Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

17 C 85/2022

č. j. 17 C 85/2022-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:17.C.85.2022.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt žalobkyně [číslo] o velikosti 2 pokoje a kuchyně s příslušenstvím, umístěný v 5. podlaží domu [adresa], v k.ú. [obec], obec Praha do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované soud uložil povinnost vyklidit byt [číslo] v domu [adresa], zapsaný na [list vlastnictví] v k.ú. [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že vlastníkem uvedené nemovitosti je hlavní město Praha a žalobkyně na základě pověření vykonává správu nemovitosti. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu bytu [číslo] dne 1. 2. 2021, a to na dobu určitou do 28. 2. 2023. V souladu s usnesením [číslo] Rady Městské části [obec a číslo] ze dne 24. 8. 2021 uplatnila žalobkyně dne 7. 9. 2021 vůči žalované výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby podle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), a to pro zvlášť závažné porušení povinností spočívající v prodlení s hrazením nájemného a záloh na služby za dobu 3 měsíců. Nájemní vztah skončil ke dni doručení výpovědi, tj. 30. 9. 2021. Žalovaná však přes opakované výzvy a předžalobní upomínku byt nevyklidila a stále jej užívá. Také porušovala své povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, zejména rušila klid v domě. Z toho důvodu podávali ostatní nájemníci opakovaně stížnosti na žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. [příjmení] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], zapsaném na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] je hlavní město Praha, která správu nemovitosti svěřila žalobkyni (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, a to konkrétně na byt [číslo] v uvedeném domě. Splatnost nájemného byla dohodnuta měsíčně vždy do posledního dne daného měsíce. (prokázáno smlouvou o nájmu bytu na dobu určitou č. [rok] [spisová značka]). Žalovaná však řádně nehradila nájem, proto ji žalobkyně vyzvala dne 26. 7. 2021 k úhradě nájemného za část března 2021 a měsíce duben až červen 2021 v celkové výši 37 578 Kč (prokázáno upomínkou z 26. 7. 2021 včetně doručenky). Žalovaná nic neuhradila, tedy byla v prodlení s placením nájemného a záloh na náklady za služby za dobu tří měsíců a z toho důvodu přistoupila dne 7. 9. 2021 žalobkyně k výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností. Součástí výpovědi byla výzva k předání bytu do jednoho měsíce od doručení výpovědi. Žalobkyně dále žalovanou poučila o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců od jejího doručení. Téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 61 648 Kč sestávající z nezaplaceného nájemného, náklad upomínání a sankčního poplatku (prokázáno usnesením Rady Městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne 24. 8. 2021 a výpovědí z nájmu bytu ze 7. 9. 2021 a upomínkou ze 7. 9. 2021 včetně doručenky). Nájem skončil doručením výpovědi žalované dne 30. 9. 2021. Žalovaná v určené lhůtě byt nepředala a proto ji žalobkyně dne 1. 11. 2021 vyzvala k předání bytu (prokázáno výzvou k odevzdání bytu z 1. 11. 2021 včetně doručenky). Žalovaná byt nevyklidila ani po zaslané předžalobní výzvě (prokázáno předžalobní výzvou ze 7. 2. 2022 včetně doručenky). Na žalovanou podávali ostatní obyvatelé domu opakovaně stížnosti, neboť se z jejího bytu ozýval hluk, křik, dupání a dětský pláč (prokázáno emaily se stížnostmi ostatních nájemníků a podáním ze strany ostatních nájemníků domu a protokolem ze 7. 7. 2021). Policie eviduje přestupek spočívající v hrubém chování přítele žalobkyně [jméno] [příjmení], kterého pouští do bytu přespat (prokázáno odpovědí PČR z 30. 3. 2021).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o.z., na základě které se žalovaná stala nájemnicí uvedeného bytu. Žalovaná však neuhradila nájemné po dobu tří měsíců, čímž porušila svou povinnost zvlášť závažným způsobem podle § 2991 o.z. a žalobkyni vzniklo právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby bez zbytečného odkladu odevzdala předmět nájmu. Žalobkyně dala žalované výpověď z nájmu bytu, která se dostala do dispozice žalované dne 30. 9. 2021, přičemž nájem doručením výpovědi skončil. Žalované tak odpadl právní důvod užívání bytu. Podle § 2992 o.z. je byt odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Tak se však nestalo, neboť i přes opakované výzvy k vyklizení bytu a jeho předání žalovaná byt stále užívá. Vlastníkovi pro kterého žalobkyně byt spravuje přitom svědčí právo na vyklizení bytu dle § 1040 o.z. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.

9. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Soud při rozhodování použil opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu [ústavní nález] ze dne 9. 10. 2008, [ústavní nález] ze dne 13. 8. 2012, [ústavní nález] ze dne 23. 11. 2010 a [ústavní nález] ze dne 13. 3. 2014:„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. [příjmení] o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že městská část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalované, i když žalovaná nebyla ve sporu úspěšná. Předmětem tohoto sporu bylo vyklizení bytu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí ústavního soudu, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a dále jen paušální náhradu nákladů za 2úkony právní služby (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby) ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.