18 C 59/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] [anonymizováno], bytový dům [list vlastnictví] na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno na LV [číslo] [katastrální uzemí], obec Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se zrušuje.

II. Bytová jednotka [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], bytový dům [list vlastnictví] na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] s podílem na společných částech domu a pozemku [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen žalované zaplatit na vypořádacím podílu částku 3 767 662,50 Kč do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náklady státu ve výši 86,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náklady státu ve výši 86,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou zdejšímu soudu dne 26. 7. 2022 domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] [anonymizováno], bytový dům [list vlastnictví] na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] zapsáno na LV [číslo] [katastrální uzemí], obec Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ bytová jednotka“), s tím, že zároveň navrhovala, aby vlastnictví předmětná bytová jednotka byla převedena do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky, kdy žalobkyně vlastní podíl o velikosti ¼ a žalovaná o velikosti ¾. Žalobkyně nabyla vlastnictví ke svému podílu skrze Usnesení o příklepu soudního exekutora, č. j. 160 EX 9020/13-154 ze dne 23. 10. 2019. Žalobkyni je znemožňováno bytovou jednotku užívat, neb je stále v dispozici žalované. Žalobkyni tak zůstává pouze holé vlastnictví a nevidí jinou možnost než spoluvlastnictví účastníků zrušit a bytovou jednotku převést do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za přiměřenou náhradu. Při stanovení přiměřené náhrady požadovala žalobkyně zohlednění exekučních řízení vedených na žalovanou, tedy exekutorských zástavních práv zapsaných v katastru nemovitostí u předmětné bytové jednotky, jakožto právních vad nemovitosti.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že souhlasí s návrhem žalobkyně, a to tedy s převodem bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalobkyně za přiměřenou náhradu. Žalovaná odmítla tvrzení žalobkyně, že by při stanovování obvyklé ceny bytové jednotky mělo být přihlédnuto k exekutorským zástavním právům, kdy se nejedná o právní vadu mající vliv na obvyklou cenu nemovitosti. Pro případ, že by bylo přihlédnuto k exekutorským zástavním právům, poukazovala žalovaná na to, že exekuční řízení již byla řádně uhrazena a zastavena.

3. Soud z důkazů provedených v řízení zjistil následující skutková zjištění.

4. Žalobkyně je spoluvlastníkem bytové jednotky o velikosti podílu ¼, žalovaná o velikosti podílu ¾. Na bytové jednotce jsou evidovány exekuční příkazy k prodeji nemovité věci, a to k podílu žalované. Konkrétně je zde Exekuční příkaz ze dne 22. 6. 2020, č. j. 021 EX -14014/2020-16 a Exekuční příkaz ze dne 16. 4. 2021, č. j. 132 EX -37707/2009-77 (viz Výpis z katastru nemovitostí ze dne 25. 7. 2022, [list vlastnictví], Výpis z katastru nemovitostí ze dne 26. 7. 2022, [list vlastnictví], Výpis z katastru nemovitostí ze dne 26. 7. 2023, [list vlastnictví], informace o jednotce ze dne 18. 9. 2023).

5. Žalobkyně získala podíl o velikosti ¼ skrze Usnesení o příklepu soudního exekutora, č. j. 160 EX 9020/13-154 ze dne 23. 10. 2019, právní moc nastala dne 27. 11. 2019 (viz Usnesení o příklepu soudního exekutora, č. j. 160 EX 9020/13-154 ze dne 23. 10. 2019).

6. Obvyklá cena bytové jednotky byla znalecky stanovena na částku 5 023 550 Kč (viz znalecký posudek [číslo] ze dne 18. 1. 2023).

7. Finanční úřad pro hl. m. Prahu v současné době neeviduje vůči žalované žádné neuhrazené daňové povinnosti. Správce daně dne 18. 9. 2023 rozhodl o zastavení daňové exekuce zahájené exekučním příkazem na prodej spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech ze dne 9. 2. 2023 (viz [příjmení] [jméno] [příjmení], oddělení vymáhací, Finanční úřad pro hl. m. [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy], [obec a číslo], [obec]).

8. Exekuce sp. zn. 067 EX 3590/23 byla plně uhrazena a skončena (viz [příjmení] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]).

9. Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je spoluvlastníkem bytové jednotky spolu s žalovanou. Žalobkyně vlastní ¼ podílu bytové jednotky, a to usnesením o příklepu soudního exekutora, č. j. 160 EX 9020/13-154 ze dne 23. 10. 2019. Na bytové jednotce jsou ve výpisu z katastru nemovitostí evidovány dvě exekutorská zástavní práva, a to na základě exekučního příkazu ze dne 22. 6. 2020, č. j. 021 EX -14014/2020-16 a exekučního příkazu ze dne 16. 4. 2021, č. j. 132 EX -37707/2009-77. Finanční úřad v současné době neeviduje vůči žalované neuhrazené daňové povinnosti. Exekuce sp. zn. 067 EX 3590/23 byla plně uhrazena a skončena. Obvyklá cena nemovitosti byla znaleckým posudkem stanovena na částku 5 023 550 Kč.

10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně. <i>11. Dle ust. § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělní ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> 12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné bytové jednotky. Zájem žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zřejmý z podaného žalobního návrhu. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví a přikázáním jejího podílu o velikosti ¾ do vlastnictví žalobkyně, a to za přiměřenou náhradu. Jsou tak splněny podmínky dle ust. § 1140 o. z. <i>13. Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> 14. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dle ust. § 1141 o.z., soud spoluvlastnictví zrušil a provedl vypořádání (výrok I. a II.). <i>15. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> 16. Soud neprováděl dokazování k tomu, zda je možné nemovitost rozdělit, když se jedná o bytovou jednotku v bytovém panelovém domě, přičemž rozdělení bytové jednotky z její podstaty nepřichází do úvahy bez předchozího statického posouzení a zejména změny prohlášení vlastníka, neboť by došlo ke změně podílů na společných částech domu i ostatním spoluvlastníkům bytového domu. Z toho důvodu soud ani znaleckou otázku ohledně rozdělení nemovitosti znalkyni nepokládal. Nadto účastníci sami preferovali zrušení podílového spoluvlastnictví. Soud tak rovnou přistoupil k oceňování předmětné nemovitosti, aby mohla být žalované poskytnuta přiměřená náhrada za její spoluvlastnický podíl. <i>17. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.</i> 18. Jádrem sporu bylo stanovení přiměřené náhrady žalované za její spoluvlastnický podíl. Znalecky byla nemovitost oceněna částkou 5 023 550 Kč. Žalobkyně požadovala snížení vypořádacího podílu s ohledem na dvě exekutorská zástavní práva váznoucí na podílu žalované. Argumentovala tím, že se jedná o právní vadu nemovitosti a odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4556/2018, ve kterém se jednalo o řešení právní otázky, zda při vypořádání spoluvlastnictví zohledňovat zástavní právo či věcné břemeno váznoucí na nemovitosti při stanovování vypořádacího podílu.

19. Soud má za to, že výše zmíněný judikát Nejvyššího soudu není na tento případ aplikovatelný, když exekutorské zástavní právo má především zajišťovací povahu při výkonu exekuce, jež je vedena na žalovanou (viz Svoboda, K., Jícha, L., Krejsta, J., Hozman, D., Úšelová, V., Kocinec, J. a kol. Exekuční řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 733-780). Zápis exekutorského zástavního práva v katastru nemovitostí je v tomto případě pouze deklaratorní a nikoliv konstitutivní (viz výše, Exekuční řád. Komentář. 1. vydání). V případě prodeje bytové jednotky žalobkyni se exekutor již nebude moci uspokojit na předmětné nemovitosti, ale bude nucen zvolit jiný způsob, jak exekuci vykonat, jako např. srážkami ze mzdy a jiných příjmů nebo přikázáním pohledávky, např. z účtu žalované (viz ust. § 59 odst. 1, písm. a) b) zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, dále jen„ EŘ“). Není zde tak důvod pro to, aby byl vypořádací podíl ponižován o částku, na kterou jsou vedena exekuční řízení, když exekutor nebude moci po novém vlastníku (žalobkyni) ničeho domáhat.

20. Jen na okraj soud uvádí, že by ani nebylo možné určit přesnou výši dluhů vymáhaných exekutory, jež by dle představy žalobkyně měla být od vypořádacího podílu odečtena, s ohledem na příslušenství jednotlivých exekucí. Soud pro úplnost kontaktoval soudní znalkyni, zda existuje znalecká metodika k ocenění exekutorských zástavních práv, znalkyně však žádnou takovou metodikou nedisponuje. Naproti tomu však lze ocenit zástavní práva či věcná břemena, o kterých hovoří výše zmíněný judikát, jímž argumentovala žalobkyně na podporu svých tvrzení. Jedná se však o zcela odlišné právní instituty, aplikace naznačené judikatury tak nepřichází do úvahy.

21. Soud tak přiznal podíl žalované na nemovitosti o velikosti ¾ do vlastnictví žalobkyně, a to za cenu ve výši 3 767 660,50 Kč, jež odpovídá ¾ z obvyklé ceny bytové jednotky, která byla znalkyní stanovena na částku 5 023 550 Kč (výrok III.).

22. Žalovaná žádala o přiznání nákladů řízení dle ust. § 150 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Uvedené odůvodnila tím, že se od počátku řízení chtěla s žalobkyní dohodnout a řízení nikterak, na rozdíl od žalobkyně, neprodlužovala. Soud i tak rozhodl v souladu se zásadou iudicii duplicis judikovanou v nálezech Ústavního soudu České republiky (viz např. Nález Ústavního soudu 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22), ve kterém Ústavní soud potvrdil, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému účastníku řízení., když v takto specifickém řízení nelze hovořit o plném úspěchu či neúspěchu ve věci. Plný úspěch je dán pouze v případě, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele (dle ust. § 150 o.s.ř.), tedy nedospěl k tomu, že by chování žalobkyně odůvodnilo přiznání žalované nákladů vynaložených na své právního zastoupení, které by tak odůvodňovaly odchýlení se od zásady iudicii duplicis. A proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

23. Soud výroky V. a VI. zavázal každého z účastníků k uhrazení částky ve výši 86,50 Kč. Soud uhradil znalkyni za vypracovaný znalecký posudek částku 8173 Kč, přičemž částka 8000 Kč byla uhrazena ze složené zálohy a částka 173 Kč byla uhrazena z rozpočtu Obvodního soudu pro Prahu 10. Účastníkům tak zbývá státu dle ust. § 148 o.s.ř. ve spojení s rozhodnutím Ústavního soudu IV. ÚS 404/22 doplatit částku 173 Kč, tedy každý z nich zaplatí na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 částku 86,50 Kč.