17 C 335/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 1 077 158 Kč s příslušenstvím, částečným rozsudkem proti žalovanému 2)

I. Žalovaný 2) [celé jméno žalovaného], [datum narození], je povinen zaplatit žalobkyni 1 077 158 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 70 836 Kč, a dále s úrokem z prodlení z částky 1 077 158 Kč ve výši 0,05 % denně ode dne 8. 9. 2020 do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 2) je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 116 391 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným, aby mu uhradili společně a nerozdílně částku ve výši 1 077 158 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 5. 5. 2020 uzavřela se žalovanou 1) rámcovou kupní smlouvu [číslo] [rok]. Žalovaná 1) uznala svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 1 101 202,70 Kč, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobkyně jako pravý co do důvodu a výše, a to při jednání ze dne 15. 7. 2020, ze kterého byl pořízen zápis. Žalovaná 1) svým podpisem potvrdila, že specifikace závazku v podobě soupisu dlužných faktur ve všech hodnotách plně souhlasí s originálními dokumenty, které žalovaná 1) obdržela před jejich splatností. Zároveň žalovaný 2) dobrovolně přistoupil k celému dluhu ve výši 1 101 202,70 Kč, uznal ho co do důvodu a výše a zavázal se tak uhradit veškeré závazky žalované 1), vzniklé odebráním a neuhrazením stavebního materiálu a služeb od žalobkyně, a to dne 15. 7. 2020, o čemž svědčí zápis z jednání. Z celkové dlužné částky bylo žalovanou 1) uhrazeno 24 044,70 Kč, takže zbývá uhradit 1 077 185 Kč. Žalovaná 1) jako původní dlužník dlužnou částku ve výši 1 077 158 Kč žalobkyni neuhradila, žalovaný 2) je tak dle žalobkyně povinen uhradit dlužnou částku společně a nerozdílně se žalovanou 1). V rámcové kupní smlouvě si žalobkyně se žalovanou 1) sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Žalovaný 1) je v prodlení s úhradou částky 1 077 158 Kč od data splatnosti následujícího po datu splatnosti jednotlivých faktur, přičemž úrok do 7. 9. 2020 byl vyúčtován penalizační fakturou [číslo] vystavenou dne 7. 9. 2020 na částku 70 836 Kč splatnou dne 8. 9. 2020.

2. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 1. 2. 2021, ve kterém uvedla, že nárok uplatňovaný žalobkyní částečně uznává, a to pouze co do jistiny nároku. Žalovaná 1) si u žalobkyně objednala a odebrala stavební materiál v hodnotě 1 077 158 Kč, nicméně jej neuhradila, z důvodů tíživých dopadů pandemie koronaviru, neboť jí nezaplatili její klienti. Žalovaná 1) však neuznává smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Žalobkyní požadovaný úrok nevyplývá z uzavřené rámcové smlouvy, neboť žalované 1) nikdy nebyly předloženy všeobecné obchodní podmínky, které mají být dle tvrzení žalobkyně součástí rámcové smlouvy, nikdy se tak s nimi nemohla seznámit a není jí známo, co obsahují. Žalovaná 1) uvedla, že zřejmě skutečně podepsala dohodu o úhradě dluhu, nicméně originál dohody o úhradě dluhu nemá k dispozici. Žalovaná 1) pak vůbec nebyla seznámena s tím, že k dluhu měl přistoupit její jednatel [celé jméno žalovaného]. Žalovaná 1) tak má za to, že přistoupení k dluhu panem [celé jméno žalovaného] je neplatné.

3. Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 1. 2. 2021, kde uvedl, že neuznává nárok uplatněný v žalobě, a to ani částečně. Žalovaný 2) uvedl, že je jediným společníkem a jednatelem žalované 1). Žalovaný 2) při veškerých jednáních vůči žalobkyni vystupoval jakožto jednatel žalované 1), nikoliv jako fyzická osoba mimo rámec podnikatelské činnosti. U žalobkyně neobjednal jakékoliv zboží, ani s ní není v jakémkoliv závazkovém vztahu. Žalovaný 2) tak namítá neplatnost doložky týkající se přistoupení k dluhu, jež je součástí dohody o úhradě dluhu. Jakožto jednatel žalované 1) zřejmě podepsal v červenci 2020 dohodu o úhradě dluhu žalované 1), neboť mu v červenci 2020 předala žalobkyně k podpisu formulář dohody vyhotovený žalobkyní, přičemž originál však nemá k dispozici. Dohodu o úhradě dluhu podepsal žalovaný 2) z titulu jednatele žalované. Žalovanému 2) bylo ze strany žalobkyně pouze sděleno, že podepisuje dohodu o uznání dluhu a jeho úhradě, a to jakožto jednatel žalované 1), což odpovídá rovněž názvu dohody a v záhlaví a zápatí uvedeným identifikačním údajům smluvních stran. Nebyl vůbec seznámen se skutečností, že podpisem dohody o úhradě dluhu přistupuje k dluhu žalované 1. Žalovaný 2) uvedl, že veškeré podpisy na dohodě o úhradě dluhu činil toliko jakožto jednatel žalované 1) nikoliv jakožto fyzická osoba mimo rámec své podnikatelské činnosti. Žalovaný 2) tedy považuje doložku týkající se přistoupení k dluhu za neplatnou, neboť dohoda nenese název, z něhož by bylo možno dovozovat, že by mělo uzavřením dohody dojít také k přistoupení k dluhu, dle záhlaví dohody jsou smluvními stranami pouze žalobkyně a žalovaná 1), nikoliv též žalovaný 2), doložka týkající se přistoupení k dluhu je umístěna skrytě v textu dohody, v doložce týkající se přistoupení k dluhu nejsou vyplněny termíny týkající se splatnosti dluhu a pořízení notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, žalovaný 2) nebyl ze strany žalobkyně seznámen s tím, že podepisuje dohodu též jakožto fyzická osoba (nikoliv pouze jakožto jednatel žalované 1) a přistupuje tím k dluhu žalované 1). Dohodu o úhradě dluhu, která je psána drobným písmem, přinesl do sídla žalované zástupce žalobkyně, požadoval jí ihned podepsat, přičemž žalovaný 2) smlouvu nestudoval, zkontroloval pouze záhlaví a uznávanou částku, přičemž ani neměl k dispozici své dioptrické brýle. Žalovaný 2) tak neuznává nárok uplatněný v žalobě, a to ani částečně, neboť při veškerých jednáních vůči žalobkyni vystupoval jakožto jednatel žalované 1), nikoliv jako fyzická osoba mimo rámec podnikatelské činnosti. Kromě toho, že žalovaný 2) namítá neplatnost doložky týkající se přistoupení k dluhu, namítá také nedostatek své věcné pasivní legitimace, kdy by žalobkyně měla plnění vymáhat pouze po žalované 1), která si u žalobkyně zboží objednala a převzala, jakož i s žalobkyní uzavřela dohodu o úhradě dluhu. Žalovaný 2) tedy má za to, že není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, a proto navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Žalobkyně v podané replice uvedla, že dohoda o úroku z prodlení byla mezi účastníky uzavřena v rámcové smlouvě ze dne 5. 2. 