dne 1. 6. 2020 (návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 21. 2. 2020, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. [číslo jednací]).

21. Dne 22. 6. 2020 byla proti žalobkyni jakožto povinné zahájena exekuce k vymožení povinností uložených předběžným opatřením (vyrozuměním o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací] včetně opravného usnesení). Žalobkyně podala návrh na zastavení exekuce a na její odklad, neboť dle svého tvrzení již splnila vymáhanou povinnost předat žalovanému klíče od bytových jednotek. Soud její návrhy zamítl, neboť žalobkyně své tvrzení ničím neprokázala. V odůvodnění uvedl, že pokud oprávněný tvrdí, že nepeněžitá povinnost splněna nebyla, nelze povinnost považovat za splněnou, dokud povinná její splnění neprokáže. Za doložení splnění nepeněžité povinnosti lze považovat pouze protokol podepsaný oprávněným o předání těchto věcí (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], ze dne 24. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], ze dne 11. 11. 2020, č. j. [číslo jednací]).

22. Dne 9. 4. 2021 soudní exekutor opakovaně vyzval žalobkyni ke splnění uložené povinnosti. Dne 6. 5. 2021 žalovaný jakožto oprávněný podepsal předávací protokol, že převzal klíč od vchodových dveří do domu a bytu, klíč od schránky a jeden čip náležející k bytu U [anonymizováno], dále jeden čip od vchodových dveří do domu [ulice] a jeden klíč od vchodových dveří do domu a od vchodových dveří do bytu v [anonymizováno]. Žalovaný klíče převzal s tím, že jejich funkčnost bude ověřena (výzvou ke splnění povinnosti ze dne 9. 4. 2021, zn. [číslo jednací], předávacím protokolem ze dne 6. 5. 2021, č. j. [číslo jednací]). Dne 11. 5. 2021 žalobkyně navrhla zastavení exekuce, neboť povinnost splnila; pokud klíče nejsou funkční, došlo k výměně zámků nájemníky (návrhem na zastavení exekuce ze dne 11. 5. 2021, usnesením ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. [číslo jednací]). Žalovaný s návrhem nesouhlasil, neboť ve své podstatě se mu nepodařilo dostat ani do jednoho bytu a neodemknul ani jednu poštovní schránku. Klíče buď chyběly, nebo byly nefunkční (vyjádřením žalovaného ze dne 20. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka], dopisem soudnímu exekutorovi ze dne 7. 5. 2021 a 13. 5. 2021). Soud návrh na zastavení exekuce zamítl dne 1. 7. 2021 s odůvodněním, že vymáhaná povinnost dosud nebyla splněna, což žalobkyně v návrhu na zastavení exekuce sama připustila ohledně klíčů od bytu [ulice]. Povinná se zcela evidentně splnění jí uložených povinností vyhýbá, navíc s naprosto nemístnou argumentací, že jako vlastník bytu sama nevlastní či nemá k dispozici klíče od bytových jednotek (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 7. 2021, č. j. [číslo jednací]).

23. Žalobkyně užívá všechny tři bytové jednotky ke krátkodobým pronájmům, z čehož jí plyne příjem, jak sama potvrdila v rámci řízení o úpravě poměrů k nezletilému synu sp. zn. [spisová značka]. Tuto skutečnost dále potvrdila společnost [právnická osoba] v e-mailu zaslaném žalovanému, v němž sdělila, smlouvy na pronájem bytových jednotek má uzavřeny s žalobkyní, a pokud má s manželkou neshody ohledně užívání společného majetku, této společnosti se to netýká. Žalobkyně dne 25. 5. 2021 podala na žalovaného trestní oznámení pro poškození cizího majetku, vstupních dveří do bytu [ulice], při tom uvedla, že tyto tři byty pronajímá společnosti [právnická osoba] (vyjádřením žalovaného ze dne 20. 5. 2021 a ze dne 19. 8. 2021 v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] včetně e-mailu od [jméno] [příjmení] ze dne 18. 8. 2021, smlouvy o podnájmu se společností [právnická osoba], textová zpráva a e-maily ohledně pronájmu bytu [ulice], rozsudek č. j. [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [rok], výpisem z účtu žalobkyně za období 9, 10, 11/ 2016 a 2, 5, 6/ 2020, nabídkou pronájmu všech tří bytových jednotek od společnosti [právnická osoba], e-mailem zaslaným žalovanému od společnosti [právnická osoba] dne 19. 4. 2019 a od [právnická osoba] ze dne 5. 4. 2019 a 6. 4. 2019, protokolem o trestním oznámení ze dne 25. 5. 2021).

