17 C 373/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byl žalovaný povinen na internetovém serveru pro [část Prahy] webové adrese [webová adresa] a ve vydání [anonymizováno] zpravodaje, zveřejnit omluvu žalobci ve znění:„ Já, [celé jméno žalovaného], tímto prohlašuji, že mnou zveřejněné informace o panu [celé jméno žalobce] v článku„ O osudu nejen [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví na porušování pravidel“ v čísle říjen/ 2021 [anonymizováno] zpravodaje, a to konkrétně že:„ Bývalý starosta [celé jméno žalobce] ([příjmení]) se veřejně přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno]. Konkrétně šlo o zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil. Kč. Je to neuvěřitelné a musí se tím zabývat [anonymizováno] výbor. Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na [stát. instituce], aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS.“, se nezakládají na pravdě a tímto se za jejich zveřejnění osobně panu [celé jméno žalobce] omlouvám,“ se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 84 854,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou na ochranu osobnosti podanou 10. 12. 2021 domáhal veřejné omluvy žalovaného uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to jednak formou zveřejnění ve vydání [anonymizováno] zpravodaje, jehož vydání následuje nejvýše jeden měsíc po právní moci rozsudku, kterým by toto bylo žalovanému uloženo, a dále zveřejněním na internetovém serveru pro [část Prahy] webové adrese [webová adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že oba účastníci jsou osoby veřejně činné v [anonymizováno] části [obec a číslo], („ MČP [anonymizováno]“), žalobce vykonával v době od 15. 11. 2018 do 24. 3. 2021 funkci starosty MČP [anonymizováno], v současné době je členem zastupitelstva MČP [anonymizováno]. Žalovaný v rozhodné době vykonával a nadále vykonává funkci člena rady MČP [anonymizováno]. Žalovaný (ač tehdy členem stejné koalice) se dne 24. 3. 2021 podílel na odvolání žalobce z funkce starosty, následně začal úzce spolupracovat s členy tehdejší opozice a žalobce opakovaně nepravdivě osočuje z protiprávního jednání za dobu jeho výkonu funkce starosty. Žalobce má za to, že jednání žalovaného je vedeno snahou omluvit před veřejností skutečnost, že na zastupitelstvu městské části dne 24. 3. 2021, aniž to jakkoli předem naznačil, hlasoval pro odvolání žalobce, svého tehdejšího kolegy, z postu starosty. Žalobce se žalobou konkrétně brání proti výrokům žalovaného v [anonymizováno] zpravodaji číslo: říjen / 2021, kde byl zveřejněn článek žalovaného s názvem„ O osudu [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví k porušování pravidel“. V článku žalovaný uvádí:„ Bývalý starosta [celé jméno žalobce] ([příjmení]) se veřejně přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno]. Konkrétně šlo o zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil. Kč. Je to neuvěřitelné a musí se tím zabývat [anonymizováno] výbor. Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS.“ Tato tvrzení se nezakládají na pravdě, jedná se o čistou fabulaci s cílem poškodit žalobce a diskreditovat ho v očích veřejnosti. Žalovaný se snaží žalobce vykreslit jako osobu, jednající proti veřejnému zájmu, tedy osobu v očích veřejnosti do vedoucí funkce v městské části znovu nezvolitelnou, a tím jej poškodit. Žalobce se tvrzených jednání nikdy nedopustil. Při výkonu své funkce starosty, ale i nyní jako člena zastupitelstva, vždy postupoval a postupuje s řádnou péčí a v zájmu městské části. Žalovaný žalobce v předmětném článku fakticky obvinil z protiprávního jednání, porušil zásadu presumpce neviny a v článku sděluje nepravdivé informace společně s nepřípustnými hodnotícími soudy a uvádí neodůvodněné závěry a vykonstruovaná obvinění žalobce. Nepravdivá tvrzení jsou přitom způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost žalobce u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání, proto se žalobce domáhá ochrany osobnosti dle § 81 o. z. Uvedeným zásahem došlo zejména k poškození dobrého jména a cti žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný toto uvedl účelově, s cílem jej dehonestovat a diskreditovat a takovýto zásah nelze vyvážit právem žalovaného na svobodu projevu. Žalobce se původně dále domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se zveřejňování nepravdivých tvrzení, v tomto rozsahu však vzal žalobu zpět a řízení bylo v odpovídajícím rozsahu zastaveno.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznává, má za to, že podaná žaloba je účelová, vedena snahou očernit jeho osobu, neboť poukázal na možnou [anonymizováno] činnost žalobce ve funkci starosty MČP [anonymizováno]. Žalovaný nesporuje, že je autorem žalobou napadených výroků uveřejněných v čísle říjen/ 2021 [anonymizováno] zpravodaje. Trvá na tom, že jeho tvrzení jsou pravdivá a že jejich zveřejněním nevybočil z mezí práva na svobodný projev (odkazuje mimo jiné na nález [ústavní nález] a rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka]) s tím, že zásah je neoprávněný pouze pokud je mezi zásahem a porušením osobnostní sféry dána příčinná souvislost a zároveň, jestliže zásah přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou měrou, kterou již není možné v demokratické společnosti tolerovat. Zdůrazňuje, že je třeba respektovat specifika periodického tisku a nelze tvrdit, že každé zjednodušení nebo zkreslení musí nezbytně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Nelze tedy vyžadovat naprostou přesnost skutkových tvrzení, významné je zejména to, zda celkové vyznění sdělené informace je pravdivé. Žalobce, jak sám uvádí, je osobou veřejně činnou, při posouzení uplatněného nároku je tak třeba aplikovat zásadu presumpce dovolené kritiky. V případě veřejného zájmu musí být právo na ochranu osobnosti vždy poměřováno ve vztahu k zájmu na otevřené diskuzi o veřejných tématech. Ze strany žalovaného šlo v článku o interpretaci toho, co se událo na zastupitelstvu MČP [anonymizováno]. Článek je uveden v rubrice„ názory zastupitelů", z čehož je zřejmé, že jde o názor publikujícího zastupitele. Takový názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, jedinečný postoj konkrétní osoby k určité skutečnosti. Tvrzení nemohla být zcela detailní a konkrétní i s ohledem na to, že daná rubrika omezuje příspěvek na max [číslo] znaků. Žalovaný má tedy za to, že do osobnostních práv žalobce nikterak nezasáhl a pokud by přece mělo dojít k omezení žalobce na těchto jeho právech jednalo by se o zásah oprávněný v podobě přípustné kritiky. Žalovaný ve svém článku interpretoval výsledky zastupitelstva, které jsou dostupné na webu MČP 22, čtenář si je tedy může dohledat a učinit si závěr sám. K výroku, že se žalobce přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno], konkrétně zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil Kč…, žalovaný uvedl následující. V souvislosti s plánovanou výstavbou projektu mateřské školky V [anonymizováno], zpracoval [právnická osoba] (kterému bylo toto zadáno jako zakázka malého rozsahu), pro MČP [anonymizováno] projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení. Tuto dokumentaci pro [právnická osoba] jako subdodavatel fakticky zpracovávala společnost [právnická osoba] [anonymizováno] se zadávala druhá navazující veřejná zakázka na podrobné zpracování projektové dokumentace, kde zvítězila právě společnost [právnická osoba] [anonymizováno] dokumentace ani smluvní ujednání s autorem první části ([právnická osoba]) neobsahovala způsob vypořádání autorské licence, cenu za její poskytnutí, ani závazek ji vybranému zhotoviteli udělit. Zároveň však byl na zhotovitele díla zadaného v navazující veřejné zakázce kladen zadávací dokumentací požadavek na vypořádání licence k dílu. Pakliže byl jeden z účastníků navazující zakázky faktickým zhotovitelem tohoto díla a smluvním partnerem subjektu, jenž mohl a nemusel, zcela dle své libovůle tuto licenci udělit, a zároveň nebyla dána cena této licence, jsou v takovém postupu zřejmé výrazné znaky zjednání výhody. Dne 17. 8. 2020 (v době, kdy ještě nebyl ukončen příjem nabídek v rámci zadání zakázky), došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi spol. [právnická osoba] a společností [právnická osoba], přičemž důvodem tohoto právního jednání nebylo zohlednění ceny licence pro účely podání nabídky [právnická osoba], neboť její stanovení bylo výslovně ponecháno na dohodě v licenční smlouvě. Zjednání výhody, na které svým výrokem odkazoval, tedy žalovaný spatřuje zejména v tom, že vítěz druhé fáze zakázky spol. [právnická osoba], jako subdodavatel [právnická osoba] (a v podstatě tedy skutečný autor celého díla), měl s ohledem na povinnost zajistit si na své náklady licenci k nabytí těchto práv, jejichž cena nebyla nikterak pevně stanovena, zjevně výhodu oproti ostatním soutěžitelům. Tím, že hodnota autorských práv nebyla nijak stanovena, mohl je jejich držitel nabídnout jiné osobě za cenu podstatně vyšší, než za jakou je získala spol. [právnická osoba], tím by neměli zájemci stejné podmínky a v podstatě by o tom, kdo bude druhostupňovou dokumentaci realizovat, mohl rozhodnout [právnická osoba], jakožto držitel autorských práv. Ačkoli jinak byla cena zakázky ze strany MČP [anonymizováno] nastavena pro všechny účastníky stejně, náklady na icenci, které si měl vítěz zakázky sjednat s držitelem autorských práv, se mohly pro různé soutěžitele podstatně lišit. Žalobce si byl skutečnosti, že licenci je třeba řešit a přitom v rámci zakázky nijak řešena nebyla, vědom, jak je zachyceno na zvukovém záznamu z jednání zastupitelstva, kde uvedl, že věděli, že budou potřebovat nějakým způsobem vypořádat tu licenci, tak si tu část plnění přehodili do té druhé veřejné zakázky. S tím, že licence měla být vypořádána v době, kdy se začne dělat dokumentace k provedeni stavby. Žalovaný spatřuje porušení zákona již v tom, že zakázka byla dělena, aby mohla být první část zadána jako zakázka malého rozsahu přímo [právnická osoba], což dovozuje i z emailu jednatele předmětné společnosti ze dne 10. 9. 2021, kde tento uvedl, že žalobce se snažil najít cestu, jak vypořádat autorská práva a nealokovat další finance městské části na zakázku, za kterou již vyplatila horní limit 2 mil. Kč. Sám žalobce to v diskuzi na zastupitelstvu MČP [anonymizováno] dne [datum] k bodu 17 stran Licenční smlouvy mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] potvrdil, když uvedl, že … v rámci té smlouvy na pět milionů se musí [anonymizováno] domluvit s autorem projektu a vyplatit mu částku čtyři sta tisíc. Žalovaný má tedy za to žalobce citovanými výroky na jednání zastupitelstva přiznal, že věděl, že existuje výhoda pro [právnická osoba] [anonymizováno], že není zaručeno, že budou podmínky pro všechny zájemce stejné, zejména, když se jako zájemce účastní subjekt, který pro poskytovatele licence na díle sám pracoval, a přesto žalobce takto výběrové řízení nastavil. Žalobce byl strůjcem uvedeného postupu, nadstandardně se angažoval na přípravě daného výběrového řízení a vyjmutí licence z první části veřejné zakázky. Problém stran rozdělení zakázky žalovaný spatřuje v tom, že první fáze v podstatě nebyla ukončena, neboť nebyla vypořádána autorská práva a tímto se přeléval obsah do fáze druhé. Žalovaný má za to, že zakázka byla účelově zadávána postupně a má podezření, že cílem mohlo být od počátku dosadit tam společnost [právnická osoba] V dokumentaci k předběžné tržní konzultaci, která se konala před zadáním druhé fáze zakázky, nebylo zřejmé, že autorská práva budou z ceny vyjmuta. Žalovaný má za to, že skutečnost, že následně byla vyňata, mohla zájemce odradit, neboť zakázka se jevila jako dělaná pro někoho na míru, nebo minimálně ekonomicky nečitelná. Pochybnosti ohledně smlouvy vedly následně radu MČP [anonymizováno] k podání [anonymizováno] oznámení. Kontrolní výbor (na který bylo odkazováno v napadené výroku) se pak skutečně situací zabýval na jednání 30. 9. 2021 (ještě před vydáním předmětného článku) a následně dne 30. 11. 2021.

