17 C 94/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta na ochranu před diskriminací a o uložení povinnosti strpět instalaci zařízení

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby byl žalovaný povinen strpět instalaci druhého otevíracího systému , Anonymizováno, , univerzálního , Anonymizováno, komunikátoru „, Anonymizováno, “ a ovladače , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , na náklady žalobců se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 39 443,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou dne 16. 12. 2021 se žalobci domáhali, aby žalovaným bylo upuštěno od nepřímé diskriminace žalobců a to původně tak, aby mu byla uložena povinnost strpět umístění bezpečnostní schránky na klíče na fasádu domu č. p. 2256, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, jakožto odstranění trvajících následků diskriminace. Tohoto se žalobci domáhali zejména s odkazem na § 10 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a § 81 a násl. o.z. Usnesením č.j. , Anonymizováno, dne 11. 10. 2023 byla k návrhu žalobců připuštěna změna žaloby, kterou se namísto instalace bezpečnostní schránky nadále domáhali instalace nového otevíracího systému do obou vchodových dveří, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku, který by umožnil odemčení dveří při zavolání na předem definované číslo z předem nastaveného telefonního čísla. Žalobu odůvodnili tím, že žalobce a) je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně b) je matkou žalobce a) a původním vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterou užívá z titulu věcné břemene doživotního užívání. Zdravotní stav žalobkyně b) je dlouhodobě nepříznivý. V roce 2014 prodělala cévní mozkovou příhodu, od té doby trpí motorickou poruchou řeči (tzv. dysartrie) a pohybuje se pouze s obtížemi bez vidiny výraznějšího zlepšení. V návaznosti na zhoršení zdravotního stavu s prekolapsem a pádem, ke kterému došlo v březnu 2021, je schopna pouze stát s pomocí a pomalu se pohybovat v chodítku a lékařem jí byla indikována maximální možná ošetřovatelská péče se zaměřením na rehabilitaci cestou agentury domácí péče. Z toho důvodu žalobkyně b) uzavřela se spolkem , právnická osoba, . smlouvu o poskytování sociální služby, na jejímž základě se uvedený poskytovatel sociální péče zavázal poskytovat žalobkyni b) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění stravy a chodu domácnosti, a dále pomoc s nácvikem a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, a to v místě jejího bydliště. Služba je poskytována několika osobními asistenty, kteří se v poskytování sociálních služeb střídají. Dle čl. IV. odst. 4 smlouvy je žalobkyně b) povinna zajistit osobnímu asistentovi přístupnost místa, kde je osobní asistence prováděna. Spolek , právnická osoba, . nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty, neboť službu poskytuje nepřetržitě (24/7) a v případě výpadku konkrétního asistenta by bylo ohroženo zajištění celé služby, které by záviselo na předání klíčů asistentovi, jenž indisponovaného asistenta ve službě zastupuje. Každý měsíc se v péči o žalobkyni b) střídá zhruba 6 asistentů, a to v intervalech cca 6 - 8 hodin každý den (atypickým je měsíc červenec, kdy se vzhledem k dovoleným asistentů i možnostem žalobce a) střídá méně asistentů ve větších intervalech). Žalovaný je osobou vykonávající správu domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce a), kde žalovaná bydlí. Dům je přístupný skrze dvoje vchodové dveře. První (vnější) dveře lze otevřít z bytové jednotky pomocí domovního telefonu umístěného v chodbě domu, zatímco druhé (vnitřní) dveře nelze dálkově otevřít vůbec, obyvatel domu tedy musí sejít do přízemí a dveře manuálně otevřít. Žalobkyně b) není sama schopna osobnímu asistentovi otevřít ani první vchodové dveře ovládané domovním telefonem (pohybuje se s obtížemi a v případě, že by upadla, nebude mít možnost k domovnímu telefonu dojít). Žalobkyně b) upadla cca 8 x za dobu posledních 2 let, nebyla schopna se samostatně zvednout či přivolat pomoc, u některých pádů byli přítomni i ošetřovatelé. Žalobkyně je schopna pohybu pouze s velkými obtížemi a potřebuje k němu asistenci jiné osoby. Pohybuje se s chodítkem, ale jen velmi pomalu a v některých dnech je slabá a není schopna pohybu s chodítkem vůbec. Z výše uvedených důvodů, aby byl zajištěn přístup do domu a bytu, spolek , právnická osoba, . žalobcům doporučil, aby na fasádu domu nainstalovali bezpečnostní schránku na klíče, ze které by si osobní asistent vždy klíče při příchodu vyzvedl a při odchodu je zase vrátil, aby byl zajištěn přístup do domu dalšímu asistentovi. Žalobce a) požádal žalovaného (jeho výbor) o souhlas s umístěním bezpečnostní schránky na fasádu domu. Žalovaný sdělil, že není možné vyhovět (žalovaný argumentoval ochranou fasády domu a možným odcizením klíče ze schránky) a nabídl žalobci a) instalaci bezpečnostní schránky ve vstupním vestibulu (tj. v prostoru mezi prvními dveřmi ovládanými domovním telefonem a druhými vchodovými dveřmi). Žalobce a) argumentoval, že toto potřebu žalobkyně b) neřeší. Následně bylo žalobci a) sděleno, že výbor nemůže rozhodnout pro nedostatek pravomoci, neboť dle jeho názoru má pravomoc v této záležitosti rozhodovat výlučně shromáždění vlastníků. Žalobce a) přitom od počátku deklaroval, že uhradí veškeré náklady spojené s montáží a případně údržbou zařízení. Žalobci mají za to, že argumenty uváděné žalovanou byly od počátku pouze zástupné, poté co došlo ke změně požadavku žalobců, neboť zjistili, že jejich potřebu by lépe naplnilo zařízení instalované přímo do dveří a nebyl by tak nutný ani zásah do fasády, žalovaný proti takovému opatření žádné věcné námitky nevznesl. Žalobce a) v žalobě uvedl, že je nucen až čtyřikrát denně dojíždět a předávat klíče osobním asistentům, když chce své matce zajistit důstojné stáří v klidu domova.Žalobci argumentovali tím, že žalobkyně b) je osobou zdravotně postiženou ve smyslu § 5 odst. 6 antidiskriminačního zákona a žalobce a) je aktivně legitimován jako osoba poskytující převážnou část péče osobě se zdravotním postižením v souladu s judikaturou (srov. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci , Anonymizováno, , jméno FO, a , jméno FO, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , právnická osoba, , že se jedná o nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení, kterou se dle § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona rozumí také odmítnutí přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Poskytování sociální péče je nepochybně službou určenou veřejnosti ve smyslu citovaného ustanovení. Žalovaný má z důvodu zdravotního postižení žalobkyně b) povinnost aktivního charakteru, tj. přijmout přiměřené opatření a porušení této povinnosti představuje formu nepřímé diskriminace. Žalobci dále odkazovali na zprávu veřejného ochránce práv ze 14. 4. 2020 sp.zn. 3737/2019/VOP, kde byl posuzován obdobný případ stěžovatelky bydlící v 7. podlaží, která žádala bytové družstvo o zřízení dálkového otvírání vstupu do domu, kde veřejný ochránce shledal, že družstvo se dopustilo nepřímé diskriminace stěžovatelky z důvodu zdravotního postižení, když odmítlo umožnit stěžovatelce zřízení dálkového otevírání vchodových dveří, které je v daném případě přiměřeným a pro družstvo zcela nezatěžujícím opatřením k zajištění bytových potřeb stěžovatelky. Žalobci v současném stavu spatřují též zásah do osobnostních práv dle § 81 a násl. o.z., mají za to, že žalovaný výše popsaným způsobem neoprávněně zasahuje do zdraví a důstojnosti žalobkyně b), ohrožuje tak její život a dopouští se porušení zákazu diskriminace chráněného rovněž coby jednoho z osobnostních statků, dále zasahuje do soukromí a ochrany rodinného života žalobců. To vše z důvodu, že žalovaný odmítá strpět zcela marginální opatření spočívající v omezení vlastnického práva instalací navrhovaného zařízení (které pro něj nepředstavuje nepřiměřené zatížení a žalobce a) je připraven je uhradit). Žalovaný nesouhlasem s instalací ztěžuje každodenní život žalobců. Žalobci a) je v důsledku toho značně ztíženo vést vlastní soukromý život a znesnadněno rozvíjet a prožívat vztah se svou matkou, neboť vzájemný kontakt je orientován především směrem k zajišťování základní péče o žalobkyni b).