24. Dne 17. 12. 2021 se žalovaný dostavil do bytu v [anonymizováno], kde se pokusil vyměnit zámky od vstupních dveří. V této souvislosti se dostal do konfliktu s žalobkyní, na níž posléze podal trestní oznámení a věc byla vedena jako přestupek proti občanskému soužití. Žalovaný dne 17. 12. 2021 vyhledal [anonymizováno] ošetření z důvodu povrchního poranění krku, které mu měla způsobit žalobkyně škrcením (vyrozuměním ve věci trestního oznámení ze dne 8. 2. 2022, [anonymizováno] zprávou ze dne 18. 12. 2021 včetně fotografie krku, 2x předvoláním svědka).

25. Ohledně výroku žalovaného, že žalobkyně měla zfalšovat 22 smluv o půjčce, soud zjistil následující skutečnosti:

26. Žalobkyně předložila soudu celkem 22 kopií smluv o půjčce v červenci 2020 v rámci řízení sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný na žalobkyni podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Žalobkyně se dne 9. 11. 2020 dostavila k policejnímu orgánu podat vysvětlení, při němž uvedla, že žalovaný o veškerých půjčkách věděl, nepodepsal je však, neboť se vymlouval, že nemá čas (úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 9. 11. 2020, shodnými tvrzeními účastníků).

27. Policejní orgán dne 19. 2. 2021 telefonicky vyzval žalobkyni k předložení originálů smluv o půjčce, žalobkyně sdělila, že originály nedisponuje, neboť je předala Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (úředním záznamem ze dne 19. 2. 2021). Při telefonátu dne 25. 2. 2021 žalobkyně policejnímu orgánu sdělila, že originály smluv se nacházejí u advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (úředním záznamem ze dne 25. 2. 2021). Dne 25. 2. 2021 policejní orgán vydal výzvu k vydání věcí, které mohou sloužit pro důkazní účely, konkrétně 22 kusů originálů smluv o půjčce (výzvou Policie ČR žalobkyni k vydání věcí ze dne 25. 2. 2021). Zástupce žalobkyně dne 16. 3. 2021 policejnímu orgánu odpověděl, že žalobkyně nemá originály smluv o půjčce u sebe a domnívá se, že absence těchto smluv může souviset se soudním vypořádáním společného jmění, avšak nemůže to nijak doložit (odpověď žalobkyně prostřednictvím svého zástupce ze dne 16. 3. 2021). Dne 31. 3. 2021 policejní orgán vyzval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k vydání 22 kusů originálů smluv o půjčce (výzvou Policie ČR [anonymizováno] [příjmení] k vydání věcí ze dne 31. 3. 2021) [anonymizováno] [příjmení] v odpovědi sdělila, že nemá k dispozici žádné originály smluv, žádné originály smluv nejsou v jejím držení v příručním spisu a nikdy v jejím držení v příručním spisu ani nebyly (odpovědí [anonymizováno] [příjmení] ze dne 1. 4. 2021). V úředním záznamu Policie ČR dne 4. 5. 2021 uvedla, že provedeným šetřením se z celkem 44 smluv, které by měly existovat, podařilo zajistit pouze dvě smlouvy, které nejsou kopie ani ověřené kopie, ale obsahují psané podpisy. Další možné originály smluv o půjčkách se nepodařilo zajistit (úředním záznamem ze dne 4. 5. 2021). Dne 3. 6. 2021 se žalobkyně se svým zástupcem dostavila k podání vysvětlení, při němž na otázku, zda se jí podařilo dohledat originály smluv, čí zda ví, kde se nacházejí, odpověděla, že nebude odpovídat (úředním záznamem ze dne 3. 6. 2021).

28. Žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek za účelem ověření způsobu vyhotovení a pravosti datace smluv o půjčce. Dle závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] způsob vyhotovení zkoumané smlouvy o půjčce s datem 9. 8. 2005 neodpovídá jejímu údajnému vzniku v roce 2005, neboť smlouva je vytvořena v písmu [anonymizováno], které v této době nebylo ještě k dispozici a začalo se používat v textových editorech PC až od roku 2007. Zjištěná obsahová shoda i shoda grafického zpracování svědčí o tom, že všechny předložené listiny jsou vyhotoveny z jednoho textového souboru. Pro tisk byly provedeny úpravy spočívající ve změně řezu písma i jeho tiskové velikosti, případně drobné změny ve znění textů, ale podstatné shody zůstaly zachovány (znaleckým posudkem ze dne 1. 6. 2021 [číslo] 2021 obsahující znaleckou doložku, vyjádřením žalovaného ze dne 15. 8. 2021).

