18 C 358/2007

Plný text

název soudu rozhodl samosoudcem JUDr. Andreou Dobřichovskou příjmení jméno ve věci údaje o účastníkovi údaje o zástupci zmocněnce údaje o účastníkovi anonymizováno údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci , o určení vlastnictví k nemovitostem

I. Žaloba, jíž se žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] domáhá určení, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelá [datum] a paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemř. [datum], byly ke dni své smrti podílovými spoluvlastnicemi každá v rozsahu ½ z celku na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], a parc. [číslo] k.ú. [část obce], oba zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] domáhá určení, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelá [datum], a paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemř. [datum], byly ke dni své smrti podílovými spoluvlastnicemi každá v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

III. Žaloba, jíž se paní [celé jméno žalobkyně], roz. [příjmení], [datum narození], domáhá určení, že je spoluvlastnicí v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

IV. Žaloba, jíž se žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] domáhá určení, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelá [datum], a paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemř. [datum], byly ke dni své smrti podílovými spoluvlastnicemi každá v rozsahu ½ z celku na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

V. Žaloba, jíž se žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] domáhá určení, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelá [datum], a paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemř. 5.12.2012, byly ke dni své smrti podílovými spoluvlastnicemi každá v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

VI. Žaloba, jíž se žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně], roz. [příjmení], [datum narození], domáhá určení, že je spoluvlastnicí v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

VII. Žaloba, jíž se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem v rozsahu 100% z celku na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], oba zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], dále vlastníkem v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], vlastníkem v rozsahu 100 % z celku na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], a vlastníkem v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

VIII. Žaloba jíž se žalobkyně [celé jméno žalobkyně], roz. [příjmení], [datum narození], domáhá určení, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], je vlastníkem pozemků v rozsahu [číslo] z celku na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], a vlastníkem v rozsahu [číslo] z celku na pozemcích parc.č. parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [část obce], všechny zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], se zamítá.

IX. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovaným [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec], akciová společnost, se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

X. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou [příjmení] [anonymizováno] – [název původní účastnice], se žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

XI. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovaným [územní celek], se právo na náhradu nákladů řízení žalovanému nepřiznává.

XII. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je povinna zaplatit [země] – [název soudu] na soudním poplatku částku 20.000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

XIII. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je povinna zaplatit [země] – [název soudu] na soudním poplatku částku 10.000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně [jméno] [příjmení] se v původním řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] na základě žaloby ze dne 26.10.2000 domáhala po žalovaných určení, že je vlastníkem pozemků zapsaných na LV [číslo] pro k.ú. [část obce], z důvodu zapsaného duplicitního vlastnictví k předmětným pozemkům. Toto řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 30.5.2006 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) ve vztahu k původním dvěma žalovaným a řízení ve vztahu k žalovanému [příjmení] podniku hl.m. [obec] bylo vyloučeno k samostatnému řízení, jež dostalo sp.zn. [spisová značka]. V tomto řízení došlo ke změně subjektů jak na straně žalobkyně, tak na straně žalované. Po smrti původní žalobkyně paní [jméno] [příjmení] bylo usnesením č.j. [číslo jednací] rozhodnuto o tom, že bude na místo ní pokračováno s její právní nástupkyní paní [jméno] [příjmení] a dále totožným usnesením rozhodnuto, že na stranu žalovanou se připouští Česká republika – [název původní účastnice]. Dále byla usnesením č.j. [číslo jednací] připuštěna změna žaloby, kterou se žalobkyně, nyní paní [jméno] [příjmení], domáhala určení, že vlastníkem pozemků je ona. Dále byla opětovně navrhována změna petitu v podání ze dne 14.1.2009, kde bylo požadováno určení, že původní žalobkyně paní [jméno] [příjmení], byla ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků a žalobkyně [jméno] [příjmení] je aktuálním podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků. O připuštění změny žaloby bylo rozhodnuto usnesením č.j. [číslo jednací]. V návrhu na změnu žaloby ze dne 14.9.2009 se žalobkyně paní [jméno] [příjmení] domáhá určení, že paní [jméno] [příjmení], byla ke dni své smrti spoluvlastníkem v rozsahu ½ na pozemcích v k.ú. [část obce], č. parc. [číslo], [číslo] dále že žalobkyně paní [jméno] [příjmení] je aktuálním spoluvlastníkem těchto nemovitostí v rozsahu ½ z celku. Dále se žalobkyně domáhala určení, že paní [jméno] [příjmení] byla ke dni své smrti spoluvlastníkem v rozsahu [číslo] na pozemcích parc. [číslo] dále že žalobkyně je aktuálním spoluvlastníkem na těchto nemovitostech v rozsahu [číslo] z celku. Dále bylo k návrhu žalobkyně a se souhlasem paní [celé jméno žalobkyně] usnesením č.j. [číslo jednací] rozhodnuto, že paní [celé jméno žalobkyně] přistupuje na stranu žalobkyně jako další účastník a totožným usnesením bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby ze dne 14.9.2009. Při ústním jednání konaném dne 2.10.2013 navrhl právní zástupce paní [celé jméno žalobkyně] opět změnu petitu žaloby s tím, že má být rozhodnuto, že žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] je spoluvlastnicí na předmětných nemovitostech v rozsahu [číslo] z celku. Soud však již tuto změnu žaloby nepřipustil a rozhodl v tomto smyslu při jednání usnesením. Po úmrtí žalobkyně [jméno] [příjmení] soud rozhodl usnesením ze dne 11.3.2013, č.j. [číslo jednací], o právním nástupnictví paní [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně se tedy domáhaly určení, že jsou vlastnicemi předmětných nemovitostí, které byly dle výpisu z katastru nemovitostí vedeny duplicitně rovněž na [anonymizována dvě slova] s právem hospodaření pro podnik [anonymizována dvě slova] [obec] – výstavba inženýrských staveb a [ulice] správa komunikací hl.m. [obec]. V žalobě uvedly, že ke vzniku duplicity došlo na základě nesprávné hospodářské smlouvy, která byla od počátku zřejmě neplatná, když na jejím základě stát převedl vlastnické práva namísto práva hospodaření, ačkoli převádějící subjekt nebyl vlastníkem předmětných pozemků. Jako vlastník pozemků byla vedena v evidenci nemovitostí a v pozemkových knihách stále paní [příjmení], [příjmení] a [příjmení], které nikdy vlastnické právo k pozemkům nepozbyly. Žalovaný ad. 1 [ulice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve svých vyjádřeních poukazoval na skutečnost, že pozemky, jež jsou předmětem řízení, si stát přivlastnil bez právního důvodu v době výstavby [anonymizováno] radiály, a žalobkyně měly své nároky uplatnit cestou restitučních předpisů a nikoli touto určovací žalobou. Z tohoto důvodu navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný ad. 2 [země] – [anonymizováno] uvedl ve své obraně, že předmětné nemovitosti nebyly nikdy v majetku a dispozici [anonymizováno], a že tyto nemovitosti patrně přešly na [územní celek] dle zákona č. 172/1991 Sb. Navrhl proto, aby byla žaloba vůči němu zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace. Soud I. stupně ve věci vydal rozsudek dne 4.10.2013, č.j. [číslo jednací], jímž žalobu zamítl. Proti rozsudku podaly žalobkyně odvolání k [název soudu], jenž svým usnesením ze dne 27.6.2014, č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. [název soudu] soud I. stupně zavázal, aby vyjasnil žalobní požadavky u obou žalobkyň, u druhé žalobkyně, aby tato především uvedla, jaký nárok uplatňuje (čeho se ona sama domáhá), a aby v tomto směru uvedla zcela chybějící žalobní tvrzení. Dále se měl soud I. stupně zabývat otázkou, jak a kdy došlo k duplicitě vlastnictví, přičemž bude třeba vyjasnit především otázku držby u všech pozemků. Soud I. stupně se měl dle názoru odvolací soudu dále zabývat otázkou držby předmětných pozemků v tzv. rozhodné době, přičemž je na žalobkyních, aby své tvrzení o (nepřetržitém) držení pozemků jejími předchůdci v rozhodné době prokázaly, a aby zejména doplnily rozhodná tvrzení ohledně vzniku duplicity vlastnictví k předmětným pozemkům, a aby k těmto tvrzením rovněž označila důkazy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.). Dle odvolacího soudu soud I. stupně se má zabývat ve vztahu k předmětným pozemkům, zda byly uplatněny restituční nároky, o které pozemky v rámci restituce žalobkyně (či předchůdkyně) žádaly a svoje závěry podpoří důkazy. Soud vázán právním názorem [název soudu] vyzval žalobkyni [celé jméno žalobkyně] usnesením ze dne 22.9.2014, č.j. [číslo jednací], a [celé jméno žalobkyně] usnesením ze dne 22.9.2014, č.j. [číslo jednací], aby žalobní tvrzení doplnily a řádně navrhly žalobní petit. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] reagovala na výzvu soudu podáním ze dne 22.10.2015, kde uvedla, že důvodem její žaloby je snaha o odstranění duplicitního zápisu vlastnického práva k pozemkům, ke kterým ona nabyla vlastnické právo kupní smlouvou ze dne 4.9.1948 (od otce). Uvedené pozemky žalobkyně nikdy fakticky neužívala, to zajišťovali jiní spoluvlastníci, přičemž navíc předmětné pozemky byly evidentně užívány jinými subjekty. Z uvedených důvodů požádala rovněž o vydání pozemků cestou restitučních předpisů ([anonymizováno] [číslo]). Svoje podání ještě dále doplnila podáním ze dne 17.3.2016, jímž opět zpřesnila a změnila žalobní petit. Změna žaloby byla v tomto smyslu připuštěna usnesením ze dne 18.3.2016, č.j. [číslo jednací]. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] reagovala na výzvu soudu podáním ze dne 23.10.2014, kde uvedla, že s předmětnými pozemky bylo nakládáno v rozhodné době různými subjekty (např. [anonymizována dvě slova] [část obce] atd.) avšak stát nikdy předmětné pozemky nenabyl do svého vlastnictví, a pozemky byly nepřetržitě vedeny jako vlastnictví žalovaných, kdy nikdo jejich vlastnické právo nesporoval. K další výzvě soudu č.j. [číslo jednací] žalobkyně naformulovala žalobní petit v podání ze dne 31.5.2015, o jehož připuštění soud rozhodl usnesením ze dne 18.3.2016, č.j. [číslo jednací]. [anonymizováno] ze dne 8.10.2015, č.j. [číslo jednací], soud připustil přistoupení [územní celek] na stranu žalovanou, a to k návrhu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] ze dne 5.3.2015 [územní celek] v podání ze dne 15.1.2016 odmítlo nároky žalobkyň s tím, že se jedná o restituční věc, která podléhá restitučním předpisům a nelze ji tedy řešit cestou obecných předpisů. S předmětnými pozemky bylo jednoznačně disponováno státem a jeho státními organizacemi, jež vyústilo k výstavbě„ [anonymizováno] radiály.“ [anonymizováno] ze dne 15.1.2016 č.j. [číslo jednací], byly žalobkyně opět vyzvány, aby dotvrdily a svá tvrzení doložily důkazy, že předmětné pozemky užívaly ony nebo jejich právní předchůdci v rozhodném období (že jim tedy byla umožněna faktická dispozice s pozemky). K této výzvě žalobkyně nic dalšího k věci neuvedly. <b>Na věc soud aplikoval následující judikaturu a právní předpisy:</b> Soud prvního stupně zde poukazuje na skutečnost, že [název soudu] se k této právní otázce vyslovil v rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia (viz § 19 zákona č. 6/2002 Sb.) ze dne 11. 9. 2003, [anonymizována čtyři slova]) [číslo], a zaujal právní názor, že oprávněná osoba, jejíž nemovitost převzal stát v rozhodné době (podle restitučních předpisů), a to i bez právního důvodu, nemůže se domáhat ochrany práva podle občanského zákoníku (např. podle § 126 tohoto zákoníku) a to ani formou určení práva či právního vztahu podle ustanovení § 80 písm. c/ občanského soudního řádu. Totožně se k této problematice vyjádřil rovněž [název soudu] sp. [značka automobilu] [anonymizováno] – st. [číslo], podle kterého žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Dle § 6 odst. 1) zákona č. 229/1991 Sb., oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu dle písm. p) v důsledku převzetí nemovitostí bez právního důvodu. Dle právního názoru [anonymizováno] vyjádřeného v rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] ([anonymizováno]), převzetím nemovitostí bez právního důvodu dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., nenabyl stát v rozhodném období vlastnické právo k nemovitosti; vlastníku nemovitosti však byla odňata možnost nemovitost držet, užívat ji a požívat její plody a užitky. Převzetím věci státem bez právního důvodu se rozumí převzetí držby věci, a to i držby neoprávněné (k tomu rozhodnutí [anonymizováno] sp.zn. [spisová značka]). To je tedy výklad cit. ustanovení, který dle názoru soudu I. stupně dopadá na zjištěný skutkový stav. Dle § 4 odst. (1) zákona č. 229/1991 Sb. oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizována tři slova], který má trvalý pobyt na jejím území, a jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Soud jen pro úplnost uvádí, že si je vědom judikatury [název soudu] sp.zn. [ústavní nález], sp.zn. [ústavní nález], sp.zn. [ústavní nález], kde [název soudu] vyslovil právní názor, že v případě, že oprávněné osoby byly vedeny v evidenci nemovitostí jako vlastníci a s nemovitostmi mohly fakticky nakládat jako skuteční vlastníci (tj. nebyly v dispozici omezováni, ale např. je pronajímali nebo jim byly vydány), což bylo i důvodem proč nepodaly v zákonem stanovené lhůtě žádost o restituci (tedy propásly zákonem stanovenou lhůtu pro uplatnění restitučních nároků), nelze jim upřít právo domoci se určení vlastnického práva cestou obecných předpisů. Soud však v této věci dospěl k závěru, že tuto judikaturu nelze na souzený případ použít, neboť jak bude dále zdůvodněno, právní předchůdci žalobkyni ač formálně vedeni jako vlastníci, tak fakticky byli z dispozice s pozemky vyloučeni a proto řádně uplatnili nároky v restituci. Soud tak dospěl k závěru, že v tomto případě je vyloučena dobrá víra žalobců o tom, že byli vlastníky pozemků. Z tohoto hlediska se soud zabýval otázkou, zda se v tomto případě nejedná o situaci nastíněnou ve výše cit. rozhodnutích, tedy zda uplatněním této žaloby nedochází k obcházení restitučního zákonodárství. <b>Z provedených důkazů soud zjistil následující rozhodné skutečnosti:</b> Právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno žalobkyně], paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], požádaly dne 24.6.1992 o restituci pozemků původní [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] (viz čl. 76, sdělení [anonymizováno] ze dne 27.7.2009, podklady z [anonymizováno] [číslo] a to žádost ze dne 27.2.1992, z 24.6.1992). Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] (rozená [příjmení], oddací list ze dne 18.10.1952) požádala o restituci podáním ze dne 29.1.1993 (žádost z 29.1.1993, a další korespondence ohledně restitučního řízení ze dne 23.11.1992, 30.12.1992, 6.1.1993). Původní [anonymizováno] 63 a [číslo], [část obce], se v průběhu doby několikrát přečíslovávaly (viz přehled vývoje parcel ze dne 7.11.2012, zpracováno [anonymizována dvě slova] zn. [anonymizováno] [číslo] a náhled katastrální mapy zpracovaný [anonymizováno] s vyznačením aktuálního označení pozemků dle [anonymizováno] [číslo] které jsou předmětem žaloby). Jedná se o části původních [anonymizována dvě slova] a původní [anonymizováno] [číslo], což je z průmětu barevného označení parcel do katastrální mapy velmi dobře seznatelné. Duplicitní vlastnictví ohledně shora uvedených částí původních [anonymizováno] parcel 63 a [číslo] ve prospěch žalobkyň (resp. jejích právních předchůdkyň) bylo zapsáno postupně v roce 1996 a 1999 (sdělení katastrálního úřadu ze dne 11.5.2015 na čl. 351, dopis [anonymizováno] ze dne 1.4.1996, zn. [anonymizováno] [číslo], [část obce], výkaz změn [číslo] ze dne 15.3.1996 a dále výkaz změn ze dne 13.7.1999), tedy několik let poté, co žalobkyně řádně uplatnily nároky v restitučním řízení. Duplicita dala vzniknout novým [anonymizováno] a to [anonymizováno] [číslo] všechny pro k.ú. [anonymizováno] (viz výkaz změn ze dne 13.7.1999, pol. změny [číslo]), které jsou předmětem žaloby. Původně se jednalo o čísla pozemkových knih 290 a 69. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) si tedy byly vědomy svého nároku na restituci majetku dle zákona č. 229/1991 Sb., a tohoto postupu využily, neboť byť formálně po rozhodnou dobu zapsané jako vlastníci nemovitostí, fakticky byly z dispozice s majetkem vyloučeny. Shora uvedené pozemky bylo disponováno státem a jeho organizacemi. Toto je zřejmé z průmětu jednotlivých parcel do katastrální mapy, kde jsou vyznačeny pozemky užívané státními organizacemi zeleně a to ve spojení s konkrétními hospodářskými smlouvami, které označují předmětné pozemky pod tehdejšími označeními. Konkrétně se jedná o pozemky původně označené jako [anonymizováno] [číslo] tj. zelené značení na mapě s vyznačením do aktuálních parc. čísel [číslo] ([list vlastnictví]), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a část [číslo] (všechny [list vlastnictví]). Dále o pozemky původně označené jako [anonymizováno] [číslo], tj. zelené značení na mapě s vyznačením do aktuálního parc. čísla [číslo] ([list vlastnictví]), [anonymizováno] [číslo] a [číslo] s vyznačením do aktuální parcely [číslo] ([list vlastnictví]), [číslo] ([list vlastnictví]) a [číslo] ([list vlastnictví]), [číslo] ([list vlastnictví]). Dále pozemek [anonymizováno] [číslo] s vyznačením do aktuální parcely [číslo], [číslo] (obě [list vlastnictví]). Dále pozemek [anonymizována dvě slova]„ h“ s vyznačením do aktuální parcely [číslo] ([list vlastnictví]), [anonymizována dvě slova]„ j“ s vyznačením do aktuální parcely [číslo] ([list vlastnictví]) a [anonymizována dvě slova]„ f“ s vyznačením do aktuální parcely [číslo] a [číslo] (oba [list vlastnictví]). K tomuto přináleží hospodářské smlouvy [anonymizováno] [číslo] ze dne 20.6.1988, dále [číslo] Š.-Š. z 19.7.1988 a [anonymizováno] [číslo] z 21.2.1991, a dalším dokladem o dispozici s předmětnými pozemky je i návrh na zápis změn do evidence nemovitostí ze dne 20.12.1989, zn. [číslo]. Státem bylo disponováno evidentně s [anonymizována dvě slova] (byla různě dělena dle potřeby výstavby radiály), což plyne z geometrického plánu [číslo] ze dne 31.3.1988 a parcela je zeleně zakreslena rovněž na katastrální mapě, s tím že zasahuje do aktuálních parc. [číslo] (obě [list vlastnictví]). Pokud jde o aktuální pozemky parc. [číslo] (oba původní části [anonymizováno] [číslo], následně [anonymizováno] [číslo] (viz přehled číselného vývoje parcel z katastrálního úřadu ze dne 7.11.2012) těmi bylo disponováno státními organizacemi hospodářskou smlouvou [číslo] [anonymizováno] [ulice] ze dne 28.10.1986 v souvislosti s výstavbou radiály. K tomu i hlášení převodu do [anonymizováno] ze dne 11.12.1986. Prapůvodem všech shora uvedených dispozic s předmětnými pozemky je dle názoru soudu rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] [okres], [číslo jednací] [číslo] ze dne 22.1.1962 ve spojení s rozhodnutím [anonymizována tři slova] [okres] ze dne 21.6.1962, číslo [anonymizováno] [číslo] odv., jako odvolacího orgánu, jímž mělo dojít k vyvlastnění pozemku [číslo] (celého) a části pozemku 63 o výměře 33 m2 (není jasné jaké konkrétní části). Jelikož na rozhodnutí není vyznačena doložka právní moci a s ohledem na darovací smlouvu ze dne 12.10.1988, [číslo] [anonymizováno], kde měla být předmětem darovací smlouvy rovněž původní část [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [číslo]), soud dovozuje, že z nějakého důvodu zřejmě rozhodnutí o vyvlastnění nenabylo právní moci. I tato darovací smlouva by měla být restitučním orgánem hodnocena dle § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 229/1991 Sb. (jako darování nemovitosti v tísni). Neexistence platného nabývacího titulu však nebránila státním organizacím a státu s předmětnými pozemky disponovat, jako s vlastními bez právního důvodu (viz výše). Na pozemcích původně [anonymizována dvě slova] a [číslo], [část obce], je umístěno těleso komunikace„ [ulice] radiála“, s jejíž výstavbou bylo započatu v roce 1986 (sdělení [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 18.1.2011, [číslo listu], ortofotomapa na [číslo listu]). Pozemky zasahují buď přímo pod komunikaci anebo tvoří manipulační plochy, přiléhající ke komunikaci, pomocné silniční pozemky nebo komunikační zeleň (k tomu i informace Odboru rozvoje a financování dopravy ze dne 22.6.2015 a z 16.12.2015). Zde by bylo na zvážení příslušného pozemkového úřadu v rámci restitučního řízení, které z pozemků by bylo lze oprávněným osobám vydat, a za které by jim byla poskytnuta náhrada. Pokud jde o původní pozemky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] pro [část obce], jednalo se původně o role, tedy o zemědělskou půdu, což lze velmi dobře vidět i na leteckých snímcích z let 1947 až 2002 (na [číslo listu]). Posléze se stát rozhodl tuto půdu zabrat za účelem výstavby tzv.„ [anonymizováno] radiály“ a prováděl za tímto účelem shora uvedené dispozice s pozemky. O povaze půdy jako zemědělské, lze rovněž usuzovat z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne 16.7.1951, čj. [anonymizováno], kde je paní [jméno] [příjmení] označena jako živnostník-zemědělec, nebo z toho, že určitou část parcely [číslo] původně užíval rovněž [anonymizována dvě slova] [obec] (např. v odůvodnění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] [číslo jednací], výpis z evidence nemovitostí [číslo] č. zakázky [číslo], nebo rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] ze dne 23.12.1981 o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu o což žádal [ulice] podnik [anonymizováno] [obec]). Na [anonymizováno] [číslo] pro k.ú. [část obce] z 5.1.2016 je zapsána duplicita vlastnictví paní [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] s vlastnictvím [územní celek], [anonymizována tři slova] [obec] a České republiky. O pozici státu v rozhodném období ve vztahu k předmětným pozemkům vypovídá í písemná komunikace ve věci zápisu vlastnického práva právních předchůdců žalobkyň do evidence nemovitostí. Ačkoli bylo o dědictví pozemků (paní [příjmení] a [příjmení]) rozhodnuto [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] dne 19.10.1981, č.j. [číslo jednací], tak k zápisu vlastnického práva došlo až někdy v roce 1988 (k tomu dopis [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] dne 19.9.1988, dopis téhož orgánu ze dne 11.2.1988, dopis [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne 28.6.1988, dopis [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] dne 15.6.1988). Z dalších provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil. Z provedených důkazů soud vyvodil následující skutkové závěry. Se všemi uvedenými pozemky, bylo nakládáno v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 státem, resp. jeho organizačními složkami, jako by byly v jeho vlastnictví, a to za účelem výstavby projektu„ [ulice] radiála“. Stát tedy se všemi uvedenými parcelami disponoval a choval se k nim jako vlastník, a to bez ohledu na to, že k nim neměl řádný vlastnický titul a bez ohledu na to, zda v původních pozemkových knihách byly žalobkyně, popř. jejich právní předchůdci vedeni jako formální vlastníci (viz výpis z pozemkové knihy vložka [číslo] pro k.ú. [část obce], a vložka [číslo] téže pozemkové knihy). Tato skutečnost plyne rovněž i z výpisu z katastru nemovitostí (viz [list vlastnictví], k.ú. [část obce] ze dne 31.8.2009, [list vlastnictví], k.ú. [část obce] ze dne 31.8.2009, [list vlastnictví], k.ú. [část obce] ze dne 31.8.2009, [list vlastnictví], k.ú. [část obce] ze dne 31.8.2009), kde jsou příslušné hospodářské smlouvy rovněž uvedeny. Žalobkyně, ač k tomu soudem několikrát vyzvány netvrdily, ani neprokazovaly, že by s předmětnými pozemky v rozhodném období disponovaly právě ony (nebo jejich předchůdci) jako vlastníci. Naopak z jejich tvrzení a provedených důkazů vyplývá, že s jejich majetkem neoprávněně disponoval stát, resp. jeho složky a formální vlastníci byli z dispozice s pozemky fakticky vyloučeni. Úkony žalobkyň, popř. jejich právních předchůdců, směřující k vydání státem zabraných pozemků pro účely výstavby radiály restituční cestou jsou zjevné z doloženého spisu [anonymizováno] úřadu [anonymizováno] [číslo] (viz žádost z 27.2.1992 kde žádají o vydání pozemků původní [anonymizována dvě slova] a [číslo], k.ú. [část obce], žádost z 24.6.1992 a žádost z 29.1.1993, vše v [anonymizováno] [číslo]). O žádosti žalobkyň pozemkový úřad několikrát rozhodoval (viz. rozhodnutí pozemkového úřadu z 12.5.2003, [číslo jednací], dopis z 21.7.2003, zn. [číslo], sdělení pozemkového úřadu ze dne 16.6.2010 na [číslo listu] spisu). Naposledy bylo rozhodováno o předmětných pozemcích dne 20.9.2015, pod [číslo jednací], kde je v odůvodnění konstatováno, že s ohledem na skutečnost, že stát nikdy nenabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům, přestože s nimi nakládal, a žalobkyně nikdy formálně nepozbyly vlastnictví k pozemkům, protože byly vedeny v evidenci nemovitostí jako vlastníci (i na základě rozhodnutí o dědictví), nespadají předmětné pozemky pod působnost zákona č. 229/1991 Sb. Proti tomuto rozhodnutí [anonymizována dvě slova] byla podána žaloba vedená u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], kde se [územní celek] domáhá změny rozhodnutí [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně má za to, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] je v rozporu se zákonem, neboť dle názoru soudu I. stupně předmětné pozemky spadají pod zákon 229/1991 Sb., a to konkrétně pod § 6 odst. 1 písm. p), tj. převzetí pozemků bez právního důvodu. Z tohoto důvodu by měla být problematika předmětných pozemků řešena cestou restitučního řízení, a popř. cestou žaloby dle části 5. o.s.