17 C 331/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 104 Kč

I. Žaloba o úhradu částky 3 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 600 Kč, částky 900 Kč a částky 3 204 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 7 104 Kč a příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 600 Kč z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč splatný 14. 3. 2021. Před poskytnutím úvěru prověřila jeho úvěruschopnost, mj. lustrací exekučního a insolvenčního rejstříku a registru [anonymizována dvě slova] a propočtem volných prostředků žalovaného. Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy ověřila kopií občanského průkazu a ověřovací platbou, kterou jí žalovaný zaslal. Vedle jistiny se žalovaný zavázal uhradit poplatek 3 204 Kč. Žalobkyně současně požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 900 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalovaný žalobkyni nic neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3. o. s. ř., v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně má k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného [číslo] (prokázáno kopií občanského průkazu). Žalobkyně poskytuje spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč na 30 dní s úrokem 39 % ročně a poplatkem 2 633 Kč [ulice] předsmluvní informace je uvedeno„ digitálně podepsáno“ a strojově je doplněno jméno žalovaného, jeho rodné číslo, datum a čas a IP adresa [číslo] (prokázáno předsmluvní informací [anonymizováno] půjčka). Stejná forma identifikace je uvedena i na smlouvě o spotřebitelském úvěru, kde je opět uvedeno„ digitálně podepsáno“ s údaji zmíněnými výše a shodnou IP adresou (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 2. 2021). Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k uhrazení žalované částky (prokázáno upomínkou včetně podacího listu ze dne 22. 3. 2021, 6. 4. 2021 a 6. 5. 2021). Žalobkyně obdržela z účtu č. [bankovní účet] platbu ve výši 1 Kč dne 9. 2. 2021, přičemž není označen odesílatel, ale pouze je ve zprávě pro příjemce napsané jméno žalovaného (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 9. 2. 2021). Na stejný účet odeslala žalobkyně částku 3 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 9. 2. 2021).

5. Soud nemá za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, ani že žalobkyně zaslala žalovanému částku 3 000 Kč. Z předložené smlouvy o úvěru neplyne, že ji žalovaný podepsal, nebo s jejím obsahem jiným způsobem souhlasil. Uvedení jména a údajů žalovaného tuto skutečnost neprokazuje (srov. níže k náležitostem elektronické podpisu). Žalobkyně zároveň neprokázala, že uvedená IP adresa náleží žalovanému a že částku 3 000 Kč skutečně odeslala na účet žalovaného. Žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání, k němuž byla řádně předvolána, čímž se sama připravila o možnost procesního poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. [ústavní nález] a usnesení Nejvyššího soudu z 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka]).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Dle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

8. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

9. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“), lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

10. Z toho plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

11. Podle § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis 12. Ze shora uvedeného vyplývá, že písemné právní jednání (písemnost) v elektronické podobě nelze platně podepsat tzv. prostým elektronickým podpisem, ale pouze zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu, resp. uznávaným elektronickým podpisem. Jiná (nižší) úroveň elektronického podpisu zjevně neumožňuje dosáhnout na základě tohoto elektronické podpisu„ jednoznačného ověření“ identity podepsané osoby a už vůbec neumožňuje zjistit jakoukoli následnou změnu dat. Uvedená jednoznačnost je ale nejen zákonným znakem všech úrovní elektronického podpisu, ale i účelem, proč je podpis vyžadován, obdobně jako u vlastnoručního podpisu.

13. Z hlediska výkladu § 561 odst. 1 o. z., ve spojení s adaptačním zákonem nelze odhlédnout ani od toho, že pro veškeré procesní úkony je v českém právním řádu podle § 5 a § 6 adaptačního zákona a podle všech procesních předpisů vyžadován tzv. uznávaný elektronický podpis, tedy ještě vyšší kvalita elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis. Je proto logické, aby pro hmotně právní jednání v elektronické podobě, kterým se právní vztahy v písemné formě zakládají, mění nebo ruší, byla vyžadována nejméně stejná kvalita elektronického podpisu jako pro procesně právní jednání, kterým se práva a povinnosti pouze vymáhají.

14. Za platný elektronický podpis nelze považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla ([příjmení]) spojené s následným„ odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Nejsou také s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání)

15. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně elektronicky podepsána žalovaným, neboť není opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, resp. vůbec žádným elektronickým podpisem (ani zaručeným). Při právním jednání učiněném elektronickými prostředky je písemná forma zachována umožňuje-li zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Soud uvádí, že nebylo prokázáno, že osoba spotřebitele, byla osoba žalovaného, dále nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr, když je pouze předkládán návrh spotřebitelské smlouvy, a nikoliv žádost spotřebitele o uvedený úvěr.

16. Uplatněný nárok nebylo možné posoudit ani podle úpravy o bezdůvodném obohacení, neboť nebylo prokázáno, že se žalovaný obohatil na úkor žalobkyně, která neprokázala, že žalovanému zaslala jistinu ve výši 3 000 Kč. Soud proto výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalované, která měla ve věci úspěch, žádné náklady nevznikly.