3. K druhému výroku, že Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS, žalovaný uvedl následující. Dne 24. 3. 2021 [anonymizováno] MČP [anonymizováno] projednalo a schválilo v bodě 20. Revokaci usnesení č. [číslo] z 6. zasedání [anonymizováno] M [číslo pasu] ze dne 12.9.2019, týkající se vypuštění veřejně prospěšné stavby [anonymizováno] [spisová značka] z plochy VV v [část obce]. Zastupitelstvo MČP [anonymizováno] tímto usnesením reagovalo na to, že se nepodařilo uzavřít plánovanou dohodu se spol. [právnická osoba], která by výměnou za vypuštění tohoto omezení zaneseného v územním plánu, („ ÚP“), přestala blokovat vydání územního a stavebního rozhodnutí ve věci výstavby [anonymizováno] domu. Stažení této změny ÚP fakticky znamenalo nemožnost uzavření plánované Dohody o narovnání a spolupráci mezi MČP [anonymizováno] a spol. [právnická osoba] Toto stažení změny ÚP - Z [číslo] (fáze "návrh", vlna 27) mělo být projednáváno na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy dne 9. 9. 2021 („ zastupitelstvo HMP“). Starosta MČP [anonymizováno] však svým dopisem ze dne 8. 9. 2021 požádal o stažení projednávání této změny z programu zastupitelstva HMP, neboť situace se změnila a spol spol. [právnická osoba] byla ochotna dohodu uzavřít. Žalobce se na zastupitelstvech MČP [anonymizováno] proti dohodě opakovaně vymezoval. Dne 9. 9. 2021 byl na zastupitelstvu HMP žalobce a osobně přítomen a hovořil se zastupiteli nebo členy rady HMP, kteří následně hlasovali, jestli bod projde a mohli tak schválení tisku ovlivnit. Následně v hovoru se starostou MČP [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobce vyjádřil zájem na projednání a schválení předmětného tisku zastupitelstvem HMP (což by zablokovalo plánovanou dohodu). Po skončení rozhovoru se žalobcem [jméno] [příjmení] přišel zpět k žalovanému a projevil údiv nad obsahem hovoru v tom směru, že žalobce zřejmě udělá vše proto, aby se jim nedařilo. O lobbingu žalobce na zastupitelstvu HMP, hovořil následně [jméno] [příjmení] v diskuzi na zastupitelstvu MČP [anonymizováno] dne [datum] k bodu 16. Žalobce na obvinění z lobbingu ani přes jeho závažnost nereagoval, a to ani k výzvě starosty ani k opakované výzvě žalovaného, což žalovaného utvrdilo v tom, že tvrzení starosty je pravdivé. Žalovaný nereagoval ani následně na sociálních sítích nebo v rubrice„ názory zastupitelů“, kde je častým přispěvatelem, resp. reagoval pouze vyjádřením, že naopak jeho političtí soupeři výstavbu [anonymizováno] domu záměrně hatili (v době, kdy on byl starostou). O tomto psal v [anonymizováno] zpravodaji říjen/ [rok] v článku uveřejněném hned vedle žalobou napadeného článku, kde vyjadřoval nespokojenost nad tím, že záměr bude nyní odblokován, aniž by se projekt jakkoli změnil, a uváděl že je těžké smířit se s tím, že prospěšné projekty jsou mařeny pouze na základě toho, jaká politická reprezentace je připravuje a že jsou takto k soukromým politickým cílům bráni jako rukojmí občané městské části. Výrok„ když nestavím já, nebude nikdo“, právě ilustruje skutečnost, že žalobci se nepodařilo za jeho působení na pozici starosty, aby stavba byla realizována a z pohledu žalovaného se tak tedy nyní snažil zmařit to, aby realizována poté, co do funkce nastoupil nový starosta a podařilo se v tomto směru znovu navázat jednání.

4. Po vyjádření žalovaného žalobce doplnil, že pokud jde o projekt MŠ V [anonymizováno] záměrem bylo projekt připravit co nejrychleji, přičemž chtěli postupovat formou architektonických soutěží. Pokud by měla být zakázka nastavena tak, aby se dalo rovnou pokračovat, musela by se zadat kompletně od studie až po autorský dozor, čímž by se celá věc prodloužila. [příjmení] se postup urychlil, bylo vyzváno šest kanceláří předložení studie. Nakonec byla vybrána studie [právnická osoba] S ohledem na zvolený postup se však muselo jednat o finančně limitovanou zakázku malého rozsahu, proto se měla licence realizovat až při přípravě dokumentace stavby. [právnická osoba] se následně zavázal dodat dokumentaci ke stavebnímu povolení a obstarat stavební povolení. Za tím účelem sháněl subdodavatele, nicméně byl limitován cenou, neboť limitní částka zakázky 2 000 000 Kč byla poměrně nízká na to, jaké byly na realizaci požadavky. S ohledem na to městský architekt, který měl potřebné kontakty doporučil ke spolupráci několik společností, mezi nimi společnost [právnická osoba], která se pak stala subdodavatelem [příjmení] [příjmení]. Druhá fáze projektu již byla soutěžena v podlimitním řízení a součástí povinností soutěžitele bylo i vypořádání licence stran autorských práv dokumentace. Žalobce nepopírá výroky, které měl pronést na zastupitelstvu, nicméně toto probíhalo v době, kdy byla již druhá část vysoutěžena a žalobce vysvětloval zastupitelstvu, jak celá záležitost probíhá. Před soutěžením druhé části zakázky byla vypsána předběžná tržní konzultace a následně byly v podlimitním řízení osloveny firmy, aby posílaly nabídky, za kolik jsou schopni zakázku realizovat, podle toho pak byla stanovena jednotná cena (z cenových nabídek byl stanoven určitý medián, který byl navýšen o odhad ceny za autorská práva). Požadavek byl na dodání modelu v programu [příjmení], zřejmě proto se nakonec účastnily jen dvě společnosti. I z tohoto důvodu má žalobce za to, že rozdělení projektu po částech bylo důvodné, neboť okruh subjektů, které mohly zpracovat první fázi, kde nebyl model [příjmení] vyžadován byl širší. Pokud jde o to, že záležitost řešil kontrolní výbor, tento může být též nástrojem politického boje, což byl tento případ, kdy strana žalobce tehdy ztratila ve výboru většinu, nicméně i sám žalobce zastupitelstvu navrhoval, aby se věcí kontrolní výbor zabýval. Při zadávání druhé fáze projektu se MČP [anonymizováno] nezajímala o cenu autorských práv ani o podmínky jejich poskytnutí, toto měl vyřídit vítěz druhé části soutěže. Žalobce nenapadlo, že by cenu práv měli z nějakého důvodu uvádět, vycházeli z toho, že to bude dohoda mezi dvěma soukromými subjekty. Žalobci přitom bylo známo, že [právnická osoba] se do druhé části přihlásí (má za to, že to věděli i ostatní radní, ale spíše z obecných řečí, neboť v první fázi, v době, kdy rada toto schvalovala, nebylo ještě zřejmé, že se [právnická osoba] zúčastní). Rozhodně ovšem nebylo záměrem neuvádět cenu autorských práv, nebo v tomto směru nezjednat rovné podmínky, zadavatel toto prostě ponechával na soutěžitelích, neboť to sám nechtěl řešit. U veřejných zakázek není vyloučeno, aby se účastnila osoba, která se podílela na předchozí části, musí tomu být však adekvátní lhůty a informace musí být dostupná, což v daném případě bylo splněno, neboť z dokumentace zpracované k první části vyplývalo, že společnost [právnická osoba] se na této účastnila. Uchazeči pak mohou vznášet námitky a dotazy, v daném případě žádné takové nebyly. [příjmení] se tedy nic nestandardního a nelze říci, že by postup žalobce odpovídal názoru žalovaného, že nějakým způsobem zjednal výhodu. Žalovaný spolurozhodoval o výběru nabídky uchazeče [právnická osoba], pokud měl podezření na účelové zadání jakékoli části zakázky, mohl jako radní vznášet námitky, či dotazy, což se nestalo. Věc šetřila následně i policie a neshledala, že by k nějakému zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky došlo. Žalobce má za to, že i za trestními oznámeními podanými ze strany MČP [anonymizováno], která byla, byť nepřímo, cílena na žalobce, stojí fakticky žalovaný.

5. K výroku žalovaného, že měl na zastupitelstvu HMP žalobce lobovat aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce], žalobce připouští, že na zastupitelstvu HMP, které se konalo 9. 9. 2021 a mělo hlasovat o stažení návrhu na vypuštění změny z územního plánu (jak bylo předtím toto schváleno na zasedání [anonymizováno] části 24. 3. 2021) byl osobně přítomen. Hovořil tam i s lidmi, kteří rozhodují o změnách územního plánu. Svou účast zdůvodňuje tím, že je běžné, že tam chodí starostové i zastupitelé z městských částí, neboť si tam časem vytvoří i důležité vazby pro fungování městské části, pak se daří vyjednávat podmínky, projednávat různé projekty a podobně. Žalobce si tedy navykl na tato zastupitelstva chodit jako opoziční zastupitel. S radními, kteří měli hlasovat se na daném [anonymizováno] hlavního města Prahy bavil o tom, jaké je aktuální usnesení zastupitelstva a jaká je aktuální dohoda nebo návrh dohody se [právnická osoba] & [právnická osoba] [anonymizováno] si žalobce obsah hovoru přesně nevybavuje, ale zřejmě upozorňoval na důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí z 24. 3. 2021, kterým měla být stažena změna územního plánu, která předpokládala vypuštění VPS. Upozorňoval na demografii a demografická data, která k tomuto vedla. Žalobce však pouze dával informace o tom, co se aktuálně děje na [anonymizováno] části, což nepovažuje za lobbing. Ze strany [jméno] [příjmení] pak na zastupitelstvu MČP [datum] skutečně zazněl výrok adresovaný žalobci:„ kdo lobboval na magistrátu, aby se tam ta změna území nebo stažení změny územního plánu projednalo, před 14 dny atd.“, a žalobce připouští, že on na toto nereagoval, nicméně na zastupitelstvu se projednává spousta věcí a nedá se reagovat na vše. Pokud žalovaný argumentuje tím, že nebyla reakce ani na sociálních sítích, z toho nelze nic vyvozovat. Atmosféra byla na jednání vyostřená a žalobce nakonec nehlasoval pro dohodu MČP [anonymizováno] s [právnická osoba], a to z důvodu, že MČP [anonymizováno] se v rámci této dohody mimo jiné vzdávala možnosti odvolání do stavebního řízení, pokud by [právnická osoba] & [právnická osoba] na pozemcích něco stavěla a s tímto žalobce nesouhlasil. V době, kdy byl žalobce přítomen na jednání zastupitelstva HMP o ujednání stran vzdání se odvolání v plánované dohodě žalobce ještě nevěděl, nicméně jinak měl již v dané době nějakou představu, jak bude plánovaná dohoda s [právnická osoba] a nabyl dojmu, že dohoda je nefér, neboť počítala s 50 000 Kč, které měla MČP [anonymizováno] vyplatit [právnická osoba] & [právnická osoba], což mu nepřipadalo důvodné. Otázku nařčení z údajného lobbingu, které zaznělo na zastupitelstvu MČP [anonymizováno] žalobce veřejně ani soukromě neřešil. Výroků ze strany žalovaného, které vnímal žalobce tak, že jej napadají, bylo více nicméně výroky napadené žalobou již považoval za natolik nemístné, že se situaci rozhodl řešit soudní cestou. <b>6. Z nesporných tvrzení účastníků a níže uvedených důkazů byly v řízení zjištěny následující skutečnosti.</b> 7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný uveřejnil v časopisu [anonymizováno] části [obec a číslo] v [anonymizováno] zpravodaji říjen/ [rok], v sekci názory zastupitelů na život v obci článek s názvem„ O osudu nejen [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví k porušování pravidel“. V článku mimo jiné uvádí:„ Bývalý starosta [celé jméno žalobce] ([příjmení]) se veřejně přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno]. Konkrétně šlo o zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil. Kč. Je to neuvěřitelné a musí se tím zabývat [anonymizováno] výbor. Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS.“ Celý článek byl uveden větou„ [anonymizováno] zastupitelstvo trvalo osm hodin“ a zjevně se vyjadřuje k tomu, co se na zastupitelstvu odehrálo. V úvodu zmiňuje uzavření dohody, která umožní začít stavět [anonymizováno] dům v [část obce] s tím, že se ukázalo, že majitelé sousedních pozemků měli k blokaci stavby pádné důvody. Nazývat plánovanou kavárnu„ zařízením veřejného stravování související s mateřskou školou“ je drsné ohýbání předpisů. Takže s novým starostou se kavárna stavět nebude, ale školka ano. (Prokázáno též [anonymizováno] zpravodajem [anonymizováno] ročník říjen 2021, článek na straně [anonymizováno], O osudu nejen [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví k porušování pravidel od [celé jméno žalovaného]).