Žalobci mají za to, že náhradní řešení nabízená ze strany žalované nejsou způsobilá uspokojit potřeby žalobkyně b) jakožto osoby se zdravotním postižením. Žalovaný nabízel možnost získat více přístupových čipů pro další osoby (tyto v počtu cca 7 čipů žalobci a) předal). Osobní asistenti se však střídají v častých intervalech a pečovatelská služba mezi nimi nezajišťuje předávání čipů a na žalobci a) nelze spravedlivě požadovat, aby vybavil všechny zaměstnance pečovatelské služby čipy od domu, což by bylo s ohledem na fluktuaci zaměstnanců v tomto odvětví jen stěží realizovatelné. Navíc v případě, že by se do domu potřebovala dostat zdravotnická záchranná služba z důvodů náhlých zdravotních potíží žalobkyně 2 (které nelze vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu ani věku vyloučit), tato čipy nedisponuje a jak vyplývá i z výše uvedeného stanoviska veřejného ochránce práv, tato skutečnost může mít zásadní vliv na rychlost poskytnutí pomoci. Díky čipům lze dočasně zajistit, že žalobkyni bude poskytována péče v rozsahu, v němž ji potřebuje. Tento stav však není neměnný a nelze předpokládat, že bude pokračovat. Předávání klíčů či čipů není dle pravidel pečovatelské služby možné. Stejně tak není zřejmé, jací pečovatelé, případně jak dlouho, budou péči poskytovat. To, že žalobce výslovně uprosil některé pečovatele o to, aby si převzali alespoň čip a umožnili tak, aby bylo o jeho matku pečováno, je pouze jejich dobrá vůle, která je v rozporu s pravidly zaměstnavatele, a žalovaný se jí rozhodně nemůže dovolávat ke svému prospěchu. Po zaměstnancích pečovatelské služby nelze spravedlivě požadovat, aby pokyny zaměstnavatele neustále porušovali, což může mít negativní následky pro ně samotné. Žalobci pečovatele výslovně informovali, že toto řešení je dočasné a že činí právní kroky k tomu, aby bylo postupováno v souladu se smlouvu uzavřenou s pečovatelskou službou. Šest až sedm asistentů, kteří do domu docházejí aktuálně čip mají, ale když se pečovatelé mění, žalobce musí počkat před domem a čip předat, komplikace také nastávají pokud např. asistent čip zapomene. Otevření bytu jsou žalobci schopni vyřešit samostatně např. tzv. chytrým zámkem, který jde na dálku otevřít telefonem, což však nevyřeší přístup do domu. Tento systém dosud neinstalovali, neboť stojí 10 000 až 20 000 Kč, přičemž žalobce a) nechce vynakládat tyto prostředky, aniž by byl splněn předpoklad, že se sociální služba dostane do domu. Aktuálně si pracovníci služby předávají tedy nejen čip od domu, ale i klíče od bytu, kterých mají stejný počet jako čipů. Pokud si musí předávat čipy, předávají si takto i klíče a instalovat systém otvírání bytu tedy nemá za dané situace z pohledu žalobců smysl. Poskytovatelé navštěvují vícero klientů a přejíždí mezi nimi hromadnou dopravou, předávání čipů a klíčů je tedy pro ně obtížné a nelze je spolehlivě zajistit. Požadovat po poskytovateli služeb, který se již potýká s řadou překážek celkovou reorganizaci jeho způsobu poskytování služeb je značně neproporcionální ve srovnání s instalací systému otevírání dveří, které pro žalovaného nepředstavuje ani finanční náklad ani bezpečnostní riziko a ani ohrožení bezpečnosti v domě. Žalobkyně b) není schopna otvírat všem pečovatelům a současná pravidla pečovatelské organizace nepřipouští předávání klíčů. Pokud žalovaný namítá, že si žalobkyně může zajistit jiného poskytovatele asistenčních služeb, toto není reálné, neboť aktuální služba je jediná na území Prahy, která byla schopna služby v požadovaném rozsahu zajistit. Rovněž žalovaným nabízená možnost instalace bezpečnostní schránky do mezidveří nemůže uspokojit potřeby žalobkyně b), a to ani v kombinaci s možností protáhnout vedení domovního telefonu (kterým se otvírají vnější dveře) až k lůžku žalobkyně b). Žalobkyně b) je jen velmi obtížně mobilní, netráví však čas pouze na lůžku a např. z křesla by pak na telefon opět nedosáhla a musela k němu dojít a v případě opětovného kolapsu, by nebyla by schopna osobnímu asistentovi otevřít.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobci nejsou jednáním žalovaného jakkoli diskriminováni ať přímo či nepřímo. Žalobce a) se dne 22. 4. 2021 dostavil do kanceláře výboru žalovaného se sdělením, že potřebuje pro ošetřovatelskou firmu zajistit vstup do domu. Žalovaný mu nabídl elektronické čipy v množství dle potřeby. Žalobce a) druhý den ústně požadoval umístění bezpečnostní schránky na obvodovou zeď domu u hlavního vchodu. Členové výboru se snažili vysvětlit, proč toto řešení není vhodné a současně se snažili vymyslet jiné vhodné řešení, avšak žalobce a) o jiné variantě řešení nechtěl ani diskutovat. Dle záznamů o použití čipových karet ze 7 elektronických čipů předaných žalobci a) jsou užívány prakticky jen 2 až 4 čipy (kromě 2 elektronických čipů, které již měl jako vlastník bytové jednotky). Častěji jsou užívány pouze el. čip č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Čipem č. , hodnota, je do domu vstupováno obden vždy jedenkrát (s největší pravděpodobností se jedná o ošetřovatelku z pečovatelské služby) a el. čipem , Anonymizováno, jedenkrát denně ve večerních hodinách, výjimečně dvakrát (s největší pravděpodobností žalobce a). Z uvedeného je dle žalovaného zřejmé, že vstup do domu není pečovatelskou službou využíván v takovém rozsahu, jaký uvádí žalobce a). Pokud by bezpečnostní schránka s klíčem byla umístěna ve vestibulu domu, jak navrhoval žalovaný, asistent pečovatelské služby by otevřel vchodové dveře čipem pro vstup a klíč od bytu navrhovatelky by si vzal z bezpečnostní schránky za prvními dveřmi. Umístění schránky ve vstupním vestibulu domu vedle poštovních schránek je z bezpečnostního hlediska vhodnější (než umístění na vnější fasádě domu) a eliminuje možnost jejího poškození vandalem či zneužití. Druhé vchodové dveře se otvírají stejným elektronickým čipem jako hlavní vchodové dveře. Systém dvoustupňového otevírání byl zaveden v domě poté, co došlo k přepadení osoby ve výtahu. V zájmu obyvatel bylo zajistit, aby nebylo možno vpustit cizí osobu až do domu pouhým zmáčknutím tlačítka (druhé vstupní dveře je tedy třeba fyzicky otevřít). Ze záznamů o použití čipových karet je zřejmé, že tento způsob vstupu do domu je bez problémů realizován pečovatelskou službou i žalobcem již od května 2021 (toto se nezměnilo ani v průběhu roku 2023, tedy s odstupem mnoha měsíců). Pokud jde o rozhodování o požadavku žalobce a), výbor žalovaného, v situaci, kdy nebyl schopen o záležitosti rozhodnout, rozhodnutí přenechal shromáždění společenství. Sdělil žalobci a), že se má se svým požadavkem obrátit na nejbližší shromáždění a byl připraven zařadit věc do programu k projednání a rozhodnutí. Žalobce a) však tuto možnost nevyužil, na shromáždění společenství dne 30. 3. 