29. Ohledně výroku žalovaného, že žalobkyně lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ, soud zjistil následující skutečnosti:

30. Žalobkyně při jednání konaném před Okresním soudem Praha – západ v prosinci 2020 v rámci své účastnické výpovědi uvedla k dotazu soudu, že má měsíční příjmy z podnikání ve výši 5 000 Kč představující odměnu jednatele (audionahrávkou uloženou na flash disku označenou„ [ulice]“ od minuty 14:00 do minuty 17:54). Žalobkyně měla v únoru 2020 na svém účtu celkový příjem 471 967,93 Kč (výpisem z účtu č. [bankovní účet] vedeným na jméno žalobkyně za únor 2020).

31. Ohledně výroku žalovaného, že se žalobkyně řádně nestarala a nezajímala o děti, soud zjistil následující skutečnosti:

32. E-mailem ze dne 30. 9. 2015 [jméno] [příjmení] vyjádřil obdiv nad tím, jak se žalovaný věnoval svému synu [jméno] a se vším mu pomáhal (e-mailem ze dne 30. 9. 2015 zaslaným žalovanému).

33. Nevlastní syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] v roce 2006 utekl z domova s odůvodněním, že žalovaný ho bil a ponižoval. V souvislosti s tím byl žalovaný obžalován z trestného činu [anonymizováno] svěřené osoby (návrhem na nařízení předběžného opatření ze dne 18. 5. 2007, protokolem o výslechu svědka – osoby mladší 15 let ze dne 17. 5. 2007, usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 18. 5. 2007, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 6. 2007, obžalobou ze dne 29. 2. 2008)

34. Dále soud zjistil následující skutečnosti:

35. V rozsudku č. j. [číslo jednací] Obvodní soud pro Prahu 10 interpretoval výrok žalovaného tak, že žalovaný nařknul žalobkyni z praní špinavých peněz (bodem 4 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 12. 2021, č. j. [číslo jednací]). Svůj výrok žalovaný zopakoval ve vyjádření k usnesení o zahájení trestního stíhání (bodem 16 vyjádření žalovaného k usnesení o zahájení trestního stíhání).

36. Žalovaný vyzýval žalobkyni k předání klíčů od rodinného domu v [obec] (dopisem žalovaného žalobkyni ze dne 14. 5. 2021). Dne 29. 6. 2021 se žalovaný dostavil do rodinného domu v [obec], při němž došlo ke konfliktu s žalobkyní a nevlastním synem [jméno]. Žalovaný podal vysvětlení ve věci incidentu v [obec] dne 30. 6. 2021, v němž uvedl, že na místě s žalobkyní řešil rodinnou situaci, nevlastní syn [jméno] [celé jméno žalovaného] přišel za nimi na ulici a začal ho vulgárně urážet a mj. řekl, že to bude poprava. Celému jednání byla přítomna hlídka policie, která na místě již řešila záležitost mezi žalobkyní a žalovaným. Nevlastní syn se pokusil žalovaného udeřit, ovšem trefil se pouze do jeho mobilního telefonu. Žalovaný celou dobu výstup nahrával na mobilní telefon (úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 30. 6. 2021).

37. V této souvislosti bylo ve prospěch žalovaného realizováno bezpečností opatření, na jehož základě žalovaný poskytl Policii ČR klíče od svého bydliště pro případ nutnosti zásahu (úředním záznamem v souvislosti s bezpečnostním opatřením ohrožené osoby ze dne 30. 7. 2021). Policie ČR následně sdělila, že žalovanému nebyla poskytnuta krátkodobá ochrana (k tomu nebyl důvod), ale vzhledem k jeho oznámení na rodinné příslušníky bylo provedeno bezpečnostní opatření, při němž žalovaný poskytl policii klíče od svého bydliště, které byly uschovány v bezpečnostním sáčku policie č. [anonymizováno] na Místním oddělení policie [obec], pro možný rychlý vstup policie do bytu v případě jeho ohrožení. Toto opatření bylo učiněno na dobu dvou měsíců a nebylo dále prodlužováno, neboť k tomu nebyl žádný důvod (úředním záznamem ze dne 20. 4. 2022).

38. V souvislosti s incidentem v [obec] byla na žalovaného podána obžaloba pro [anonymizováno] porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku a věc je nyní vedena u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] (obžalobou ze dne 11. 8. 2022, výpisem z webu [anonymizováno]).

39. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 5. 5. 2021 předžalobní upomínku s výzvou, aby se žalovaný za své výroky omluvil a uhradil žalobkyni 200 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. To žalovaný odmítl (předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2021 včetně obálky, písemnou reakcí žalovaného ze dne 14. 5. 2021 včetně podacího lístku, 2x e-mailem zaslaným žalovaným zástupci žalobkyně, e-mailem zástupce žalobkyně potvrzujícím doručení).

