17 C 317/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 193 197 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 754 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 27.5.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 191 443 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 27.5.2018 do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 98 970,84 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení Českému státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 částku 239,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala částky 193 197 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 27.5.2018 do zaplacení, jakožto dlužné úhrady za odběr vody v době od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 v odběrném místě [číslo] na adrese [obec a číslo] – [ulice a číslo]. Podmínky dodávky vody a odvádění odpadních vod byly specifikovány smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 29. 10. 2015, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, která byla spoluvlastnicí připojené nemovitosti. Za vodné a stočné účtovala žalobkyně žalované za období od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 fakturou [číslo] ze dne 12. 4. 2018 částku 352 367 Kč, splatnou dne 29. 4. 2018. Žalovaná uvedenou fakturu reklamovala z důvodu úniku vody. Na základě této reklamace provedla žalobkyně na uvedeném odběrném místě přešetření stavu, přičemž bylo zjištěno, že z důvodu poruchy na šroubení za vodoměrem voda unikala a vsakovala se ve vodoměrné šachtě, a proto neodtekla kanalizací. V uvedeném období proteklo 11 298,1 litrů pitné vody a z vnitřního vodovodu uniklo do vodoměrné šachty šroubením těsně za vodoměrem, takto vyteklá voda vsákla do země. Na základě toho zjištění vystavila žalobkyně opravný daňový doklad – fakturu [číslo] ze dne 9. 5. 2018 k faktuře [číslo] to na částku ve výši 159 170 Kč, představující stočné za uvedené období. Uvedený opravný daňový doklad zaslala žalované dopisem ze dne 10. 5. 2018 doporučenou listovní zásilkou. Protože faktura [číslo] nebyla do doby splatnosti uhrazena, upomenula žalobkyně opakovaně žalovanou o zaplacení. Dne 23. 7. 2018 žalovaná prostřednictvím elektronické pošty žalobkyni sdělila, že s částečným uznáním své reklamace nesouhlasí a požadovala odpočet i z fakturovaného vodného, tuto reklamaci žalobkyně odmítla. Žalovaná požádala o úřední přezkoušení správnosti měření vodoměru. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o úředním přezkoušení vodoměru. Následně byl předmětný vodoměr odebrán a předán autorizovanému metrologickému středisku k přezkoušení, přičemž bylo shledáno, že splňuje veškeré požadavky, stanovené právními předpisy. Předmětný vodoměr byl k odběrnému místu instalován v roce 2014 z rozdílu výše náměru v předchozích letech 2015 až 2017, kdy bylo odebráno řádově menší množství vody, je zřejmé, že k poškození připojení vodoměru k vnitřnímu rozvodu muselo dojít až několik let po jeho instalaci. Žalobkyně následně doplnila své tvrzení v tom směru, že již 9. 2. 2017 došlo v dané šachtě k jiné havárii, kdy vytékala voda do vodoměrné šachty, havárie byla vyhodnocena ze strany žalobkyně tak, že byla na straně odběratele a v souvislosti s ní byl uzavřen hlavní kohout, aby si vlastník mohl zajistit opravu. Žalobkyně tvrdí, že dodávku vody neobnovovala a musela tak tedy učinit třetí osoba, nebo odběratel. Z hlediska žalobkyně není ani technicky možné, aby kontrolovala kvalitu připojení domovního rozvodu k vodoměru a ze zákona jí taková povinnost nevyplývá. Dle § 16 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb. je vodoměrem registrované množství dodané vody podkladem pro fakturaci vodného. Dle žalobkyně je tedy voda v množství, které projde vodoměrem odebrána odběratelem, a má tedy za to, že nárok je důvodný. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 11. 2018 žalovanou informovala o tom, že přezkoušením vodoměru bylo prokázáno, že zcela vyhovuje platným právním předpisům, a z toho důvodu musí na úhradě faktury trvat. Dne 24. 1. 2019 požádala žalovaná prostřednictvím elektronické pošty o splátkový kalendář a žalobkyně jí nabídla možnost rozložit nedoplatek faktury [číslo] ve spojení s opravným daňovým dokladem [číslo] do 12 měsíčních splátek s tím, že v případě jejího souhlasu bude vypracován návrh splátkového kalendáře. Žalovaná však na nabídku splátek nereagovala. K zaplacení dlužné částky žalovanou nedošlo a žalovaná ji neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku ze dne 11. 7. 2019.