2022 se nedostavil (stejně tak, jako ani na žádné předchozí shromáždění) a svůj požadavek ani písemně nedoručil výboru společenství tak, aby mohl být zařazen na program. Namísto toho podal žalobu k Městskému soudu v Praze, kde je věc řešena pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jako návrh na určení neplatnosti rozhodnutí výboru ze dne 3.6.2021 Žalovaný je společenstvím vlastníků, jedná se o záležitost dotýkající se všech vlastníků, proto o ní musí rozhodnout společně všichni vlastníci prostřednictvím hlasování na shromáždění. Stávající zajištění vstupu do domu a bytu žalobkyně b) paní , jméno FO, se jeví jako zcela dostačující, žalobkyni b) nijak neomezující, nediskriminující a funkční. Tvrzení žalobce a), že dojíždí k navrhovatelce 1 až 4 x denně, aby otevřel osobní asistentce se nezakládá na pravdě, žalobce je ani nijak nedokládá. I kdyby takovou reálnou potřebu měl, mohl by o otvírání vnějších dveří požádat osobu třetí (např. souseda). Žalovaný má tedy z a to, že žalobce se pouze snaží konstruovat domnělou újmu na svých právech, aby tak mimo jiné založil svou aktivní legitimaci. Z rozhovoru členky výboru s asistentkami pečovatelské služby vyplynulo, že se nejedná o asistenci každodenní zahrnující nutnou celodenní péčí, vstup je bezproblémový a zcela standartní. K dotazu předsedkyně výboru SVJ bylo jednou za docházejících asistentek sděleno, že u žalobkyně b) se střídají pouze 2 až 3 asistenti a otevírání prostřednictvím čipů, které byly žalobcům pro tento účel předány nečiní poskytovateli stran přístupu do domu žádné problémy. Výběr poskytovatele asistenčních služeb byl zcela v rukou žalobců, tuto službu poskytuje více subjektů na území hl. m. Prahy a žalobci se tedy mohli obrátit i na jiné poskytovatele, pokud jim nevyhovují podmínky poskytování služby. Namísto toho se domáhají na žalovaném, aby se přizpůsobil požadavkům poskytovatele, který z počátku odmítal distribuci čipů mezi své zaměstnance. Pokud se s obdobnou situací dovedou vypořádat společnosti svážející odpad nebo poskytovatel poštovních služeb (schránky jsou v domě též za prvními vnějšími dveřmi), není důvod, proč by to nezvládl spolek poskytující osobní asistenci. Žalobci si dále odporují, když uvádějí, že žalobkyně b) není schopna otevřít sama ani první vchodové dveře ovládané domovním telefonem z bytu a zároveň připouštějí, že je schopna velmi pomalé chůze v chodítku. S ohledem na to, že žalobkyně b) se pohybuje s obtížemi, žalovaný nabízel možnost přemístění domovního telefonu k lůžku žalobkyně b). Tímto by otevřela první vchodové dveře a za nimi by si asistent vyzvedl klíče ze schránky, kterou si tam žalobci mohou umístit. Pokud žalobci argumentují možným kolapsovým stavem žalobkyně b), tuto situaci nelze zcela vyloučit. Poskytovatel asistenčních služeb však není poskytovatel akutní péče, žalovaný má za to, že žalobci pouze za účelem antidiskriminační argumentace směšují akutní zdravotní péči s péčí asistenčně sociální. Navíc žalovaným nabízené řešení možnosti umístění schránky ve vestibulu by i v případě akutních zdravotních problémů přístup záchranné služby ulehčilo. Žalovaný je společenstvím 94 vlastníků, z nichž každý má své potřeby a práva. Žalobkyně b) není jedinou zdravotně postiženou osobou v domě (v domě je 48 vlastníků starších sedmdesáti let, většina z nich má nějaké zdravotní problémy). Žalovaný nepříznivý zdravotní stav žalobkyně b) nerozporuje a v žádném případě svým postupem nechce ztěžovat její životní podmínky či jakkoliv žalobkyni b) diskriminovat bez ohledu na to, zda je či není dle antidiskriminačního zákona osobu se znaky zdravotního postižení či nikoliv. Členové výboru i vlastníci se s žalobkyni b) znají osobně již více než 40 let a její zdravotní stav je jim znám. Žalovaný má za to, že se nedopouští ani nepřímé diskriminace z důvodu zdravotního postižení, neboť neodmítl ani neopomněl přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením mohla využít služeb určených veřejnosti. Žalobkyně b) jako osoba se zdravotním postižením využívá prokazatelně služeb určených veřejnosti, a to za přispění žalovaného, když tento předal obratem žalobci a) bezplatně (jinak je čip pro vlastníky zpoplatněn) 7 elektronických čipů pro vstup do domu. Žalovaný měl od počátku zájem vyjít žalobcům vstříc v mezích způsobu fungování elektronického vstupu do domu platného pro všechny vlastníky. Proto jim předal bezplatně elektronické čipy a neměl námitek pro případ umístění bezpečnostní schránky do vestibulu domu vedle poštovních schránek. Žalobce a) jednoznačně tyto návrhy žalovaného odmítl. Žalobci takové řešení ani nevyzkoušeli. Není na žalobci a) aby žalovanému svévolně jednostranně diktoval, jaká má přijmout opatření. Zda je opatření dostatečné nezávisí na tom, zda se jedná o žalobci preferované řešení, ale na tom, zda přináší požadovaný efekt. Žalovaným nabídnuté a v současnosti realizované řešení je funkční a nezpůsobuje problémy. Praxe ukázala, že řešení v podobě většího počtu čipů je s ohledem na potřeby žalobkyně b) dostatečné. Žalobci ani netvrdili, že by konkrétním pečovatelům stávající praxe činila jakékoli praktické problémy. Pokud by žalobci přijali nabízené řešení jako celek i s instalací schránky ve vestibulu a prodloužení domovního telefonu k lůžku žalobkyně b), nebylo by ani potřeba, aby měl každý pečovatel svůj klíč a čip. , jméno FO, považují žalobci zákaz poskytovatele služby stran nošení klíčů za legitimní, není zřejmé, proč dosud nenainstalovali elektronický zámek na vstupní dveře, čímž by eliminovali možnost zneužití klíčů od bytu, protože nepovolaná osoby by případně získala pouze čip pod domu. Pokud žalobci argumentují zprávou veřejného ochránce práv v sp. , Anonymizováno, , tam se stěžovatelka domáhala instalace dálkového ovládání, které by umožnilo otevřít vchodové dveře domu z bytu, tuto možnost však žalobkyně b) zajištěnu má. Ve stanovisku je dále uvedeno, že návrhy stěžovatelky v této souvislosti byly ze strany soudů zamítnuty. Žalobci sice namítali, že po nic nelze spravedlivě požadovat, aby vybavili všechny zaměstnance pečovatelské služby čipy od domu, ale fakticky tak učinili. S ohledem na argumentaci žalobců opírající se o aktivní povinnost subjektů přijmout opatření dle antidiskriminačního zákona, žalovaný namítá, že tato povinnost se vztahuje i na žalobcem vybraného poskytovatele služby. Diskriminační jednání by tedy žalobci neměli spatřovat v postupu žalovaného, ale případně v postupu poskytovatele domácí asistence, který má stejné povinnosti činit potřebná opatření k odstranění případné diskriminace. Jeho organizační pravidla však žalobci akceptují, spokojili se s tvrzením, že není schopen organizačně zajistit předávání vstupních čipů do domu a diskriminační jednání shledávají pouze u žalované. Současný stav přitom dokazuje, že poskytovatel je pomocí několika čipů schopen přístup do domu zajistit. Neochota poskytovatele služby zajistit předávání čipů a klíčů nemůže být přičítána k tíži žalovaného, tím spíše, že fungováním služby se prokázalo, že poskytovatel je schopen si za pomoci řešení nabídnutého žalovaným přístup do domu zajistit. Žalobce a) tvrdí, že aktuální funkční řešení je dočasné, dlouhodobě nevyhovující a domáhá se změny na straně žalovaného, sám však (ani s ohledem na pravidla poskytovatele služby, na které se odvolává) dosud nezajistil systém dálkového odemykání dveří od bytu a zaměstnanci žalované tedy musí nosit nejen čipy ke vchodovým dveřím, ale i klíče od bytu. Vlastní nečinností se tedy žalobce podílí na údajně nevyhovujícím režimu přístupu poskytovatele do bytu. Přitom dostat se do domu je jednodušší než dostat se do bytu, je i v možnostech žalobce případně se domluvit s jiným obyvatelem bytu, který by mohl službě otevřít, tím spíše, že v domě je větší počet starších lidí, kteří jsou již v důchodu. Naproti tomu do bytu nikdo třetí, kdo nemá klíče, službu vpustit nemůže a v situaci, kdy tam tato nemá zajištěný přístup je otázkou, zda ze strany žalovaného vůbec může docházet k nějaké diskriminaci, když kromě čipu si sociální služba musí předávat i klíče od bytu. V rámci pokusu o smírné řešení sporu bylo na den 25. 4. 2023 svoláno mimořádné shromáždění vlastníků jednotek, kde po obsáhlé diskuzi, které se zúčastnil i žalobce a) a jeho právní zástupce, nebylo návrhu žalobce a) na instalaci druhého otevíracího systému vyhověno. Rozhodnutí napadli žalobci soudní cestou v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 65 Cm 75/2023, pokud se v tomto řízení domáhají žalobci změnou žaloby ve výsledku téhož cíle (instalace otevíracího zařízení do dveří), je otázkou, zda zde není dána překážka litispendence. Žalovaný dále odkazuje na judikaturou formulovaný postoj spočívající v minimalizaci soudních zásahů do vnitřních poměrů společenství vlastníků a jejich práva spravovat si své vnitřní záležitosti, který lze aplikovat i v případě tohoto sporu.