40. Z důkazu dopisem žalovaného právní zástupkyni žalobkyně ze dne 14. 5. 2021 s přílohami, dopisem žalovaného žalobkyni ze dne 20. 5. 2021 ohledně předání klíčů od bytových jednotek [číslo] s přílohami, úředním záznamem ohledně šetření ve věci osoby [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 20. 1. 2021, mzdovými listy žalovaného za období 2009 a 2010 a 2x čestným prohlášením soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

41. Soud zamítl návrh na provedení důkazů: -) které byly přiloženy k vyjádření žalovaného z 11. 9. 2021, a to vyjádření žalovaného dne 18. 4. 2021 s přílohami, ze dne 17. 4. 2021 s přílohami, ze dne 16. 4. 2021 s přílohami, ze dne 10. 4. 2021 s přílohami, ze dne 6. 4. 2021 s přílohami, ze dne 5. 5. 2021 s přílohami, ze dne 31. 1. 2021 s přílohami, ze dne 26. 7. 2020 s přílohami, ze dne 25. 7. 2020 s přílohami, ze dne 24. 7. 2020 s přílohami, ze dne 12. 6. 2020 s přílohami; -) které byly navrhnuty žalovaným ve vyjádření žalovaného ze dne 14. 3. 2021, a to předvolání ze dne 7. 9. 2021, bankovní výpisy a daňová přiznání firmy [právnická osoba] a [právnická osoba], bankovní výpisy z účtu žalované za období leden 2016 až listopad 2016 a rovněž bankovní výpisy a daňová přiznání firmy [právnická osoba]; -) které byly označeny ve vyjádření žalovaného ze dne 21. 5. 2022, a to výslech paní [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslech paní [příjmení] a paní [příjmení], výslech pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; -) které byly označeny žalobkyní, a to výslech žalobkyně, seznam trestních oznámení žalovaného na žalobkyni, obsah všech spisů vedených Policií ČR v těchto věcech včetně spisu vedeného ve věci oznámení trestného činu podvodu při zfalšování smluv o půjčce, dále spisy sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a výslech [jméno] [celé jméno žalovaného]; -) které byly označeny při jednání dne 25. 10. 2022, a to provedení výslechu znalců, kteří vypracovali znalecké posudky ohledně pravosti smluv o půjčce, usnesení přestupkové komise o zastavení přestupkového řízení a rozhodnutí o odvolání, dále zpráva soudního exekutora ohledně stavu exekuce a výpisy z účtu žalobkyně k prokázání příjmů za rok 2020, neboť tyto důkazy jsou pro posouzení věci nadbytečné.

42. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu videozáznamy označenými [číslo] – 22 dodanými žalovaným na flash disku. Žalobkyně s provedením těchto důkazů nesouhlasila, neboť žalovaný dané události natáčel proti její vůli a nadto v souvislosti s jednáním, za které je žalovaný trestně stíhán. Soud při hodnocení přípustnosti tohoto důkazu vyšel z ustálené judikatury Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. [ústavní nález]), podle níž je třeba v obdobných případech poměřovat chráněná práva a zájmy osoby, do jejíhož soukromí bylo zasaženo, se zájmem na zjištění skutkového stavu a řádném rozhodnutí o předmětu sporu. Užitím nahrávek pořízených bez vědomí či souhlasu druhé osoby jako důkazního prostředku totiž dochází ke kolizi dvou ústavně zaručených práv, tj. práva na soukromí s právem na soudní ochranu, přičemž soud je povolán k tomu, aby v jednotlivých případech zvážil, které základní právo v konkrétním střetu převáží. Přitom vždy musí vzít v potaz, zda měl účastník uplatňující nahrávku možnost získat dané informace jiným způsobem, než za cenu porušení soukromí druhé osoby, a rovněž zda je provedení důkazu nahrávkou pro rozhodnutí sporu klíčové. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že podmínky pro připuštění důkazu nahrávkami nebyly splněny. Předně je nutno zohlednit, že se jednalo o záznam událostí z roku 2021, tedy událostí, k nimž došlo až po podání žaloby. Již z toho důvody nahrávky nejsou způsobilé bezprostředně prokázat skutková tvrzení související s předmětem sporu. Jejich obsah by mohl nanejvýš dokreslit vztahy mezi účastníky, které jsou však dostatečně zřetelné z jiných důkazů a ostatně i ze samotného průběhu řízení. Nadto pak v některých případech žalovaný nahrávky pořídil při jednání, za něž byl následně trestně stíhán a obžalován z přečinu porušování domovní svobody. Provedením těchto nahrávek by tedy bylo významným způsob zasaženo na soukromí žalobkyně. Konečně platí, že obsah záznamů byl dostatečně popsán oběma účastníky pro účely trestního řízení a soud se s ním tedy mohl seznámit, aniž nepřiměřeně zasáhl do soukromí žalobkyně.

43. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

44. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 29. 10. 2018. Z manželství se narodil dne 31. 7. 2002 syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Výroky žalovaného zazněly v řízení sp. zn. [spisová značka] o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného, řízení sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] o zvýšení výživného pro syna účastníků řízení a v řízení iniciovaném na základě žaloby ze dne 7. 7. 2020, jejímž prostřednictvím se žalovaný domáhal po žalobkyni úhrady poloviny příjmů z pronajímání nemovitostí ve společném vlastnictví.

45. Dne 6. 10. 2016 žalovaný zaslal žalobkyni výzvu ke zpřístupnění bytových jednotek, a to jak poštou, tak e-mailem. Následně podal na žalobkyni dvě trestní oznámení, která byla odložena a policie mu doporučila řešit věc občanskoprávní cestou. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] žalovaný podal návrh na vydání předběžného opatření, aby mu žalobkyně předala klíče od bytových jednotek a umožnila mu do nich vstup. Jeho návrhu bylo vyhověno, žalobkyně povinnost dobrovolně nesplnila, byla proto zahájena exekuce. Následně došlo k předání klíčů, které však byly neúplné, případně nefunkční. Žalobkyně užívá všechny tři bytové jednotky ke krátkodobým pronájmům, z čehož jí plyne příjem. Při pokusu vyměnit zámky došlo dne 17. 12. 2021 ke konfliktu mezi účastníky.

46. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] žalobkyně v červenci 2020 předložila soudu celkem 22 kopií smluv o půjčce, žalovaný na žalobkyni podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Žalobkyně ve věci opakovaně podávala vysvětlení na Policii ČR, po provedeném šetření se podařilo zajistit pouze dva originály smluv. Žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek, v němž znalec dospěl k závěru, že smlouva o půjčce s datem 9. 8. 2005 neodpovídá jejímu údajnému vzniku, neboť je vytvořena v písmu Calibri, které v této době nebylo ještě k dispozici.

47. Žalobkyně při jednání konaném před Okresním soudem Praha – západ v prosinci 2020 v rámci své účastnické výpovědi uvedla k dotazu soudu, že má měsíční příjmy z podnikání ve výši 5 000 Kč, v únoru 2020 měla na svém účtu celkový příjem [částka] E-mailem ze dne 30. 9. 2015 [jméno] [příjmení] vyjádřil obdiv nad tím, jak se žalovaný věnoval svému synu [jméno], nevlastní syn žalovaného v roce 2006 utekl z domova s odůvodněním, že žalovaný ho bil a ponižoval. V souvislosti s tím byl žalovaný obžalován z trestného činu týrání svěřené osoby. V rozsudku č. j. [číslo jednací] Obvodní soud pro Prahu 10 interpretoval výrok žalovaného tak, že žalovaný nařknul žalobkyni z praní špinavých peněz. Svůj výrok žalovaný zopakoval ve vyjádření k usnesení o zahájení trestního stíhání.

48. Dne 29. 6. 2021 došlo k incidentu v [obec], při němž se žalovaný mj. dostal do konfliktu s nevlastním synem, který mu vulgárně nadával, přítomna byla hlídka policie. V této souvislosti bylo ve prospěch žalovaného realizováno bezpečností opatření, na jehož základě žalovaný poskytl Policii ČR klíče od svého bydliště pro případ nutnosti zásahu. Na žalovaného byla následně podána obžaloba pro přečin porušování domovní svobody. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 5. 5. 2021 předžalobní upomínku s výzvou, aby se žalovaný za své výroky omluvil a uhradil žalobkyni náhradu nemajetkové újmy. To žalovaný odmítl.

49. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

50. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

51. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

52. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

53. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

54. Podstata projednávané věci spočívala v posouzení, zda žalovaný protiprávně zasáhl do osobnostních práv žalobkyně výroky, které vyřknul z pozice účastníka v rámci jiných soudních řízení. Soud nejprve považuje za vhodné připomenout, že„ ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti, případně že narušují jeho soukromí“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2021, sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného plyne, že základní podmínkou pro vznik odpovědnosti za újmu na osobnostních právech člověka je skutečnost, že zásah lze považovat za neoprávněný, tedy rozporný s právním řádem. I přesto však některé zásahy nelze považovat za protiprávní, byť by se zdánlivě jevily jako odporující objektivnímu právu, pokud jsou ve věci dány okolnosti vylučující jejich neoprávněnost. V takovém případě odpovědnost za nemajetkovou újmu z podstaty věci nevznikne. Judikatura vyšších soudů se přitom ustálila v závěru, že„ o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde mimo jiné tehdy, kdy je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem (…). Takový zásah do osobnostních práv ovšem zůstává povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka]).