2. Soud ve věci vydal dne 11. 3. 2021 rozsudek pro zmeškání [číslo jednací] [spisová značka], který byl k odvolání žalované zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení usnesením Městského soudu v Praze [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo] ze dne 3. 3. 2022 z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaná nebyla k prvnímu jednání řádně předvolána, když byla obeslána k prvnímu jednání na původní adrese, která však již v rozhodné době nebyla evidovanou adresou jejího trvalého pobytu a předvolání osobně nepřevzala.

3. Žalovaná se následně ve věci vyjádřila tak, že nárok neuznává, má za to, že je neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. V rozhodné době byla spoluvlastnicí předmětné nemovitosti s podílem id. ½. Podíl dostala od svého druha [jméno] [příjmení], který nemovitost trvale užíval. Žalovaná v nemovitosti sama nebydlela, ale uzavřela dne 29.10.2015 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, aby nebyla nemovitost od dodávky vody odpojena. Vyúčtování za období od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 reklamovala z důvodu úniku vody ve vodoměrné šachtě. K úniku vody došlo v důsledku havárie na šroubení vodoměru, který instaloval pracovník žalobkyně. Ačkoli žalovaná není oprávněna do vodoměru a jeho instalace zasahovat, žalobkyně trvala na úhradě s odůvodněním, že k úniku vody došlo za vodoměrem. S tímto žalovaná nesouhlasí, neboť šroubení je součástí vodoměru, který namontoval pracovník žalobkyně a za správnou a bezvadnou funkci a instalaci vodoměru odpovídá žalobkyně, neboť § 16 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích stanoví žalobkyni mimo jiné povinnost údržby vodoměru. Žalobkyně tedy odpovídá též za to, že připojení je funkční, tím spíše, že i při spornosti výkladu právního předpisu by se tento měl vyložit ve prospěch spotřebitele. [příjmení] na pozemku p. [číslo] jehož byla v rozhodné době žalovaná spoluvlastníkem, a kde se nachází vodoměr, je cca 2 metry hluboká, opatřená těžkým poklopem. Únik vody nebyl bez otevření šachty zjistitelný. Žalovaná ani její druh neměli s ohledem na svůj věk a [anonymizováno] stav možnost se k vodoměru dostat, ovlivnit jeho stav, či zjistit, že dochází k úniku vody. Pokud následně žalobkyně argumentovala dřívější havárií z roku 2017, žalovaná o této nebyla informována a ani následně nebylo doloženo, v čem přesně měla spočívat. Později v roce 2017 se nicméně konal odečet vodoměrů, ze strany žalobkyně a žádná závada v této souvislosti zjevně nebyla hlášena, k čemuž by zřejmě došlo, pokud by závada přetrvávala. <b>4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti.</b> 5. Mezi účastníky byla dne 29.10.2015 uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] k odběrnému místu [ulice a číslo], [část obce], kterou se žalobkyně jakožto provozovatel zavázala dodávat vodu a odvádět odpadní vody a žalovaná jakožto odběratelka hradit čtvrtletně zálohy a následná vyúčtování. V bodu VIII. další práva a povinnost smluvních stran, odst. 6, bylo mimo jiné uvedeno, že osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

6. Fakturou [číslo] ze dne 12.4.2018 splatnou dne 29.4.2018 byla žalované vyúčtována částka 352 367 Kč za vodné a stočné za období od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Zálohy byly uhrazeny ve výši 6 000 Kč. Jednotková cena činila v období 8.4.2017 – 31.12.2017 za vodné 40,37 Kč a za stočné 33,91 Kč bez DPH a za období 1.1.2018 až 11.4.2018 za vodné 42 Kč a za stočné 33,99 Kč bez DPH.