3. Z nesporných tvrzení účastníků a níže uvedených důkazů byly v řízení zjištěny následující skutečnosti.

4. Žalobce a) je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně b) je matkou žalobce a) a je uživatelkou předmětné jednotky, ke které má zřízeno věcné břemeno užívání – doživotní užívací právo (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a rodného listu , adresa, ).

5. Ve vstupu do domu, kde se nachází předmětná bytová jednotky jsou dvoje vchodové dveře, před prvními vchodovými dveřmi je interkom s tlačítky, kdy po zadání kódu předmětného zvonku toto zazvoní v konkrétním bytě a odtamtud může jeho obyvatel otevřít první vnější dveře, nicméně k další vstupní dveře, je třeba již fyzicky otevřít, tyto již nejsou domovním telefonem ovládány (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, a fotografií, které jsou přílohou čestného prohlášení pana , jméno FO, ).

6. Žalobkyně b) trpí po centrální mozkové příhodě z roku 2014 poruchou řeči a pohyblivosti, kvadruplegickým syndromem, bez vidiny výraznějšího zlepšení. Její stav vyžaduje pomoc druhé osoby, která je aktuálně realizování a domácí péčí , právnická osoba, . Lékařka vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně doporučila, že by bylo vhodné vytvořit pacientce podmínky, které by umožnily příchod domácí péče do domu bez asistentce pacientky (prokázáno lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 6. 2021 stran pacientky , jméno FO, ).

7. Od 31. 3. 2021 do 6. 4. 2021 byla žalobkyně b) hospitalizována ve Fakultní nemocnici Královské , adresa, poté, co ji syn našel ležící na zemi vedle gauče, V rámci doporučení byla indikována rehabilitace, nácvik chůze v chodítku, výhledově ke zvážení domov seniorů a indikována maximální ošetřovatelská péče se zaměřením na rehabilitaci cestou agentury domácí péče (prokázáno propouštěcí zprávou z Fakultní nemocnice Královské , adresa, ze dne 6. 4. 2021).

8. Žalobkyně b) (prostřednictvím žalobce a) zmocněného na základě plné moci) uzavřela dne 8. 4. 2021 se spolkem , právnická osoba, . smlouvu o poskytování sociální služby, na jejímž základě se uvedený poskytovatel sociální péče zavázal poskytovat žalobkyni b) zejména pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění stravy a chodu domácnosti, pomoc při prostorové orientaci, přesunu na lůžko či vozík, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru a pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. Jako místo poskytnutí služby byla sjednána adresa , adresa, . Dle čl. IV. odst. 4 této smlouvy je klient povinen zajistit osobnímu asistentovi přístupnost místa, kde je osobní asistence prováděna (otevírání klientem nebo jinou oprávněnou osobou). Nesplnění tohoto bodu je oběma stranami považováno za neposkytnutí součinnosti ze strany klienta. O opakované neposkytnutí součinnosti se jedná, pokud by klient nezajistil přístup více než dvakrát v průběhu tří po sobě jdoucích měsíců. V čl. II odst. 7 smlouvy je zakotveno, že manipulace klíči či peněžní hotovostí, které jsou majetkem klienta nebo jemu blízké osoby, není součástí poskytování služby osobní asistence a , právnická osoba, . nenese žádnou odpovědnost za případně vzniknou újmu. Pokud se klient rozhodne a předá klíče či hotovost fyzické osobě, je doporučeno činit tak vždy prokazatelně proti podpisu. Dle článku VIII. odst. 7 písm. e) je poskytovatel oprávněn odstoupit od smlouvy s účinkem od okamžiku doručení písemného sdělení o odstoupení klientovi v případě, že klient neposkytl přes opětovné vyžádání poskytovateli potřebnou součinnost. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 6. 2022 (prokázáno smlouvu o poskytování sociální služby ze dne 8.4.2021).

9. U žalobkyně b) se v rámci domácí péče , právnická osoba, . střídá vícero ošetřovatelů (v dubnu a květnu 2021 to bylo až 6 různých ošetřovatelů v rámci jednoho měsíce) každý den zpravidla vícekrát denně v několikahodinových intervalech dle plánu na konkrétní měsíc s rozpisem po hodinách např. 0:00 hod. – 07:00 hod., 8:00 hod. - 16:00 hod., 17:00 hod. - 22.00 hod. a 22:00 hod.-0:00 hod. O víkendech zpravidla docházeli asistenti pouze 1 x až 2 x za den, v některý všední den se u žalobkyně b) vystřídali i čtyři různí ošetřovatelé. V dubnu a květnu byly plánované služby častější. V měsících červnu a červenci 2021 je již menší počet střídání i asistentů. Střídali se 4 ošetřovatelé v rámci měsíce a zpravidla se jednalo jen o jednu až dvě delší návštěvy denně zpravidla 9:00 hod. až 14:00 hod. a 17:00 hod. až 21:00 hod., případně 9:00 hod. až 21:00 hod., o některých víkendových dnech nebyla plánována asistence žádná (prokázáno plánem služeb na duben, květen, červen a červenec 2021).10. , jméno FO, za , právnická osoba, . žalobci a) k dotazu, proč nemohou nosit klíč/čip od bytu sděloval, že vzhledem k tomu, že poskytují služby nepřetržitě 7 dnů v týdnu / 24 hodin denně) nezajišťují předávání klíčů mezi asistenty z důvodů v zájmu klienta. Zejména zajištění kvality služeb, neboť jistota poskytnutí služby je snížena, např. v případě výpadku konkrétního asistenta by bylo ohroženo zajištění celé služby, které by pak záviselo na předání klíčů asistentovi, který by jej na službě zastoupil. , právnická osoba, z důvodu bezpečí klienta vzhledem k charakteru poskytování služby nezajišťují bezpečné uložení klíčů v době mimo službu (prokázáno emailem od , jméno FO, ze 14. 5. 2021, v odpovědi na dotaz , adresa, na důvody, proč nemohou nosit klíč/čip od bytu).

11. Dne 28. 4. 20241 se konala schůze výboru žalované, kde byla mimo jiné projednávána záležitost stran požadavku žalobce a). V zápisu bylo shrnuto, že žalobce a) se dne 22. 4. 2021 dostavil do kanceláře SVJ se sdělením, že bude hledat ošetřovatelskou službu pro svou nemocnou matku a potřebuje jim zajistit vstup do domu. K tomu mu bylo nabídnuto několik čipů, aby je mohl poskytnout pracovníkům ošetřovatelské služby. Následující den se dostavil s požadavkem na umístění elektronické schránky na klíče, kterou by pečovatelská služba používala. Výbor konstatoval, že do fasády domu nelze libovolně umísťovat cokoli bez souhlasu většiny vlastníků domu. Kolem domu směrem od metra prochází velké množství lidí a docházelo např. i k častému poškození zvonků. Žalobci a) bylo proto nabídnuto umístění schránky do vestibulu za první vstupní dveře, s čímž nesouhlasil s odůvodněním, že dveře jsou na čip a dům je tak nepřístupný a členy výboru informoval, že záležitost předá právnímu zástupci (prokázáno zápisem ze schůze výboru ze dne 28.4.2021).