8. Na téže straně v tomtéž vydání byl publikován článek žalobce s názvem: Osobní zájmy do komunální politiky nepatří. Žalobce v něm informuje, že nové vedení radnice připravilo dohodu se [právnická osoba] & [příjmení], která od ro 2021 projekt [anonymizováno] domu v [část obce] blokovala. Popisuje, jak o dohodu s uvedenou společností v minulosti marně usiloval. Vyjadřuje rozčarování nad tím, že záměr bude nyní odblokován, aniž by se projekt jakkoli změnil, s tím, že zástupce firmy s radnicí zčista jasna komunikuje a není tajemstvím, že se tak děje prostřednictvím bývalého opozičního zastupitele [jméno] [příjmení] (ODS) .… Dále konstatuje, že: jen těžko se lze smířit s tím, že prospěšné projekty jsou mařeny pouze na základě toho, jaká politická reprezentace je připravuje. Je podlé si ke svým soukromým politickým cílům brát jako rukojmí občany naší městské části. Článek uzavírá konstatováním, že [anonymizováno] dům se mohl již otevírat, místo toho ale byli některými zastupiteli upřednostněny jejich politické zájmy, čímž přímo vědomě porušili svůj zastupitelský slib, který dali občanům MČP [anonymizováno] (Prokázáno [anonymizováno] zpravodajem [anonymizováno] ročník říjen [rok], článek na straně [anonymizována dvě slova] zájmy do komunální politiky nepatří od [celé jméno žalobce]).

9. V souvislosti s citovaným článkem žalovaného žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou zaslanou 4. 11. 2021 k tomu, aby se zveřejňování takových nepravdivých tvrzení (tj. výroků jaké byly později napadeny žalobou) do budoucna zdržel a aby se omluvil v nejbližším vydání. ([anonymizováno] předžalobní výzvou k upuštění od protiprávního jednání z 2. 11. 2021 s dodejkou s datem odeslání [datum]). Již dříve, dne 30. 9. 2021 žádal žalobce žalovaného písmeně o vysvětlení výtoku citovaného v [anonymizováno] zpravodaji, že se měl přiznat k porušování zákona u přípravy stavby [anonymizováno] V [anonymizováno] (žádost o vysvětlení datovaná [datum] adresovaná žalovanému ze strany žalobce). Žalovaný reagoval na předžalobní výzvu dopisem z 11. 12. 2021, kde uvedl, že je přesvědčen o pravdivosti svých tvrzení a aby předešel případné žalobě navrhuje setkání obou účastníků s právními zástupci, kde by vysvětlil, co k tvrzením vedlo, zasadil je do kontextu a doložil, že jsou pravdivá. Žádal o navržení termínu setkání a pro případ, že by protistrana neměla o setkání zájem, žádal, aby byl o tom informován s tím, že v takovém případě zašle písemné vyjádření (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu z 11. 12. 2021). Žalobce skutečnost, že podal koncem oku 2021 žalobu komentoval dne [datum] na sociální síti, kde uvedl, že pohár trpělivosti ohledně lží [celé jméno žalovaného] na jeho osobu přetekl. Opakoval vyjádření, proti kterým brojí s uvedením, že jsou lživá a že je ostudou stávající koalice, že si žalovaného dosadili do vedení úřadu MČP [anonymizováno] jako tajemníka bez řádného výběrového řízení, potřebného vzdělání a zkoušek a jedná se o„ [anonymizováno]“ (prokázáno sjetinou ze sociální sítě z [anonymizováno] ledna v 9:51 hodin a nespornými tvrzeními účastníků). Výstavba školky v [část obce]

10. Mezi účastníky bylo ohledně situace stran výstavby školky v [část obce] nesporné, že zastupitelstvo MČP [anonymizováno] schválilo na svém zasedání 12. 9. 2019 vypuštění veřejně prospěšné stavby [anonymizováno] [spisová značka] [část obce] – [část obce] střední škola, základní škola, mateřská škola na pozemcích p. [číslo] v KÚ [část obce] z územního plánu z důvodu výstavby multifunkčního areálu na uvedených pozemcích (prokázáno též zápisem z 6. zasedání zastupitelstva z 12.9.2019). Veřejně prospěšná stavba umožňovala stavbu pouze střední, základní či mateřské školy, tato značka tedy měla být z územního plánu odstraněna, ačkoliv se tam nadále škola měla stavět a zůstal by jenom širší pojem občanské vybavenosti, který umožňoval na pozemcích umístit další stavby, například jako polikliniku, což by pro investora bylo výhodnější a takto by se tedy lépe jednalo. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] byl následně předložen návrh na revokaci usnesení zastupitelstva z 12. 9. 2019 o vypuštění této veřejně prospěšné stavby z územního plánu a tento návrh jednomyslně schválila na svém zasedání 24. 3. 2021 (prokázáno též zápisem z jednání zastupitelstva [anonymizováno] části [obec a číslo] [číslo] 2021 z 24. 3. 2021, bod 20, kde je zřejmé, že pro revokaci usnesení z 12. 9. 2019 hlasoval žalobce i žalovaný). Na témže zastupitelstvu došlo neplánovaně v rámci projednávání stavu investic do školské infrastruktury k odvolání žalobce z funkce starosty MČP [anonymizováno], a to na základě [anonymizováno] volby (prokázáno zápisem z jednání zastupitelstva [anonymizováno] části [obec a číslo] z [datum], bod 23). Žalovaný žalobci zaslal foto hlasovacího lístku se zaškrtnutou možností proti návrhu na odvolání (prokázáno sjetinou z komunikace mezi účastníky obsahující hlasovací lístek).

11. Dále bylo nesporné, že existovalo stanovisko magistrátu ohledně toho, že projekt výstavby, jak byl navržen, byl v pořádku, nicméně [právnická osoba] & [právnická osoba] se odvolávala i do tohoto bodu, kdy namítala, že projekt není v souladu s územním plánem. V době, kdy byl žalobce starostou, se tedy nepodařilo dospět k dohodě se [právnická osoba] & [právnická osoba], tak aby mohl být projekt realizován, v době, kdy nastoupil do funkce starosty [jméno] [příjmení], se naopak podařilo k této dohodě dospět. Součástí dohody bylo právě to, že z územního plánu přecejen bude odstraněna značka [anonymizováno], která měla být již podle původního rozhodnutí zastupitelstva z 12. 9. 2019 vypuštěna toto (rozhodnutí však bylo v mezidobí 24. 3. 2021 revokováno).

12. Dne 8. 9. 2021 rada MČP [anonymizováno] rozhodla, že souhlasí s revokací revokujícího usnesení ze dne 24. 3. 2021 a souhlasí s usnesením ze dne 12.9.2019 v bodě [číslo], kterým bylo odsouhlaseno vypuštění veřejně prospěšné stavby [anonymizováno] [spisová značka] z plochy VV v [část obce] (usnesení rady přijaté pod číslem UR [číslo] z 8. 9. 2021). Důvodem bylo, že hlavním záměrem původní revokace (formálně odůvodňované novým posouzením demografických dat s přihlédnutím k rozšiřování zástavby) bylo vytvoření tlaku na účastníka stavebního řízení s FAL & [příjmení] a.s při vyjednávaní MČP [anonymizováno] v řízení o odvolání stran stavby [spisová značka] [část obce]. MČP [anonymizováno] s [právnická osoba] však našly shodu a připravily Dohodu o narovnání, jejíž součástí byla revokace původní revokace. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] pověřila starostu předložit tuto revokaci ke schválení zastupitelstvu MČP [anonymizováno] konanému [datum] (prokázáno materiálem pro zasedání rady [číslo] z 8. 9. 21).

13. Na [anonymizováno] HMP, které se konalo [datum] se mělo hlasovat o tom, co bylo původně schváleno na zasedání [anonymizováno] části [datum] tedy, o návrhu na ukončení změny pořizování územního plánu (prokázáno matriálem k projednání Z [číslo]). [příjmení] [jméno] [příjmení] však žádal o stažení tohoto bodu programu, neboť v mezidobí se situace změnila, jak uvedeno výše a pokud by zastupitelstvo HMP bod odhlasovalo, zablokovalo by to dohodu s [právnická osoba], se kterou se podařilo obnovit jednání, tak, aby mohla být plánovaná výstavba realizována. Dopisem zaslaným jako příloha emailu ze dne 8.9.2021 se tedy [jméno] [příjmení] obrátil na náměstka a radu HMP s žádostí o stažení tisku Z [číslo] z programu zastupitelstva dne 9. 9.2021, které odůvodňoval právě Dohodou o narovnání, která umožní rychlé odblokování výstavby [spisová značka] [část obce]. V emailu uvedl, že v případě schválení tisku Z [číslo] by uvedenou dohodu nemohli naplnit, a tudíž ani stavět novou mateřskou školku [část obce] (dopis a email [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaný radě Hlavního města Prahy).

14. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce byl na jednání zastupitelstva HMP přítomen a hovořil i s lidmi, kteří rozhodují o změnách územního plánu. Žalobce sám připustil, že s radními, kteří měli hlasovat na daném zastupitelstvu se bavil o tom, jaké je aktuální usnesení zastupitelstva a jaká je aktuální dohoda nebo návrh dohody se [právnická osoba] & [právnická osoba] a v rámci svého tvrzení uvedl, že upozorňoval na důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí z [datum], kterým měla být stažena změna územního plánu, která předpokládala vypuštění [anonymizováno]. Upozorňoval na demografii a demografická data, která k tomuto vedla.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je starostou MČP [anonymizováno]. Oba účastníky zná. Žalobce je předchozí starosta [anonymizováno] části [obec a číslo] a současný opoziční zastupitel a žalovaný je bývalým členem rady, který byl radním za doby starostování pana [celé jméno žalobce] i nyní v době starostování svědka, aktuálně je pověřený vedením úřadu [anonymizováno] části [obec a číslo]. Svědek na [anonymizováno] MČP [anonymizováno] řekl, že žalobce na zastupitelstvu magistrátu lobboval. Týkalo se to situace na zastupitelstvu HMP dne 9. 9. 2021, kdy se žalobce pohyboval v prostoru pro zastupitele, i v místech, kam veřejnost nesmí. O přestávce byla celá rada nepřítomná. Do prostoru, kam odchází rada, odešel i pan [celé jméno žalobce], dveřmi, které používá rada a za kterými jsou kanceláře rady. Žalobce i když už nebyl starostou, tak využíval výhody, které s tímto byly spojeny. Tím, že byl takto znám, se mohl dostat i do míst, které nebyly veřejnosti přístupné, ač nepatřil mezi osoby, které by tam měly mít povolený přístup a měl se držet v prostorech vyhrazených veřejnosti. Následně, když se vrátil, svědek jej chtěl konfrontovat v souvislosti s tím, že svědek den před zastupitelstvem zasílal náměstkovi panu [příjmení] a radě žádost o stažení tisku, který se týkal právě projektu mateřské školy, respektive územního plánu tak, aby dali prostor k projednání té věci na zastupitelstvu MČP [anonymizováno], a chtěl vědět proč žalobce postupuje proti tomu. Svědek na to vítězoslavně prohlásil něco ve smyslu, že když nebude stavět žalobce, nebude stavět ani svědek. V té souvislosti si svědek zpětně uvědomil i význam předchozí neohlášené schůzky dne 30. 8. 2021, kdy žalobce v kanceláři svědka navštívil a bavili mezi čtyřma očima. Žalobce svědkovi řekl, že magistrátní rada není svědkovi nakloněna, že to jsou lidé, kteří nemají rádi [jméno] a že tedy svědek asi nedostane prostředky na projekty, které by chtěl jako starosta realizovat. Schůzka trvala asi [anonymizováno] minut. Dne [datum] pak v podstatě žalobce potvrdil to, co na té schůzce naznačoval, vyznělo to ve smyslu„ nepostavím já, nepostavíš ty“. Svědkovi v reakci na to došlo, že to byl asi i význam té předchozí schůzky, že žalobce naznačoval, že on se v podstatě o to postará, aby to takto bylo. Svědek si nevybavil, s kým konkrétně žalobce na zastupitelstvu HMP hovořil, nicméně odešel zadními dveřmi, kudy chodí rada do svých kanceláří a kam by si svědek sám nedovolil vstoupit. K závěru, že žalobce lobboval v rozporu s jeho záměrem, dospěl svědek jednak na základě popsaného osobního kontaktu na zastupitelstvu dne [anonymizováno], který trval asi [anonymizováno] minuty. A dále i z jiných náznaků, neboť když svědek hovořil se zastupiteli či členy rady, nabyl dojmu, že už s nimi pan [celé jméno žalobce] komunikoval. Nejednalo se tedy o dojem, který by svědek nabyl pouze konkrétně na zastupitelstvu dne 9. 9.2021, ale byla to aktivita, která trvala asi 14 dní předtím, kdy se svědek pokoušel, aby zastupitelstvo stáhlo ze svého programu konkrétní bod, respektive aby dalo prostor k tomu, aby nejprve o tom rozhodlo zastupitelstvo MČP [anonymizováno]. Toto bylo obsahem dopisu ze dne [datum]. Dle platného usnesení zastupitelstva MČP [anonymizováno] bylo totiž v dané době požádáno o změnu územního plánu [spisová značka] z [datum rozhodnutí], ale MČP [anonymizováno] byla již rozhodnuta, že chce toto na dalším zastupitelstvu revokovat. Bod byl následně skutečně z programu zastupitelstva HMP stažen, jak svědek žádal, lobbing žalobce tedy nezabral. Pojem lobbing, svědek interpretuje tak, že dopadá například na situaci, kdy jde někdo sjednat nějakou výhodu či znevýhodnění soupeře a domlouvá se nějak jinak než oficiální cestou. Skutečnost, že následně na zasedání zastupitelstva [anonymizováno] části [datum] neodpověděl žalobce na otázku svědka stran lobbingu, vnímal svědek jako utvrzení, jak má vnímat předchozí prohlášení žalobce stran toho, kdo bude nebo nebude stavět. Když svědek zmínil, že mělo ze strany žalobce docházet k lobbingu, vzbudilo to na zastupitelstvu MČP [anonymizováno] údiv. Jedni věřili, že nic takového žalobce nedělal a ze strany těch druhých byl slyšet výrazný neklid. Na zastupitelstvu MČP [anonymizováno] jinak padají i tvrdší výrazy a probíhají osobní útoky ze strany tří až čtyř zastupitelů, se zbytkem jsou schopni normálně debatovat bez nějakých urážek a obviňování ze lží. Situace se přenáší i na sociální sítě. V minulosti stalo, že na těchto sítích svědkovi hanlivě komolili jméno, což se negativně dotýkalo i jeho dětí ve škole, které tak byly častovány, proto žádal některé zastupitele, včetně žalobce, aby se ho v tomto prostoru zastali. Žalobce mu na to odpověděl, že svědek je politicky exponovanou osobou a že musí tedy takovou kritiku ustát. Pokud jde o článek, kterého se týká žaloba, svědek věc vnímá tak, že v podstatě obdobné výroky, za které je žalován pan [celé jméno žalovaného] v článku na téže straně uvádí i žalobce na účet pana [příjmení], který je aktuálně místostarostou, také jej obviňuje z lobbingu.

16. Na jednání [anonymizováno] MČP [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum] v diskuzi k bodu [anonymizováno] žalobce uvedl, že někteří přítomní by si měli sáhnout do vědomí, neboť občany této městské části, rodiče a děti, vzdali jako rukojmí. Na to reagoval [jméno] [příjmení] slovy:„ [jméno], myslíš opravdu vážně to, že řekneš, že my si bereme jako rukojmí občany v [část obce] Já to ale vztáhnu teďka na tebe. Kdo loboval na magistrátu, aby se tam to stažení změny územního plánu, aby se tam projednalo na tom magistrátu před 14 dny? A to jsi si nebral jako rukojmí ty rodiče těch dětí, co jsi teď tady předhazoval? [příjmení] rád, když zareaguješ…“. Žalobce reagoval prohlášením, že pokud budou rezignovat na nějaké principy mohou to všichni zabalit a jít domů a toto je o principu. Na to navázal žalovaný v diskuzi:„ …Slyším o tom, že si tady někdo hraje s městskou částí a bere si ji jako rukojmí a slyším to z úst [jméno] [celé jméno žalobce], a pak se ho starosta zeptá, co jsi dělal na tom magistrátu? [anonymizováno] ty jsi vlastně normálně dělal to samý, ty jsi obíhal zastupitele, snažil ses lobovat za to, aby ta změna neprošla, a tím pádem bychom dnes neměli co schvalovat a tím pádem by se teda nezačalo stavět. A když se tě na to zeptá, tak ty řekneš, když budeme rezignovat na principy, takto tady můžeme zabalit? Tak odpověz přímo...“. Žalobce na toto reagoval pouze opakováním toho, že zástupce [právnická osoba] & [právnická osoba] s ním přes veškerou jeho snahu v minulosti odmítal jednat a že jinak mohli stavět již dávno. K otázce lobbingu či vůbec své přítomnosti na předmětném jednání magistrátu se nijak nevyjádřil, řešil pouze otázku, co v minulosti, v době svého působení na místě starosty mohl udělat lépe (prokázáno nahrávkou z diskuze zastupitelstva z [číslo] 2021 - označená [anonymizováno] bod [anonymizováno]). Na uvedeném zastupitelstvu dne [datum] pod bodem [anonymizováno] k revokaci usnesení č. [anonymizováno] [číslo] z 2. zasedání [anonymizováno] MČP [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2021, týkající se vypuštění veřejně prospěšné stavby [anonymizováno] [spisová značka] z plochy [anonymizováno] v [část obce] byl vysloven souhlas s usnesením přijatým na [anonymizováno] MČP [anonymizováno] dne 12. 9. 2019 v bodě [číslo], kterým bylo odsouhlaseno vypuštění veřejné stavby [anonymizováno] [spisová značka] z plochy VV. Žalovaný hlasoval pro, žalobce proti tomuto usnesení. Pod bodem 16 byla schválena dohoda o narovnání a spolupráci mezi MČP 2 a [právnická osoba] & [právnická osoba] Žalovaný hlasoval pro přijetí návrhu, žalobce proti přijetí návrhu usnesení (a to poté, co v předchozím hlasování neprošel návrh [jméno] [příjmení], pro který žalobce hlasoval, na schválení dohody s vypuštěním článků 2.4 a [anonymizováno] odstavce A). ([anonymizováno] zápisem z jednání [anonymizováno] MČP [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum], bod 15 a 16).

17. Dohoda o narovnání a spolupráci mezi [právnická osoba] a MČP [anonymizováno] byla uzavřena 4. 10. 2021. Předmětem dohody bylo vyřešení práv a povinností ve vztahu k záměru [anonymizováno] domu v [část obce], projektu veřejného vybavení, který hodlá v budoucnu realizovat na ploše VV (tj. pozemcích parc. [číslo]) [právnická osoba], a ve vztahu k vypuštění veřejně prospěšné stavby („ VSP“) a dosažení dohody smluvních stran na dalším postupu v souvislosti s probíhajícími řízeními a dalšími skutečnostmi. MČP [anonymizováno] se zavázala projednat na nejbližším zasedání pojednat návrh na vypuštění VSP na ploše VV. Společnost [právnická osoba] se zavázala vzít zpět odvolání proti usnesení o podjatosti a odvolání proti povolení a zavázala se, že nebude realizaci záměru [anonymizováno] domu jakkoli mařit. V bodu 2.4. dohody se MČP [anonymizováno] zavázala nahradit [právnická osoba] náklady právního zastoupení jednorázovou částku 50 000 Kč. V [číslo listu] se MČP [anonymizováno] zavázala mimo jiné při realizaci projektu [právnická osoba] & [právnická osoba] nepodat námitky v příslušném povolovacím řízení, odvolání či jiný opravný prostředek či správní žalobu, a to s výjimkou případu, že projekt anebo jeho část, ohledně které je vedeno příslušné řízení, je prokazatelně v rozporu s právními předpisy (prokázáno dohodou o narovnání a spolupráci mezi [právnická osoba] a MČP [anonymizováno] ze dne 4. 10. 2021). Projekt MŠ v [anonymizováno]

18. Na zasedání rady MČP [anonymizováno] dne 19.12.2018 bylo jednohlasně rozhodnuto, že za účelem zpracování architektonických studií na novou MŠ V [anonymizováno] bude poptáno několik architektonických kanceláří, následně budou hodnotící komisí vybrány tři návrhy, jejichž autoři budou požádáni o předložení nabídky na zpracování PD a realizaci staveb (zápis z třetího zasedání RMČ ze dne 19. 12. 2018 bod 4). [jméno] průběžně situaci na svých zasedáních řešila, většiny z nich s účastnil i žalovaný. Dne [datum] rada vzala na vědomí závěry hodnotící komise ohledně bodového hodnocení a nejvhodnější studie (zápis z [anonymizováno] zasedání RMČ z [datum]). V zápise ze 4. mimořádného zasedání RMČ ze [datum], rada vzala na vědomí, přechod práv ke studii MČ V [anonymizováno] na [právnická osoba] s.r.o. a uložila starostovi předložit na nejbližším zasedání rady návrh smlouvy o dílo k dopracování studie a zpracování kompletní dokumentace pro sloučené řízení ÚR a SP (zápis ze [anonymizováno] mimořádného zasedání RMČ ze [datum]). Na zasedání rady dne 12. 6. 2019, bylo jednohlasně odsouhlaseno uzavření smlouvy o dílo se společností [právnická osoba] a uloženo starostovi smlouvu podepsat (zápis z [anonymizováno] zasedání RMČ z [datum], strana [anonymizováno]).

