17 C 49/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 12 000 Kč. Uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Žalovaná však splátky nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení se splátkou splatnou 15. 9. 2023 a je v prodlení se 3 splátkami po 4 000 Kč (tj. s úrokem 40 % měsíčně za 90 dnů, celkem 12 000 Kč). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena. Žalovaná částka představuje smluvní úrok z jistiny 10 000 Kč ve výši 40 % měsíčně ode dne 16. 9. 2023, a to po dobu 90 dnů. Žalovaná smluvní úrok nezaplatila ani v návaznosti na předžalobní výzvu. Před uzavření smlouvy byla úvěruschopnost žalované zkoumána, právní předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy a výdaje žalované a plnění jejích dosavadních dluhů.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Výše poskytnutého úvěru činila 10 000 Kč, smluvní úrok 40 % měsíčně a RPSN 652,95% p.a. Žalovaná se zavázala zaplatit smluvní úrok v 6 měsíčních splátkách po 4 000 Kč s tím, že s poslední splátkou bude splatná i jistina úvěru. Splatnost první splátky byla stanovena na 15. 5. 2023 a poslední na 15. 10. 2023. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 34 000 Kč. Smlouva byla uzavřena skrze prostředky komunikace na dálku po ověření identity žalované (prokázáno předsmluvními informacemi, verifikační platbou, smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č., hodnota, , občanským průkazem žalované a kontrolou OP v neplatných dokladech MVČR). Úvěr byl žalované vyplacen dne 2. 5. 2023 (prokázáno potvrzením o platbě.). Žalovaná nicméně nesplácela úvěr řádně a včas, neboť nezaplatila splátku splatnou 15. 9. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně jí proto upomínkou ze dne 20. 9. 2023 vyzvala k uhrazení dlužné splátky. K zaplacení dlužné splátky byla žalovaná vyzvána znovu upomínkou ze dne 5. 10. 2023, přičemž byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Obě upomínky byly žalované zaslány poštou a na email (prokázáno 1. upomínkou z 20. 9. 2023 a 2. upomínkou z 5. 10. 2023). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024 (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 3. 2024, předávacím protokolem č. , hodnota, z 1. 3. 2024 a soupisem pohledávek). O postoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 3. 2024, kterým byla zároveň vyzvána k zaplacení dluhu (prokázáno oznámením o postoupení dluhu z 20. 3. 2024). Téhož dne byla žalované zaslána předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 10. 2024, čj. , Anonymizováno, , byla právní předchůdkyni žalobkyně přiznána částka 10 000 Kč (jistinu úvěru č. , hodnota, ) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 10. 2024 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , čj. , Anonymizováno, ).

6. Před uzavřením smlouvy lustrovala právní předchůdkyně žalobkyně lustraci žalované v registru SOLUS, REPI, ISIR, CEE bez negativního záznamu (prokázáno lustracemi žalované). V příloze č. , hodnota, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru s názvem posouzení úvěruschopnosti je uvedeno, že žalovaná pracuje pro zaměstnavatele , právnická osoba, ., dosahuje měsíčního příjmu 25 579 Kč, má náklady na bydlení 3 000 Kč, nemá pravidelné měsíční závazky, nesází, její finanční zůstatek proto činil 18 579 Kč (prokázáno přílohou č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru a výpisem z obchodního rejstříku , právnická osoba, .). K dispozici měla právní předchůdkyně žalobkyně rovněž tři výplatní pásky žalované u zaměstnavatele , právnická osoba, ., dle nichž činil čistý příjem žalované v měsíci leden 2023 částku 22 212 Kč, v měsíci únor 2023 částku 30 116 Kč a v měsíci březen 2023 částku 24 592 Kč. Na výplatní pásce nejsou uvedeny žádné exekuční srážky (prokázáno výplatními páskami).

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

8. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, („o. z.“), ve spojení s § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).

9. Zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 a § 87 zákona se soudu nejeví jako dostatečné, neboť právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjištění výdajové stránky žalované a příjmovou stránku zkoumala velmi omezeně z tří výplatních pásek. V posouzení úvěruschopnosti jsou náklady na bydlení žalované specifikovány částkou 3 000 Kč, což se jeví jako velmi nepravděpodobné s ohledem na to, že se jedná o dospělou osobu žijící v hlavním městě , adresa, . Soud nicméně žalobkyni v tomto směru nepoučoval podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se takový postup vzhledem k dalším závěrům soudu uvedeným níže jevil nehospodárným.

10. V posuzovaném případě činila smluvní úroková sazba 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Dle databáze ARAD Statistika úrokových sazeb – (Klientské úrokové sazby: Úroková sazba ze nových spotřebitelských úvěrů, Míra v %, Procenta, Měsíční) činil smluvní úrok u nových spotřebitelských úvěrů v květnu 2023 průměrně 9,77 % ročně. Ve smlouvě byla tedy více než 49 násobná smluvní úroková sazba oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoký smluvní úrok se jeví v rozporu s dobrými mravy. V tomto smyslu lze pro srovnání odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). K obdobnému závěru stran rozporu s dobrými mravy dospěl soud i ohledně RPSN, která ve smlouvě činila 652,95 % ročně. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu 2023 9,94 %. Ve smlouvě byla tedy více než 65 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Ačkoliv se výše citovaný judikát vztahuje k otázce úrokové sazby a nikoli RPSN jako takovému, má soud za to, že i k nepřiměřenosti RPSN je třeba v daném případě přihlédnout.

11. S ohledem na výše uvedené posoudil soud smlouvu o spotřebitelském úvěru jako v rozporu s dobrými mravy a shledal ji absolutně neplatnou podle § 588 o. z. Ustanovení § 576 o.z. uvádí, že pokud se důvod neplatnosti týká jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního oddělit, pak je neplatná jen tato část právního jednání. Soud má za to, že v tomto případě nelze ujednání oddělit, neboť úvěrová smlouva je pojmově úplatná a v daném případě je smlouva s ohledem na nemravný způsob sjednání souhrnu úplat, které za poskytnutí úvěru věřitel po dlužníkovi požaduje, neplatná jako celek.

12. Zjevně neplatná jsou pro rozpor s dobrými mravy veškerá ujednání o smluvních úrocích, jichž se žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovanou dle § 2991 odst. 1,2 o.z. postoupena, touto žalobou domáhala. Soudu proto nezbylo nic jiného než žalobu výrokem I zamítnout.

13. V souladu s § 135 o.s.ř. není vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 10. 2024, čj. , Anonymizováno, , ohledně platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . V citovaném rozsudku se soud zjevně nezabýval ani otázku posouzení úvěruschopnosti žalované ani přiměřenosti úrokové sazby, soud tedy v této věci shledává v souladu s § 13 o. z. důvodným se s ohledem na výše uvedené posouzení od jeho závěrů odchýlit.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalované, která byla ve věci plně úspěšná, avšak byla po celou dobu pasivní a žádné náklady řízení jí tudíž nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.