7. Žalovaná podala dne 17.4.2018 reklamaci, kdy nahlásila únik vody, který vznikl na šroubení za vodoměrem (prokázáno zápisem o přijetí ústního podání ze dne 17.4.2018). Opravným daňovým dokladem [číslo] z 9.5.2018 byla fakturace ponížena o částku 159 170 Kč a požadovaný nedoplatek nadále činil 197 193 Kč se splatností 26. 5. 2018 (zaslání prokázáno poštovním archem ze dne 14.5.2018). Dopisem ze dne 10. 5. 2018 k tomu žalobkyně sdělila žalované, že technici na místě potvrdili, že došlo k úniku vody na šroubení za vodoměrem ve vodoměrné šachtě a uniklá voda tedy neodtekla kanalizací. Šroubení za vodoměrem je součástí vodoměrné soustavy, která je stejně jako celá vnitřní instalace i vodovodní přípojka v péči a majetku vlastníka nemovitosti. Vzhledem k výsledku prošetření byla uznána korekce ze stočného, a toto bylo za období od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 vypočtena podle období předchozího. Z vodného však nelze provést korekci, neboť objem vody reálně natekl přes vodoměr, který je v platné lhůtě úředního ověření. Upomínkami ze dne 7. 7. 2018 a 18. 6. 2018 byla žalovaná následně vyzývána k úhradě částky 197 193 Kč (zaslání prokázáno poštovním archem ze dne 29. 6. 2018), následně byla vyzvána též předžalobní upomínkou ze dne 11.7.2019 (zaslání prokázáno dodejkou ze dne 20.7.2018).

8. Emailem ze dne 23.7.2018 žalovaná namítala, že její reklamace byla vyřízena pouze částečně. Dopisy ze dne 26.7.2018 a 8.2.2019 žalobkyně reagovala na reklamaci žalované konstatováním, že stran vodného nelze provést korekci, za stav vnitřních rozvodů odpovídá majitel objektu a nese tak i odpovědnost za únik vody za vodoměrem. A následně nabízela možnost plnění v 12 měsíčních splátkách. Žalovaná reagovala emailem ze dne 24.1.2019, kde uvedla, že by mohla splácet 1 000 Kč měsíčně.

9. Ze záznamu z přešetření ze dne 24.4.2018 soud zjistil, že dne 24.4.2018 proběhlo šetření v objektu [ulice a číslo], [obec a číslo] za účasti žalované, kdy pracovník žalobkyně konstatoval, že došlo k úniku vody z důvodu poruchy šroubení hned za vodoměrem ve vodoměrné šachtě, voda se vsakoval v šachtě. V záznamu bylo konstatováno, že šroubení není součást vodoměru, ale vodoměrné sestavy, která je majetkem vlastníka nemovitosti.

10. Z dopisu ze dne 5.10.2018 ohledně stanovení výše odběru vody po přezkoušení správnosti vodoměru soud zjistil, že žalobkyně sdělila, že dle přezkoušení vodoměr vyhovoval příslušným metrologickým předpisům. Dopis byl zaslán panu [jméno] [příjmení], synovi žalované, (prokázáno dodejkou ze dne 29. 11. 2018).

11. Osvědčením o přezkoušení stanoveného měřidla z 12.11.2018 bylo deklarováno [anonymizováno] metrologickým institutem, že vodoměr [anonymizováno] výrobní [číslo] splňuje požadavky stanovené Opatřením obecné povahy [číslo] a na základě výsledku přezkoušení zůstává původní ověření měřidla v platnosti.

12. Z montážního listu [anonymizováno] [číslo] ze 17.3.2014 soud zjistil, že k uvedenému datu byl v odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] instalován nový vodoměr [číslo] s montážní plombou. Záznam obsahuje předtištěnou informaci, že šroubení před i za vodoměrem je opatřeno montážními plombami provozovatele vodovodu. Jako montér je uveden pan [příjmení].

