18 C 19/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o: náhrada škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

I. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 162 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 200 000 Kč od 16. 11. 2021 do 4. 3. 2022 a z částky 162 500 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou dne 4. 3. 2022 domáhal zaplacení částky 162 500 Kč s příslušenstvím s tím, že částka 162 500 Kč představuje náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalobu odůvodnil tím, že řízení Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 52/2018, bylo zahájeno dne 23. 3. 2018 a skončilo dne 23. 9. 2021. Předmětem řízení byla žaloba na [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, zatížené průtahy, přičemž zatěžovalo žalobce nejistotou, a tak mu byla způsobena újma. Žalobci bylo dne 2. 3. 2022 poskytnuto částečné plnění ve výši 37 500 Kč od Ministerstva spravedlnosti (vyplaceno 4. 3. 2022), které považuje za nedostatečné a nezohledňující všechna kritéria ovlivňující výši přiměřeného zadostiučinění. Dle žalobce je žalovaná v prodlení již od 16. 11. 2021, a to proto, že lhůta na předběžné projednání nároku v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky. Jako přiměřenou shledává žalobce lhůtu 2 měsíců.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaná prvotně uvedla, že nesporuje, že žalobce dne 15. 9. 2021 uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění, kterému bylo žalovanou částečně vyhověno, a to co do částky 37 500 Kč. Žalovaná má za to, že v předmětném řízení shledala průtahy v délce 1 roku a 1 měsíce. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů v celkové délce 3 roky a 6 měsíců. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a soud II. stupně rovněž jedenkrát. Předmětné řízení bylo právně i skutkově složité. Délku řízení shledala žalovaná jako nepřiměřenou. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění žalovaná vycházela jak z délky řízení, tak i z významu předmětu řízení pro žalobce a relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Význam řízení byl shledán jako mírně zvýšený, ale nelze jej dle žalované přeceňovat, když za samostatné nezákonné [anonymizována dvě slova] obdržel žalobce částku 40 000 Kč. Ve věci sp. zn. 7 C 52/2018 se žalobce domáhal omluvy a přiznání nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč s tím, že byl obviněn a trestně stíhán ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn 4 T 187/2015 pro [anonymizována dvě slova] osoby žijící ve společném obydlí. Po zhodnocení okolností, žalovaná dospěla k tomu závěru, že částka 37 500 Kč je přiměřená výše zadostiučinění. Výše zadostiučiněná byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 15. 9. 2021.

3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

4. Řízení o žalobě [anonymizována tři slova], vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 52/2018 bylo zahájeno dne 23. 3. 2018, rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 2. 3. 2021, [anonymizována dvě slova] rozhodl o odvolání dne 9. 9. 2021 a rozsudky nabyly právní moci dne 29. 9. 2021. Dne 11. 4. 2018 byla žalobci doručena výzva k zaplacení soudního poplatku (čl. 45). Na den 7. 11. 2019 bylo nařízeno první jednání ve věci (čl. 59). Dne 4. 11. 2019 byla soudu doručena námitka podjatosti soudce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z důvodu vztahu k právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (čl. 87-88), první jednání ve věci tak bylo dne 4. 11. 2019 zrušeno, o nepodjatosti soudce rozhodl [anonymizována dvě slova] dne 12. 12. 2019 (čl. 100). Z důvodu pandemie a přijatých krizových opatření bylo řízení dáno na lhůtu 30. 4. 2020 a nenařízeno jednání ve věci (čl. 112-113). Dne 29. 4. 2020 bylo řízení opět ze stejných důvodů dáno na lhůtu 18. 5. 2020. Na den 15. 9. 2020 bylo opět nařízeno jednání, které bylo později odročeno na 8. 10. 2020 z důvodu mimopražského školení soudce (čl.115). V tomto termínu se jednání uskutečnilo a bylo odročeno na 14. 1. 2021 (čl. 129-130, [číslo]). Na jednání dne 14. 1. 2021 bylo ukončeno dokazování a odročeno na 2. 3. 2021 za účelem podání písemných závěrečných návrhů. Na jednání dne 2. 3. 2021 byl vynesen rozsudek ve věci (čl. 163-164). Soudce požádal o prodloužení lhůty pro odeslání rozhodnutí ve věci z 2. 3. 2021 do 18. 5. 2021 z důvodu, že je věc skutkově i právně složitá (čl.167). Rozsudek byl účastníkům doručen dne 18. 5. 2021. Proti rozsudku se odvolala žalovaná [příjmení] [anonymizováno] [část obce] dne 1. 6. 2021 (čl. 174-177). Dne 7. 6. 2021 byla žalované zaslána výzva k předložení plné moci a dne 18. 6. 2021 výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání (čl. 184). Dne 25. 6. 2021 se žalobce vyjádřil k odvolání žalované [příjmení] [anonymizováno] [část obce] a o tři dny později, tedy 28. 6. 2021 byla věc předložena Městskému soudu v Praze k projednání odvolání (čl. 190). Ten rozhodl dne 9. 9. 2021 (čl. 192). Výroky I., II., a V. nabyly právní moci dne 29. 9. 2021, a to ve znění rozsudku Městského soudu v Praze, výroky II. a IV. nabyly právní moc 3. 6. 2021 (viz civilní spis Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn 7 C 52/2018).

5. Dne 15. 9. 2021 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč. Žalovaná obratem potvrdila přijetí (viz dopis žalobce Ministerstvu spravedlnosti ČR ze dne 15. 9. 2021 včetně detailu zprávy datové schránky a dopisu Ministerstva spravedlnosti ČR žalobci ze dne 15. 9. 2021).

6. Žalovaná přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 37 500 Kč za nepřiměřenou délku řízení. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že výše zadostiučinění byla stanovena podle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, tedy součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení. Došlo ke snížení celkové částky o 10 % z důvodu složitosti řízení a k 10 % zvýšení z důvodu významu řízení pro žalobce (viz stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 2. 3. 2022).

7. Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 zák č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

8. Řízení o žalobě na ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 52/2018 bylo zahájeno dne 23. 3. 2018, rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 2. 3., Městský soud rozhodl o odvolání dne 9. 9. 2021 a rozsudky nabyly právní moci dne 29. 9. 2021. Dne 15. 9. 2021 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč. Žalovaná v předmětném řízení shledala průtahy a přiznala žalobci dne 2. 3. 2022 zadostiučinění ve výši 37 500 Kč za nepřiměřenou délku řízení. Výši stanovila na základě sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, tedy součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení. Došlo ke snížení celkové částky o 10 % z důvodu složitosti řízení a k 10 % zvýšení z důvodu významu řízení pro žalobce.

9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: <i>10. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ Odpšk“), Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena</i> <i>a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,</i> <i>b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>11. Dle § 13 odst. 1 Odpšk Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.</i> <i>12. Dle § 14 odst. 3 Odpšk Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>13. Dle § 31a Odpšk odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k</i> <i>a) celkové délce řízení,</i> <i>b) složitosti řízení,</i> <i>c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,</i> <i>d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a</i> <i>e) významu předmětu řízení pro poškozeného.</i> 14. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je nutné na předmětný spor aplikovat úpravu Odpšk. Aktivní legitimace žalobce je dána, když tento byl účastníkem řízení, ve kterém došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu. Pasivní legitimace žalované je také dána, když je v řízení namítána újma způsobená při výkonu státní moci.

15. Žalobce uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení v souladu s § 14 Odpšk u příslušného Ministerstva spravedlnosti ve smyslu § 6 Odpšk, dne 15. 9. 2021, což žalovaná nesporovala.

16. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda došlo v průběhu řízení k nesprávnému úřednímu postupu, tedy konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 Odpšk. Soud se tedy zabýval celkovou délkou řízení a tím, zda v průběhu došlo k průtahům ve vyřizování věci. Celková délka řízení trvala 3 roky, 6 měsíců a 6 dní, kdy řízení bylo zahájeno podanou žalobou dne 23. 3. 2018 a rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 2. 3. 2021, Městský soud rozhodl o odvolání dne 9. 9. 2021 a rozsudky nabyly právní moci dne 29. 9. 2021. S ohledem na celkovou délku řízení, složitost a citlivost projednávané věci, počínající pandemické období v České republice, soud zhodnotil, že řízení trvalo jen nepatrně déle, než je přiměřená doba trvání civilního řízení. I tak došlo tímto nesprávným úředním postupem k narušení práva žalobce na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, které je integrální součástí práva na spravedlivý proces, tedy základních práv garantovaných čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 EÚLP.

17. Odškodnění v základní výši je možno upravit podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3, písm. a) až e) Odpšk. Prvním ze zákonných kritérií je dle § 31a odst. 3, písm. b) Odpšk složitost řízení. V posuzované věci se po právní i skutkové stránce jednalo o věc právně i skutkově složitou. Druhým z uvedených kritérií dle § 31 odst. 3, písm.c) Odpšk je jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se na průtazích dílem též podílel. A to konkrétně tím, že byla dne 4.11.2019 podána námitka podjatosti soudce odůvodněná mimojiné jeho kárnou minulostí, i přesto že právní zástupce o termínu jednání věděl od 25.9.2019 a o zákonném soudci měl vědomost od 11.4.2018 (výzva k úhradě [příjmení] čl. 41) a přesto tuto podal 3 dny před stanoveným termínem jednání, čímž jednoznačně jednání zmařil, když věděl, že tento typ řízení nelze skončit při jediném jednání a soudce byl nucen jednání zrušit a předložit spis odvolacímu soudu, jež rozhodl, že skutečnosti uvedené v námitce podjatosti nejsou důvodem ke změně zákonného soudce. Třetím z uvedených dle § 31 odst. 3, písm.d) Odpšk je postup orgánů veřejné moci během řízení. Posledním z uvedených kritérií dle § 31 odst. 3, písm.e) Odpšk, je význam předmětu řízení pro poškozeného. Ten je dán jednak typově v tom smyslu, že určité druhy řízení mají pro účastníky větší význam, než řízení jiná. Řízení na ochranu osobnosti jsou obecně shledávána jako řízení se zvýšeným významem pro poškozeného a proto je kladen zvýšený důraz na bezprůtahové projednání takového řízení.

18. Dále se soud zabýval tím, zda je v tomto případě dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce a došel k závěru, že se vychází z vyvratitelné domněnky, že vznikla žalobci újma, jak vyplývá z čl. 6 Evropské úmluvy, pak současně je dána i příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem - délkou řízení a újmou žalobce v podobě nejistoty ohledně výsledku řízení.

19. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Délka řízení v trvání 3 let, 6 měsíců a 6 dní je sice spatřována jako průtah v řízení, ale ne v tak závažné míře s ohledem na složitost případu a pandemickou situaci a již poskytnuté zadostiučinění ve výši 37 500 Kč. Poskytnutá částka 37 500 Kč byla žalovanou vypočtena v souladu se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu. Na jejím výpočtu soud neshledal žádné pochybení a se závěrem žalované ohledně 10 % snížení z důvodu komplikovanosti sporu a o 10 % navýšení částky z důvodu významu předmětu řízení pro žalobce, se soud plně ztotožnil. Další finanční odškodnění tak soud nepovažuje za nutné a spravedlivé.

20. Šesti měsíční lhůta k podání stanoviska žalované vyplývá ze zákona. Argumentace žalobce, že lhůta neodpovídá úrovni společnosti/techniky je tak irelevantní. Ač s ní žalobce souhlasí či nikoliv, délka lhůty je stanovena zákonem a žalovaná ji dodržela.

21. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.