ř. S ohledem na shora uvedené, má soud za to, že žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) žádaly řádně o vydání nemovitostí cestou restitučního řízení a jejich žalobě na určení vlastnictví tak nelze s odkazem na shora cit. judikaturu vyhovět. Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout. Pokud jde o další podmínky řízení, jako je naléhavost právního zájmu na určení vlastnického práva k pozemkům, soud má za to, že s ohledem na restituční zakonodárství, na jehož základě se má věc řešit, není dána naléhavost právního zájmu na určení vlastnického práva soudem (k tomu nález [anonymizována čtyři slova] – st [číslo], [anonymizováno]). Byla ovšem splněna podmínka, že řízení se účastnily všechny subjekty, zapsané v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci (k tomu např. rozhodnutí [název soudu] sp.zn. [spisová značka], kde je vyjádřen názor, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva není dán, jestliže nesměřuje proti všem osobám, které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí.). Tato skutečnost však již není pro řízení podstatná. Pokud jde o žalobní petit, jímž se žalobkyně domáhají určení, že paní [příjmení] a paní [příjmení] byly ke dni své smrti spoluvlastníky na předmětných nemovitostech, zde se soud domnívá, že se jedná o přípustné řešení pro nastolení právní jistoty ohledně vlastnického práva, které mohlo následně např. formou dědické posloupnosti, přejít na právní nástupkyně (dědice). Smyslem žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni úmrtí je zjištění, zda věc má, resp. mohla být předmětem dědění a projednána v dědickém řízení (k tomu např. rozhodnutí [anonymizováno] sp.zn. [spisová značka]). Pokud by soud zjistil, že zůstavitelky nebyly ke dni smrti vlastníky věci, nemohlo by vlastnické právo přejít ani na dědice, a to přes existentní rozhodnutí o dědictví, pokud by věci byly do tohoto rozhodnutí neoprávněně zahrnuty. Soud tak vychází z názoru, že pokud by bylo žalobě na určení vlastnictví vyhověno ve vztahu k právním nástupcům zůstavitelek (namísto určení, že zůstavitelky byly vlastníky ke dni své smrti), mohlo by se jednat o obcházení dědického řízení. Soud tak i z tohoto důvodu nepovažuje žalobu paní [celé jméno žalobkyně] na určení, že paní [celé jméno žalobkyně], je vlastníkem nemovitostí, za důvodnou. Domáhala-li se určení vlastnického práva paní [celé jméno žalobkyně] navíc i žalobkyně [celé jméno žalobkyně], soud zde neshledal naléhavost právního zájmu na tomto určení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně navrhli rozšíření žaloby o určení vlastnického práva paní [celé jméno žalobkyně], soud vyměřil za toto rozšíření žaloby žalobkyni [celé jméno žalobkyně] soudní poplatek ve výši 20.000 Kč dle položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků a žalobkyni [celé jméno žalobkyně] soudní poplatek ve výši 10.000 Kč dle položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovaným [územní celek] bylo rozhodnuto dle § 150 o.s.ř. ve spojení s nálezem [název soudu] sp.zn. [ústavní nález] ze dne 14.3.2013, když žalovaný neprokázal, že by náklady na advokáta byly náklady účelně vynaloženými. Soud zohlednil i skutečnost, že účast žalovaného [územní celek] se omezila na posledních několik měsíců vedení sporu s tím, že většina procesních návrhů byla již provedena před jeho přistoupením do řízení. Pokud jde o náklady řízení mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyněmi, jakož i mezi žalobkyněmi a [anonymizována dvě slova] [územní celek], akciová společnost, soud vyšel z ustanovení § 150 o.s.ř., když má za to, že totožně jako [územní celek] i [ulice] podnik [anonymizováno] [právnická osoba], tak i [země] disponují patřičným personálním i materiálním vybavením, přičemž jim nárok dle § 151 odst. 3 o.s.ř. z výše uvedeného důvodu nepřiznal.