12. Právní zástupkyně žalobců zaslala jménem žalobce a) dne 28.4.2021 žalovanému předžalobní výzvu, kde popsala potřeby žalobkyně b) stran zajištění přístupu asistenční služby do domu s tím, že k žádosti žalobce a) mu byl odepřen souhlas s umístěním bezpečnostní schránky na fasádu domu. Argumentovala antidiskriminačním zákonem a skutečností, že žalobce a) je připraven nést veškeré náklady a žalovaný je povinen souhlas udělit, neboť v opačném případě se dopouští diskriminace (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6.5.2021).

13. Žalovaný na upomínky žalobce a) reagoval dne 3. 5. 2021 sdělením, že po opakujících se bezpečnostních incidentech, kdy došlo k napadení a okradení seniorů přímo v domě, je dům zabezpečen čipy na základě rozhodnutí shromáždění. Čipy jsou členům vydávány na základě jejich žádosti a potřeby. , jméno FO, bylo nabídnuto vydání počtu čipů pro vstup dle jeho požadavku a možnost instalace bezpečnostní elektronické schránky do vestibulu domu. Výbor se tedy snažil vyjít žalobcům maximálně vstříc tato opatření považuje žalovaný za zcela dostačující a nejde tedy o diskriminaci (prokázáno vyjádřením žalovaného ze dne 3. 5. 2021 k předžalobní výzvě a žádosti o umístění bezpečnostní schránky).

14. Účastníci dále na toto téma požadovaného zřízení schránky a nabídky náhradních řešení dále komunikovali prostřednictvím e-mailu. Členové výboru upozorňovali na ochotu poskytnout libovolný počet čipů k otevření vstupních dveří a navrhované řešení nainstalovat až k lůžku paní , jméno FO, domovní telefon, kterým je možno otevřít první vstupní dveře ke schránkám, a v mezidveří umístit elektronickou schránku na klíče (reakce členů výboru na email ze dne 14. 5. 2021). Právní zástupce žalobců sděloval, proč výborem nabízená řešení nepovažuje za dostatečná, a upozorňoval, že mimo jiné žalobkyně b) v minulosti upadla a nebyla se schopna sama zvednout a nebyla by tedy schopna v takové situaci otevřít vstupní dveře i kdyby měla domácí telefon u postele (prokázáno emaily právního zástupce žalobců z 26.5.2021 a 14. 5. 2021).

15. Modul GD-04 David je zařízení, které se instaluje dovnitř dveří a vizuálně nikterak nekazí estetický dojem, při jeho instalaci na dveře lze potom dveře dálkově otevřít zasláním SMS nebo prozvoněním z předem nastaveného čísla (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a návodu k používání a nastavení parametrů , Anonymizováno, ).

16. Na shromáždění vlastníků dne 30.11.2022 byl v rámci bodu 8 „informace o soudních žalobách na výbor SV , adresa, “ popsán vlastníkům ze strany výboru průběh jednání s žalobcem a) a podána informace o vývoji dvou podaných žalob. Bylo sděleno, že dosud nepředložil písemnou žádost a po diskuzi hlasováno o návrhu, zda shromáždění souhlasí s tím, že výbor odmítl povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro žalobce a) a požadoval, aby se obrátil na shromáždění vlastníků. Výbor seznámil vlastníky se systémem odemykání zámků pomoci mobilního telefonu na dálku, který by chtěl žalobce a) nainstalovat. Shromáždění vlastníků jednomyslně odhlasovalo, že souhlasí s postupem výboru při jednání s žalobcem a). Stejně tak jednomyslně hlasovalo proti návrhu na instalaci druhého otevíracího systému (prokázáno zápisem ze shromáždění vlastníků , adresa, z 30. 11. 2022 včetně pozvánky).

17. Žalobce se emailem ze dne 10. března 2023 obracel na organizaci Pečujeme doma.cz, zda by mohla zajistit sociální službu, která je poskytována žalobkyni b). V odpovědi na tento email z 15. března 2023 společnost odkazuje na organizaci , Anonymizováno, , se kterou částečně spolupracují, s tím, že žádost si dovolují posunout tam, neboť se tato jeví jako nejlepší řešení (prokázáno emailem z 10. března 2023 s dotazem na organizaci Pečujeme doma.cz a odpovědí na tento email z 15. března 2023).

18. Ze záznamů z ošetřovatelských deníků soud zjistil, že v pondělí 6.11. (neuvedeného roku) žalobkyně b) v době příchodu ošetřovatelky ležela na zemi v obývacím pokoji pod chodítkem, ve kterém měla zamotané nohy a nemohla se ani otočit. Dne 11. 2. bylo uvedeno, že paní si s chodítkem došla na WC a do koupelny, při odchodu z koupelny upadla, pár vteřin byla mimo, nemohla vstát, syn byl již přítomen v době, kdy přijela záchranná služba. Založené záznamy představovaly dvě samostatné strany z deníku, na jedné stránce byl záznam z 11.2. 10:00-14:00 hod. se zkratkou , Anonymizováno, , na druhé byly chronologicky uvedené záznamy 2.11., 3.11. pátek a 6.11 pondělí vždy s časovým údajem 10:00 hod. - 14:00 hod., u prvního záznamu byla uvedena zkratka PAG u dalších svou , Anonymizováno, , přítomen byl tedy v těchto dnech zřejmě vždy jen jeden ošetřovatel označený příslušnou zkratkou a návštěva asistenční služby probíhala 1 x denně v rozsahu 4 hodin (zjištěno z listů záznamů z ošetřovatelských deníků z 11. 2. a 6. 11.)

19. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, 24. října 2023 soud zjistil, že Městský soud v Praze zamítl návrh žalobců, aby usnesení shromáždění ze dne 30. 11. 2022 přijaté pod bodem 8. programu, jímž shromáždění vyslovilo nesouhlas s instalací bezpečnostní schránky na plášť změnil tak, že shromáždění souhlasí s instalací druhého otevíracího systému – GD-04K univerzálního , Anonymizováno, komunikátoru „David“ a ovladače Jablotron k domu č. p. 2256, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , na náklady navrhovatelů. Stejně tak zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění Společenství ze dne 30. 11. 2022 jímž shromáždění vyslovilo souhlas s postupem výboru společenství, jímž odmítl povolit instalaci bezpečnostní schránky na plášť domu. O rozhodnutí shromáždění ze dne 30. 11. 2022 přijatém pod bodem 8. programu, jímž shromáždění neschválilo instalaci druhého otevíracího systému vchodových dveří domu č. p. 2256, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , soud rozhodl tak, že je toto je nicotné. Stejně tak prohlásil za nicotné rozhodnutí ze dne 25. 4. 2023 přijaté pod bodem 4. programu, jímž shromáždění neschválilo návrh navrhovatele a) na instalaci otevíracího GSM modulu na otevírání vchodových dveří, a to na náklady navrhovatele a) s tím, že ten do 30 dnů od instalace bezplatně převede GSM modul do majetku společenství a uhradí veškeré náklady na provoz a údržbu systému. Nicotnost rozhodnutí uvedených ve výroku rozsudku soud odůvodnil rozporem s dobrými mravy a zásadami slušnosti, pročež se na ně dle § 245 o. z. hledí, jako by nebyla přijata. Soud shledal, že zde není žádný rozumný a spravedlivý důvod, proč těžce nemocnému člověku GSM modul nepovolit, když mu ulehčí zbytek života, a namísto toho jej zatěžovat stresem a náklady spojenými s hledáním nového poskytovatele asistenční služby (s nejistým výsledkem) a zvykáním si na nové pečovatele. K argumentací navrhovatelů porušením antidiskriminačního soud v odůvodnění konstatoval, že na projednávanou věc úprava antidiskriminačního zákona nedopadá. Podle § 1 antidiskriminačního zákona jeho pravidla dopadají jen na věci tam vymezené, mezi které vztahy mezi vlastníky a společenstvím vlastníků nespadají. Společenství vlastníků jednotek není poskytovatelem zdravotní péče, poskytovatelem bydlení ani poskytovatelem žádných jiných služeb určených veřejnosti, jde o speciální druh korporace s omezenou právní subjektivitou sdružující navzájem si rovné vlastníky bytů v domě. Navrhovateli předložené stanovisko ombudsmana se týkalo bytového družstva a aplikovatelnost antidiskriminačního zákona v něm ombudsman odůvodnil tím, že účelem bytového družstva je zajišťování bytových potřeb svých členů, tzn. jde o vztahy vymezené § 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, 24. října 2023).

20. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věrohodnosti neměl pochybností. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 132 o.s.ř.

21. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné ve věci a zbývající navržené důkazy neprováděl, neboť dospěl k názoru, že z provedených (výše uvedených) důkazů získal dostatek skutkových zjištění a skutkový stav byl tak dostatečně objasněn pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl k důkazu zejména důkazy navržené ze strany žalobců Po poučení dle § 118 a ost. 1 a 3 o.s.ř., kdy žalobci navrhovali výslech ošetřující lékařky žalobkyně b) , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která měla před odchodem do penze žalobkyni dlouhodobě v péči, dále výslech ošetřovatelů , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, a dotazy na PČR a záchranou zdravotnickou službu stran výjezdů k žalobkyni b). Žalobci navrhovali též znalecký posudek z odvětví zdravotnictví k posouzení zdravotního stavu žalobkyně b) a účastnický výslech žalobce a) a k otázce nevyhovujícího stavu stávajících opatření spočívajících v předávání většího množství čipů ze strany sociální služby , Anonymizováno, žalobci navrhli výslech paní , jméno FO, , Anonymizováno, , manažerky kvality služeb a paní , tituly před jménem, , jméno FO, , oblastní manažerky. Soud s ohledem na zjištěné skutečnosti a právní posouzení považoval tyto důkazy za nadbytečné.

22. Soud po provedeném dokazování dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu, který posoudil dle těchto zákonných ustanovení.

23. Podle § 1 písm. j) zák.č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), tento zákon … blíže vymezuje (mimo jiné) právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

24. Podle § 3 odst. 2 zák.č. 198/2009 Sb., nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.

25. Podle § 10 odst. 1 zák.č. 198/2009 Sb., (1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

26. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2 citovaného ustanovení Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

27. Soud po provedeném dokazování shledal, že žalobkyně b), matka žalobce a), je osobou se ztíženou možností pohybu, která z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a tím omezené samostatnosti čerpá pravidelnou službu domácí péče, která je poskytována spolkem , právnická osoba, ., a to prakticky každodenně. V rámci poskytované služby se u žalobkyně b) střídají ošetřovatelé, kterým je třeba zajistit přístup do domu a bytu žalobkyně a). Aktuálně je přístup zajištěn prostřednictvím 7 čipů, které za tímto účelem žalovaný vydal žalobci a). S ohledem na požadavek žalobce a) k umístění elektronické schránky na klíče na plášť budovy, dále žalovaný nabídl též možnost instalace takové schránky za první vstupní dveře (otevírané čipem nebo tlačítkem prostřednictvím domovního telefonu) do vestibulu domu, a dále i možnost protažení domovního telefonu až k lůžku žalobkyně b), aby byla schopna takto první dveře tlačítkem otevřít. Žalobce a) tyto nabídky odmítl s argumentací, že jsou pro potřeby žalobkyně nevyhovující a následně (na místo původního požadavku umístění schránky na klíče na fasádu domu) požadoval instalaci GSM modulu do obou vstupních dveří domu, který by umožnil jejich otevírání na dálku prostřednictvím mobilního telefonu. Žalovaný tomuto požadavku nevyhověl, výbor předložil návrhy žalobce (opakovaně) schůzi společenství vlastníků, která s nimi vyslovila nesouhlas. Žalobci se v paralelním řízením vedeném u Městského soudu v Praze domáhají změny rozhodnutí shromáždění. Soud návrh na změnu zamítl, vyslovil však nicotnost rozhodnutí obou shromáždění vlastníků, kterými byl vysloven nesouhlas s instalací otevíracího systému, a to z důvodu rozpornosti s dobrými mravy, neboť se jedná o řešení, které žalovaného nezatíží a žalobkyni b), která je objektivně znevýhodněna nepříznivým zdravotním stavem (a potažmo oběma žalobcům) usnadní život a čerpání potřebné služby domácí péče.

28. Soud shledal, že žaloba, kterou se žalobci v tomto řízení domáhají instalace GSM modulu na oboje vstupní dveře, není důvodná. Žalobci argumentovali tím, že jsou ze strany žalovaného diskriminováni z důvodu zdravotního postižení žalobkyně b), neboť žalovaný nevyhověl požadavku žalobce a), aby umožnil otevíracího GSM modulu na vstupní dveře (původně instalaci schránky na fasádu domu). Soud však neshledal, že by k diskriminaci žalobců docházelo.

29. Domácí péče je ze strany spolku , právnická osoba, . poskytována již více než dva a půl roku. V řízení bylo nesporné, je takto poskytována kontinuálně od dubna 2021. Sami žalobci uváděli, že funguje tak, že každý asistent má čip od domu a klíč od bytu, kde bydlí žalobkyně b). Žalobkyně tedy není na možnosti čerpání této péče v důsledku postupu žalovaného nikterak omezena, neboť ji aktivně čerpá. Žalobci namítají, že toto je pouze provizorní řešení, v rozporu s pravidly služby a že na poskytovateli služby nelze toto dlouhodobě spravedlivě požadovat. Toto však dokládali pouze Smlouvou o poskytování sociální služby, která hovoří o povinnosti zajistit asistentovi přístupnost místa, kde je asistence prováděna (otevírání klientem nebo jinou oprávněnou osobou), a dále emailem , tituly před jménem, , jméno FO, z doby počátku poskytování služby (14. 5. 2021), který uvádí, že nezajišťují předávání klíčů mezi asistenty z důvodu zájmu klienta a upozorňuje na snížení jistoty poskytnutí služby v případě výpadku konkrétního asistenta a bezpečí klienta s odkazem na uložení klíčů v době mimo službu. Ve smlouvě ani v emailu , tituly před jménem, , jméno FO, se nehovoří výslovně o čipu k otevírání dveří do domu. Dotaz žalobce a), na který , tituly před jménem, , jméno FO, reagoval se týkal klíče/ čipu od bytu (otázka přístupu do domu jako takového tedy řešena nebyla). Email , tituly před jménem, , jméno FO, odkazuje pouze na čl. IV odst. 4 smlouvy, nikoli tedy na jakýkoli další předpis či vnitřní směrnici, který by snad asistentům zapovídal užívání poskytnutých čipů, i žalobci v rámci tvrzení stran nevyhovujícího přístupu do domu pro asistenční službu odkazovali pouze na smlouvu o poskytování sociálních služeb a předmětný email. Smlouva v čl. IV odst. 4 předpokládá zajištění přístupu (otevírání klientem nebo třetí osobou). Ze skutečnosti, že žalobce se původně domáhal instalace schránky na klíče, která mu byla dle jeho tvrzení ze strany , právnická osoba, . doporučena, je však zjevné, že otevírání „osobou“ poskytovatel služby ve skutečnosti nepožaduje, neboť takový požadavek by ani v případě instalace samoobslužné schránky zjevně nebyl naplněn. Ze smlouvy zároveň nikterak neplyne, že by asistenti nemohli manipulovat klíči nebo čipy. Čl. II. odst. 7 smlouvy o poskytování sociální služby upozorňuje, že manipulace klíči není součástí poskytování služby a že poskytovatel za toto nenese odpovědnost, upozorňuje na rizika, nikterak však jejich předávání nezakazuje. Z uvedeného tedy nikterak neplyne, že by systém, kdy klient opatří asistentům čipy od domu, byl v rozporu s pravidly poskytování služby. Žalobci od počátku argumentovali, že systém je v rozporu s pravidly služby a nelze takto dlouhodobě postupovat odkazovali však pouze na výše uvedená sdělení stran klíčů od bytu. Pokud se jedná o přístup do domu (nikoli přímo bytu), k tomuto k výzvě soudu pouze žalobci opakovali, co dříve uváděli stran přístupu do bytu, tedy, že poskytovatel není schopen zajistit včasné předání při výpadku asistenta, ani bezpečné uložení čipu a že předávání čipů je zaměstnanci sociální služby HEWER akceptováno toliko z jejich dobré vůle jako dočasné řešení s tím, že žalobci budou činit právní kroky k tomu, aby bylo postupováno v souladu se smlouvou uzavřenou pečovatelskou službou. Uváděli, že ani předávání čipů není v souladu s podmínkami poskytování služby neuvedli však žádná pravidla s nimiž by mělo být v rozporu, odkazovali pouze na smlouvu o poskytování služby, nedoložili k tomuto žádné další listinné důkazy, že by stávající systém byl v rozporu s pravidly poskytovatele, netvrdili žádná taková konkrétní pravidla. (K důkazu žalobci navrhovali výslech zástupkyně poskytovatele služby, paní , jméno FO, , manažerky kvality služeb a , tituly před jménem, , jméno FO, , oblastní manažerky, soud však jejich výslech neprovedl, neboť s ohledem na celkové posouzení věci jej považoval za nadbytečný, zvlášť za situace, kdy ze strany žalobců nesoulad s jinými pravidly, než obsaženými ve smlouvě nebyl konkrétně ani tvrzen a ani v minulosti při emailovém dotazu nebylo ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, na jiná pravidla odkazováno). Žalobci stran potřeby požadovaného opatření za účelem poskytnutí sociální služby argumentovali pouze nesouladem, stávající situace se smlouvou o poskytování sociálních služeb. Z předmětné smlouvy se však toto nepodává. A z textu předmětné smlouvy učinit závěr, že přístup pomocí čipu, kterým klient asistenty vybaví, by byl v rozporu s tímto ustanovením, zatímco instalace zařízení, pomocí kterého si asistenti otevřou, nebo ze kterého mechanicky vyndají klíče, nikoli.

30. Žalobci ani netvrdili konkrétní skutečnosti stran toho, že by na ně byl ze strany poskytovatele služeb činěn nějaký nátlak stran změny zajištění přístupu do domu. Argumentovali tím, že poskytovatel nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty, že toto nelze spravedlivě po poskytovateli požadovat, neboť se již potýká s řadou překážek celkovou reorganizaci jeho způsobu poskytování služeb je značně neproporcionální ve srovnání s instalací systému otevírání dveří. Fakticky však byly čipy asistentům rozdistribuovány a ze skutečnosti, že praxe přístupu asistenční služby do domu funguje kontinuálně pomocí čipů po celou dobu poskytování služby, což jen již více než dva a půl roku, je zřejmé, že asistenční služba je z těchto podmínek poskytována dlouhodobě (nejedná se o žádnou krátkou přechodnou dobu). Žalobce založil k důkazu plán směn asistenční služby pouze za duben až červen 2021, i z tohoto je však zjevné, že počet asistentů i frekvence návštěv se již v červnu 2021 snížily (v červnu docházeli cekem čtyři asistenti a vystřídali se maximálně dva v rámci jednoho dne, v červenci pak tento trend pokračoval). Žalobce dále dokládal listy z ošetřovatelských deníků, které zachycovaly celkem , hodnota, dny. Z jejich obsahu bylo zřejmé, že nadále návštěvy asistenční služby probíhaly jen jedenkrát denně od 10:00 hod do 14:00 hod, intenzita poskytování služeb a frekvence střídání asistentů se tedy oproti počátkům poskytování služby výrazně snížila. Připojené zkratky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , odpovídají jménům ošetřovatelů , jméno FO, a , jméno FO, , která se vyskytují již na plánu služeb z roku 2021 v každém měsíci (a jejichž výslech také žalobci navrhovali). Zápisy z 2. 11, 3. 11. pátek a 6. 11. pondělí jsou zjevně z roku 2023 (v roce 2021 a 2022 nevycházela předmětná data na uvedené dny v týdnu tři zápisy jsou na jedné listině). Z uvedeného je zřejmé, že minimálně , jméno FO, a , jméno FO, tedy poskytují žalobkyni b) službu domácí asistenci kontinuálně již od počátku poskytování služby, což nenaznačuje žádnou velkou fluktuaci asistentů, kterou žalobci argumentovali (aktuální rozpis služeb, ze kterého by bylo zjevné kolik asistentů se aktuálně při poskytnutí služby střídá a v jakých intervalech, žalobci k důkazu nezaložili). Pokud žalobce b) uváděl, že je nucen až 4 x denně dojíždět kvůli předávání čipů, k tomuto snad mohlo dojít zcela výjimečně v počátku poskytování služby, než byly asistentům předány čipy od domu a klíče od bytu. Tato argumentace, stejně tak, jako argumentace rizikem, že asistent čip zapomene, nemůže za situace, kdy se žalobce domáhá zařízení, které otevírá pouze vstupní dveře domu a asistenti si zároveň nadále musí předávat klíče od bytu obstát (žalobce a) by se stejně nezbytně musel dostavit kvůli předání klíčů od bytu, pokud argumentuje tím, že žalobkyně b) není schopna dojít ke dveřím).

31. Žalobci argumentují problémy s předávání klíčů ze strany asistenční služby a spatřují diskriminaci v tom, že žalovaný mu neumožnil instalaci jím požadovaných zařízení, sami však k zajištění přístupu do bytu bez potřeby aby asistenti nosili klíče, neučinili vůbec žádné opatření (neinstalovali schránku ve vestibulu, kterou jim žalovaný odsouhlasil, ani zámek na dveře, který by bylo možno otevřít na dálku). Výhrady asistenční služby, jak je žalobce dokládal emailem ze 14. 5. 2021, se přitom vztahovaly ke klíčům od bytu a poskytovatel argumentoval pouze zájmem klienta (nikoli svým jakožto poskytovatele), a to konkrétně snížením jistoty poskytnutí služby v případě výpadku konkrétního asistenta a bezpečím klienta s ohledem na absenci zajištění bezpečného uložení klíčů v době mimo službu. Tato rizika by se však prakticky eliminovala, pokud by žalobci přistoupili na nabídku žalovaného a zřídili bezpečnostní schránku za prvními vstupními dveřmi. V takovém případě by totiž postačilo, aby asistenti měli k dispozici čip k přístupu do domu (klíč od bytu i další čip od domu pro případ potřeby mohly být uloženy v této schránce). Bezpečnostní rizika čipu jsou přitom nesrovnatelně nižší ve srovnání s klíčem od bytu, neboť v případě ztráty či odcizení se s čipem třetí osoba může dostat pouze do společných prostor domu, navíc se dá konkrétní čip v případě potřeby zpravidla snadno zablokovat. Co se týče jistoty poskytnutí služby, překonání prvních vchodových dveří je tou nejmenší překážkou, neboť kdokoli z obyvatel domu může otevřít návštěvníkovi prostřednictvím domácího telefonu. Mezi účastníky bylo nesporné, že větší množství obyvatel domu je staršího věku (v průběhu dne je tedy větší pravděpodobnost, že i přes den tráví čas doma). Je krajně nepravděpodobné, že by se nepodařilo i v případě náhlé změny asistenta (nebo potřeby záchranné služby) za situace, kdy žalobkyně b) nebude zrovna schopna dosáhnout na domovní telefon, vstup přes první dveře zajistit. Tím spíše, že po opakovaném řešení žádostí žalobců a probíhajících sporů na schůzích shromáždění vlastníků, jsou nepochybně vlastníci jednotek se situací žalobkyně b) a potřebou docházení pracovníků asistenční služby již dobře obeznámeni. Lze sice připustit, že otevírání pomocí sousedů, kteří jsou v domě zrovna přítomni není systémovým řešením, k takovým situacím však zjevně může dojít spíše výjimečně. Žalobci sami se tedy nepokusili rizika, na která upozorňoval zástupce poskytovatele služby v emailu ze dne 14. 5. 2021 nikterak eliminovat a ačkoli se dovolávají toho, že je to v rozporu s pravidly poskytovatele, a vyjadřují obavu, že by mohl službu vypovědět, neučinili sami žádné opatření k tomu, aby asistenti nemuseli nosit klíče od bytu, k jejichž předávání se primárně výhrady poskytovatele vztahovaly. Argumentace, že pokud nosí asistenti čipy, mohou nosit i klíč a pro žalobce se tedy jeví instalace zařízení, které by takovou potřebu eliminovalo neefektivní, nemůže obstát, neboť jak již bylo uvedeno výše doložené výhrady asistenční služby se vztahovaly právě k předávání klíčů od bytu. Při stejné logice lze však učinit opačný závěr, že pokud se žalobci domáhají opatření, které za aktuální situace potřebu nošení či předávání klíče od bytu nikterak neřeší, nelze shledat, že by byli tím, že jim žalovaný nevyhověl v instalaci otevíracího systému na vstupní dveře do domu (při stávající nabídce alternativních řešení) jakkoli diskriminováni, a to ani v situaci, kdy deklarují připravenost takové zařízení instalovat.

32. Soud se ztotožňuje s výše citovaným závěrem Městského soudu v Praze, vtom směru, že antidiskriminační zákon se na danou situaci neaplikuje. Neboť vztahy mezi vlastníky a společenstvím vlastníků nespadají do vymezených oblastí dle § 1 tohoto zákona. Pokud žalobci argumentují přístupem k veřejně poskytované službě, zákaz diskriminace v této souvislosti formulovaný by měl dopadat primárně na poskytovatele předmětné služby. Nelze tedy bez dalšího dovozovat, že jakákoli třetí osoba by měla za účelem přístupu k takto poskytované veřejné službě povinnost poskytovat aktivní součinnost (aktivně přijímat opatření dle § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona). V opačném případě by ad absurdum bylo možno takto dovodit, že např. kterýkoli soused žalobkyně b), který by odmítl zajistit přístup sociální službě otevíráním domu, by se dopouštěl diskriminace žalobců, ačkoli sám nemá (stejně jako žalovaný) žádnou povinnost takový přístup třetí osobě zajistit.

33. Pokud účastníci v řízení argumentovali zprávou veřejného ochránce práv sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 14. 4. 2020, kde tento dospěl k závěru, že družstvo se dopustilo nepřímé diskriminace stěžovatelky z důvodu zdravotního postižení, když jí odmítlo umožnit zřízení dálkového otevírání vchodových dveří, které je v daném případě přiměřeným a pro družstvo zcela nezatěžujícím opatřením k zajištění bytových potřeb stěžovatelky, toto se od projednávané situace liší v několika směrech. Veřejný ochránce ve zprávě argumentoval mimo jiné, že družstvo je společenstvím založeným za účelem podpory svých členů a účelem bytového družstva je zajistit členům jejich bytové potřeby. Takový účel v případě společenství vlastníků není dán, jak uvedl Městský soud v Praze ve výše citovaném usnesení Společenství vlastníků jednotek není poskytovatelem zdravotní péče, poskytovatelem bydlení ani poskytovatelem žádných jiných služeb určených veřejnosti, jde o speciální druh korporace s omezenou právní subjektivitou sdružující navzájem si rovné vlastníky bytů v domě.

34. I kdyby však na společenství vlastníků bylo pohlíženo jako na poskytovatele bydlení, žalobci se dovolávají ochrany před diskriminací v souvislosti s přístupem k jiné službě, a to domácí asistence. Pokud žalobci argumentovali článkem v , Anonymizováno, , jméno FO, Review, tento se týkal jednak situace v Nizozemí vztahoval se k otázce povinnosti poskytnout možnost parkování elektrického invalidní ho vozíku (opět tedy nikoli k možnosti čerpání veřejné služby poskytované třetí osobou).

35. Soud neshledal důvodným ani argument, že bylo zasaženo do osobnostních práv žalobců dle § 81 o.z. tím, že žalovaný neinstaloval požadovaný systém k přístupu do domu. Jak uvedeno výše služba domácí péče je žalobkyni kontinuálně poskytována před dva a půl roku, žalovaný k jejímu přístupu poskytl součinnost v podobě vydání vícero čipů, umožnění instalace bezpečnostní schránky za prvními vstupními dveřmi a nabídky protažení domovního telefonu s možností otvírání prvních vstupních dveří k lůžku žalobkyně b) (nebo na místo dle jejího výběru). Žalobci těchto možností ani plně nevyužili, distribuovali pouze čipy mezi asistenty a argumentují tím, že toto je pro přístup poskytovatele trvale nevyhovující (nedisponují však v tomto směru jedinou písemnou výtkou ani žádným písemným dokumentem, ze kterého by plynulo, že je toto v rozporu s pravidly poskytování služby) a přístup do bytu dlouhodobě zajišťují pomocí klíčů distribuovaných asistentům, ačkoli právě k nim se jediná v minulosti sdělená výhrada poskytovatele vztahovala. Lze souhlasit s argumentací žalovaného, že žalobkyně b) jako osoba se zdravotním postižením využívá služeb určených veřejnosti za přispění žalovaného. Za těchto okolností tedy nelze shledat, že by ze strany žalovaného nevyhověním požadavku na instalaci žalobci požadovaného zařízení docházelo k jakémukoli zásahu do osobnostních práv žalobců.

36. Soud má za to, že na základě výše uvedeného nelze ukládat žalovanému realizaci konkrétního opatření, žalovaný nabídl dostatečnou formu součinnosti a je v tomto směru třeba respektovat autonomii vůle vlastníků předmětného domu, potažmo vnitřních poměrů společenství vlastníků a jejich práva spravovat si své vnitřní záležitosti. (Pokud žalobci nesouhlasí s rozhodnutím vzešlým z vůle shromáždění vlastníků, mohou se zákonem předpokládaným postupem domáhat jeho změny, což ostatně v daném případě i činí prostřednictvím řízení vedeného u Městského soudu v Praze).

37. Soud neshledal důvodným žalobě vyhovět, neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti má za to, že uložení žalobou požadovaného opatření by nemělo zákonnou oporu. Z lidského hlediska lze nicméně apelovat na žalovaného s ohledem na to, že proti instalaci otevíracího nevznesl žádné konkrétní námitky (na rozdíl od původně požadované instalace bezpečnostní schránky), aby přehodnotil svůj přístup k požadavku žalobců (a to i v situaci, kdy opatření dosud nabízená žalovaným by měla potřeby přístupu asistenční služby uspokojivě zajistit). S ohledem na absenci věcných výhrad se v případě instalace navrhovaného zařízení zřejmě jedná o pro obě strany praktické řešení, které nabízí žalobce a) plně uhradit a které by (na rozdíl od možnosti instalace bezpečnostní schránky) mohlo sloužit i jiným obyvatelům domu v případě potřeby. Lze se tedy domnívat, že pouze nešťastně zvolená forma komunikace z počátku vzájemného jednání a následné vyhrocení vztahů z důvodu vedení několika soudních sporů iniciovaných žalobci a s tím spjatých rostoucích nákladů zablokovaly možnost vzájemné dohody.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 443,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání 28.2.2023 od 9,30 do 11,41 hod. v rozsahu 2 úkonů, účast na jiném soudním roku 28. 2. 2023 13,30 do 15,33 hod. v rozsahu 2 úkonů, účast na jednání 24. 8. 2024 od 14,00 do 15,33 hod., účast na jednání 19.10.2023 od 13,30 do 16,00 hod. v rozsahu 2 úkonů, účast na jednání 14. 12. 2023 od 12,00 hod. do 13,12 hod., vyjádření 23.8.2023, 22. 3. 2023) a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření z 30.11.2023) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty výši 21 % z částky 32 350 Kč ve výši 6 793,50 Kč, a dále paušální náhradou nákladů za jeden úkon nezastoupeného účastníka (vyjádření ze dne 28.6.2022) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 300 Kč. (Odměnu za vyjádření ze dne 27.2.2023 soud nepřiznal neboť se jednalo jen doplnění předchozího vyjádření, které navíc bylo založeno o ústním jednání, kde se právní zástupce mohl takto vyjádřit do protokolu přímo).