2020, kterou žalobkyně přiložila k podané žalobě. V souladu s výslovným ustanovením této rámcové smlouvy jsou její nedílnou součástí všeobecné smluvní podmínky prodávajícího. A v článku V. odst. 3 těchto všeobecných smluvních podmínek je obsaženo ujednání o úroku z prodlení. Kromě samotného odkazu v uzavřené rámcové smlouvě pak jsou tyto všeobecné smluvní podmínky žalovanou 1) ještě samostatně podepsány na důkaz jejího souhlasu s nimi. Jedno vyhotovení smlouvy i smluvních podmínek žalovaná 1) obdržela při jejich podpisu. Tvrzení, že smluvní podmínky žalované 1) nejsou známy a nikdy jí nebyly předloženy, je nepravdivé. Co se týče přistoupení k dluhu, je formulováno shodně se zněním zákona, tak jak je uvedeno v bodě 3) předmětného zápisu z jednání, kdy tento bod obsahuje prohlášení druhého žalovaného o přistoupení k dluhu a souhlas věřitele (nikoliv žalované 1) s tímto přistoupením. Navíc ani případný souhlas původního dlužníka (žalované 1) s přistoupením by nezakládal neplatnost přistoupení, byl by jen nadbytečným úkonem. Předmětný zápis z jednání obsahuje dva právní úkony (právní jednání), prvním z nich je uznání závazku žalovanou 1), tedy původním dlužníkem, druhým z nich je právě přistoupení k dluhu druhým žalovaným. Uznání dluhu je možné provést jakýmkoliv písemným dokumentem, není nutné, aby byl výslovně pojmenován jako uznání dluhu. Totéž platí pro přistoupení k dluhu, opět se může jednat o jakýkoliv písemný dokument, který obsahuje zákonem předepsaný projev vůle k dluhu přistoupit. Pro posouzení předmětného dokumentu tedy„ Zápisu z jednání“ je proto rozhodující jeho obsah, tímto obsahem je uznání dluhu žalovanou 1) vůči žalobkyni, jak vyplývá z článku 1 uvedeného zápisu z jednání a jak vyplývá rovněž ze součtu neuhrazených částek jednotlivých faktur uvedených v čl. 2 uvedeného zápisu z jednání. V článku 3 uvedeného zápisu z jednání druhý žalovaný přistoupil k dluhu první žalované a zavázal se, že jej splní za dlužníka, což zcela odpovídá zákonným ustanovením a žalovaný 2) je tak povinen dluh splnit společně a nerozdílně s původním dlužníkem. S ohledem na odkaz na čl. I uvedeného zápisu je zcela určité, k jakému dluhu žalovaný přistoupil. Ustanovení o přistoupení k dluhu je pak samostatně podepsáno druhým žalovaným jako přistupitelem k dluhu. Přistoupení k dluhu neobsahuje samostatné ujednání o splatnosti dluhu, neboť tato splatnost vyplývá již z předchozího textu zápisu z jednání. Po tomto přistoupení následuje ujednání, že smlouva (tj. zápis z jednání) bude ve sjednaném termínu doplněna notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, v opačném případě se stává neúčinnou nikoliv smlouva (tj. tento zápis z jednání), ale jen dohoda o splátkovém kalendáři. Závazek doplnit smlouvu notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti dlužníci nesplnili. Splnění tohoto závazku však nemohla žalobkyně ovlivnit. I kdyby to nebylo výslovně sjednáno, je možné z § 549 odst. 2 občanského zákoníku upravujícího zmaření podmínky (v tomto případě rozvazovací) stranou, které je nesplnění podmínky na prospěch (tj. dlužníky, kteří se zavázali notářský zápis sepsat a předat věřiteli), dovodit, že zmaření této podmínky dlužníky nemá vliv na jejich závazek k úhradě sjednaného dluhu. Tvrzení žalovaného 2), že nebyl vůbec seznámen s tím, že podpisem dohody přistupuje k dluhu první žalované, je nepravdivé a je v zásadním rozporu jak s předloženým zápisem z jednání a jeho obsahem tak vícečetným podpisem tohoto zápisu druhým žalovaným, jeho podpisem žalovaným jako přistupitelem k dluhu a samostatným podpisem jako statutárního orgánu prvního žalované. Doložka týkající se přistoupení k dluhu není umístěna skrytě a její význam je dále zdůrazněn jejím samostatným podpisem včetně uvedení toho, že druhý žalovaný dohodu podepisuje jako přistupující k dluhu.