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je zaměstnán jako montér vodoměrů. Při práci postupuje tak, že vodoměr vyfotí, povolí šroubení, vodoměr vymontuje, vyfotí jej i vymontovaný, stejně tak plombu, do šroubení dá těsnění, namontuje nový vodoměr a dotáhne šroubení. Výměna těsnění probíhá vždy – matka na vedení zůstává a do ní se dává nové těsnění. Následně pustí vodu, provede kontrolu, zda někde nekape a pokud nikoli zaplombuje nový vodoměr na přívodu a opět jej vyfotí. Součinnost odběratele není nutná, pouze montéra pouští k vodoměru. U vodoměrů, které vedou k rodinnému domu se osazuje pouze jedna plomba, a to na přívodu ze strany dodavatele, tím se liší od bytového vodoměru, kde jsou plomby z obou stran. Výměna vodoměru probíhá jednou za šest let v této souvislosti se dává nové těsnění a dotahují šrouby, jinak se údržba neprovádí. Každý rok pak probíhá odečet vodoměrů. Na přívod se dává plastová objímka, na které je plomba. Montážní list PP [číslo] vyplnil a podepsal svědek, na listu je předtištěné číslo původního přístroje a plomby a ručně dopsáno číslo nového přístroje a nové plomby. Pokud je v protokole uvedeno, že je šroubení před i za vodoměrem osazeno plombami jedná se zřejmě o chybu, neboť plomba je v tomto případě vždy jen na přívodu.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v souvislosti s únikem vody, ke kterému se vztahuje žalobní nárok, poté, co jej žalovaná (jeho matka) informovala, že dochází k úniku vody, vstoupil do šachty, kde byl umístěn vodoměr. Nad šachtou je asi 40 kilový litinový poklop a pod ním je asi 2,5 m sestup, který je nutno učinit po žebříku. Voda byla zastavená, zřejmě ji zastavil ten, kdo realizoval předtím odečet vodoměrů, svědek byl na místě až druhý nebo třetí den poté. Nejprve tedy vodu pustil, otevřel šachtu, zjistil, kde voda teče, sundal krytku na šroubení, šroubení dotáhl, a poté již voda netekla. Při této příležitosti pořídil video, kde je zachycen únik vody. Svědek dotáhl pouze jeden šroub, stran kterého měl za to, že je součástí vodoměru, neboť přímo navazoval na vodoměr, a po té, co ho utáhl, voda přestala z vedení tryskat. Nikdy dříve svědek do šachty nevstupoval a nebylo mu ani známo, že by v minulosti došlo k podobné situaci, kdy by do šachty vytékala voda. V rámci svého prvního výslechu hovořil o„ plombě“ v místě šroubení za vodoměrem, následně, když v návaznosti na provedení dalších důkazů byl k návrhu žalobkyně proveden dodatečný výslech, svědek upřesnil, že se na vodoměru byla plastová krytka na obou koncích přes matici šroubení. Krytku za vodoměrem sundal, neboť neviděl odkud voda teče. Svědek si nebyl jist, zda byla na obou krytkách plomba.

15. Z nahrávky úniku vody pořízené [jméno] [příjmení] a fotografií soud zjistil, že voda unikala ze šroubení vodoměru, kdy stříkala z pod přímo navazující matice ve směru od vodoměru a níže se na jednu stranu kolmo odrážela.

16. Z odborného posouzení videozáznamu úniku pitné vody vystaveného instalatérem a topenářem [jméno] [příjmení] založeného ze strany žalované soud zjistil, že uvedený instalatér uvedl, že s šroubením a těsněním, ze kterého voda unikala pracuje pouze pracovník vodáren. Z praxe může být závada způsobena nedokonalou montáží, například skřípnutím těsnění, nedostatečným dotažením převlečnou matkou, která časem povolí a únik se zvyšuje. Nepřímo se mohou na úniku podílet změny tlaku ve vodovodním řadu, drobné geologické posuny a změny teplot. Pokud je vodoměr nesprávně namontován může po letech dojít ke zvyšujícímu se úniku.

17. Z faktury [číslo] ze dne 10.4.2017 soud zjistil, že odběr vody za období 13.4.2016 až 7.4.2017 byl účtován za 88 m3, a to vodné 3 570,48 Kč a stočné 2 952,72 Kč, nedoplatek oproti zálohám činil 881 Kč ve výši. Spotřeba za období 13.4.2016 až 31.12.2016, tj. za 360 dnů činila 88 m3.

18. Ze záznamu o zákroku na vodovodní sítu ze dne 9.2.2017 soud zjistil, že na adrese předmětné nemovitosti byla dne 9.2.2017 hlášena havárie popsaná jako porucha ve vlastní šachtě, v poznámce bylo uvedeno, že do šachty teče a v kolonce manipulace„ zavřeno“.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento pracoval na centrálním dispečingu žalobkyně a potvrzoval v rámci svého zařazení zákrokový list ze dne 9.2.2017, který se týkal situace, kdy zatékala voda do předmětné šachty. V rámci výjezdu byl uzavřen hlavní kohout a svědek následně potvrzoval ukončení havárie. Ze zákrokového listu nelze vyčíst, o jakou konkrétní závadu se jednalo ani jak bylo dále postupováno, a zda byl kohout zase otevřen. Když vyjel diagnostik, šachta byla zatopená. O zákroku se vyrozumívá odběratel, což je v kompetenci mistra provozu, ze zákrokového listu ze dne 9. 2. 2017 však nelze vyčíst, zda byla situace hlášena odběrateli. Havárii může hlásit i jiná osoba než odběratel, uvede-li adresu v sytému žalobkyně se zobrazí číslo odběru a všechny zákroky, které se tam děly.