55. V řešeném případě není pochyb o tom, že všechny sporné výroky žalovaný pronesl v rámci řízení, jichž byl účastníkem, tedy k zásahu do osobnostních práv žalobkyně mělo dojít při výkonu jiného subjektivního práva stanoveného zákonem, tj. při vyjádření žalovaného v občanském soudním řízení. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že nepovažoval za rozhodující, zda byl žalovaný v řízeních výslovně vyzván k zaslání vyjádření, či zda tak postupoval z vlastní iniciativy; je totiž podstatné, že žalovaný měl právo uvést pro věc všechny rozhodující skutečnosti a toto právo mu svědčilo přímo ze zákona bez ohledu na procesní výzvy soudu. Z téhož důvodu zdejší soud považoval za nadbytečné provést k důkazu příslušné spisy, v nichž sporné výroky zazněly, neboť procesní kontext je pro právo žalovaného vyjádřit se bez významu.

56. Zároveň však platí, že i účastník řízení se může prostřednictvím svých vyjádření dopustit neoprávněného zásahu do osobnostních práv jiné osoby. [příjmení] tomu tak zejména tehdy, pokud svým jednáním bez vztahu k předmětu řízení nedůvodně osočí jiného účastníka z nečestného jednání, označí jej hanlivě nebo se jiným způsobem dotkne jeho práva na ochranu cti a vážnosti. Kritériem je proto vždy posouzení, zda tvrzený zásah lze v konkrétním případě ještě podřadit pod kategorii plnění zákonem stanovených povinností, resp. výkonu zákonem předpokládaných oprávnění, nebo zda se již jedná o exces z takovýchto možností.

57. V řešeném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný nevybočil z mezí předmětů řízení ohledně výroků, že mu žalobkyně měla odcizit klíče, zfalšovat smlouvy o půjčce, prát špinavé peníze, že lhala při své výpovědi před soudem, smála se, když žalovanému nadával jejich syn a řádně se nestarala a nezajímala o děti.

58. Výrok, že žalobkyně žalovanému odcizila klíče od bytových jednotek, zazněl v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo vypořádání společného jmění účastníků, a dále ho žalovaný uvedl ve své žalobě ze dne 7. 7. 2020 (doplněné dne 3. 10. 2020 a 25. 12. 2020), jejímž prostřednictvím se žalovaný domáhal po žalobkyni úhrady poloviny příjmů z pronajímání nemovitostí ve společném vlastnictví, a konečně v řízení sp. zn. [spisová značka] o zvýšení výživného pro syna účastníků. Všechna tři řízení se bezprostředně týkala majetkových poměrů účastníků a žalovaný v nich sdělil soudu, že žalobkyně si příjmy z bytových jednotek náležejících do společného jmění manželů ponechává pro svou potřebu, ačkoliv on hradí příslušné hypoteční úvěry. Zároveň uvedl příčinu tohoto stavu a z jakého důvodu je z výkonu vlastnického práva k bytům vyloučen.

59. Výrok, že žalobkyně měla zfalšovat smlouvy o půjčce, žalovaný uvedl v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Souvislost s prvním řízením je přitom zcela zřejmá, neboť žalobkyně právě v tomto řízení předložila sporné smlouvy a požadovala, aby příslušné dluhy byly zohledněny při vypořádání společného jmění účastníků. Žalovaný s tímto nesouhlasil a popíral pravost předložených smluv. Stejný výrok pak žalovaný uvedl i v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], jehož prostřednictvím osvětloval vzájemné vztahy mezi účastníky.

60. To samé pak platí ohledně výroku, že syn mu při posledním osobním kontaktu nadával do pánských a dámských přirození a jeho matka se tomu smála, neboť tento výrok zazněl v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo zvýšení výživného pro syna. Je nepochybně relevantní, aby žalovaný v tomto typu řízení popsal vzájemné vztahy se synem a jeho matkou, neboť dané skutečnost mohou mít vliv na výši vyživovací povinnosti žalovaného.

61. Výrok, že žalobkyně lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ, žalovaný uvedl v řízení sp. zn. [spisová značka] o zvýšení výživného pro syna účastníků, a i toto tvrzení je nutno považovat za relevantní, neboť se týká výši příjmů žalobkyně, která o syna pečovala.