19. Mezi [právnická osoba] (společnost následně přejmenovaná dle obchodního rejstříku 11. 9. 2020 na [právnická osoba]) a [anonymizováno] částí [obec a číslo] byla dne 8. července 2019 uzavřena smlouva o dílo SD [číslo], kterou se architekt zavázal zpracovat studii mateřské školky za cenu 449 000 Kč bez DPH a kompletní dokumentaci pro sloučené řízení (území rozhodnutí a stavební povolení) za cenu [částka] bez DPH. V čl. [anonymizováno] bylo uvedeno, že majetková práva k autorskému dílu vykonává v souladu s ust. § 58 odst. 1 ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] svým jménem a na svůj účet architekt. ([anonymizováno] smlouvou o dílo mezi [příjmení] - [právnická osoba] a [anonymizováno] částí [obec a číslo] uzavřenou [datum]).

20. V projektu MŠ v [anonymizováno] – dokumentace pro vydání společného povolení z 19. 1. 2019 bylo v údajích o zpracovateli společné dokumentace jako zpracovatel některých částí uvedeno [právnická osoba], a to konkrétně u [anonymizováno] technických instalací, vytápění a chlazení, vzduchotechniky, silnoproudé a slaboproudé instalace a likvidace dešťových vod (projekt MŠ V [anonymizováno]).

21. Ve věci projektu MŠ V [anonymizováno] se konaly dvě předběžné tržní konzultace. V zápisu z konzultace ze dne 28. 1. 2019 je uvedeno, že přítomen byl rovněž zástupce architektonické kanceláře [právnická osoba] a zástupce projekční kanceláře [právnická osoba] Zúčastnilo se [anonymizováno] dodavatelů. Dne 5. 5. 2020 se konala druhá předběžná tržní konzultace, jejím účelem bylo získání informací k předpokládané hodnotě a době trvání zakázky. Zúčastnilo se 5 dodavatelů, mezi nimi i [právnická osoba] Na základě reakcí dodavatelů zadavatel stanovil předpokládanou cenu zakázky 5 mil. Kč bez DPH, s tím, že tato bude pevnou cenou za předmět plnění, předmětem hodnocení tedy bude pouze kvalita poskytovaného plnění, nikoli cena (prokázáno zápisy předběžných tržních konzultací).

22. Dne 5. 2. 2020 [jméno] [příjmení] [anonymizováno] jednomyslně odhlasovala souhlas s podáním žádosti o dotaci v souvislosti s MŠ v [anonymizováno] (zápis z 31. zasedání RMČ z 5. 2. 2020). Dne 8. 7. 2020 rada (včetně žalovaného) jednomyslně odsouhlasila zajištění zadání podlimitní veřejné zakázky na služby s názvem„ MŠ V [anonymizováno] – provádění projektové dokumentace v modelu [příjmení]“ ve zjednodušeném podlimitním řízení (zápis ze 42. zasedání RMČ ze dne 8. 7. 2020, bod 6).

23. Dne 16. 7. 2020 byla ze strany MČP [anonymizováno] vyhotovena zadávací dokumentace k zakázce„ MŠ v [anonymizováno] – provádění projektové dokumentace v modelu [příjmení]“ sloužící rovněž jako výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadávací řízení bylo realizováno, za účelem uzavření smlouvy mezi zadavatele a vybraným dodavatelem. Jako osoba oprávněná zastupovat zadavatele byl uveden [celé jméno žalobce], starosta. Datum zahájení řízení byl 16. 7. 2020, konec lhůty pro podání nabídek 31. 8. 2020 v 10:00 hod. Stran rozsahu a předmětu plnění dokumentace odkazovala na návrh smlouvy tvořící přílohu [číslo] zadávací dokumentace. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 5 000 000 Kč bez DPH s tím, že se jedná o pevnou cenu plnění veřejné zakázky, která byla stanovena na základě předběžné tržní konzultace (prokázáno výzvou k podání nabídek a zadávací dokumentace„ MŠ v [anonymizováno] – prováděcí dokumentace v modelu [příjmení]“).

24. Mezi [právnická osoba] (společnost přejmenovaná dle obchodního rejstříku [datum] na [právnická osoba]) a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o postoupení licence k dílu datovaná dne [datum]. Jejím předmětem byl závazek [právnická osoba] jakožto autora poskytnout autorskou licenci k projektu novostavby [anonymizováno] v [anonymizováno]. Stran ceny a platebních podmínek bylo ve smlouvě uvedeno, že tyto budou součástí licenční smlouvy. Autor byl dle smlouvy oprávněn uzavřít i jinou smlouvu stejného typu s jiným nabyvatelem (prokázáno smlouvou o smlouvě budoucí mezi [právnická osoba] a [příjmení] - [právnická osoba] ze dne [datum])

25. Dne 25. 11. 2020 [jméno] [příjmení] [anonymizováno] projednala pod bodem 28 vyhodnocení zadávacího řízení stran předmětné zakázky (předkladatelem byl [celé jméno žalobce]) v důvodové zprávě bylo konstatováno, že nabídky ve stanoveném termínu předložili pouze 2 uchazeči. Kritériem hodnocení byla ekonomická výhodnost nabídky, která byla hodnocena na základě kvality nabízeného plnění. Cenu stanovil zadavatel předem jako nabídkovou cenu pevnou. Podle výsledků byla jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena nabídka společnosti [právnická osoba] [jméno] vzala na vědomí zprávu o hodnocení nabídek a rozhodla o výběru nejvýhodnější nabídky uchazeče [právnická osoba], uložila starostovi ve spolupráci s administrátorem nabídky písemně seznámit uchazeče s výsledkem a zahájit jednání o uzavření smlouvy o dílo a smlouvu uzavřít. Pro hlasovalo [anonymizováno] členů, 1 se zdržel (zápis z jednání rady [číslo] MČ [obec a číslo], datum [datum], bod [anonymizováno]).

26. Žalobce se dne 8. 1. 2021 obracel emailem na pan [příjmení], kterého žádal o radu, jak vyřešit licenci vůči architektonické kanceláři. V emailu popsal situaci s tím, že výběrové řízení na vyhotovení prováděcí dokumentace v modelu [příjmení] vyhrálo studio, které předtím jako subdodavatel připravovalo projekt pro územní a stavební řízení. Uvedl, že nesoutěžili na cenu zakázky, ta byla férově stanovena fixně, ale na rozsah a kvalitu služeb. Nyní potřebují vyřešit licenci vůči architektonické kanceláři, jedná se o částku v řádech nižších sta tisíc Kč. [ulice] část již nepočítá, že za licenci bude vynakládat další prostředky, jelikož částka na licenci byla alokována ve veřejné zakázce na prováděcí dokumentaci. A dotazuje se, zda lze uzavřít trojstrannou smlouvu mezi MČ, výhercem veřejné zakázky na prováděcí dokumentaci a architektonickou kanceláří, kdy licence by byla ve vlastnictví MČ, ale finančně by šla na vrub projektanta, popřípadě, zda lze uzavřít bezplatnou licenční smlouvu mezi MČ a architektonickou kanceláří a licenci si pak mezi sebou vyúčtují projektant a architektonická kancelář. V odpovědi na e-mail pan [příjmení] doporučoval trojstrannou smlouvu s tím, že obhajitelnost tohoto vypořádání spočívá v tom, že bez licence nemůže projektant s cizím dílem pracovat a je v jeho zájmu licenci vypořádat, aby mohl smluvně plnit. ([anonymizováno] e-maily z 8. ledna mezi [celé jméno žalobce] a panem [příjmení]). Tento postup pak žalobce řešil i se zástupkyní právního oddělení české komory architektů a zástupcem [příjmení] [příjmení] (prokázáno e-maily z 11. ledna [příjmení] [jméno] z 12. 1. [celé jméno žalobce] a z [anonymizováno] odpověď [příjmení] [příjmení], které vztahují k otázce řešení licence). 27. [jméno] [příjmení] emailem z [datum] k dotazu [jméno] [příjmení] sděloval, že bývalý starosta, pan [celé jméno žalobce], se snažil najít cestu, jak vypořádat autorská práva a nealokovat další finance městské části na zakázku, na kterou již zaplatili horní limit [anonymizováno] mil. Kč. A dále, že autorská práva měla být vypořádána před začátkem prací na prováděcí dokumentaci, a ne ve chvíli, kdy už se skoro odevzdává (prokázáno emaily z 10.9.2021 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

28. Dne [datum] byla [anonymizováno] částí [obec a číslo] a zhotovitelem [právnická osoba] uzavřena smlouva o dílo ([anonymizováno] [číslo] 2021) v rámci podlimitní veřejné zakázky„ [anonymizováno] V [anonymizováno] – provádění projektová dokumentace v programu [příjmení]“. Ve smlouvě bylo uvedeno, že zhotovitel byl vybrán v zadávacím řízení na základě nabídky ze dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby za použití nástrojů informačního modelování staveb – [anonymizována tři slova] („ metoda [příjmení]“), spolupráce při výběru zhotovitele stavby, výkon autorského dozoru a zpracování projektové dokumentace interiérů budovy pro výběr dodavatele interiérů a další výstupy dle řídícího dokumentu [anonymizováno] pro stavbu s názvem MŠ v [anonymizováno]. Celková cena díla byla sjednána ve výši [částka] bez DPH. V [číslo listu] smlouvy zhotovitel prohlašuje, že je na základě svého autorství či právního vztahu s autorem oprávněn vykonávat svým jménem a na svůj účet veškerá autorova majetková práva k výsledkům tvůrčí činnosti zhotovitele; zejména je oprávněn všechny tyto části plnění jako autorské dílo užít ke všem známým způsobů užití a udělit objednateli jako nabyvateli oprávnění k výkonu tohoto práv v souladu s podmínkami této smlouvy (odst. 2.). Poskytuje zhotovitel objednateli oprávnění využívat výsledky tvůrčí činnosti dle smlouvy a uděluje výhradní licenci k výkonu práva dílo užít včetně změn projektové dokumentace a práva upravovat a měnit za účelem realizace, provozování, údržby, změn, úprav a oprav stavby nebo jejích částí (odst. 3 a 4). Výslovně bylo sjednáno, že odměna za licenci je zahrnuta v celkové nabídkové ceně a zhotovitel tak nemá právo na jakoukoli další úhradu (odst. 3 téhož ustanovení). Pro případ, že vyjde najevo, že prohlášení uvedené v článku 11 je nepravdivé, je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit (odst. 13). ([anonymizováno] smlouvou o dílo mezi [anonymizováno] částí [obec a číslo] a zhotovitelem [právnická osoba]).

29. Na jednání zastupitelstva MČP [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum] byla pod bodem [anonymizováno] projednávána licenční smlouva mezi MČP [anonymizováno] a [právnická osoba] a [právnická osoba] V důvodové zprávě bylo popsáno, že [datum] byla uzavřena Smlouva o dílo č. SD [číslo] na dopracování studie a zpracování projektové dokumentace pro sloučení územní a stavební řízení stavby nové MŠ V [anonymizováno]. Zakázku na zpracování projektové dokumentace v modelu [příjmení] následně získala [právnická osoba], se kterou byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo č. SD [anonymizováno] [rok]. Dále bylo konstatováno, že [právnická osoba] při zpracování prováděcí dokumentace plně využívá a pracuje s kompletní dokumentací, jejímž autorem je [právnická osoba] a k níž MČP [anonymizováno] nevlastní autorská práva za účelem dalšího použití. Předkládaná trojstranná licenční smlouva řeší licenční práva k tomuto autorskému dílu, MČP [anonymizováno] by jejím odsouhlasením získala licenci k užití této dokumentace pro její další využití. Dle této smlouvy bude, mimo jiné, licenční odměnu autora za poskytnutí výhradní licence ve výši [částka] bez DPH hradit přímo zpracovatel prováděcí dokumentace [právnická osoba] [anonymizováno] je nově také ujednání o autorském dozoru pro autora díla. Dále bylo konstatováno, že z přiložené emailové komunikace vyplývá, že jednání o licenční smlouvě započala nejpozději [datum], tedy před uzavřením smlouvy o dílo SD [anonymizováno] 2021. A je otázkou, zda by jejím uzavřením nedošlo k obejití úlohy MČP jako zadavatele veřejné zakázky. Na veřejné zakázky musí orgány státní správy vybrat dodavatele na základě veřejného zadávacího řízení, pokud jejich předpokládaná hodnota přesáhne [částka] (bez DPH) v případě dodávek nebo služeb. Smlouvu projednala [jméno] [příjmení] 22 dne [datum] a tuto neschválila. Po diskuzi byl schválen návrh [celé jméno žalobce], aby bylo uloženo [anonymizováno] výboru zastupitelstva MČP [anonymizováno], aby přezkoumal zadání, způsob výběru dodavatele a průběh investiční akce„ MŠ V [anonymizováno]“. Návrh na schválení předložené licenční smlouvy nebyl přijat. Žalobce hlasoval pro přijetí, žalovaný proti přijetí návrhu. ([anonymizováno] zápisem z jednání [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] dne [anonymizována dvě slova], bod [anonymizováno]).

30. V rámci diskuze [anonymizováno] MČP [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum] k bodu [anonymizováno] žalovaný žádal o vysvětlení, proč by měla MČP [anonymizováno] licenční smlouvu sjednat a proč by pro ni měli hlasovat. Žalobce v rámci vyjádření v diskuzi k tomuto uvedl, že první zakázka byla zadána v režimu s limitem do 2 000 000 Kč, který nemohli překročit. Vzhledem k tomu, že věděli, že budou nějakým způsobem potřebovat vypořádat tu licenci, tak si tuhle část přehodili do té druhé veřejné zakázky, který už byla normálně soutěžena jako podlimitní zakázka…v rámci té smlouvy za [částka] se musí [anonymizováno] domluvit s autorem projektu a vyplatit mu [částka]. Žalobce přitom odkazoval na [číslo listu] odst. [anonymizováno] a [anonymizováno] smlouvy MČP [anonymizováno] a [právnická osoba] Žalovaný se k tomu v diskuzi dotazoval, zda to tedy znamená, že soutěžící šel do zakázky na pět milionů s tím, že pan [příjmení] rozhoduje o tom, kdo tu zakázku vyhraje a vyhrál ji jeho subdodavatel. Protože, kdyby pan [příjmení] řekl, že ty práva nebudou za čtyři sta tisíc, ale za milion, nebo milion a půl, tak by na to musel přistoupit. Dále uvedl, že v této souvislosti bude navrhovat usnesení do kontrolního výboru. Následně žádal, aby žalobce vysvětlil, co znamená, když řekl, že [anonymizováno] se musí s autory domluvit, aby mohla pracovat a že tohle bylo součástí následné zakázky na [příjmení] za pět milionů. Žalovaný zdůraznil, že sám by se do takové zakázky nepřihlásil, kdyby na to přišel, protože by nevěděl, co to nakonec bude stát. Protože není jasné, jestli by dotyčnému posílal čtyři sta tisíc, milion nebo milion a půl. Žalobce na to odpověděl, že městskou část to nemusí zajímat, městská část si objednává balík, a pokud by autor řekl, že chce milion, tak prostě ta firma, kterou vysoutěžili mu ten milion bude muset dát. Žalovaný to komentoval tak, že problém je, když tu zakázku vyhraje subdodavatel toho prvního, který celou zakázku dělal. Problém je v tom, že má zjevnou výhodu v zakázce v tom, že je s dotyčným, který o zakázce v podstatě rozhoduje propojen, a že v tomto žalovaný spatřuje klientelismus. K uvedenému bodu vznášely dotazy i další zastupitelé, kteří zpochybňovali správnost způsobu, jakým byla zakázka zadána ([anonymizováno] nahrávkou diskuze zastupitelstva MČP [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum] k bodu [anonymizováno] označenou [anonymizováno] [rok] [anonymizováno]).

31. Kontrolní výbor zastupitelstva MČP [anonymizováno] konaný dne [datum] měl pod bodem [anonymizováno] svého programu [anonymizováno] zadání způsobu a dodavatele a průběh investiční akce„ [anonymizováno] V [anonymizováno]“ a přizvání k jednání administrátora veřejné zakázky pana [příjmení] [příjmení]. Výbor tento úkon zadaný ze strany zastupitelstva přijal, žádal radu MČP [anonymizováno] podklady s tím, že po jejich prostudování bude přizván administrátor (prokázáno zápisem z jednání kontrolního výboru MČP [anonymizováno] [číslo] 2021 z [datum]). Kontrolní výbor zastupitelstva MČP [anonymizováno] konaný dne [datum] konstatoval, že vzhledem k tomu, že [právnická osoba] a [právnická osoba] požadovaly po MČ uzavření licenční smlouvy, je zjevné, že nebyla naplněna ustanovení [číslo listu], zejména odst. [anonymizováno] uzavřené smlouvy o dílo mezi MČP [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] zhotovitele dle tohoto článku jsou zjevně nepravdivá. K bodu se následně vedla diskuze, kde p. [celé jméno žalobce] potvrdil slovy„ my jsme to tak chtěli“, že licenci k autorskému dílu společnost [právnická osoba] při podpisu smlouvy o dílo nevlastnila. Dále řekl, že předpokládá, že vztahy si [právnická osoba] a [právnická osoba] dodatečně vyrovnaly a že MČ nemá na tyto informace nárok, že společnosti nejsou povinny toto sdělit. ([anonymizováno] zápisem z jednání kontrolního výboru MČP [anonymizováno] [číslo] 2021 z [datum]). 32. [právnická osoba] a [právnická osoba] byla uzavřena licenční smlouva datovaná 20. 10. 2021, kterou byla udělena výhradní licence k užití autorského díla („ studie školky a projektová dokumentace sloučeného řízení“) zpracovaného na základě Smlouvy o dílo SD [číslo], včetně práva autorské dílo upravovat či měnit, a to za licenční odměnu 400 000 Kč (prokázáno licenční smlouvou z 20.10.2021). 33. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] dne [datum] konstatovala, že jí jako zadavateli veřejné zakázky vznikla škoda, když by vybrán účastník zadávacího řízení, jenž nedisponuje dostatečnými zkušenostmi pro zpracování díla, což dokazuje nutnost odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu porušení smluvních podmínek zhotovitelem. A pověřila [anonymizována dvě slova] podáním trestního oznámení (prokázáno usnesením [anonymizováno] [číslo] z [datum] [anonymizováno] části [obec a číslo]).

34. V souvislosti s [anonymizováno] domem [část obce] byla podána dvě [anonymizováno] oznámení na neznámého pachatele, dle kterých mohlo dojít k porušení pravidel hospodářské soutěže a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. V oznámení ze dne [datum], které za [anonymizováno] část [obec a číslo] podala [anonymizována dvě slova] bylo upozorňováno na možné vady zadávacího řízení a hodnocení nabídek. V oznámení bylo uvedeno, že do zadávacího řízení na vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby s hodnotou plnění [částka] bez DPH se přihlásily 2 společnosti, a to [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] zakázku získala [právnická osoba] s rozdílem 4,7 bodu ze 100 možných. Rozhodujícím kritériem se stalo kritérium„ kvalita realizace“. Se společností [právnická osoba] byla následně [datum] uzavřena smlouva o dílo. [anonymizována dvě slova] nebyla držitelem licence, licenční smlouva měla být uzavřena mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] [datum], tedy před ukončením lhůty pro podávání nabídek, došlo mezi uvedenými společnostmi k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí se závazkem uzavřít licenční smlouvu. Důvodem nebylo zohlednění ceny licence, neboť tato nebyla smluvně sjednána a její stanovení bylo ponecháno na dohodě v licenční smlouvě. K podpisu licenční smlouvy pak došlo [datum] s plněním [částka] za poskytnutí výhradní licence. Zadávací dokumentace ani smluvní ujednání s autorem ([právnická osoba]) neobsahovala způsob vypořádání autorské licence, plnění za její poskytnutí ani závazek ji vybranému zhotoviteli udělit. Přesto byl v zadávací dokumentaci kladen na zhotovitele požadavek na vypořádání licence k dílu, a to v příloze [číslo] v závazném návrhu smlouvy o dílo, v čl. 11, kde je prohlášení, že zhotovitel je na základě svého autorství či vztahu s autorem díla oprávněn vykonávat autorova majetková práva k výsledkům tvůrčí činnosti zhotovitele. Prohlášení směřuje k užití autorského díla [právnická osoba], zpracovatele MŠ v [anonymizováno] a projektové dokumentace pro sloučené řízení (území rozhodnutí a stavební povolení). Jeho subdodavatelem, a tudíž skutečným autorem díla byla společnost [právnická osoba] [anonymizováno] za zásadní pochybení považuje, že pakliže byl jeden z účastníků faktickým zhotovitelem tohoto díla a smluvním partnerem subjektu, jenž mohl, avšak nemusel, zcela dle své libovůle tuto licenci udělit, a zároveň nebyla dána cena této licence, jsou v takovém postupu výrazné znak zjednání výhody. V oznámení bylo dále poukazováno na vady referencí [právnická osoba] a vady v hodnocení nabídek a prokázání technické kvalifikace, pro které dle oznamovatele mělo dojít k vyloučení účastníka z výběrového řízení. ([anonymizováno] oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byly spáchány [anonymizováno] činy z [datum]).

35. V oznámení ze dne [datum] podaném za MČP [anonymizováno] starostou [jméno] [příjmení] zastoupeným [anonymizována dvě slova] bylo uvedeno, že po schválení zadávací dokumentace [jméno] [příjmení] [anonymizováno] byla tato měněna a zveřejněna v neschváleném znění. V průběhu zadávacího řízení bylo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (§ 56 odst. 2) jednáno s účastníkem výběrového řízení, čímž mohlo dojít k ovlivnění výsledků řízení. Dále došlo k úpravě a uzavření smlouvy o dílo dne [datum] ([celé jméno žalobce] jako tehdejším starostou) ve znění odlišném od znění schváleného usnesením rady MČP [anonymizováno] (prokázáno oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byly spáchány trestné činy z [datum]).

36. Usnesením PČR ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odložení věci podezření ze spáchání [anonymizováno] činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 trestního zákoníku, ohledně zakázky„ MŠ v bytovkách – provádění projektová dokumentace v modelu [příjmení]“, stížnost [anonymizována dvě slova] proti tomuto usnesení byla zamítnuta jako nedůvodná. Usnesení, kterým byla stížnost zamítnuta státní zástupce odůvodnil mimo jiné tím, že skutkové podstata daného [anonymizováno] je vybudována na zjištění a prokázání přednosti nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, přičemž u druhého neúspěšného dodavatele nebylo zjištěno, že by mu požadovaný úkor vnikl. Pokud se týká údajných nepravdivých referencí užitých v zadávacím procesu, nebylo zjištěno, že by konkrétní osoba takto postupovala v úmyslu zvýhodnit jednoho ze soutěžitelů. V tom, že v zadávací dokumentaci nebylo dle názoru oznamovatele správně ošetřeno vypořádání autorské licence, lze těžko spatřovat podezření ze spáchání trestného činu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Policejní orgán nezjistil, že by konkrétní osoba úmyslně chybně zadávací dokumentaci připravila v úmyslu zvýhodnit jednoho ze soutěžitelů nebo způsobit škodu zadavateli. Pro stanovení trestní odpovědnosti by muselo být prokázáno, že se podezřelé osoby skutečně setkávaly, nezákonně si předávaly informace, případně technické údaje, to se však zjistit bez operativně pátracích prostředků s odstupem času nedá. Jako neúčelný se jeví další postup, při kterém by byli vyslýcháni členové hodnotící komise, soutěžitele či osoby, které komisi ustanovily a které zpracovávaly zadávací dokumentaci, neboť není dán důvodný předpoklad, že by jejich výpovědi přispěly k dalšímu objasnění věci. ([anonymizováno] usnesením státního zástupce [anonymizováno] státního zastupitelství pro [část Prahy] [spisová značka] z [datum rozhodnutí], kterým byla zamítnuta stížnost MČP [anonymizováno] proti rozhodnutí, kterým byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky).

37. Tajemníkem Úřadu MČ [obec a číslo] [anonymizováno] [jméno] [jméno] bylo již dříve v souvislosti s funkcí žalobce podáno jiné trestní oznámení označené jako oznámení na neznámého pachatele, kde bylo uvedeno, že žalobce se měl dopustit porušení povinnosti při správě cizího majetku tím, že při„ Výstavbě DPS [anonymizováno]“ uzavřel dodatek v rozporu se zněním sváleným radou. Ke stížnosti poškozené [příjmení] [anonymizováno] proti odložení věci bylo uloženo policejnímu orgánu, aby o věci znovu jednal a rozhodl (prokázáno oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byly spáchány trestné činy ve věci výstavby DPS [anonymizováno] ze [datum] usnesení [anonymizováno] státního zastupitelství pro [část Prahy]).

38. Otázka podaného trestního oznámení v souvislosti s veřejnou zakázkou na MŠ V [anonymizováno] byla komentována i v [anonymizováno] zpravodaji z května [rok], kde byl publikován článek [jméno] [příjmení] s názvem [anonymizováno] MČ [obec a číslo] podal trestní oznámení za manipulace veřejnou zakázkou na podzemní MŠ [anonymizováno]. V článku zmiňuje autor sporné reference a chybějící licence. Uvádí, že požadavek, aby součást toho, co si MČ koupí, byla autorská práva, obsahovala zadávací dokumentace a vypořádání bylo též ve smlouvě s [právnická osoba] Po změně politické reprezentace však architekt [příjmení] starostovi [příjmení] oznamuje, že licence k projektu vyřešeny nejsou, a chce za ně dodatečně zaplatit. Článek zmiňuje též problém zjednání konkurenční výhody, s uvedením, že společnost [právnická osoba] byla faktickým zhotovitelem (subdodavatelem) i v předchozí soutěži, v níž architekt [příjmení] zvítězil. A protože výherce zakázky na projektovou dokumentaci si musí zajistit licenční práva od zhotovitele v předchozí soutěži, převzal je sám od sebe. V takovém postupu shledává dle autora zákon zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Ostatní účastníci jsou jen do počtu, bez autorských práv se zakázka realizovat nedá. V článku bylo dále uvedeno, že bývalý starosta [celé jméno žalobce], který seděl ve výběrové komisi a od počátku podporoval [právnická osoba], se velmi ostře vyslovil na posledním Zastupitelstvu MČP [anonymizováno] proti odbornosti JUDr. [anonymizováno], která výše uvedené postupy právně hodnotila (článek z [anonymizováno] zpravodaje květen [rok]:„ Úřad MČ [obec a číslo] podal trestní oznámení za manipulace s veřejnou zakázkou na podzemní MŠ [anonymizováno]“).

39. Pod tímto článkem byl jako názor zastupitele uveden článek [celé jméno žalobce], kde zmiňuje, že již v minulosti se Ústavní soud zastal starostky, na kterou jeden ze zastupitelů podal trestní oznámení, s tím, že zdůraznil, že toto není možno zneužívat v politickém boji. Podávání oznámení je v módě i na MČP [anonymizováno] vůči bývalé koalici a mají za cíl půl roku před volbami zasít pochyby u voličů. Dále žalobce v článku kritizuje mizernou kvalitu oznámení s tím, že jsou psána tendenčně na objednávku a posledním takovým stanoviskem je posouzení k projektu MČ [anonymizováno] od JUDr. [anonymizováno]. Upozorňuje na nesrovnalosti a nepřesnosti s tím, že radnice vynaložila na podobná oznámení statisíce korun, ale jejich účelem není upozornění na porušování zákona, ale obyčejný předvolební politický boj (článek z [anonymizováno] zpravodaje květen [rok]:„ Úřad MČ [obec a číslo] podal trestní oznámení za manipulace s veřejnou zakázkou na podzemní MŠ [anonymizováno]“ - názor zastupitele pana [celé jméno žalobce]).

40. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věrohodnosti neměl pochybností. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 o.s.ř.

41. Soud v řízení dále provedl i další listinné důkazy (např. čestná prohlášení o splnění základní způsobilosti dle zákona o zadávání veřejných zakázek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejich čestné prohlášení, že se budou podílet na plnění veřejné zakázky MŠ v bytovkách datované 8. 10. 2020) z těchto však nezjistil žádné pro řízení významné [anonymizováno] důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k názoru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění a skutkový stav byl tak dostatečně objasněn pro rozhodnutí ve věci (soud tak neprováděl zejména důkazy týkající se referencí společnosti [právnická osoba], objednávky z veřejného registru smluv [číslo] smlouvu o spolupráci s [anonymizováno], další články z [anonymizováno] zpravodaje a další důkazy, které se netýkaly přímo skutečností podstatných pro rozhodnutí ve věci). Soud neprovedl k důkazu ani čestné prohlášení Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] k poskytnutí autorské licence, které bylo z jeho strany zasláno do spisu po koncentraci řízení. <b>42. Soud po provedeném dokazování dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu, který posoudil dle těchto zákonných ustanovení.</b> 43. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2 citovaného ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

44. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, („ [anonymizováno]“), zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

45. Podle § 5 ZZVZ se dodavatelem pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

46. Podle odborné literatury (ASPI, komentář WK) rovným zacházením s jednotlivými dodavateli lze rozumět takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem dodavatelům, tj. zajištění stejných příležitostí pro všechny dodavatele. Z pohledu evropské rozhodovací praxe spočívá princip rovného zacházení v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován, přičemž tento princip je nutno aplikovat ve všech stadiích zadávacího řízení. To přitom platí i obráceně, tedy že žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním znevýhodněn.

47. Žalovaný uveřejnil v časopisu [anonymizováno] části [obec a číslo] v [anonymizováno] zpravodaji říjen/ [rok], v sekci názory zastupitelů na život v obci článek s názvem„ O osudu nejen [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví k porušování pravidel“. V článku mimo jiné uvádí:„ Bývalý starosta [celé jméno žalobce] ([příjmení]) se veřejně přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno]. Konkrétně šlo o zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil. Kč. Je to neuvěřitelné a musí se tím zabývat [anonymizováno] výbor. Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS.“ [anonymizováno] článek byl uveden větou„ Zářijové zastupitelstvo trvalo osm hodin“ a zjevně se vztahuje k tomu, co se na tomto zastupitelstvu odehrálo. Žalobce požadoval za zveřejněné informace omluvu s uvedením, že se nezakládají na pravdě.

48. K otázce porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno] soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaný svým výrokem komentoval situaci ohledně zadání veřejné zakázky na projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení [právnická osoba] s.r.o. (od 11. 9. 2020 [právnická osoba]) a následné zakázky na zpracování podrobné prováděcí dokumentace. Dokumentaci pro sloučené řízení pro [právnická osoba] jako subdodavatel ve značném rozsahu zpracovávala společnost [právnická osoba], která následně získala navazující veřejnou zakázku na podrobné zpracování této projektové dokumentace. Zadávací dokumentace ani smluvní ujednání s autorem první části ([právnická osoba]) neobsahovala způsob vypořádání autorské licence, cenu za její poskytnutí, ani závazek ji vybranému zhotoviteli udělit. Na zhotovitele díla zadaného v navazující veřejné zakázce však byl ve smlouvě kladen požadavek na vypořádání licence k dílu. Žalobce sám na jednání zastupitelstva 22. 9. 2021 připustil, že vítěz navazující zakázky by za autorská práva a poskytnutí licence musel architektonické kanceláři zaplatit částku jakou by si řekla. Žalobci bylo od počátku známo, že autorská práva bude třeba vypořádat a nestalo se tak ve smlouvě o dílo s architektonickou kanceláří, neboť již bylo dosaženo horního limitu zadané zakázky. Proto tuto část přesunuli do druhé veřejné zakázky, která byla soutěžena jako podlimitní zakázka. Cena zakázky byla stanovena jako pevná, nebylo však známo, jakou částku bude muset soutěžitel vynaložit za autorská práva, žalobce si tohoto byl po celou dobu vědom, následně se snažil najít řešení situace v podobě trojstranné smlouvy mezi MČP [anonymizováno] autorem a společností [právnická osoba], kterou [anonymizováno] MČP [anonymizováno] neschválilo. V průběhu zakázky nebylo nikterak garantováno, že v případě vítězství jiného účastníka navazující zakázky (který se na rozdíl od [právnická osoba] nepodílel na zpracování předchozí zakázky a nebyl subdodavatelem architektonické kanceláře), bude pro něj případná cena licence stejná. Za takových okolností má soud za to, že výrok žalovaného, kterým na předmětnou situaci upozorňoval lze považovat za oprávněnou kritiku. Žalobce nepopíral, že situace mu byla známa a věděl, že [právnická osoba] jako subdodavatel první zakázky se účastní zakázky navazující, argumentoval tím, že ostatním soutěžitelům byla tato skutečnost známa. Soud má nicméně za to, že pokud byla stanovena ze strany MČP [anonymizováno] pevná cena pro všechny soutěžitele, ale nebyla známa cena licence, kterou MČP [anonymizováno] žádala po vítězi vypořádat s autorem a kterou mohl autor nastavit dle své libovůle, nelze shledat, že by pro všechny účastníky byly rovné podmínky a žádný nebyl zvýhodněn, když jedním z dodavatelů byl subdodavatel, který měl navázány vztahy s autorem a který se značnou měrou podílel na zpracování dokumentace, ke které měl zajistit licenci. Zásadu rovného zacházení přitom zakotvuje § 6 odst 2 ZZVZ. Za těchto okolností nelze shledat, že by výrok žalovaného neadekvátně vybočil z mezí oprávněné kritiky, pokud uvedl, že žalobce se přiznal k porušení zákona, zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. ([příjmení] porušení přitom nutně nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., která předpokládá jednání v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch, a není tedy ani rozhodné, pokud trestní oznámení podané v dané věci bylo odloženo). Ze strany žalovaného šlo o hodnocení a stručné shrnutí toho, jak vnímal situaci na daném [anonymizováno] MČP [anonymizováno] a byť toto bylo uvedeno zjednodušeně, pohledem žalovaného a bez bližšího kontextu v daném článku, nelze shledat, že by takové posouzení situace a jeho vyjádření bylo mimo meze přípustné kritiky. Skutečnost, že se věcí zabýval kontrolní výbor a že mu toto bylo uloženo pak byla v řízení prokázána a byla ostatně mezi účastníky nesporná.

