17 C 256/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno , anonymizováno . sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Řízení se co do povinnosti odstranění odkazů ze serveru [webová adresa] a [webová adresa] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna žalobci uhradit nemajetkovou újmu ve výši 60 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do požadavku na úhradu částky 40 000 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění: „ Vážený pane [celé jméno žalobce], omlouváme se za zásah do Vašich osobnostních práv způsobený nepravdivým informováním o [příjmení] údajném vztahu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v článku uveřejněném na serveru [webová adresa] a [webová adresa] s názvem [jméno] [příjmení]: [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] a v [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] dne 7.10.2017, vydavatelství [právnická osoba]“, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 28 922,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21.9.2020 domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované odstranit odkaz ze serveru [webová adresa] a [webová adresa], dále uhradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, a zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění, jak je toto uvedeno ve výroku IV. rozsudku. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že článkem s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“ uveřejněným v tištěném časopise [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] 2017, vydaném dne 7.10.2017 a článcích uveřejněných na webových stránkách na výše uvedených odkazech, bylo zasaženo do jeho osobnostních práv. Článek obsahuje nepravdivé informace, difamační spekulace a jeho uveřejněním tak došlo k zásahu do práva na čest, důstojnost a soukromí žalobce a narušení jeho pracovního a rodinného života. Článek obsahuje mimo jiné ničím nepodložené spekulace o milostném vztahu žalobce s [anonymizováno] [příjmení], tvrzení, že žalobce prý nenechá žádnou [anonymizováno] na [anonymizováno] a že se proslýchá, že byl [anonymizována dvě slova]. Pokud žalovaná odkazovala na to, že se jedná o hodnotící soud, mající pravdivostní základ v tom, že v roce 2012 a 2013 byly publikovány články o dřívějším vztahu žalobce s paní [příjmení], v době, kdy ještě nebyl [anonymizováno], jednalo se bulvární články, které byly (resp. měly být) odstraněny, jelikož se nezakládaly na pravdě a [právnická osoba], která je uveřejnila, se zavázala zdržet se publikací takovýchto vyjádření. Pokud takový článek zůstal dostupný, svědčilo by to o tom, že jmenovaná společnost řádně nesplnila dohodu. Tvrzení žalované v publikovaném článku nemají žádný reálný podklad. Mají sloužit zjevně pouze k uspokojení zvědavosti veřejnosti a v tomto případě je tedy nutno vykládat svobodu projevu úzce. Žalobce si chrání své soukromí a nestojí o zájem žalované. Kromě soukromého účtu na [anonymizováno], kde jeho příspěvky mohou vidět pouze jeho přátelé, nemá žádné sociální sítě, nesdílí fotografie a nedává ani na odiv své vztahy. Pokud je v článku uvedeno, že žalobce je [anonymizováno], tato informace nebyla v dané době aktuální, neboť již v době, kdy článek vyšel, byl žalobce [anonymizováno] a s [role v řízení] měl [anonymizováno]. Žalobce již předžalobní výzvou z 11.3.2018 vyzýval žalovanou k upuštění od neoprávněných zásahů do osobnostních práv, k okamžitému odstranění článku a zaplacení přiměřeného zadostiučinění, žalovaná však uvedla, že nehodlá od tohoto jednání upustit, článek neodstranila a nadále byl dostupný na webových odkazech. Žalovaná tedy pokračovala v zásahu do práv žalobce, když odmítla z webu článek odstranit a lidé se žalobce nadále dotazovali, zda je pravda, co se v něm uvádí. Žalovaná odstranila předmětné odkazy až po podání žaloby, v návaznosti na což vzal žalobce, co do povinnosti jejich odstranění žalobu zpět. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že výše náhrady nemajetkové újmy požadovaná v penězích je přiměřená tomuto zásahu, tak aby plnila satisfakční i preventivně sankční funkci relutární náhrady.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť je přesvědčena, že z její strany nemohlo způsobem popsaným v žalobě k zásahu do osobnostních práv žalobce dojít. Argumentovala právem na svobodu projevu, jakožto jedním ze základů demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy a poukazovala na to, že žalobce je [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], a tedy osobou veřejně známou, která o své vůli dobrovolně komunikuje s médii nejen o svém profesním, ale také soukromém životě, včetně informací o partnerském životě, kdy sdílel s veřejností i společné fotografie s [role v řízení], případně i [anonymizována dvě slova]. Celebrity, jejichž pracovní příležitosti jsou založeny mimo jiné na jejich známosti, navíc do značné míry těží profesně z toho, že společenské časopisy zvyšují povědomí o jejich osobě. Žalobce vystupoval v seriálech, jejichž divácká struktura z části odpovídá struktuře společenských časopisů, zájem veřejnosti o jeho osobu tak přirozeně vyplývá z jeho profesní činnosti. Činnost tzv. společenských časopisů není zakázanou ani společensky nežádoucí, ale naopak právem aprobovanou činností, která se těší značné popularitě a nepochybně je součástí společnosti jako takové. Okruhu čtenářů těchto časopisů je pak přizpůsoben obsah, jazyk a stylistika, aby jim byly srozumitelné. Je věcí žurnalistické svobody zvolit si formu, v níž bude téma zpracováno a článek je napsán stylem, který čtenáři umožňuje jednoduše rozeznat, že se jedná o úvahy redaktora nad tím, zda skutečnost, že spolu dva [anonymizováno] (muž a žena) [anonymizována dvě slova], které si jsou dle dějové linky blízké, může být případně předobrazem jejich vztahu v reálním životě. Nejedná se tedy o sdělení faktů, ale úvahy nad možným přesahem dějové linky. Jde o určitou novinářskou spekulaci, nikoliv o kategorické skutkové tvrzení, což je čtenáři jasně patrné. Tomu odpovídají výrazové prostředky a obraty typu:„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ je [anonymizována dvě slova]“, apod. či užití otázek. Redaktor si pohrává s domněnkou, fikcí„ co kdyby?“. Žalovaná se ohrazuje proti tomu, že by spekulace v předmětném článku byly uvedeny s cílem žalobce poškodit. Pokud jde o konstatování, že„ se proslýchá, že žalobce byl [anonymizováno]“, jedná se dle žalované o hodnotící soud, založený na dříve publikovaných informacích o nevěře žalobce v době, kdy byl stále ještě ve svazku [anonymizováno] s [anonymizováno] [role v řízení]. V minulosti, kolem roku 2012 a 2013 byly dostupné fotografie žalobce s [anonymizováno] [příjmení], což zřejmě byl právě důvod, proč redaktor toto v článku uvedl. Pokud jde o konstatování v článku, že si žalobce s [anonymizována dvě slova]„ rozumí i mimo [anonymizováno]“, nemůže být toto způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce a nejedná se nepravdivé tvrzení, neboť lze vykládat tak, že si rozumí při natáčení, na place, pokud [anonymizována dvě slova] a v tomto směru měl redaktor informace od členů [anonymizováno]. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] v tom směru, že ne každé zveřejnění nepravdivé informace musí znamenat zásah do osobnostních práv, k tomuto dochází, jen pokud zásah přesáhl míru přípustnou, určité zjednodušení či zkreslení v tisku nemusí nutně k zásahu vést. Článek není vulgární, neútočí na žalobce a s ohledem na skutečnost, že se nejedná o tvrzení, ale subjektivní úvahy a spekulace (tedy hodnotící soudy a názory autora) má tedy žalovaná za to, že nepřekračuje meze přípustné kritiky a publikovaný názor tak nevybočuje z obecně uznávaných pravidel slušnosti, není tedy ani legitimní důvod k poskytnutí peněžního zadostiučinění, které je žalobcem požadováno v míře zjevně nepřiměřené. Primární funkcí poskytnutého zadostiučinění je funkce satisfakční, funkci preventivně sankční nelze přiznat každému. V daném případě má tvrzený zásah představovat jediný článek, který nebyl primárně zaměřen na žalobce, ale jeho [anonymizována dvě slova]. Pokud je v článku uvedeno, že žalobce je [anonymizováno], jednalo se zřejmě o nepřesnost a pochybení redaktora, který si aktuální stav zřejmě neověřil. I kdyby se tedy jednalo o relevantní zásah do osobnostních práv, nešlo by o zásah velké intenzity, počet skutečně prodaných výtisků časopisu činil 18 047 ks z celkového nákladu 41 180 ks, počet zobrazení webových odkazů byl nízký, neboť v letech 2017 2020 činil jen 549 unikátních zobrazení, přičemž nejvyšší počet je monitorován až v období po podání žaloby. Žalobce měl, jako osoba veřejně známá, možnost se proti obsahu článku veřejně ohradit což neučinil (žalovaná v této souvislosti odkazovala na rozhodnutí Ústavního soudu [ústavní nález] v tom směru, že toto je jedna z možností nápravy a proto soudní ochrana osob veřejně činných je v tomto směru realizována v menší míře). Žaloba byla žalobcem podána s odstupem téměř tří let po publikaci předmětného článku. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobce vzal dne 12.10.2020 na prvním jednání ve věci žalobu zpět, co do povinnosti odstranění odkazů na web, s odůvodněním, že tyto byly po podání žaloby odstraněny. Žalovaná s tímto souhlasila a potvrdila skutečnost, že odkazy byly odstraněny až po podání žaloby. Soud proto dle § 96 odst. 1 a 2 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), co do této části řízení ve výroku I. zastavil.

4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná publikovala v periodiku [příjmení] sladké tajemství vydaném 7.10.2017 článek [číslo] 2017 s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“. Na předmětný článek byla upoutávka na titulní straně [anonymizováno] s fotografií [jméno] [příjmení] a nadpisem„ [jméno] [příjmení]“ a pod ním uvedenými palcovými titulky.„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“. V samotném článku byly uveřejněny fotografie paní [příjmení] ze soukromí i ze [anonymizováno] z [anonymizováno] prostředí, kde byla mimo jiné vyobrazena v roli [anonymizováno] i se žalobcem s nadpisem„ [příjmení] [příjmení] o sestru také stojí“. Článek má podtitul„ [příjmení] [anonymizováno] dokážou [anonymizováno] sblížit víc, [anonymizována dvě slova]“. V úvodu článku je uvedeno, že [jméno] [příjmení] alias vrchní [anonymizováno] [příjmení] ze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] možná skrývá velké tajemství, v [anonymizováno] se kolem ní motají dva [anonymizováno], jeden z nich jí možná zamotal hlavu i mimo něj. Po konstatování, že [anonymizováno], který hraje [anonymizováno] [jméno], to ale asi nebude, je [anonymizováno] a má [anonymizována dvě slova], článek pokračuje:„ [anonymizováno] na [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] prý nenechá [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno], a tak mohl [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova]“ Pod nadpisem:„ [anonymizována dvě slova]“ článek pokračuje:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že [jméno] je už [anonymizována dvě slova] a tak je klidně možné, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Zvláště když k [anonymizováno] teď [anonymizována dvě slova] mají [anonymizována dvě slova]. Zjistili jsme dokonce i to, že [anonymizována dvě slova] si [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova]. Je [celé jméno žalobce] tím [anonymizováno], na [anonymizováno] [jméno] tak [anonymizována dvě slova], nebo jí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a pak ji [anonymizováno] jako [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Pod nadpisem„ [ulice] [anonymizováno]“ článek pokračuje konstatováním, že:„ [příjmení] [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], ale možná se teď [anonymizována dvě slova]. Zvláště pokud se zatím [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova]. Dříve se jí [anonymizována dvě slova] se [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] se, že [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova] a takové [anonymizováno] se [anonymizováno] jen [anonymizována dvě slova]. Jsme tedy [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] se [jméno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] se [anonymizována dvě slova]. Jsou [anonymizována dvě slova] jen [anonymizováno] v [anonymizováno]“. Přes [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v předmětném [anonymizováno] je dále uveden titulek„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] na [anonymizováno]“ ([anonymizováno] článkem z [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] 2017 s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“).