5. V průběhu řízení byl na majetek žalované 1) vyhlášen konkurs, řízení vůči žalované 1) tak bylo ze zákona přerušeno. Přerušení řízení vůči žalované 1) však nemělo vliv na pokračování řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2).

6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná 1) uzavřela se žalobkyní rámcovou kupní smlouvu [číslo] [rok] a odebrala zboží nebo služby, přičemž cena za toto zboží a služby byla mezi smluvními stranami sjednána na částku 1 101 202,70 Kč. Žalovaná 1) uznala svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 1 101 202,70 Kč, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobkyně. Z celkové dlužné částky bylo žalovanou 1) uhrazeno 24 044,70 Kč, takže zbývá uhradit 1 077 185 Kč.

7. Mezi stranami zůstalo sporné, zda k dluhu žalované 1) přistoupil jako další dlužník i žalovaný 2) jako fyzická osoba. Mezi stranami je dále sporu o tom, zda mezi žalobkyní a žalovanou 1) byl smluvně sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení, resp. zda dluh, ke kterému měl žalovaný 2) přistoupit zahrnuje i příslušenství.

8. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.

9. Žalobkyně, která je obchodní společností uzavřela se žalovanou 1), která je rovněž obchodní společností, jejímž jednatelem a jediným společníkem je [celé jméno žalovaného], dne 5. 2. 2020 rámcovou kupní smlouvu [číslo] [rok], jejímž předmětem byly dodávky zboží (materiálů a služeb) z nabídky žalobce jako prodávajícího. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky. Všeobecné smluvní podmínky a rámcová smlouva byly za žalovanou 1) podepsány osobou pověřenou za ní jednat, resp. jejím jednatelem. Ve smluvních podmínkách bylo ujednáno, že je-li kupující v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen platit úroky z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení (prokázáno rámcovou kupní smlouvou z 5. 2. 2020 včetně všeobecných smluvních podmínek, pověřením č. 2020 ze dne 5. 2. 2020, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a výpisem z obchodního rejstříku žalované 1). Žalobkyně se žalovanou 1) uzavřely dne 15. 7. 2020 dohodu o úhradě dluhu, v rámci které žalovaná 1) uznala svůj dluh jako pravý co do důvodu a výše vůči žalobkyni, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobce v celkové částce 1 101 202,70 Kč včetně příslušenství tvořeného úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalovaná 1) tak uznala dluh ve výši 1 101 202,70 Kč, přičemž si smluvní strany sjednaly, že úhrada dluhu bude provedena formou splátkového kalendáře ve čtyřech splátkách. Za žalovanou 1) podepsal dohodu o uznání dluhu její jednatel pan [celé jméno žalovaného]. Do jedné listiny, která byla nadepsána jako dohoda o úhradě dluhu, pak byla kromě dohody o uznání dluhu inkorporována rovněž dohoda o přistoupení k dluhu. Dohoda o přistoupení dluhu je umístěna na rubu listiny cca uprostřed stránky pod bodem 3. Dohoda o přistoupení k dluhu je uvozena označením přistupujícího, tedy [celé jméno žalovaného], identifikovaného datem narození a bydlištěm. Následuje text, že výše jmenovaný prohlašuje, že dobrovolně přistupuje k celému dluhu specifikovaného výše v dohodě a zavazuje se, že jej splní za jeho dlužníka. Přistupující tento dluh uznává, co do jeho důvodu i výše a prohlašuje, že si je vědom právních důsledků přistoupení k dluhu jako právního úkonu. Jako přistupující osoba je pak dále podepsán [celé jméno žalovaného]. Podpis [celé jméno žalovaného] je umístěn v dolní polovině stránky pod přistoupením k dluhu a pod dohodou o doplnění notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, který na své náklady nechá sepsat dlužník a jeden stejnopis předá do 7 dní od podpisu věřiteli, přičemž nebude-li do termínu, který není v dohodě specifikován předán notářský zápis, stane se dohoda o splátkovém kalendáři právně neúčinnou. Celá dohoda o úhradě dluhu byla sepsána za použití mechanických prostředků, písmo je drobnější nežli soudem užívané písmo Garamond o velikosti 12, je čitelné, žádnou nečitelnou pasáž listina neobsahuje (prokázáno dohodou o úhradě dluhu ze dne 15. 7. 2020). Žalobkyně vystavila žalované 1) penalizační fakturu [číslo] znějící na částku 70 836 Kč se splatností 8. 9. 2020. [příjmení] 70 836 Kč je celkovým úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek, u kterých se žalovaná 1) ocitla v prodlení (prokázáno penalizační fakturou). Žalobkyně zaslala žalované 1) upomínku ze dne 7. 9. 2020 k úhradě dlužné jistiny ve výši 1 077 158 Kč a k úhradě penále ve výši 0,05 % denně od data splatnosti penalizační faktury [číslo] do data zaplacení, tedy částky 70 836 Kč. Upomínka byla žalované 1) doručena dne 7. 9. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 7. 9. 2020 a doručenkou do datové schránky žalované 1). Žalobkyně zaslala žalovanému 2) výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2020 k úhradě dlužné jistiny ve výši 1 077 158 Kč a k úhradě penále ve výši 70 836 Kč. Výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému 2) doručena dne 14. 9. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 7. 9. 2020 a dodejkou ze dne 14. 9. 2020).