49. Ohledně otázky lobbingu žalobce na Magistrátu hl. m. Prahy, soud shledal, že žalobce byl osobně přítomen na [anonymizováno] HMP, které se konalo 9. 9. 2021 a mělo hlasovat o návrhu na ukončení změny pořizování územního plánu, jak byl původně schválen na zasedání [anonymizováno] MČP [anonymizováno] dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] však žádal o stažení tohoto bodu programu, neboť v mezidobí se situace změnila a pokud by [anonymizováno] HMP bod odhlasovalo, zablokovalo by to dohodu se [právnická osoba] & [právnická osoba], se kterou se podařilo obnovit jednání, tak, aby mohla být plánovaná výstavba realizována. Žalobce sám potvrdil, že na jednání zastupitelstva HMP byl přítomen a hovořil i s lidmi, kteří rozhodují o změnách územního plánu. S radními, kteří měli hlasovat na daném zastupitelstvu se bavil i o tom, jaké je aktuální usnesení zastupitelstva a jaká je aktuální dohoda nebo návrh dohody se [právnická osoba] & [právnická osoba] Žalobce sám v rámci svého tvrzení uvedl, že upozorňoval na důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí z 24. 3. 2021, kterým měla být stažena změna územního plánu, která předpokládala vypuštění VPS. Upozorňoval na demografii a demografická data, která k tomuto vedla, tento svůj postup však nepovažuje za lobbing. Žalobce se nacházel v prostoru, který není veřejnosti přístupný, kam odchází [jméno] [příjmení] a kde má své kanceláře, ač nepatřil mezi osoby, které by tam měly mít povolený přístup. Pokud jej v návaznosti na uvedené svědek - starosta [příjmení] konfrontoval, sdělil mu žalobce něco v tom smyslu, že když nebude stavět žalobce, nebude stavět ani on. Když následně svědek zmínil na [anonymizováno] MČP [anonymizováno] [číslo] 2022 dne 22. 9. 2021, že mělo ze strany žalobce docházet k lobbingu, vzbudilo to údiv. Jedni věřili, že nic takového žalobce nedělal a ze strany těch druhých byl slyšet výrazný neklid. Žalobce sám se ale k tomu, proč byl na [anonymizováno] HMP přítomen a k nařčení z lobbingu na zastupitelstvu nevyjádřil, ač byl k tomu výslovně vyzýván jak svědkem [příjmení] tak následně žalovaným. Soud s ohledem na uvedené shledal, že ač sám žalobce své počínání na [anonymizováno] HMP za lobbing nepovažuje, není zřejmé, jaký by měl jiný důvod pohybovat se ve vyhrazených prostorech a komunikovat se zastupiteli o předmětném bodu programu, než že se takto snažil prezentovat své stanovisko, a tedy zastupitele ovlivňovat. V kontextu výpovědi svědka [příjmení] je pak zjevné, že tak žalobce skutečně činil. Proto ani výrok žalovaného že žalobce loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS, neshledal soud jako vybočující z limitů oprávněné kritiky. Žalovaný takto interpretoval výrok svědka [příjmení], který ve své výpovědi potvrdil, že žalovaný se vůči němu ve smyslu„ když nestavím já, nebudeš stavět ani ty“ skutečně vyjádřil. Prohlášení, že tento styl je ostudný je zjevně hodnotícím soudem a skutečnost, že obdobné chování žalobce sám vyčítá kolegům z ODS je zjevná z článku žalobce publikovaného na téže straně předmětného periodika.

50. Byť se v obou případech jedná o výroky zjednodušující, představující určitou zkratku, nelze konstatovat, že by nebyly založeny na pravdě, jak se v požadované omluvě domáhá žalobce. Zároveň nelze shledat, že by výroky žalovaného byly motivovány primárně nějakou snahou žalobce dehonestovat či diskreditovat, že by se tedy jednalo pouze o účelové výroky uvedené ve snaze žalobce poškodit. Výroky žalovaného mají věcný základ, žalovaný takto komentoval věci veřejného zájmu s odkazem na konkrétní jednání [anonymizováno] MČP [anonymizováno], kde se tato problematika řešila, přičemž záznamy z jednání jsou dostupné na webu, kde s nimi případně může čtenář obeznámit a učinit si vlastní závěr. Za daných okolností tedy i s ohledem na skutečnost, že žalobce je osobou veřejného zájmu, převládá právo na svobodu projevu žalovaného a právo na informace. Článek, ve kterém žalovaný tyto záležitosti komentoval byl uveřejněn v sekci názory zastupitelů na život v obci. Přímo na téže straně publikoval žalobce článek s obdobnou tématikou, kde sám obdobně kritizoval postup jiných zastupitelů a vyjadřoval, že v důsledku jejich vlivu se nepodařilo vyjednat možnost realizace [anonymizováno] objektu v [část obce] dříve, že prospěšné projekty jsou mařeny pouze na základě toho, jaká politická reprezentace je připravuje a že je podlé si ke svým soukromým politickým cílům brát jako rukojmí občany městské části. Pokud jde o zadání veřejné zakázky MŠ V [anonymizováno], situace stran trestních oznámení byla komentována i následně v [anonymizováno] zpravodaji z května [rok], kde se k tomuto tématu žalobce sám vyjadřoval. Z uvedeného je zjevné, že žalobce měl přístup do médií (a konkrétně toho, kde byl napadený článek zveřejněn) a mohl tedy na výroky žalovaného věcně reagovat a uvést je ze svého pohledu na pravou míru, což by byl postup jistě adekvátnější nežli se žalobou domáhat ochrany u soudu.

51. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka] dle kterého při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami, platí z hlediska ústavního presumpce o tom, že jde o kritiku dovolenou. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace občanské společnosti na věcech veřejných. Má-li být svoboda projevu osoby kritizující v takových věcech omezena rozhodnutím soudu, je třeba, aby osoba dotčená prokázala, že kritika nebyla vyřčena v dobré víře nebo nešlo o„ fair“ kritiku. Pokud jde o hodnotící soudy, i přehánění a nadsázka, byť by byly i tvrdé, nečiní samy o sobě projev nedovoleným. Ani nepřípadnost názoru kritika z hlediska logiky a podjatost kritika nedovolují samy o sobě učinit závěr, že kritik vybočil z projevu, který lze označit za fair. Pouze v případě, že jde o kritiku věcí či jednání osob vystupujících ve věcech veřejných, která zcela postrádá věcný základ a pro kterou nelze nalézt žádné zdůvodnění (paušální kritika), je třeba považovat takovou kritiku za vybočující z„ [anonymizováno]“ projevu. …Obecně se dovozuje, že je nutno respektovat určitá specifika běžného periodického tisku, určeného pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl např. od publikací odborných), který se v konkrétních případech musí (především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem) uchylovat k jistým zjednodušením. Nelze přitom bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení (či zkreslení) musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. V tomto případě nelze trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tím ve svých důsledcích na novináře nesplnitelné nároky. Významné však je, aby celkové vyznění podávané informace odpovídalo pravdě (obdobně srovnej nález [název soudu] sp.zn. [ústavní nález]). Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne [datum], sp.zn. [ústavní nález], mimo jiné připomněl, že osoby veřejně činné (politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj.) musí akceptovat větší míru veřejné kritiky, než jiní občané. Mocenský zásah do svobody projevu, za účelem ochrany dobrého jména jiných občanů, by se měl dostavit subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud škodu není možno napravit jinak, tj. např. užitím přípustných možností k oponování kontroverzním a zavádějícím názorům. Tak lze podle Ústavního soudu často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji, než cestou soudního řízení. Pro osoby činné v oblasti veřejného života, ať již jde o politiky nebo o osobnosti veřejně známé, obecně platí, že mimo jiné disponují mnohem snadnějším přístupem k médiím a mají tak mnohem snadnější možnost vyvrátit to, co ony samy považují za smyšlenky. Státní moc proto může diskusi o těchto otázkách regulovat jen výjimečně a jen v míře zcela nezbytně nutné.

52. S ohledem na výše uvedené tedy soud neshledal návrh žalobce důvodným a požadovanou omluvu adekvátní a žalobu proto zamítl.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. (ohledně zdržovacího nároku, co do kterého vzal žalobce nárok zpět, je procesní zavinění zastavení řízení na straně žalobce). Soud přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 84 854,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devatenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 6.1.2023 a 7.2.2023 a 28.3.2023, účast na ú.j. dne 10.1.2023 od 13,30 hod. do 17,00 hod. v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na ú.j. dne 21.2.2023 od 9,30 hod. do 13,29 hod. v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na ú.j. dne 4.4.2023 od 13,00 hod. do 13,30 hod. účast na ú.j. dne 25.4.2023 od 13,00 hod. do 17,09 hod. v rozsahu 3 úkonů právní služby, účast na ú.j. dne 29.6.2023 od 13,30 hod. do 16,35 hod., v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na ú.j. dne 12.10.2023 od 13,00 hod. do 15,21 hod., účast na ú.j. dne 16.11.2023 od 9,30 hod. do 12,07 hod. v rozsahu 2 úkonů právní služby), a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2, písm. f) a. t. (účast na jednání 23.11.2023, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku), včetně 20 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 450 Kč ve výši 13 954,50 Kč. A dále součást nákladů tvoří náhrada částky 2 450 Kč, kterou doložil žalobce jako úhradu za přepisy audionahrávek, které zakládal jako důkaz v řízení. Soud nepřiznal náhradu za oznámení o převzetí zastoupení a žádost o odročení jednání z 15.11.2022, žádost o prodloužení lhůty z [číslo] 2022 a sdělení k výzvě soudu – souhlas s částečným zpětvzetím z 15.12.2023, neboť se jednalo o velmi stručná podání pouze procesního charakteru, pokud jde o podání z 15.12.2023 soud výzvu spojil s fikcí souhlasu žalovaného, pokud tedy žalovaný s částečným zastavením souhlasil, nemusel na výzvu reagovat. Soud tedy shledal, že se v těchto případech nejedná o věcná podání, za která by měl náležet náhrada nákladů řízení.