6. Číslo [číslo] časopisu [příjmení] [anonymizována dvě slova], kde byl předmětný článek uveřejněn, bylo vytištěno v počtu v počtu [anonymizováno] 180 ks (prokázáno fakturou [číslo] s datem vystavení dne 5.10.2017). Následně byly na základě hlášení o prodeji vystaveny dobropisy na částku odpovídající množství [anonymizováno] 619 Ks a 514 Ks (prokázáno opravným daňovým dokladem č. [anonymizováno] s datem vystavení dne 23.10.2017, a opravným daňovým dokladem [anonymizováno] s datem vystavení 30.10.2017).

7. Podle statistik žalované s přehledem sledovanosti na [webová adresa] byla za celé období od 1.1.2017 do 31.12.2020, [anonymizováno] stránka, kde byl také uveřejněn předmětný článek navštívena [anonymizováno] krát, z toho bylo [anonymizováno] unikátních zobrazení. K většímu počtu zobrazení přitom došlo v průběhu roku 2020 (prokázáno statistikami žalované k předmětnému článku na [anonymizováno] [webová adresa]).

8. Žalobce se s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] výlučně v rámci [anonymizována čtyři slova], tzv. na [anonymizováno]. Nikdy se nesetkali [anonymizováno], jejich vztahy byly ryze [anonymizováno] (prokázáno [anonymizováno] prohlášením [jméno] [příjmení] datované 17.9.2020).

9. Žalobce byl již dříve [anonymizováno], přičemž v době, kdy již žil s [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], ačkoli formálně ještě byli [role v řízení], [anonymizováno] vztah s [jméno] [příjmení], příčinou [anonymizováno] manželství [anonymizována dvě slova] [role v řízení] (prokázáno prohlášením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze 7.9.2020).

10. Dne 4. června 2012 byl na [webová adresa] publikován [anonymizováno], kde bylo uvedeno, že [jméno] [příjmení] se [anonymizováno] s [celé jméno žalobce], který je teprve rok [anonymizováno] s dlouholetou [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno], s odkazem na to, že [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] odhalil [anonymizována dvě slova] (prokázáno článkem„ [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], za [anonymizováno] má [celé jméno žalobce] z [anonymizována dvě slova]“). Obdobná zpráva byla uveřejněna dne 5.6.2012 na [anonymizována dvě slova] (prokázáno článkem z tyden.cz z 5.6.2012).

11. V letech 2007 a 2013 se žalobce občas vyjadřoval pro média. Dne 4. března 2007 poskytl rozhovor, kde hovořil o své [anonymizováno] v [anonymizováno] i v kontextu toho jak jeho [anonymizována dvě slova]) z odborného hlediska tyto seriály z [anonymizováno] prostředí hodnotí, vyjadřoval se k tomu, že pokud mu přicházejí vzkazy od [anonymizováno], jsou většinou decentní a příjemné, i o tom, že v [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] a k dotazu, zda jim [anonymizována dvě slova] k [anonymizováno], reagoval, že to [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ale že to z [anonymizována dvě slova] i [anonymizována dvě slova] (prokázáno článkem„ [celé jméno žalobce]: [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ z 4.3.2007). Pro [webová adresa] poskytl žalobce v roce rozhovor o tom, že se [anonymizováno] a jak si vybíral [anonymizováno]. U předmětného článku byla mimo jiné přiřazena fotografie žalobce z [anonymizováno] prostředí s [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a miminkem, zdroj [příjmení] [příjmení] (prokázáno článkem„ [anonymizována dvě slova]: [celé jméno žalobce] si [anonymizována dvě slova] u [anonymizována dvě slova]“ z 7.4.2013). Na webu [webová adresa] se žalobce vyjadřoval k tomu, jak proběhla [anonymizováno] s [anonymizováno] [role v řízení] [jméno], v článku je mimo jiné zmíněno, že v [anonymizována dvě slova] se [anonymizováno] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ale svoji [anonymizováno] měl tou dobou [anonymizováno] za [anonymizováno] (prokázáno článkem„ [anonymizováno] [celé jméno žalobce] se [anonymizována dvě slova] první [anonymizováno] ze [anonymizováno]“ z [datum]). V souvislosti s [anonymizována dvě slova] se žalobce vyjadřoval k tomu, jak [anonymizováno] a jaké má [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] účinkování v [anonymizována dvě slova] (prokázáno článkem„ [anonymizováno], [celé jméno žalobce] [anonymizováno] svůj [anonymizováno]“ z 18.7.2012). Na webu [webová adresa] se žalobce vyjadřoval k tomu, [anonymizováno] se mu [anonymizováno] na [anonymizováno] (prokázáno [anonymizováno]„ [celé jméno žalobce]: [anonymizováno] jsem si [anonymizováno]“ z 12.6.2012). Dne 5.2.2007 se žalobce účastnil chattu se čtenáři [příjmení], kde se částečně vyjadřoval i ke svému [anonymizováno], k [anonymizováno] jaký má názor na [anonymizováno], jaký [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a podobně (prokázáno sjetinou z internetu s nadpisem„ [celé jméno žalobce]: [anonymizována dvě slova]“).

12. Na předžalobní upomínku, kterou v souvislosti s předmětným článkem žalobce vyzýval žalovanou, aby upustila od zásahů do jeho práva na ochranu osobnosti, uhradila zadostiučinění 200 Kč a písemně se omluvila, reagovala žalovaná dopisem z 19.3.2018, kde uvedla, že tvrzení, že článek zasahuje do práv žalobce nepovažuje za správné a dále argumentovala obdobně, jako v následném vyjádření k žalobě. Žalovaná konstatovala, že jediným nepřesným skutkovým tvrzením je informace o tom, že pan [celé jméno žalobce] je [anonymizováno] ačkoli v [anonymizována tři slova] již [anonymizováno] nebyl, s tím, že za tento údaj se [anonymizováno], nicméně tento není [anonymizováno] a tedy způsobilý zasáhnout do práv žalobce. Argumentovala tím, že pan [celé jméno žalobce] opakovaně seznamoval veřejnost s informacemi o svém partnerském životě a sdílel s veřejností i společné [anonymizováno] s [role v řízení], případně i novorozeným [anonymizováno] a informace o jeho [anonymizováno] životě jsou tak vyňaty z ochrany, která se obvykle soukromí fyzických osob poskytuje a která je již beztoho v případě osob veřejného zájmu oslabena. Dále uváděla, že úvahy redaktora nelze jinak označit za skutková tvrzení, nýbrž za hodnotící soudy a dotčený článek neobsahoval žádná nepravdivá skutková tvrzení, která by měla nároky žalobce odůvodňovat, ani hodnotící soudy, které by se na takových skutkových tvrzeních zakládaly, nebo jejichž prezentace by byla nepřiměřená (prokázáno reakcí [anonymizována dvě slova] ze dne 19.3.2018).

13. Z výpovědi [role v řízení] žalobce, [jméno] [příjmení], soud zjistil, že s žalobcem [anonymizována dvě slova] dne [datum] a dne [datum] se jim [anonymizována dvě slova]. Dopad předmětného článku svědkyně vnímala silně a intenzivně. Jakožto advokátky se jí klienti šetrně dotazovali, zda je v rodině vše v pořádku. A následně ji blízká známá, která se také takto dotázala, upozornila na předmětný článek. Pro svědkyni toto bylo nepříjemné překvapení, tím spíše v kontextu toho, že řeší [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]. [příjmení] situaci s [role v řízení] řešili. I když svědkyně věděla, že článek je fabulace, a situace [anonymizováno] její [anonymizováno] k [role v řízení], celá záležitost byla [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] pocity. Článek takto [anonymizováno] i do jejich [anonymizována dvě slova], [role v řízení], pokud měla přijít do nějaké [anonymizováno] společnosti, vnímala, jestli z nějaké strany nepřijde [anonymizována dvě slova]. Subjektivní pocit byl velmi nepříjemný, svědkyně v té souvislosti cítila diskomfort a zásah do osobní sféry. Situaci vnímala jako nepříjemnou společensky i lidsky. V době, kdy článek vyšel, byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], i v tomto kontextu vnímala zásah intenzivněji. Aktuálně by měl [anonymizováno] za rok nastoupit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], článek velmi dlouho visel na internetových stránkách a svědkyně se obávala, že by se k tomuto článku někdo dostal a [anonymizováno] se kvůli němu vysmíval. Autor článku nevynaložil žádnou snahu ověřit si, zda skutečnosti, ze kterých vychází, jsou pravdivé, ačkoli tak snadno mohl učinit [anonymizováno], fabulaci postavil na tom, že žalobce byl v tu dobu [anonymizováno], což nebyla pravda. Článek navíc vyšel v době, kdy žalobce už ani předmětný [anonymizována dvě slova] Ani to se pisatel neobtěžoval si ověřit. Žalované byla zaslána za žalobce podrobná předžalobní výzva, ke které přišla odpověď obsahující zcela nepřiléhavé judikáty a odkaz na [anonymizováno], kde je žalobce na fotce s [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaná se neobtěžovala ani si zjistit, že se jedná o fotografii z natáčení a vydávala ji za fotografii, kterou údajně žalobce zveřejnil ze svého soukromého života. Žalobce informace ze svého soukromí nezveřejňuje a chrání si soukromí. Dříve, než se svědkyně s žalobcem poznala, měl žalobce rozhovor pro časopis [anonymizováno]. V době, kdy již byl žalobce ve vztahu se svědkyní, od roku 2014, nezveřejňoval fotografie ani nedělal rozhovory s médii. V průběhu té doby přišla párkrát výzva od seriózního média, aby žalobce udělal rozhovor, ale on nechtěl s odůvodněním, že nemá zapotřebí se takto prezentovat. Ani fotografie s [anonymizováno] žalobce se svědkyní žádným způsobem nezveřejňují, pokud jde o sociální sítě, žalobce má jen soukromý profil, kam mají přístup pouze přátelé. Na soukromí jsou svědkyně i žalobce velice citliví a v tomto směru velmi konzervativní.

14. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o.s.ř.“), a učinil z nich závěr o skutkovém stavu, který posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.

15. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2 citovaného ustanovení Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

16. Dle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

17. Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil.

18. Dle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, kterými jsou úmyslné způsobení újmy násobením účinků jeho uváděním ve veřejnou známost.

19. Žalovaná publikovala článek v periodiku [příjmení] [anonymizována dvě slova] vydaném [číslo] 2017 dne 7.10.2017 článek s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“, kterým nedůvodně zasáhla do soukromí, rodinného života cti a důstojnosti žalobce. Článek začíná paralelou s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde se o ni [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která přechází k hodnocení [anonymizováno] života [anonymizováno] spekulací na téma, že s [anonymizováno] z těchto [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] její [anonymizováno] v [anonymizováno] by [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Následně se článek v dalších dvou odstavcích soustřeďuje na možný vztah [anonymizováno] s žalobcem, a to způsobem, který ve čtenáři zanechává jasný dojem, že takový vztah pravděpodobně existuje. V článku je uvedeno, že žalobce je [anonymizováno], ačkoli ve skutečnosti byl již v té době [anonymizováno] a měl s [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Na základě této nepravdivé informace pak žalovaná dále v článku rozvádí spekulace na téma [anonymizována dvě slova] žalobce se [jméno] [příjmení]. Dojem skutečné existence takového vztahu autor umně vyvolává jednak opakovaným rozebíráním této úvahy i způsobem formulace, kdy na jednu stranu uvádí výrazy typu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, či [anonymizováno] otazníku, na druhou stranu však záměrně utvrzuje čtenáře v mylném dojmu např. tím, že uvádí, že zjistili, že si spolu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] i mimo kamery nebo způsobem formulace své úvahy:„ Je [celé jméno žalobce] tím [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [jméno] tak [anonymizována dvě slova], nebo jí jen [anonymizována dvě slova] a pak ji [anonymizováno] jako [anonymizována dvě slova] před [anonymizováno]“, která prakticky nepřipouští jinou verzi, tj. skutečnost, že dotyční [anonymizováno] spolu žádný [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde účinkují, nemají. V článku žalovaná mimo jiné uvedla, že ohledně žalobce„ se [anonymizováno], že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ a„ prý [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na [anonymizováno]“. Článek [role v řízení] [anonymizována dvě slova], zda [anonymizováno] vztah tají a [anonymizováno], zda jsou [anonymizována dvě slova] jen [anonymizováno] v [anonymizováno]. Titulek uvedený na fotografii paní [příjmení] uveřejněné v článku:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] s [anonymizováno] na [anonymizováno]“ se v kontextu článku zjevně vztahuje k žalobci.

