17 C 309/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do co částky 72 825 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,75 % ročně jdoucím od 7.7.2020 do 4.8.2020 z částky 64 826 Kč, od 5.8.2020 do 25.2.2021 z částky 70 526 Kč a od 26.2.2021 do zaplacení z částky 72 825 Kč zastavuje, a dále co do úroku 0,25% ročně jdoucího z částky 100 000 Kč od 25.7.2018 do 6.7.2020, z částky 35 174 Kč od 7.7.2020 do 4.8.2020, z částky 29 474 Kč od 5.8.2020 do 25.2.2021 a z částky 27 175 Kč od 26.2.2021 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 27 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 100 000 Kč od 25.7.2018 do 6.7.2020, dále z částky 35 174 Kč od 7.7.2020 do 4.8.2020, z částky 29 474 Kč od 5.8.2020 do 25.2.2021 a z částky 27175 Kč od 26.2.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 64 193,21 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 10.8.2018 úhrady částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení jdoucím od 25.7.2018 do zaplacení ve výši 8,75 % ročně (původně byl žalován úrok až od 9.8.2018, následně byla žaloba rozšířena o úrok již od 25.7.2018). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jistina byla žalobkyní poskytnuta ve prospěch žalované jako zápůjčka bezhotovostním převodem na účet žalované dne 21.12.2017 a dle dohody stran měla být vrácena ve lhůtě jednoho měsíce, tedy nejpozději k datu 21.1.2018. Podáním ze dne 28.1.2019 žalobkyně upravila své tvrzení tak, že pohledávka byla splatná nejpozději 24.7.2018 (v návaznosti na dojití výzvy k plnění dne 17.7.2018) a úrok z prodlení nadále žádala ode dne následujícího. Ani k předžalobní upomínce dlužná částka nebyla vrácena. V průběhu řízení došlo mezi účastníky k uzavření dvou dohod o započtení ze dne 4.8.2020 a 6.7.2020, dále se strany dohodly při jednání dne 25.2.2021, že na žalovanou pohledávku se dále započítává pohledávka žalované za odvoz a likvidaci odpadu na objektech [anonymizováno], [obec] a [příjmení] [příjmení] ve výši 2 299 Kč (žalobce tuto pohledávku žalované uznal, ačkoli uvedl, že faktura mu ještě nebyla doručena). Žalobce vzal v návaznosti na uvedené zápočty žalobu částečně zpět, a to tak, že předmětem řízení dále zůstala částka 27 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 25.7.2018 do 6.7.2020, dále z částky 35 174 Kč od 6.7.2020 do 4.8.2020 a z částky 29 474 Kč od 4.8.2020 do 25.5.2021, a z částky 27 175 Kč od 26.2.2021 do zaplacení. Žalobkyně sporovala, že by na pohledávku byly poskytnuty jakékoli další úhrady. Žalovanou namítaná úhrada částky 30 000 Kč dne 2.3.2018 a 20 000 Kč dne 13.3.2018 byla poskytnuta na úhradu jiné pohledávky, která byla v celkové výši 56 000 Kč.

2. Žalovaná uvedla, že částka 100 000 Kč byla poskytnuta na podnikatelský záměr společnosti – zajištění ubytovacích kapacit, neměla být tedy splatná ve lhůtě 1 měsíc, ale měla být splácena postupně prostřednictvím získaného nájemného, doba splatnosti tedy nebyla přesně určena a půjčka není dosud splatná. Žalovaná oproti žalované částce započetla pohledávku za provedené práce ve výši 23 444 Kč, následně byly v průběhu řízení provedeny zápočty, a to písemnými dohodami zahrnujícími i výše uvedenou částku, celkem takto byla započtena částka 70 526 Kč, žalovaná dále uplatňovala jako kompenzační námitku pohledávku ve výši 2 299 Kč, s tím, že se jedná o odměnu za práce provedené ve prospěch žalobkyně, vyúčtované fakturou ze dne 8.2.2021. I stran této pohledávky se v průběhu jednání dohodly strany na započtení. Žalovaná dále tvrdila, že žalobci v minulosti uhradila částky 30 000 Kč a 20 000 Kč (tato částka měla být dle žalované uhrazena dokonce dvakrát, sama žalovaná však uváděla, že jedna úhrada byla provedena hotovostně a sama s ní nekalkuluje), s ohledem na uvedené žalovaná po zohlednění následných zápočtů (včetně částky uplatňované kompenzační námitkou) trvala na tom, že pohledávka žalobkyně je plně uhrazená, když dle její kalkulace celkové poskytnuté plnění včetně zápočtů činilo 122 825 Kč.

3. Soudem prvního stupně byl ve věci vyhlášen vyhovující rozsudek dne 11.4.2019, který byl následně k odvolání žalované zrušen usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 14.8.2019 s ohledem na skutečnost, že soud prvního stupně rozhodl v nepřítomnosti žalované, ačkoli tato se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů a žádala o odročení jednání, odvolací soud oproti soudu prvního stupně shledal, že předmětnou omluvu je třeba akceptovat a s ohledem na uvedené rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti.

5. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že dne 21.12.2017 byla na účet [bankovní účet] provedena úhrada částky 100 000 Kč s poznámkou„ půjčka na měsíc“.

6. Z výpovědi jednatele žalobce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že on uzavíral ústní dohodu o zápůjčce s jednatelkou žalovaného, paní [příjmení], ona jej navštívila i se svým manželem. Na zápůjčku oba pospíchali. Poskytl zápůjčku na měsíc, což oběma psal i v SMS, tuto poznámku psal i na platební příkaz. Peníze byly zaslány na účet žalovaného. Zápůjčka měla být vrácena do 24.1.2018.

7. Z dopisu žalobce z 3.7.2017 a z informace České pošty o sledování zásilky č. [anonymizováno] (doporučené psaní) soud zjistil, že uvedeným dopisem byla žalovaná vyzvána k v vrácení zápůjčky ve výši 100 000 Kč ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy, s uvedením, že tato měla být vrácena do 21.1.2018, zásilka byla uložena dne 17.7.2017.

8. Z dohod o vzájemném započtení závazků ze dne 6.7.2020 a 4.8.2020 soud zjistil, že účastníci se dohodli dne 6.7.2020 na zápočtu pohledávek tak, že na žalovanou pohledávku žalobkyně ve výši 100 000 Kč byly započteny pohledávky žalované 23 444 Kč se splatností 13.8.2018, 36 784 Kč se splatností 2.6.2020 a 4 598 Kč se splatností 21.7.2020. Strany v dohodě uvedly, že takto byla započtena částka 64 826 Kč a rozdíl ve výši 35 174 Kč bude uhrazen formou zápočtu. Dne 4.8.2020 se strany dohodly na dalším zápočtu na žalovanou pohledávku tak, že na zbývající částku byla dále započtena pohledávka žalované ve výši 5 700 Kč se splatností 19.8.2020, celkově se tak strany domluvily na zápočtu 70 526 Kč s uvedením, že rozdíl 29 474 Kč bude uhrazen formou zápočtu. Mezi účastníky bylo nesporné, že za žalovanou předmětné dohody podepsal pan [příjmení], jakožto zaměstnanec žalované a že byl v rámci výkonu své práce k uzavření těchto dohod zmocněn.

9. Z dopisu ze 7.8.2018 adresovaného ze strany žalované žalobkyni, faktury na částku 2018 a interních dokladů k zaúčtování předmětné faktury žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni dopisem ze 7.8.2018 oznámila započtení pohledávky ve výši 23 444 Kč splatné dne 13.8.2018 na žalovanou pohledávku (tato pohledávka byla následně součástí dohody o započtení z 6.7.2020, jak je uvedeno výše).

10. Stran pohledávky za práce v ceně 2 299 Kč účtované dle žalované fakturou pod [variabilní symbol], kterou žalovaná namítala jako procesní obranu, se účastníci na jednání dne 25.2.2021 dohodli na započtení oproti odpovídající částce žalované pohledávky.

11. Z výdajového pokladního dokladu vystaveného [právnická osoba] dne 2.3.2018, má soud za prokázané že pan [jméno] [příjmení] vložil daného dne jménem žalobkyně na účet žalované částku 30 000 Kč. Z výdajových pokladních dokladů ze dne 2.3.2018 a 31.12.2018 soud zjistil, že žalovaná si předmětnou platbu interně zaevidovala jako splácení půjčky a dále v souvislosti s předmětnou platbou evidovala, že uhradila bance poplatek 75 Kč. Mezi stranami bylo nesporné, že výdajový doklad žalobkyni předkládán nebyl.

12. Z dokladu [právnická osoba] ze 13.3.2018 soud zjistil, že daného dne bylo složeno 20 000 Kč ve prospěch žalobkyně. Z výdajového pokladního dokladu žalované z 13.3.2018 soud zjistil, že žalovaná si tuto částku vnitřně zaevidovala jako splácení půjčky.

13. Z faktury žalobkyně [příjmení] [číslo] ze dne 22.2.2018 se splatností 8.3.2018 soud zjistil, že žalobkyně účtovala žalované částku 56 000 Kč za pomocné stavební práce na stavbě firmy [anonymizováno].

14. Z dodejky s datem 9.8.2018 adresované žalobkyni ze strany žalované soud zjistil že předmětného dne byla žalobkyni zasílána písemnost (dle tvrzení žalované se jednalo o vrácení faktury na částku 56 000 Kč, neboť tato byla z její strany sporná, žalobkyně naopak uvedla, že fakturu eviduje a není si vědoma, že by tato byla vrácena).

15. Další důkazy soud ve věci neprováděl, neboť z provedených důkazů měl skutkový stav dostatečně objasněný pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl výslech žalovanou navrženého svědka [jméno] [příjmení], který měl vypovídat zejména ke skutečnosti jaké částky byly na žalovanou pohledávku uhrazeny, případně k provedení prací, stran kterých došlo k zápočtu, a to s ohledem na skutečnost, že sám pan [příjmení] následně podepsal za žalovanou dohody o zápočtu, kde byly zcela jasně specifikovány provedené zápočty i aktuální zůstatky žalované pohledávky, přičemž v těchto nebyly žádným způsobem zohledněny údajné úhrady žalované (v částkách 30 000 Kč a 20 000 Kč), kterými žalovaná již před provedením zápočtů v řízení argumentovala a které chtěla výslechem svědka prokazovat. Ze skutečnosti, že žalovaná bez výhrad a jednoznačně v dohodách písemně potvrdila aktuální zůstatky k datu provedených zápočtů, je zjevné, že předmětné úhrady (které tyto zůstatky nezohledňovaly), nebyly poskytnuty na žalovanou pohledávku. V situaci, kdy žalovaná prostřednictvím svého zástupce opakovaně písemně prohlásila, že zůstatek pohledávky po provedených zápočtech bude uhrazen, nemůže jej s odkazem na úhrady, které se měly odehrát před podpisem předmětných dohod, úspěšně zpochybnit. S ohledem na uvedené považoval soud výslech svědka za nadbytečný.

16. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o.s.ř.“), a učinil z nich závěr o skutkovém stavu, který posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.

17. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, („o.z.“), na základě níž byla žalované poskytnuta dne 21.12.2017 zápůjčka ve výši 100 000 Kč. Z poznámky u platby na výpisu z účtu žalobkyně v kontextu výpovědí jednatele žalobkyně vzal soud za prokázané, že splatnost zápůjčky byla jeden měsíc. Žalované byla zaslána výzva k úhradě, která se dostala do její dispozice nejpozději 17.7.2018, kdy byla zásilka uložena k vyzvednutí (byť tedy žalovaná sporovala dřívější splatnost, tato jí nejde nikterak k tíži, neboť pohledávka tak jak byla žalovaná by i v případě, že by splatnost nebyla sjednána, byla již splatnou k datu podání žaloby a žalobci by vznikl nárok na úrok z prodlení od data, od kterého tento žaloval, pouze s tím rozdílem, že dostala-li by se žalovaná do prodlení až v červenci 2018, dle sazby úroku z prodlení k uvedenému datu, by tento byl ve vyšší výši). V průběhu řízení došlo mezi účastníky k započtení pohledávek v souladu s ust. § 1982 až 1991 o.z. dohodami o vzájemném započtení závazků ze dne 6.7.2020 a 4.8.2020, a to co do výše 70 526 Kč, a dále při jednání 25.2.2021 co do výše 2 299 Kč, jak již bylo podrobněji uvedeno. Žalobkyně v návaznosti na uvedené vzala v odpovídajícím rozsahu žalobu zpět, žalovaná proti tomuto postupu nic nenamítala a soud tedy řízení co částky 72 825 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,75 % ročně jdoucím od 7.7.2020 do 4.8.2020 z částky 64 826 Kč, od 5.8.2020 do 25.2.2021 z částky 70 526 Kč a od 26.2.2021 do zaplacení z částky 72 825 Kč v souladu s ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. zastavil.

18. Skutečnost, že byla zapůjčena částka 100 000 Kč, přičemž takto vzniklá pohledávka žalobkyně za žalovanou byla postupně ponížena zápočty pohledávek žalované, byla mezi účastníky nesporná. Započtené pohledávky se staly splatnými až po podání žaloby, žalováno tedy bylo důvodně a částečné zpětvzetí ze strany žalobkyně bylo činěno pro plnění žalované. Dohodami o zápočtu má soud za prokázané, že ke dni 4.8.2020 byl zůstatek předmětné zápůjčky 29 474 Kč a strany jej hodlali vypořádat formou dalšího zápočtu. K dalšímu zápočtu pak již došlo pouze co do částky 2 299 Kč při jednání soudu dne 25.5.2021. Ve zbývající částce 27 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 100 000 Kč od 25.7.2018 do 6.7.2020, dále z částky 35 174 Kč od 7.7.2020 do 4.8.2020, z částky 29 474 Kč od 5.8.2020 do 25.2.2021 a z částky 27175 Kč od 26.2.2021 do zaplacení soud tedy žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. Námitkami žalované, že poskytla ještě před uzavřením dohod o zápočtech žalobkyni další úhrady, se soud, s ohledem na skutečnost, že v později uzavřených dohodách obě strany odsouhlasily konkrétní zůstatky pohledávek, podrobněji nezabýval. Z dokazování nicméně vyplynulo, že v době poskytnutí předmětných úhrad ze strany žalované existovala faktura vystavená žalobkyní na částku 56 000 Kč, a pokud tuto žalovaná následně skutečně žalobkyni vracela jak tvrdila na svou obranu, stalo se tak nejdříve v srpnu 2018, a tedy až po poskytnutí předmětných úhrad.

19. Příslušenství žalované pohledávky soud posoudil dle ustanovení § 1970 o.z., dle kterého má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve sjednané výši ode dne následujícího po splatnosti, kdy soud vycházel ze skutečnosti, že ke splatnosti pohledávky došlo 21.1.2018, do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím a v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění činil zákonný úrok z prodlení k tomuto datu 8,5 % ročně. S ohledem na uvedené byl úrok žalovaný ve výši 8,75 % ročně v rozsahu 0,25% ročně za dobu, za kterou byl požadován částečně zamítnut, jak je uvedeno ve výroku I.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2, věta druhá o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (až na poměrně nepatrnou částku představující část úroku z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 193,21 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 790,67 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 4. 2019 náhrada 1 931,80 Kč za 218 ujetých km v částce 1 331,80 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,07 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 11. 2019 náhrada 1 931,80 Kč za 218 ujetých km v částce 1 331,80 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,07 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 2. 2021 náhrada 1 927,07 Kč za 218 ujetých km v částce 1 327,07 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,07 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 440,67 Kč ve výši 9 752,54 Kč.