62. Výrok, že žalobkyně měla prát špinavé peníze, zazněl v řízení sp. zn. [spisová značka] a rovněž se týkal otázky příjmů obou účastníků. V této souvislosti soud uvádí, že ačkoliv žalovaný výslovně neužil slovní spojení, že se žalobkyně dopustila praní špinavých peněz, za rozhodující pro posouzení tohoto výroku považoval celkové vyznění jeho vyjádření, z něhož daná informace vyplývá. Formulace výroku žalovaného však má vliv na posouzení případného excesu z hlediska míry expresivity (viz níže).

63. Konečně výrok, že žalobkyně se musela o děti poprvé začít zajímat až po rozchodu manželů, po celou dobu manželství žalobkyně přicházela domů až v noci a holdovala alkoholu, žalovaný uvedl v rámci řízení sp. zn. [spisová značka]. Tento výrok je přitom z hlediska předmětu řízení o zvýšení výživného pro syna zcela relevantní, neboť dokresluje, jakým způsobem účastníci o syna pečovali. Tento výrok zazněl rovněž v řízení sp. zn. [spisová značka], ovšem i v tomto řízení může mít svůj význam z hlediska případné disparity podílů.

64. Soud si je vědom skutečnosti, že výroky žalovaného se vyznačující určitou mírou expresivity, neboť žalovaný prezentoval své názory na žalobkyni jako fakt a v některých případech žalobkyni nařknul z nečestného jednání, které by bylo možné kvalifikovat jakožto trestný čin. I za této situace však soud dospěl k závěru, že s ohledem na celkový kontext případu a zejména vzájemné vztahy mezi účastníky, jsou užité výrazy i přes svou expresivnost akceptovatelné. Zejména je třeba vzít v potaz, že vztahy mezi účastníky dlouhodobě nejsou dobré. Z tvrzení účastníků a provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně a žalovaný coby bývalí manželé nejsou schopni dohodnout se na řešení většiny záležitostí, které s sebou rozvod přináší. Spor panoval ohledně výživného pro syna, který následně soudně požadoval jeho zvýšení, účastníci vedou od roku 2017 spor o vypořádání společného jmění, který dosud nebyl skončen, a jejich konflikty opakovaně řešila policie. Ačkoliv žalovaný na žalobkyni podal v průběhu let několik trestních oznámení, žalobkyně postupovala obdobným způsobem a nadto některá její jednání byla projednávána jako přestupek.

65. Ohledně jednotlivých výroků soud uvádí následující. Tvrzení, že žalobkyně žalovanému odcizila klíče od bytových jednotek a zamezuje mu do nich vstup, je sice do značné míry expresivní, z hlediska průběhu sporu o klíče však přijatelné. Žalovaný se opakovaně domáhal výkonu svého vlastnického práva, a to nejprve opakovanými výzvami, následně trestním oznámením, poté pomocí návrhu na vydání předběžného opatření a mnohaletou exekucí, která byla dosud bezúspěšná. Soud není příslušen v tomto řízení hodnotit oprávněnost nároku žalovaného, z hlediska hájení jeho práv však daný výrok považuje za přiměřený, neboť se v něm logicky odráží frustrace z průběhu sporu. Na uvedeném pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že trestní oznámení na žalobkyni policie odložila s odůvodněním, že jejím jednáním nebyly naplněny znaky skutkové podstaty žádného trestného činu. Tato skutečnost totiž nevylučuje, aby žalovaný v běžném jazyce užil výraz odcizit, byť dané jednání formálně nelze kvalifikovat jako trestný čin krádeže (např. pro nedosažení minimální hranice škody u majetkových trestných činů).

66. To samé platí ohledně výroku, že žalobkyně zfalšovala smlouvy o půjčce, a tím se dopustila podvodu. Opět se jedná o expresivní výraz, který žalovaný užil v rámci mnohaletého sporu o vypořádání společného jmění a jímž vyjádřil jednoznačný nesouhlas s tím, aby součástí vypořádání byly dluhy z daných půjček. Vzhledem k tomu, že předložené smlouvy považoval za zfalšované, podal na žalobkyni a její tehdejší právní zástupkyni trestní oznámení. Své podezření rovněž opřel o příslušné důkazy, zejména závěry znaleckého posudku ve věci posouzení pravosti smluv, a dále argumentoval, že žalobkyně navzdory výzvě policie nepředložila originály smluv a v této otázce si protiřečila. Soud opětovně zdůrazňuje, že oprávněnost tvrzení žalovaného je posuzována jednak v rámci trestního řízení, jednak v řízení sp. zn. [spisová značka], nikoliv v rámci řízení na ochranu osobnosti. Nadto je třeba vzít v potaz, že předmětem tohoto řízení je výrok žalovaného z roku 2020 a 2021, jímž žalovaný reagoval na předložení smluv žalobkyní v červenci 2020, pro své podezření měl pádné důvody a v dané době nebylo příslušné trestní řízení skončeno (což bylo ostatně žalobkyni známo, neboť se ještě dne 3. 6. 2021 dostavila na policii k podání vysvětlení). Z téhož důvodu soud nepovažoval za nezbytné vyžádat si příslušné trestní spisy za účelem zjištění fáze, v jaké se trestní řízení nachází.