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou 1) dne 5. 2. 2020 rámcovou kupní smlouvu [číslo] 2020, jejímž předmětem byly dodávky zboží (materiálů a služeb) z nabídky žalobce jako prodávajícího. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky. Všeobecné smluvní podmínky a rámcová smlouva byly za žalovanou 1) podepsány jejím jednatelem [celé jméno žalovaného]. Ve smluvních podmínkách bylo ujednáno, že je-li kupující v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen platit úroky z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení. Žalobkyně se žalovanou 1) uzavřely dne 15. 7. 2020 dohodu o úhradě dluhu, v rámci které žalovaná 1) uznala svůj dluh jako pravý co do důvodu a výše vůči žalobkyni, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobce v celkové částce 1 101 202,70 Kč včetně příslušenství tvořeného úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalovaná 1) tak uznala dluh ve výši 1 101 202,70 Kč. Za žalovanou 1) podepsal dohodu o uznání dluhu její jednatel pan [celé jméno žalovaného]. Do jedné listiny, která byla nadepsána jako dohoda o úhradě dluhu, pak byla kromě dohody o uznání dluhu inkorporována rovněž dohoda o přistoupení k dluhu. Dohoda o přistoupení dluhu je umístěna na rubu listiny cca uprostřed stránky pod bodem 3). Dohoda o přistoupení k dluhu je uvozena označením přistupujícího, tedy [celé jméno žalovaného], identifikovaného datem narození a bydlištěm. Následuje text, že výše jmenovaný prohlašuje, že dobrovolně přistupuje k celému dluhu specifikovanému výše v dohodě a zavazuje se, že jej splní za jeho dlužníka. Přistupující tento dluh uznává co do jeho důvodu i výše a prohlašuje, že si je vědom právních důsledků přistoupení k dluhu, jako právního úkonu. Jako přistupující osoba je pak dále podepsán [celé jméno žalovaného]. Podpis [celé jméno žalovaného] je umístěn v dolní polovině stránky pod přistoupením k dluhu. Žalobkyně vystavila žalované 1) penalizační fakturu [číslo] znějící na částku 70 836 Kč se splatností 8. 9. 2020. [příjmení] 70 836 Kč je celkovým úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek, u kterých se žalovaná 1) ocitla v prodlení. Žalobkyně zaslala žalované 1) a žalovanému 2) upomínku ze dne 7. 9. 2020 k úhradě dlužné jistiny ve výši 1 077 158 Kč a k úhradě penále ve výši 70 836 Kč. Upomínka byla žalované 1) doručena dne 7. 9. 2020, žalovanému 2) dne 14. 9. 2020.

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 1892 odst. 1 o.z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. Dle § 420 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 556 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Dle § 574 na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jejichž výši si smluvní strany mohou ujednat.

12. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení obou účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně se žalovanou 1) uzavřely při podnikatelské činnosti rámcovou kupní smlouvu. Žalobkyně i žalovaná 1) zde vystupovaly ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatelé, tedy při uzavírání a plnění smlouvy jednaly v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku. Žalovaní sice namítali, že žalovaná 1) nebyla při uzavírání smlouvy seznámena se všeobecnými obchodními podmínkami, soud však má za to, že žalovaná 1) uzavřením rámcové smlouvy vyjádřila vůli, aby se obsah smlouvy dále řídil rovněž všeobecnými pojistnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí rámcové smlouvy, přičemž vzhledem k tomu, že po provedeném dokazování došel soud ke skutkovému zjištění, že všeobecné obchodní podmínky byly podepsány jednatelem žalované 1), má za to, že se s nimi žalovaná 1) seznámila. V řízení bylo dále namítáno, že dohoda o přistoupení dluhu je neplatná, že žalovaný 2) nevěděl, co podepisuje, neměl brýle, dohoda byla psána drobným písmem a měl za to, že celou listinu nazvanou jako dohoda o úhradě dluhu podepisuje jako jednatel žalované 1). Stran otázky neplatnosti dohody o přistoupení dluhu je předně třeba uvést, že v řízení nebylo sporováno, že žalovaný 2) přistoupení dluhu podepsal. V řízení sice tvrdil, že dohodu o přistoupení k dluhu podepsal nevědomky, resp. poté, co mu byla podsunuta zástupcem společnosti k podpisu, ale nijak toto své tvrzení neprokázal. Soud navíc jeho tvrzení neuvěřil, neboť listinu podepsal dvakrát, a to jednou přímo za slovem přistupující a podruhé jako dlužník celou dohodu o úhradě dluhu, tedy jako jednatel žalované 1). Soud má za to, že jednatel společnosti musí mít určitou zkušenost s tím, že dokumenty se běžně podepisují jednou, a to v závěru celého dokumentu (eventuálně se k tomu parafují jednotlivé strany na jejich spodním okraji). Další podpis uprostřed listu je z tohoto hlediska zjevně nestandardním, pakliže se tedy žalovaný 2) měl podepsat ještě uprostřed listu, muselo mu toto být nápadné, i kdyby neměl brýle, jak tvrdil. Argument, že dohoda byla psána drobným písmem, rovněž soud neshledává důvodným, neboť pokud, jak sám žalovaný 2) uvedl, zkontroloval hlavičku a předmětnou částku, která je psána stejným písmem, musel být schopen přečíst i slova o přistoupení dluhu a muselo mu být zcela zjevné, že se vprostřed listu nepodepisuje jako jednatel, když bezprostředně před vytečkovaným místem, kam připojil svůj podpis je uvedeno„ [celé jméno žalovaného] – přistupující“. Námitka, že měl za to, že dokument podepsal jako jednatel a ne jako fyzická osoba nemůže v takové situaci obstát, neboť byl u dohody o přistoupení dluhu jasně identifikován jako fyzická osoba, přičemž z podstaty dohody o přistoupení dluhu plyne, že k dluhu přistupuje třetí osoba, nedávalo by tedy smysl, aby podepsal přistoupení k dluhu jako jednatel, který jedná za žalovanou 1), jež je sama již zavázána dluh plnit, taková dohoda by pro absenci přistupující třetí osoby byla z povahy věci nesmyslná. Soud neshledal za relevantní, že v dohodě o přistoupení dluhu absentuje termín předložení notářského zápisu o přímé vykonatelnosti, neboť toto ustanovení nepatří mezi podstatné náležitosti dohody o přistoupení k dluhu, která jinak všechny podstatné náležitosti měla a byla uzavřena řádně. Celá listina je nadepsána jako dohoda o úhradě dluhu, přičemž sestává z uznání dluhu a z přistoupení dluhu, kdy obě tato právní jednání splňují zákonné náležitosti, po obsahové i formální stránce, takže je irelevantní, že obě byla inkorporována do jedné listiny s názvem dohoda o úhradě dluhu. Z dikce aplikovaného § 1892 o. z. plyne, že nebyl třeba souhlas žalované 2), přičemž za věřitele byla celá dohoda o úhradě dluhu podepsána na konci listiny. Soud tak má za to, že žalovaný 2) se podpisem dohody o přistoupení dluhu platně zavázal k závazku splnit dluh za žalovanou 1), a to dluh sestávající z jistiny a příslušenství upravené v jí akceptovaných všeobecných obchodních podmínkách, který v dohodě uznala. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému 2) zaplatit žalobkyni částku nárokovanou v žalobě, tak jak je uvedeno ve výroku I.

13. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal dle § 1970 o. z. když si žalobkyně se žalovanou 1) ujednaly výši úroku z prodlení ve všeobecných smluvních podmínkách ve výši 0,05% denně za každý den prodlení, o jejichž platnosti na základě výše uvedeného nemá soud pochybnosti, přičemž dlužné příslušenství bylo žalovanou 1) platně uznáno v dohodě o úhradě dluhu. Soud přiznal tento úrok kapitalizovaný ve výši 70 836 Kč na základě vystavené penalizační faktury [číslo] znějící na částku 70 836 Kč se splatností 8. 9. 2020, a dále s úrokem z prodlení z částky 1 077 158 Kč ve výši 0,05 % denně ode dne 8. 9. 2020, tedy od data splatnosti penalizační faktury (od data ke kterému již nebyl úrok kapitalizován, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný nárok dosud nebyl uhrazen, tento úrok běží dále až do zaplacení). Žalovaná 1) uznala dlužné příslušenství uznáním dluhu a žalovaný 2) k němu dluhu žalované 1) přistoupil. Soud tak rozhodl o přiznání příslušenství žalobkyni proti žalovanému 2), jak je uvedeno ve výroku I. Částku ve výši 1 200 Kč soud přiznal žalobci v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se v případě účastníků jednalo o vzájemný závazek podnikatelů vzniklý při jejich podnikatelské činnosti.

14. O náhradě nákladů řízení vůči žalovanému 2) soud rozhodl ve výroku II. v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 116 391 Kč Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 53 858 Kč dle z. č. 549/1991 Sb., dále čtyřmi úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, replika, účast při jednání) dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), v celkově výši 50 480 Kč (4 x 12 620 Kč) a paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši po zaokrouhlení 10 853 Kč (21% z 51 680 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH.