18 C 83/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. sídlem adresa o 18 186,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 186,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 712,80 Kč od 23. 7. 2021 a z částky 6 473,50 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 11 454,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 3. 2020 domáhal na žalované zaplacení částky 18 186,30 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování právních služeb (dále jen„ Smlouva“). Žalobce byl právním zástupcem žalované, přičemž na základě Smlouvy měl vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, mimo jiné na přiznané náklady řízení, což dokládají i texty plných mocí k zastupování v jednotlivých řízení. Smlouva byla ze strany žalované vypovězena ke dni 30. 4. 2021. Žalobce zastupoval žalovanou v soudních a exekučních řízení s tím, že v obou případech byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení, tedy protistraně byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení žalované, k rukám žalobce. Přiznané náklady řízení vyúčtoval žalobce žalované fakturou [číslo] za zastupování v řízení u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vedeným pod sp. zn. 305 C 12/2012 ve výši 11 228,80 Kč s DPH, včetně nákladů exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 162 EX 31/19 ve výši 484 Kč s DPH a dále fakturou [číslo] za zastupování v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 117/2018 ve výši 5 989,50 Kč s DPH, včetně nákladů exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 162 EX 169/19 ve výši 484 Kč s DPH. Obě faktury byly vystaveny dne 7. 7. 2021 se splatností 22. 7. 2021, avšak žalovaná ani v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne 6. 8. 2021 nic neuhradila.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Nesporovala uzavření Smlouvy, ani její vypovězení. Uplatňovaný nárok však odmítla s tím, že žalobcem požadované náklady řízení jí doposud nebyly ze strany dlužníků zaplaceny. Žalobce nikdy v minulosti nepožadoval po žalované zaplacení přiznaných nákladů řízení, dokud nebyly ze strany dlužníků uhrazeny. Jeho jednání tak odporuje zavedené praxi smluvních stran. [příjmení] mohl být žalobcův nárok oprávněný, muselo by být ve Smlouvě výslovně uvedeno, že žalobce má na uvedené náklady řízení nárok bez ohledu na to, zda bude, či nebude uhrazena ze strany povinných. Smlouva však takové ujednání neobsahuje, a tak dle výkladu žalované má žalobce na uhrazení přiznaných nákladů řízení nárok až ve chvíli, kdy dojde k jejich tzv. vymožení, tedy připsání dlužné částky na účet žalované. Žalovaná dále namítla zcela zřejmý nepoměr mezi výší přiznaných nákladů k hodnotě věci, její složitosti a vynaloženému úsilí za situace, kdy žalobci platila smluvní odměnu ve výši 200 000 Kč + DPH měsíčně, včetně mimořádné roční odměny ve výši 10% z vyplacené odměny za právní služby za celý kalendářní rok. V souvislosti s vypovězením Smlouvy pak byla žalobci vyplacena mimořádná odměna ve výši 1 000 000 Kč + DPH. Přiznané, žalobcem požadované náklady řízení vnímala žalovaná jako neúčelně vynaložené výdaje, sporovala jejich vynaložení a předmětné ustanovení Smlouvy označila za překvapivé. Dále uvedla, že text plných mocí k zastupování v jednotlivých soudních řízeních odporuje znění Smlouvy a žalobcem uplatňovaný nárok označila za rozporný s dobrými mravy.

3. Účastníci v řízení učinili nesporným, že dne 2. 1. 2005 uzavřeli Smlouvu, na základě které žalobce za úplatu poskytoval žalované právní služby. Dne 30. 4. 2021 došlo k ukončení smluvního vztahu, a to v návaznosti na výpověď ze strany žalované.

4. Soud z důkazů provedených v řízení zjistil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy soud zjistil, že za poskytování právních služeb byla žalovaná povinna platit žalobci měsíční odměnu a příslušné DPH (čl. II odst. 2.1 Smlouvy). V případě splnění rozpočtového zisku žalované žalobci náležela roční odměna za daný účetní rok ve výši 10% z fixní odměny vyplacené za právní služby pro daný kalendářní rok (čl. II odst. 2.2 Smlouvy). Žalobce měl vůči žalované dále právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, zejména soudní a jiné poplatky, přiznané náklady řízení, cestovní výdaje a další (čl. II odst. 2.3 Smlouvy). Žalovaná se rovněž zavázala přenechat žalobci pro výkon jeho funkce k dispozici notebook, mobilní telefon a kartu CCS (čl. 22 odst. 2.3 Smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností písemného vypovězení kteroukoliv ze stran s tříměsíční výpovědní dobou (čl. III. odst. 3.1 Smlouvy).

6. Žalovaná zmocnila žalobce mimo jiné k podání žaloby a vymožení dlužné částky proti [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]. Žalovaná byla přitom seznámena s tím, že žalobci náleží odměna za zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen„ a. t.”), přičemž odměnu byla žalovaná povinna žalobci zaplatit po jejím řádném vyúčtování bez ohledu na to, zda byla přisouzena (plná moc ze dne 13. 6. 2018).

7. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k uhrazení přiložených dlužných faktur [číslo] kterými byly žalobcem vyúčtovány přiznané náklady řízení v souvislosti s právním zastupováním žalované (výzva zástupce žalobce ze dne 6. 8. 2021 včetně podací stvrzenky téhož data České pošty).

8. Žalovaná vyzvala zástupce žalobce k doložení originálu či úředně ověřené kopie plné moci k zastupování žalobce (dopis žalované ze dne 11. 8. 2021).

9. Žalobce vyúčtoval žalované náklady právního zastoupení ve sporu proti [anonymizováno] [právnická osoba] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 117/2018 částku 5 989,50 Kč s DPH a náklady exekučního řízení pod sp. zn. 162 Ex 169/19 ve výši 484 Kč včetně DPH se splatností 22. 7. 2021 (faktura [číslo]).

10. Žalobce vyúčtoval žalované náklady právního zastoupení ve sporu proti [anonymizováno] [právnická osoba] vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 305 C 12/2018 částku 11 228,80 Kč s DPH a náklady exekučního řízení pod sp. zn. 162 Ex 31/19 ve výši 484 Kč včetně DPH se splatností 22. 7. 2021 (faktura [číslo]).

11. Žalovaná odmítla plnit na některé žalobcem vystavené faktury za právní zastoupení s tvrzením, že nároky žalobce nevznikly, neboť přiznané náklady řízení dosud nebyly ze stran dlužníků zaplaceny. Žalobci zároveň přislíbila uhrazení přiznaných nákladů za řízení, ve kterých byla dlužná částka vymožena a připsána na její účet (odpověd žalované ze dne 27. 7. 2021 na přípis žalobce).

12. Žalovaná se v předmětném řízení domáhala na [právnická osoba] [právnická osoba] zaplacení částky 5 752,59 Kč z titulu dlužné úhrady za dodané zboží (žaloba na čl. 1-3). Žalovaná byla v předmětném řízení zastoupena žalobcem s tím, že dne 27. 7. 2018 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byla [právnická osoba] [právnická osoba] uložena povinnost zaplatit žalované nárokovanou částku a náhradu nákladů řízení ve výši 6 989,50 Kč (plná moc zástupce [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na čl. 5; protokol o vyhlášení rozsudku ze dne 27. 7. 2018 na čl. 15). Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, 2 úkonů právní služby po 1 500 Kč, 1 úkonu právní služby v částce 750 Kč, 3 režijních paušálů hotových výdajů po 300 Kč včetně náhrady za DPH v částce 1 039,50 Kč, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 17. 8. 2018 a vykonatelnosti dne 21. 8. 2018 (rozsudek ze dne 27. 7. 2018, č. j. 41 C 117/2018-16, spis Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 41 C 117/2018).

13. Žalobce, v zastoupení žalované, podal dne 24. 4. 2019 návrh na nařízení exekuce na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 7. 2018, č. j. 41 C 117/2018-16, proti [právnická osoba] [právnická osoba] (žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s návrhem na nařízení exekuce na čl. 3-4). Výkonem rozhodnutí byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 5. 2019, exekuční spis 49 EXE 1307/2019 Obvodního soudu pro Prahu 1, vyrozumění o zahájení exekuce sp. zn. 162 Ex 169/2019).

14. Žalovaná se v předmětném řízení domáhala na společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] zaplacení částky 22 389,40 Kč z titulu neuhrazeného dobropisu (žaloba na čl. 1-3). Žalovaná byla v předmětném řízení zastoupena žalobcem s tím, že dne 6. 12. 2018 byl ve věci vyhlášen rozsudek pro zmeškání a společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] byla uložena povinnost zaplatit žalované nárokovanou částku a náhradu nákladů řízení ve výši 12 348,80 Kč (plná moc zástupce [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na čl. 5; protokol o jednání ze dne 6. 12. 2018 na čl. 28). Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 120 Kč, 4 úkonů právní služby po 2 020 Kč, 4 režijních paušálů hotových výdajů po 300 Kč včetně náhrady za DPH v částce 1 948,80 Kč, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 15. 1. 2019 (rozsudek ze dne 6. 12. 2018, č. j. 305 C 12/2018-29, spis Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 305 C 12/2018).

15. Žalobce, v zastoupení žalované, podal dne 31. 1. 2019 návrh na nařízení exekuce na základě rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6. 12. 2018, č. j. 305 C 12/2018-29, proti společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s návrhem na nařízení exekuce na čl. 3-4). Výkonem rozhodnutí byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] (pověření Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 5. 2. 2019, exekuční spis 33 EXE 200/2019 Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, vyrozumění o zahájení exekuce sp. zn. 162 Ex 31/2019).

16. Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský řád soudní (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

17. Žalobce a žalovaná podepsali dne 2. 1. 2005 Smlouvu, na základě které se žalobce zavázal žalovanou zastupovat ve všech úkonech souvisejících s její činností, za což se žalovaná zavázala platit žalobci odměnu. Součástí ustanovení o odměně dané Smlouvy bylo mimo jiné ujednání, dle kterého měl žalobce vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, což zahrnovalo mimo jiné soudy přiznané náklady řízení. Pro zastupování v jednotlivých soudních řízeních byla vyhotovována plná moc, dle které byla žalovaná seznámena s tím, že žalobci náleží odměna za zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času v souladu s a. t. Dle textu plných mocí byla žalovaná povinna zaplatit žalobci odměnu (ve formě nákladů řízení) po jejím řádném vyúčtování bez ohledu na to, zda byla soudy přisouzena. Žalobce zastupoval žalovanou proti [právnická osoba] [právnická osoba] v soudním řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1, pod sp. zn. 41 C 117/2018, ve kterém byla [právnická osoba] [právnická osoba] výrokem II. rozsudku ze dne 27. 7. 2018 uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 989,50 Kč. Žalobce následně v zastoupení žalované podal návrh na nařízení exekuce, exekuční řízení bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 1307/2019 Smlouva byla žalovanou vypovězena ke dni 30. 4. 2021. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované náklady právního zastoupení ve věci [anonymizováno] [právnická osoba] v celkové částce 6 473,50 Kč včetně DPH, sestávající z nákladů řízení před soudem ve výši 5 989,50 Kč a nákladů exekučního řízení v částce 484 Kč. Žalobce dále zastupoval žalovanou proti společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] v soudním řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, pod sp. zn. 305 C 12/2018, ve kterém byla společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] výrokem II. rozsudku ze dne 6. 12. 2018 uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 348,80 Kč. Žalobce následně v zastoupení žalované podal návrh na nařízení exekuce, exekučním řízení bylo vedeno Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 33 EXE 200/2019. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované náklady právního zastoupení ve věci [anonymizováno] [právnická osoba] v celkové částce 11 712,80 Kč včetně DPH, sestávající z nákladů řízení před soudem ve výši 11 228,80 Kč a nákladů exekučního řízení v částce 484 Kč. Žalovaná na uvedené faktury nic nezaplatila, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu.

18. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně.

19. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Smlouva byla uzavřena dne 2. 1. 2005. Dle obsahu se jedná o smlouvu mandátní (viz níže), jde o úplatný vztah mezi podnikateli, přičemž mezi stranami nebylo ujednáno, že by se jejich práva a povinnosti měly řídit ustanoveními o. z. Z těchto důvodů je tak v rámci právního posouzení na věc nutné aplikovat úpravu zákona č. 519/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). <i>21. Dle § 2 odst. 2 obch. zák. Podnikatelem podle tohoto zákona je:</i> <i>a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku,</i> <i>b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,</i> <i>c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,</i> d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

22. Dle § 261 odst. 1 obch. zák. Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

23. Dle § 566 odst. 1 obch. zák. Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

24. Podstatnými částmi (znaky) mandátní smlouvy jsou úplatnost, obchodní povaha záležitosti, kterou se mandatář zavazuje zařídit, a dále to, že mandatář jedná jménem mandanta. Z hlediska subjektů je pojmovým znakem mandátní smlouvy to, že mandant i mandatář jsou podnikateli ve smyslu obch. zák., neboť mandátní smlouva není uvedena mezi tzv. absolutními obchody (viz § 261 obch. zák.). Pokud jde o obchodní povahu záležitosti, kterou se mandatář zavazuje zařídit, může mít z právního hlediska dvojí povahu: především může jít o přímé uskutečňování právních úkonů mandatářem jménem mandanta na základě buď speciálního nebo obecného zmocnění, např. uzavírání určitých smluv, uplatňování reklamačních nároků, zastupování při soudním jednání apod., nebo může spočívat ve faktické činnosti, k níž není zmocnění třeba (např. obstarání určitých informací, zjištění podmínek pro uzavření konkrétních obchodů apod.).

25. Účastnící řízení uzavřeli dne 2. 1. 2005 Smlouvu jako podnikatelé. Žalobce jako osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 2 písm. c) obch. zák.) a žalovaná jako osoba zapsaná v obchodním rejstříku (§ 2 odst. 2 písm. a) obch. zák.). Žalobce se Smlouvou zavázal poskytovat právní služby žalované, zastupovat ji při všech úkonech souvisejících s její činností. Žalovaná byla povinna hradit žalobci sjednanou odměnu ve formě fixní měsíční částky (čl. II. odst. 2.1 Smlouvy), ročního bonusu za splnění určitých podmínek (čl. II odst. 2.2 Smlouvy) a úhrady nákladů a výdajů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastoupením (čl. II odst. 2.

3. Smlouvy). Smlouvu je tak potřeba posoudit jako smlouvu mandátní ve smyslu § 566 a násl. obch. zák.

26. Dle § 568 odst. 3 obch. zák. Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.

27. Dle § 31 odst. 1 obč. zák. Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

28. Z ust. § 568 odst. 3 obch. zák. plyne, že má-li mandatář činit jménem mandanta právní úkony, může tak činit jen na základě plné moci. Její náležitosti přitom upravuje obč. zák. v § 31 a násl. [příjmení] moc může být vystavena jako zvláštní listina, nebo může být začleněna do mandátní smlouvy. Žalovaná čl. I odst. 1.1 Smlouvy udělila žalobci generální plnou moc ke všem právním jednáním za žalovanou s tím, že učinění příslušných právních úkonů bylo podmíněno předchozím souhlasem statutárního orgánu žalované. Generální plná moc tak byla součástí mandátní smlouvy. Pro účely podání žalob a vymožení dlužných částek však byly žalovanou vystavovány zvláštní plné moci, a to pro každý případ zvlášť. K podání žaloby a vymožení dlužné částky proti [anonymizováno] [právnická osoba] byl žalobce zmocněn plnou mocí ze dne 13. 6. 2018. K zastupování ve věci vymožení dlužné částky proti [anonymizováno] [právnická osoba] žalovaná udělila žalobci plnou moc dne 16. 7. 2018. Dle textu příslušné plné moci byla žalovaná seznámena s tím, že žalobci náleží odměna za zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času v souladu s a. t.