20. Soud dále k důkazu provedl fotografie vyobrazení plomby a vodoměru založené žalobkyní a fotografii bytového vodoměru, z těchto neučinil konkrétní zjištění, neboť sloužili pouze pro ilustraci.

21. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k názoru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění a skutkový stav byl tak dostatečně objasněn pro rozhodnutí ve věci. Soud proto neprovedl důkaz výpovědí žalobkyní navržených svědků: [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s ohledem na skutečnost, že se měli vyjadřovat k pravosti zákrokového listu ze dne 9.2.2017, která však ve věci nebyla relevantní v situaci, kdy žalobkyně ani po poučení soudu dle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. netvrdila ani neprokázala, k jaké závadě se tento vztahoval a že a jaká byla daná příčinná souvislost s únikem vody, jejíž úhrady se žalobkyně domáhala v tomto řízení. Stejně tak shledal soud nadbytečným výslech [jméno] [příjmení] v situaci, kdy k otázce umístění plomby u vodoměru již vypovídal svědek [příjmení].

22. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věrohodnosti neměl pochybností. Pokud bylo uvedeno v montážním listu, kde že jsou osazeny plomby před i za vodoměrem, soud shledal, že v tomto směru je formulář chybný, neboť z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že plomba se umisťuje pouze na přívodu. Soud neshledal rozpor s výpovědí svědka [příjmení], neboť tento sice při první výpovědi uvedl, že plomba byla osazena i na výstupu, následně však při doplňujícím výslechu upřesnil, že v místě šroubení byla umístěna objímka, ale neví, zda byla opatřena plombou. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 o.s.ř.

23. Z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.

24. Žalovaná byla odběratelkou vody na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] k odběrnému místu [ulice a číslo], [část obce], kterou se žalobkyně jakožto provozovatel zavázala dodávat vodu a odvádět odpadní vody a žalovaná jakožto odběratelka hradit čtvrtletně zálohy a následná vyúčtování. Za období od 8. 4. 2017 do 11. 4. 2018 bylo v uvedeném odběrném místě [číslo] odebráno 4 169 m3 vody, za toto vyúčtovala žalobkyně nedoplatek (po odečtení stočného) ve výši 197 193 Kč se splatností 26. 5. 2018. Zvýšený průtok vody byl zapříčiněn únikem do šachty, kde byl umístěn vodoměr, kdy voda vytékala ze šroubení vodoměru, které je napojeno na přípojku odběratele. Ke zjištění úniku vody došlo v souvislosti s odečtem vodoměrů, únik vody byl následně řešen synem žalované, panem [příjmení], který šroub u vodoměru dotáhl a voda přestala unikat.

25. Podle § 16 zák.č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změněně některých zákonů (1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. <i>(2) [příjmení] vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.</i> <i>(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.</i> (4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a). <i>(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.</i> (6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 17 zák.č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změněně některých zákonů <i>(1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.</i> <i>(2) Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.</i> 26. Skutečnost, že došlo k úniku vody ze šroubení vodoměru, která způsobila nadměrný odběr vody, byla mezi účastníky nesporná, sporným zůstávalo, kdo za předmětný únik odpovídá. K úniku vody došlo na napojení vodoměru jehož vlastníkem je žalobce a vnitřního rozvodu, jehož vlastníkem je žalovaný. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že při výměně vodoměru je měněno též těsnění a šroubení je dotahováno, jiná údržba neprobíhá. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že poté, co šroub u vodoměru dotáhl, voda přestala unikat. Podle § 16 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb. osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel – tedy žalobce. Soud tedy shledal, že je povinností žalobce provádět údržbu vodoměru včetně přímo navazujícího šroubení, se kterým jeho pracovníci nevyhnutelně manipulují při osazení a výměně vodoměru, těsnění mění a dotahují. Při posuzovaní otázky, zda je šroubení vodoměru jeho součástí, a zda tedy za jeho údržbu odpovídá žalobkyně jakožto provozovatel, soud zohlednil, že se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy, kde žalovaná vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně jako profesionál, v takové situaci, pokud zákonné ustanovení připouští vícero výkladových řešení, musí soud zvolit výklad příznivější pro spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2017, sp.zn. [ústavní nález]). V daném případě nebylo prokázáno, že by se šroubením (až do zásahu svědka [příjmení], který proběhl až po nadměrném odběru) manipulovala třetí osoba. Žalobkyně sice argumentovala tím, že již v roce 2017 byla v šachtě hlášena závada v souvislosti se kterou byl uzavřen hlavní ventil, nebylo však prokázáno, v čem konkrétně spočívala ani nabyla prokázána příčinná souvislost s následným únikem vody. Po první závadě v roce 2017 probíhal odečet vodoměrů, při kterém nebyla žádná událost hlášena. V situaci, kdy se nepodařilo zjistit přesnou příčinu úniku vody ani nebyla prokázána skutečnost, že by třetí osoba šroubením manipulovala, přičemž k zamezení úniku postačilo utáhnout šroubení, soud shledal, že za závadu na šroubení odpovídá žalobkyně, jejíž pracovník v době výměny vodoměru měnil těsnění a šroubení dotahoval a která byla dále povinna provádět údržbu vodoměru včetně jeho šroubení. S ohledem na uvedené soud žalobu co do částky 191 443 Kč s příslušenstvím, kterou soud hodnotil jako nadměrný odběr způsobený únikem vody do vodovodní šachty, zamítl.

27. Nárok na částku 1 754 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 27.5.2018 do zaplacení soud žalobkyni přiznal jakožto částku, která odpovídala nedoplatku za skutečně odebranou vodu ze strany žalované, dopočtenou podle spotřeby za předchozí rok dle faktury [číslo] ze dne 10.4.2017, která činila 88 m3 za 360 dnů, to v souladu s § 136 o.s.ř. dle kterého lze-li výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. Výši průměrné denní spotřeby za období 13.4.2016 až 7.4.2017 vyčíslenou na 0,244 m3 (88 m3 [číslo] dnů) soud vynásobil počtem dnů příslušného období tj. 288 dnů (8.4.2017 – 31.12.2017) a jednotkovou cenou za dané období dle faktury [číslo] (vodné za první období 40,37 Kč, stočné 33,91 Kč). Stejně tak byla průměrná denní spotřeba vynásobena počtem dnů za následující období 101 dnů (od 1. 1. 2018 do 11. 4. 2018) a jednotkovou cenou za dané období dle faktury [číslo] (vodné 42 Kč a stočné 33,99 Kč). Celková takto vyčíslená částka 6742,57 Kč byla navýšena o 15 % DPH po zaokrouhlení = 7754 Kč. Nárok ve výši rozdílu této částky oproti výši uhrazeným zálohám 6 000 Kč, byl žalobci přiznán, spolu s úrokem z prodlení. Podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť žalovaná měla neúspěch jen v poměrně nepatrné výši. Soud přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 98 970,84 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 193 197 Kč sestávající z částky 8 860 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis odvolání, vyjádření žalované ze dne 22.11.2022, a účast na jednání soudu 19.11.2023, 14.2.2023, 23.2.2023 v rozsahu dvou úkonů a 11.5.2023) a z částky 4 430 Kč za jeden úkon právní služby (návrh na osvobození od soudních poplatků z 16.11.2021 – dle § 11 odst. 2, písm. d) ve spojení s odst. 3) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Žalované byla přiznána též cestovní náhrada v celkové výši 3 784,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 1. 2023 náhrada 946,02 Kč za 76 ujetých km v částce 546,02 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 2. 2023 náhrada 946,02 Kč za 76 ujetých km v částce 546,02 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 3. 2023 náhrada 946,02 Kč za 76 ujetých km v částce 546,02 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 5. 2023 náhrada 946,02 Kč za 76 ujetých km v částce 546,02 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 794,08 Kč ve výši 17 176,76 Kč.

29. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 o.s.ř. dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům podle výsledků řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení osvobozena od soudních poplatků a zúčastnila se nařízené mediační schůzky, vznikly v souvislosti s touto náklady státu ve výši 242 Kč. Žalobkyně byla neúspěšná z 99%, proto je povinna nahradit 99% z vynaložených nákladů státu, tj. 239,58 Kč.

30. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.