67. Ohledně výroku, že syn žalovanému nadával do pánských a dámských přirození a jeho matka se tomu smála, soud pouze ve stručnosti uvádí, že tento výrok má velmi nízký difamační potenciál a nadto je zcela prost vulgárních či expresivních výrazů. Totéž platí ohledně výroku, že žalobkyně lhala při své výpovědi před Okresním soudem Praha – západ, tento výrok je pouze lehce expresivní a pohybuje se zcela v mezích obrany žalovaného v daném řízení. Oprávněnost této obrany (nadto doložené výpisem z účtu žalobkyně) a případné vytržení sdělení žalobkyně ze svého kontextu bylo předmětem řízení sp. zn. [spisová značka]. Ohledně výroku, že žalobkyně měla prát špinavé peníze, soud opakuje, že takto formulovaný výrok v podání žalovaného nezazněl, a jak uvedeno výše, byl pronesen v rámci předmětu daného řízení. To samé platí ohledně výroku, že žalobkyně se musela o děti poprvé začít zajímat až po rozchodu manželů, neboť tento výrok prostý expresivity nevybočil z mezí příslušného předmětu řízení.

68. S ohledem na vše výše řečené soud shrnuje, že shora popsané výroky žalovaný užil při výkonu svého subjektivního práva stanoveného zákonem, tj. v rámci svého účastnického vyjádření v občanském soudním řízení, a při jejich užití se nedopustil excesu. V této části tedy soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

69. Žalobní návrh soud shledal opodstatněným pouze co do výroku, že dle žalovaného mu žalobkyně měla vyhrožovat zabitím. Tento výrok zazněl v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], a to navíc zcela mimoděk na poslední straně vyjádření ze dne 10. 4. 2021. Uvedené obvinění se přitom zřetelně vymyká z předmětu řízení o vypořádání společného jmění manželů, nadto je co do svého významu závažné a jako takové má významný difamační potenciál. Jednalo se tedy o exces, jehož oprávněnost byl žalovaný povinen v řízení prokázat. Žalovaný sice v obecné rovině uvedl, že k prokázání této skutečnosti má svědka, ovšem navzdory poučení soudu žádný konkrétní důkazní návrh nevznesl. Soud proto v této části žalobě vyhověl co do povinnosti zaslat žalobkyni omluvu. Co do povinnosti uhradit žalobkyni náhradu nemajetkové újmy soud žalobu i v této části zamítl, neboť ačkoliv žalovaný svým výrokem zasáhl do osobnostních práv žalobkyně, s ohledem na celkový kontext případu nebyl tento zásah natolik intenzivní, aby odůvodnil přiznání finančního zadostiučinění. Soud vzal zejména v potaz oboustranně vyhrocené vztahy mezi oběma účastníky (viz bod 64 tohoto rozsudku), jejichž konflikty opakovaně řešila policie. Daný výrok je taktéž třeba vnímat v kontextu incidentu, k němuž došlo v červnu 2021 v [obec], na jehož základě byl sice žalovaný obžalován z přečinu porušování domovní svobody, ovšem zároveň bylo v jeho prospěch přijato bezpečnostní opatření ze strany Policie ČR. Konečně pak nelze přehlédnout, že žalovaný tento výrok pronesl nikoliv veřejně, ale pouze v rámci řízení, jehož účastníkem byl on a žalobkyně. I tato skutečnost snižuje míru dotčení osobnostních práv žalobkyně a tedy odůvodňuje přiznání toliko morálního zadostiučinění ve formě omluvy. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a III. tohoto rozsudku.

70. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení neúspěšný jen v poměrně nepatrné části (dosahující 7 %, neboť žalobkyně byla úspěšná v [číslo] předmětu), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání ve věci samé ze dne 11. 9. 2021, 14. 3. 2022, 21. 5. 2022, účast na jednání před soudem dne 15. 3. 2022, 5. 5. 2022 a 25. 10. 2022 za dvě započaté hodiny). Soud nepřiznal žalovanému náhradu za vyjádření ze dne 4. 6. 2022, neboť toto vyjádření (v rozsahu dvou stran) žalovaný zaslal v návaznosti na poučení soudu a nic mu nebránilo, aby jeho obsah vtělil do svého vyjádření ze dne 21. 5. 2022.

71. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.