20. Podkladem pro tvrzení, že„ se proslýchá, že (žalobce) byl [anonymizována dvě slova]“ a„ prý [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na [anonymizováno]“ měla být dle žalované skutečnost, že žalobce měl v době, kdy se rozcházeli s předchozí manželkou, a jak bylo v řízení [anonymizováno], již žili [anonymizována dvě slova] s paní [příjmení]. Soud má za to, že pouhá skutečnost, že žalobce v minulosti (několik let před publikací článku, který je předmětem žaloby) [anonymizována dvě slova] vztah v době, kdy ještě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nemůže být dostatečným podkladem pro tvrzení, že je [anonymizováno] či má takovou pověst a že rád [anonymizována dvě slova]. Takové tvrzení nemá dostatečný pravdivostní základ, a i pokud by na něj bylo nazíráno pouze jako na hodnotící soud, žalovaný neměl dostatečný základ pro to, aby takový hodnotící soud mohl důvodně učinit.

21. Skutečnost, že žalovaná fabulace v článku uvedené uvozuje slovy„ je [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizováno]“, případně je uvádí s otazníkem a podobně, ničeho nemění na tom, že cíleně vytváří zcela klamavý dojem, tedy čtenáři podsouvá nepravdivou hypotézu, že [jméno] [příjmení] má s žalobcem [anonymizováno] poměr. Tuto konstrukci žalovaná opírá mimo jiné o to, že spolu dotyční účinkují v seriálu a žalobce je rozvedený, což však, jak bylo v řízení prokázáno, nebyla již k datu zveřejnění článku pravda. Z uvedeného je tedy zjevné, že autor článku si neověřil ani základní data, tedy podklady, na kterých svou vyfabulovanou konstrukci stavěl, a jeho úvaha byla zcela nedůvodná. Žalovaná takto bezostyšně a bezohledně fabulovala, zjevně bez jakéhokoli zájmu či uvážení nad tím, jaký může mít článek dopad na životy dotčených osob, což se jeví proti novinářské etice.

22. V kontextu skutečnosti, že žalobce byl v době vydání článku [anonymizováno] a s [role v řízení] [anonymizována tři slova], mají spekulace v článku uvedené o to větší dopad do jeho osobnostních práv, jeho soukromého a rodinného života i cti a důstojnosti, pokud lživě prezentují, že je rozvedený a má zřejmě [anonymizováno] vztah s [anonymizováno]. Předmětný článek je nepochybně způsobilý vzbudit falešný dojem, že žalobce je nevěrný a vyvolat zvědavé a pro žalobce a jeho rodinu negativní reakce ze strany lidí, se kterými přicházejí do kontaktu a kteří se s článkem seznámili. Negativní dopad na žalobce je umocněn tím, že žalobce o popularitu svého soukromého života v žádném směru nestojí a svou rodinu se před tímto snaží chránit. Argument, že žalobce jakožto osoba [anonymizována dvě slova] měl možnost se oproti článku ohradit, z tohoto hlediska neobstojí, neboť pokud by se žalobce k věci veřejně vyjadřoval, byť by mohl takto uvést situaci na pravou míru, zároveň by tím celou věc uvedl v širší známost a přivedl sám pozornost veřejnosti ke své rodině a soukromí, čemuž se zjevně ve svém životě snaží vyhnout, takový postup by tedy byl pro žalobce kontraproduktivní a naopak by mohl negativní dopady zásahu do jeho osobnostních práv prohloubit, když by předmětné spekulace komentoval. V daném případě je naopak žalobce jako osoba známá vůči žalované zranitelnější, neboť právě jeho popularita je důvodem, proč se stal objektem zájmu žalované a jeho popularita také dodává fabulacím uveřejněným žalovanou potenciál dále se šířit prostřednictvím tzv. společenských klepů či drbů, čemuž lze u již jednou zveřejněné informace těžko zamezit.

23. S ohledem na uvedené, soud shledal, že nárok žalobce na omluvu, tak jak byla žalobcem formulována, je plně odůvodněn, žalobě proto v tomto směru vyhověl. Prostá omluva žalované však nemůže v daném případě jako satisfakce postačovat. Tím spíše v situaci, kdy nárok žalobce žalovaná suverénně popírala, bezostyšně hájila své domnělé právo uvádět takto o žalobci lživé fabulace a odmítala odstranit z webu předmětný difamující článek, ve kterém uvedla nepravdivá tvrzení, na základě kterých konstruovala pro žalobce difamující hypotézu o jeho [anonymizována dvě slova] ke [anonymizováno]. Soud má tedy za to, že též poskytnutí peněžité satisfakce je v daném případě plně odůvodněno.

24. Při určení výše peněžité satisfakce vzal soud v úvahu zejména následující skutečnosti. V daném případě se jednalo o zásah pouze jedním článkem uveřejněným žalovanou. Žalobce sice podal žalobu až téměř po 3 letech od zásahu, což je hledisko ukazující na nižší míru odškodnění zásahu do práv žalobce. Na druhou stranu žalobce zaslal žalované výzvu k tomu, aby upustila od neoprávněných zásahů, tedy aby článek stáhla z webu, kde byl nadále dostupný a poskytla žalobci konkrétní satisfakci, již v březnu 2018. Žalovaná toto zcela odmítala a jakýkoli zásah popírala a v tomto směru tedy zásah trval, a jeho účinek se tímto přístupem žalované částečně zesiloval, neboť odmítla článek odstranit, zásah do práv žalobce vědomě dále udržovala a odstranila jej až po podání žaloby. Skutečnost, že předmětný článek měl na webu malou návštěvnost ([anonymizováno] přístupů) nic nemění na tom, že takto byl difamující článek nadále pro zájemce přístupný a způsobilý do práv žalobce negativně zasáhnout a žalovaná na této formě jeho zpřístupnění veřejnosti trvala, ačkoli si nejpozději po předžalobní výzvě musela být již vědoma, že pokud vycházela v článku z toho, že žalobce je rozvedený a toto v něm výslovně uvedla, nebyla tato informace pravdivá, celý článek nemá žádný reálný základ a v situaci kdy je žalobce ženatý vyznívá vůči němu on to více difamačně. V reakci na výzvu žalovaná navíc argumentovala tím, že žalobce nemá v tomto směru právo na ochranu svého soukromí, neboť se dříve sám v médiích vyjadřoval ke svému soukromí a sdílel rodinné fotografie s manželkou a dítětem, což absurdně doložila fotografií nikoli ze soukromí žalobce, ale ze seriálu ve kterém účinkoval, i takovým postupem mohla být újma žalobce prohloubena.

25. Soud zohlednil skutečnost, že žalobce nebyl primárně tím, na koho byl článek cílen, když tento se týkal spekulací, kdo je [role v řízení] či [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jejíž fotografie s nadpisem vyvedeným palcovými titulky„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“ se objevila na titulní stránce vydání [anonymizováno] 2017 [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Ačkoli však žalobce nebyl na titulní stránce nikterak zmíněn, s ohledem na skutečnost, že se podle prezentace na titulní straně jednalo o hlavní článek vydání s (pro čtenáře) lákavým nadpisem, lze důvodně předpokládat, že čtenář, na kterého je časopis cílen, si předmětný článek vyhledal.

26. Soud zohlednil i skutečnost, že článek vyšel v poměrně nižším nákladu (byť při vědomí, že okruh čtenářů je nepochybně širší a nelze spolehlivě zjistit).

27. Z hlediska diferencovaného uplatnění objektivního kritéria soud přihlédl k tomu, že žalobce je a již v době publikace předmětného článku byl osobou, která si soukromí zjevně střeží, nevyjadřuje se veřejně ke svému soukromému životu ani jej v posledních letech nijak neprezentuje. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se v minulosti částečně ke svému soukromí vyjadřoval, to však pouze omezeně a naposledy v roce 2013, více než 4 lety před vydáním předmětného článku. Nelze tedy shledat, že by ze svého soukromí jakkoli udělal věc veřejnou a že by toto opravňovalo žalovanou o jeho soukromí nepravdivě informovat a nepodloženě spekulovat.

28. Pokud žalovaná argumentuje svobodou slova a tvrdí, že činnost, kterou se zabývá, je právem aprobovaná, je třeba jednoznačně konstatovat, že článek, který je předmětem tohoto řízení, do předmětné kategorie nespadá. Vytváření takovýchto difamujících fabulací bez pravdivostní nebo jakékoli jiné informační kvality, motivovaných pouze zájmem vydělat, prostřednictvím toho, že zaujme čtenáře na úkor známé osoby, nelze považovat za státem aprobovanou činnost, ale za činnost jednoznačně nežádoucí, která, byť není trestně právně sankcionována, nemůže mít ve společnosti, která respektuje osobností práva jednotlivce legitimní místo. Soud při stanovení výše relutární satisfakce zohlednil též skutečnost, že jiné satisfakce (vyjma omluvy), se za nedůvodné útrapy žalobce spočívající v narušení pohody rodinného života, ale též života společenského, žalobci nedostane. Už z tohoto důvodu nelze výši satisfakce bez dalšího srovnávat s výší satisfakce poskytované v souvislosti s trestnou činností, kde určitou formou stisfakce poškozeného, je též skutečnost, že škůdce je za svůj protiprávní zásah odsouzen a potrestán. Pokud jde o argumentaci žalované stran výše relutární satisfakce a její přiměřenosti k jiným případům zásahu do osobnosti a důstojnosti člověka, je třeba též uvážit, že mediální kauzy jsou svým způsobem specifické zejména tím, že mají širší dosah.

29. Soud prvního stupně posuzoval přiměřenost výše peněžité satisfakce v souladu s judikaturou Ústavního soudu, jak tuto Ústavní soud shrnul v aktuálním nálezu [ústavní nález]: ve vztahu k účelu a funkcím institutu náhrady nemajetkové újmy v penězích při ochraně osobnosti Ústavní soud ve své judikatuře již dlouhodobě zdůrazňuje, že peněžité zadostiučinění jako prostředek k náhradě nemajetkové újmy nemá plnit pouze funkci satisfakční (kompenzační či reparační) směřující k vyvážení a zmírnění nepříznivého následku neoprávněného zásahu, ale rovněž funkci sankční, působící k odrazení rušitele chráněných osobnostních statků a jeho možných následovníků od protiprávního jednání. Relutární náhrada se tak stává rovněž nástrojem speciální a generální prevence (srov. nález sp. zn. [ústavní nález], body [číslo], nález sp. zn. [ústavní nález], bod 17 či nález sp. zn. [ústavní nález], body [číslo]). Za další klíčové hledisko při stanovení výše relutární náhrady je třeba považovat míru zavinění původce zásahu…tento přístup odpovídá i základnímu smyslu relutární náhrady, tj. smyslu satisfakčnímu, kdy potřeba finanční satisfakce narůstá v přímé úměře s mírou zavinění původce zásahu, neboť vyšší mírou zavinění je vždy neoprávněnost zásahu do osobnostních práv zesílena. V případě zlého úmyslu (záměru) na straně původce neoprávněného zásahu, či pokud by původce neoprávněného zásahu do osobnostních práv právě daným zásahem sledoval pouze záměr zvýšit svůj majetkový prospěch či tak činil ve snaze zviditelnit se, a získat tak potřebnou publicitu pro své konání (např. zvýšený odběr a prodej tisku, reklama aj.)„ by měl soud svůj odsudek nad tímto společensky i právně zvlášť odsouzeníhodným chováním vyjádřit právě citelným určením výše peněžitého zadostiučinění.“ (nález sp. zn. [ústavní nález], bod 37).

30. S ohledem na shora uvedené soud shledal v daném případě jako přiměřenou výši satisfakce 60 000 Kč. Takto stanovená výše náhrady nemá primárně funkci preventivně sankční, proti které žalovaná brojí (byť i tato je ve výši náhrady zohledněna). Náhrada má převážně funkci satisfakční s přihlédnutím k povaze zásahu, jeho trvání, i s přihlédnutím k motivaci a poměrům žalované, která jakožto podnikatel na jedné straně z publikovaných článků profituje a vydává je za účelem zisku a na druhé straně tedy, pokud zvolil tuto činnost a provozuje ji způsobem, kdy riskuje zásah do cizích práv (resp. si musí být vědom, že se ho dopouští), jedná tak plně s vědomím jejích rizik a musí být připravena plně nést náklady nemajetkové újmy, kterou svou činností způsobí. Žalobce oproti tomu v situaci neoprávněného zásahu do soukromého a rodinného života, který k jeho soukromému životu přitahuje negativní a nežádoucí pozornost, ačkoli není dán objektivní důvod, proč by v této konkrétní situaci soukromý život žalobce měl být předmětem veřejného zájmu či veřejné diskuze, má vyjma soudního řízení jen velmi omezené prostředky obrany. Závěry judikátu Ústavního soudu I. [číslo] tedy nelze na takovouto situaci dosti dobře vztahovat. Žalobce je v tomto směru oproti žalované v nevýhodném postavení a jeho popularita naopak dodává difamačním spekulacím větší potenciál šíření, což se projeví i v míře jeho nemajetkové újmy.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř., tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, neboť ačkoliv byl žalobce úspěšný jen částečně (kdy neúspěch představuje zamítnutí peněžní satisfakce co do výše 40 000 Kč), rozhodnutí o výši peněžité satisfakce záviselo na úvaze soudu. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 28 922,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, porada s klientem dne 18.3.2021 v délce 1,15 hod., účast na ústním jednání dne 12.10.2021 přesahujícím 2 hodiny a ústním jednání dne 9.12.2021) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 250 Kč ve výši 4 672,50 Kč.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.