29. Dle § 572 obch. zák. Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.

30. Při plnění mandátní smlouvy jedná mandatář na účet mandanta. Proto má vedle nároku na úplatu také nárok na náhradu nákladů, jestliže ze smlouvy nebo z povahy věci nevyplývá, že jsou buď všechny, nebo alespoň některé z nich zahrnuty v odměně. Dle čl. II. odst. 2.3 Smlouvy měl žalobce vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, zejména soudní a jiné poplatky, přiznané náklady řízení, cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, překlady a opisy. Žalovaná se rovněž zavázala přenechat žalobci k dispozici mobilní telefon k výkonu jeho funkce a kartu CCS k úhradě nákladů spojených s provozem vlastního automobilu v souvislosti s obstaráváním záležitostí pro žalovanou. K přístupu do komunikační sítě žalované bylo žalobci přislíbeno poskytnutí odpovídajícího počítačového vybavení (notebook) včetně potřebných licencí.

31. Soud je toho názoru, že ze Smlouvy nevyplývá, že by nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených při plnění závazku žalobce byl zahrnut v odměně, respektive úplatě. Naopak, ze Smlouvy jasně vyplývá, že žalobce má krom úplaty právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s právním zastupováním, mimo jiné na přiznané náklady řízení.

32. Dle § 574 odst. 4 obch. zák. Za činnost řádně uskutečněnou do účinnosti výpovědi má mandatář nárok na úhradu nákladů vynaložených podle § 572 a na přiměřenou část úplaty.

33. Smlouva byla ze strany žalované vypovězena s účinky ke dni 30. 4. 2021, žalobce má tak dle soudu nárok na úhradu nákladů vynaložených do tohoto data.

34. Na základě výše uvedeného právního posouzení dospěl soud k následujícím závěrům.

35. Těžištěm sporu je v posuzované věci výklad ustanovení mandátní smlouvy (čl. II Smlouvy). Dle žalované náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení pouze v případě, že došlo k jejich vymožení. Vzniku žalobcova práva musí předcházet připsání finančních prostředků na účet žalované, žalovaná tedy není povinna hradit žalobci přiznané náklady řízení z vlastních zdrojů. Naopak žalobce dovozuje, že právo na zaplacení soudem přiznaných nákladů řízení mu svědčí bez dalšího, tedy bez ohledu na to, zda byly náklady ze strany dlužníků žalované uhrazeny.

36. Dle názoru soudu je znění čl. II. Smlouvy zcela jednoznačné, když v odst. 2.3 výslovně pojednává o přiznaných nákladech řízení, nikoliv vymožených. V tomto ohledu se tak soud zcela ztotožnil s argumentací žalobce. Žalobce má nárok na mimo jiné na přiznané náklady řízení bez ohledu na to, zda byly či nebyly dlužníkem uhrazeny. Na znění Smlouvy ostatně navazují i plné moci vystavené za účelem vymožení jednotlivých dlužných částek. Prostor pro jiný výklad ve smyslu § 266 obch. zák. soud neshledal, a to i při zohlednění žalovanou odkazované judikatury (25 Cdo 1650/98 a I. ÚS 625/2003).

37. Žalovanou namítaná skutečnost, že žalobce nikdy v minulosti nepožadoval zaplacení přiznaných nákladů řízení, dokud nebyly ze strany dlužníků uhrazeny, nic nemění na oprávněnosti nároku žalobce. Vzhledem k tomu, že Smlouva v současné době již netrvá, žalobce nemá možnost dostat se k datům a ke zjištění, zda soudy přiznané náklady řízení byly, nebo nebyly ze strany dlužníků zaplaceny. V tomto ohledu se tak postavení žalobce zásadně změnilo oproti době, kdy mezi účastníky řízení smluvní vztah trval, neboť za doby jeho trvání měl žalobce dle čl. I. odst. 1.

5. Smlouvy právo nahlížet do účetních, obchodních a dalších dokladů žalované. S ohledem na běh promlčecí doby je pak včasné uplatnění nároku u soudu jediným způsobem, jakým se žalobce svého práva na zaplacení přiznaných nákladů řízení může úspěšně domoci. Tvrzení žalované, že jednání žalovaného neodpovídá zavedené praxi stran, je zcela liché, neboť skončením Smlouvy došlo k podstatné změně ve vztahu k možnosti žalobce získat informace o uhrazení či neuhrazení náhrady nákladů řízení ze strany dlužníků. Je tak evidentní, že žalobce přistoupil k uplatnění nároku v důsledku toho, že nemá reálnou možnost, jak ověřit uhrazení přisouzených nákladů řízení.

38. Soud nesdílí názor žalované, že by obsah ujednání odměny o povinnosti hradit žalobci přiznané náklady řízení byl překvapivý. Dle současné právní úpravy zákon chrání před překvapivým ujednáním v obchodních podmínkách (viz § 1753 o. z.). V obč. zák. výslovná ochrana proti překvapivým ujednáním chyběla. Byla však posuzována například v rámci zkoumání přiměřenosti ujednání spotřebitelských smluv ve smyslu § 56 obč. zák. (srov. NS 23 Cdo 1201/2009). Zařazení práva na zaplacení přiznaných nákladů řízení do ustanovení vztahujícímu se k nároku žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů není překvapivé, neboť žalovaná na základě totožného ustanovení (čl. II. odst. 2.3 Smlouvy) hradila žalobci notebook s licencemi, telefon a CCS kartu. Vše nad rámec fixní odměny. Nelze tak souhlasit s tím, že požadavek na zaplacení přiznaných nákladů řízení nemohla rozumně očekávat. Nadto Smlouva byla uzavřena za účinnosti obch. zák., nikoliv o. z., nejedná o ustanovení obchodních podmínek a zároveň ani o spotřebitelskou smlouvu.

39. Ani rozpor s dobrými mravy, namítaný žalovanou s odkazem na výši sjednané odměny, nebyl ve vztahu k uplatnění žalovaného nároku shledán. Platnost právního jednání z hlediska jeho souladu s dobrými mravy se posuzuje k okamžiku a podle okolností existujících v době, kdy bylo jednání učiněno (srov. 28 Cdo 2660/2007). Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 32 Cdo 2127/2009 vysvětlil, že v obchodněprávních vztazích by měl být argument rozporu s dobrými mravy uplatňován co nejméně; společenský korektiv obchodních závazkových vztahů obsahuje § 265 ObchZ, pojednávající o zásadách poctivého obchodního styku. Ujednání o tom, že žalobci jako advokátovi náleží vedle fixní odměny dále právo na náhradu účelně vynaložených výdajů zahrnující mimo jiné přiznané náklady řízení, nelze označit za rozporné s dobrými mravy, respektive za jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ve smyslu § 265 obch. zák., neboť takové ustanovení v praxi není ničím neobvyklým. To ostatně dokládá i znění § 572 obch. zák., které s právem na úhradu výdajů v souvislosti s plněním závazku mandatáře přímo počítá.

40. Pokud jde o vynaložení nákladů, respektive jejich účelnost, soud odkazuje na provedené dokazování, z nějž zcela jasně vyplynulo, že žalobce úkony právní služby v zastoupení žalované v předmětných řízeních činil. V důsledku jím učiněných úkonů, na základě kterých byla žalovaná ve sporech zcela úspěšná, pak byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení, zahrnující mimo jiné odměnu advokáta. Nelze tak souhlasit s tvrzením žalované o jejich neúčelnosti. Soud se zároveň neztotožnil s tvrzením žalované o nepoměru mezi výší přiznaných nákladů k hodnotě věci, její složitosti a vynaloženému úsilí. Výše odměny za právní úkon je dle příslušné tarifní hodnoty sporu stanovena a. t., což jistě nelze brát k tíži žalobce.

41. Soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce ve výše uvedených řízeních, ve kterých byla žalované pravomocně přiznána náhrada nákladů řízení, žalovanou zastupoval, a to včetně navazujících exekučních řízeních, v rámci nichž rovněž činil úkony právní služby. Žalobci přitom svědčilo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů při zastupování žalované, mimo jiné ve formě přiznaných nákladů řízení, a to bez ohledu na to, zda byly, nebo nebyly ze stran dlužníků žalované uhrazeny. Zároveň bylo prokázáno, že žalobce přiznané náklady vyúčtoval a žalovanou vyzval k jejich uhrazení se splatností do 22. 7. 2021, žalovaná však nezaplatila nic. Žalovaná tedy svůj dluh řádně a včas neuhradila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 454,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 18 186,30 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na ústním jednání dne 8. 2. 2022) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále náhrada za DPH ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč.