21 C 104/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno řešitele příjmení řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí [částka]. Žalobu původně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly [anonymizováno] a [anonymizováno] práce pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] na [anonymizováno]. Po vyčerpání ceny díla žalobkyně provedla v dobré víře na pokyn žalovaného, konkrétně jeho zaměstnankyně Bc. [jméno] [příjmení], další práce spadající pod rámec díla v celkové hodnotě [částka] a na jejich základě vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] na částku [částka], na kterou však žalovaný ničeho neuhradil, byť dostala žalobkyně od Bc. [příjmení] příslib uzavření další písemné smlouvy o dílo či aspoň písemné objednávky. Žalobkyně se z procesní opatrnosti domáhala poloviny částky dlužné za plnění poskytnuté na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, navazující bezprostředně na dříve uzavřenou písemnou smlouvu o dílo, tj. částky [částka].

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalovaný s žalobkyní žádnou ústní smlouvu neuzavřel, písemná smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávacího řízení a byla„ [anonymizováno]“, faktury na práce provedené na základě smlouvy o dílo byly proplaceny. Bez zadávacího řízení či jiného obdobného druhu veřejné soutěže nebyl žalovaný oprávněn vybírat jakékoliv dodavatele na plnění, neboť je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Nadto by taková smlouva musela být zveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Žalobkyně požaduje zaplacení ceny díla za plnění, které nebylo žalovaným objednáno, žalobkyní dodáno, žalovaným převzato a jehož tvrzená cena přesahuje trojnásobně nejvyšší přípustnou cenu díla sjednanou v písemné, žalobkyní vysoutěžené smlouvě o dílo. Případné dodání jakéhokoliv plnění ze strany žalobkyně nemohlo být plněním dodaným v dobré víře.

3. Dne [datum] se ve věci konal [anonymizována tři slova], na kterém byl účastníkům sdělen právní názor soudu. Žalovaný je subjektem, jenž je povinen zveřejňovat soukromoprávní smlouvy v registru smluv dle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákona o registru smluv – dále jen„ z. r. s.“). Podle § 8 odst. 2 z. r. s. smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv. Podle § 6 odst. 1 z. r. s. smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Podle § 7 odst. 1 z. r. s. nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. Žalobkyně tvrdila uzavření ústní smlouvy o dílo, její zápis do registru smluv však netvrdila a soud ve veřejném registru smluv ověřil, že žádná taková smlouva v něm uveřejněna nebyla. V registru je pouze původní písemná smlouva o dílo, takže i kdyby byla ústní smlouva o dílo uzavřena, nenabyla by nikdy účinnosti a po třech měsících by byla zrušena od počátku. Žalobkyně by tedy na žalovanou částku mohla mít nárok jedině z titulu bezdůvodného obohacení, a to při splnění podmínek, o kterých soud žalobkyni poučil u [anonymizována tři slova] (viz protokol na [číslo listu]) a následně přípisem z [datum] (na [číslo listu]).

4. Po tomto poučení žalobkyně upravila svá žalobní tvrzení tak, že se po žalovaném domáhá požadované částky z titulu bezdůvodného obohacení. V doplnění žaloby z [datum] na [číslo listu] uvedla, že podle písemné smlouvy o dílo byla cena díla [částka], avšak již v průběhu provádění sjednaného díla byl předmět díla a cena díla podstatně překročeny, když žalobkyně na pokyn žalovaného udělený prostřednictvím Bc. [jméno] [příjmení] (kontaktní osoby ve věcech technických dle smlouvy o dílo a současně osoby mající v gesci správu [anonymizováno]) poskytovala žalovanému další dílo (výkony a práce) nad rámec sjednané ceny za dílo, a to v období od [datum] do [datum] Tyto práce a výkony žalobkyně blíže specifikovala v uvedeném doplnění žaloby. U jednání konaného dne [datum] jednatel žalobkyně opakovaně zdůraznil, že ve všech záležitostech týkajících se prací a výkonů, jejichž úhrady se domáhá touto žalobou, jednal jen s Bc. [příjmení], tvrdil, že se žalobkyně žádného zadávacího řízení nikdy nezúčastnila, a zástupce žalobkyně uvedl, že ze strany Bc. [příjmení] bylo žalobkyni opakovaně sděleno, že vždy, když dojde k vyčerpání limitu [částka], bude uzavřena smlouva s dalším limitem [částka].

5. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Žalovaný učinil dne [datum] Výzvu k podání nabídky v poptávkovém řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu: Provádění [anonymizováno] a [anonymizováno] prací při [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] na [anonymizováno], s tím, že předpokládaný termín zahájení a ukončení plnění je [datum] až [datum] a předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí [částka] bez DPH. Lhůta pro podávání nabídek byla stanovena do [datum], [údaj o čase] hodin, nabídky měly být podávány elektronicky na e-mail Bc. [příjmení] (prokázáno Výzvou k podání nabídek v poptávkovém řízení ze dne [datum]). 2/ Bc. [jméno] [příjmení] zaslala uvedenou výzvu e-mailem ze dne [datum] spolu se vzorem návrhu smlouvy o dílo na [anonymizováno] e-mailových adres, mimo jiné na adresu [email], přičemž u jednání konaného [datum] jednatel žalobkyně potvrdil, že jde o jeho e-mailovou adresu. Bc. [příjmení] požádala v textu e-mailu adresáty o cenovou nabídku na zakázku v poptávkovém řízení (prokázáno e-mailem Bc. [příjmení] ze dne [datum]). 3/ Dne [datum] v [údaj o čase] hodin jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] odeslal Bc. [příjmení] e-mail s přílohami: návrh smlouvy o dílo.pdf, [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] – [anonymizováno]. Přílohou e-mailu byl návrh předmětné smlouvy o dílo, v němž jednatel žalobkyně rukou doplnil (mimo jiné) jako maximální cenu díla částku [částka] (prokázáno e-mailem jednatele žalobkyně ze dne [datum]). 4/ Žalovaný obdržel v uvedeném poptávkovém řízení [anonymizováno] nabídky, vedle nabídky od žalobkyně také nabídku od [jméno] [příjmení] (cena bez DPH [částka]) a od [anonymizováno] (cena bez DPH [částka]). Hodnotící komise doporučila zadat veřejnou zakázku žalobkyni (prokázáno Zprávou o posouzení a hodnocení v poptávkovém řízení ze dne [datum]). 5/ Dne [datum] (dle paré smlouvy předložené žalovaným a zápisu v registru smluv) podepsali žalobkyně a žalovaný Smlouvu o dílo„ [příjmení] a [anonymizováno] práce při [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] na [anonymizováno]“ (dále též jen„ Smlouva o dílo“,„ smlouva“ či„ [anonymizováno]“), na základě které se žalobkyně zavázala provádět [anonymizováno] a jiné [anonymizováno] práce dle zadání žalovaného v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na [anonymizováno] (dále jen“ dílo”) a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu (čl. [anonymizováno] smlouvy). Ze smlouvy dále plyne: V [anonymizováno] smlouvy bylo deklarováno, že smlouva je uzavřena na základě výsledků poptávkového řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku. Podle [anonymizována dvě slova] smlouvy konkrétní položky, které bude žalovaný odebírat, jsou součástí naceněného položkového rozpočtu (příloha [číslo]), který je nedílnou součástí této smlouvy. Smluvní strany jsou vázány rovněž zadávacími podmínkami zakázky a nabídkou podanou na tuto zakázku. Nedodržení ani překročení předpokládaného rozsahu díla neopravňuje žalobkyni k jakýmkoliv nárokům vůči žalovanému. Podle čl. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] je dílo vymezeno podrobným popisem předmětu plnění a podklady předanými žalovaným ke shora uvedené zakázce (viz Příloha výzvy [číslo] Výkaz výměr), a nabídkou žalobkyně předloženou v poptávkovém řízení na uvedenou zakázku. Podle čl. [anonymizováno] odst. [anonymizována dvě slova] dílo bude prováděno v souladu s podmínkami zadání veřejné zakázky uvedenými ve výzvě a vyplněným výkazem výměr, dále pak přijatou nabídkou žalobkyně, podklady předanými žalovaným a požadovanými výstupy platnými v době podpisu smlouvy. Podle [anonymizována tři slova] s prováděním díla bude započato po nabytí účinnosti smlouvy uveřejněním v registru smluv. Podle [anonymizována tři slova] je smlouva uzavřena na dobu určitou do [datum] od nabytí účinnosti smlouvy uveřejněním v registru smluv nebo do vyčerpání finančního limitu smlouvy, a to podle skutečnosti, která nastane dříve. V [anonymizována tři slova] bylo ujednáno, že je celková částka za provedení díla stanovena jako nejvýše přípustná ve výši max. [částka] bez DPH. V [anonymizována tři slova] bylo zdůrazněno, že celková cena ve vyjádření bez DPH je nejvýše přípustná a nepřekročitelná; je koncipována jako maximální, tzn., že může být i nižší, v závislosti na objemu dodávek skutečně provedených. Celková cena obsahuje všechny náklady potřebné ke splnění [anonymizováno] zakázky. Jednotkové ceny výkazu výměr uvedené v cenové nabídce žalobkyně jsou platné a neměnné po celou dobu platnosti této smlouvy. Uzavřením této smlouvy nevzniká žalobkyni právo na konkrétní stanovený objem dodávek. Dle [anonymizována tři slova] faktury budou ze strany žalobkyně vystavovány dle skutečně provedených dodávek odsouhlasených žalovaným. Dílo bude fakturováno po odstranění případných vad a nedodělků a dle jednotkových cen uvedených v nabídce žalobkyně. Podle [anonymizována tři slova] dílo bude předáváno na základě dílčích plnění v souladu se závazným harmonogramem prací formou předávacího protokolu. Podle [anonymizována tři slova] je žalobkyně povinna písemně oznámit žalovanému (zápisem ve stavebním deníku a dopisem), k jakému datu bude dílo připraveno k přejímacímu řízení, a to minimálně 2 dny před tímto datem. Žalovaný je povinen na základě tohoto oznámení písemně svolat přejímací řízení. Podle [anonymizována tři slova] o průběhu přejímacího řízení bude pořízen protokol o předání a převzetí, podepsaný zástupci obou smluvních stran, který bude obsahovat vedle základních technických údajů zejména zhodnocení kvality provedených prací, soupis případných vad a nedodělků, bude-li s nimi dílo převzato, a dohodu o termínech odstranění vad a nedodělků. Dle [anonymizována tři slova] jsou ve věcech souvisejících s plněním této smlouvy a objednávek za žalovaného oprávněni jednat: ve věcech smluvních ředitel žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a ve věcech technických Bc. [jméno] [příjmení]. Dle [anonymizována tři slova] veškeré změny a doplňky této smlouvy mohou být provedeny pouze formou písemného dodatku, který se po podpisu oběma smluvními stranami stává nedílnou součástí této smlouvy. Podle [anonymizována tři slova] tato smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Účinnost smlouvy nastává uveřejněním v registru smluv. Smlouvu za žalovaného podepsal ředitel žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. (prokázáno předmětnou Smlouvou o dílo ze dne [datum]). 6/ Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] splatnou [datum], na částku [částka] (včetně DPH) s tím, že jde o daňový doklad k zaplacené záloze č. [datum narozenížalobkyně], která byla uhrazena převodním příkazem dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo] knihou zálohových listů, nesporná tvrzení účastníků). 7/ Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] splatnou [datum], na částku [částka] (včetně DPH), jíž vyúčtovala„ dofakturaci prací na zakázce [anonymizována dvě slova] u [anonymizována dvě slova]“ a kterou žalovaný žalobkyni uhradil (prokázáno fakturou [číslo] knihou faktur přijatých žalovaným, nesporná tvrzení účastníků). 8/ Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] splatnou [datum], na částku [částka] (včetně DPH), jíž vyúčtovala„ objednané práce na [anonymizována dvě slova] za období od [datum] do [datum]“, kterou žalovaný neuhradil (prokázáno fakturou [číslo] nesporná tvrzení účastníků). 9/ [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni dopisem ze dne [datum], že předáním díla a uhrazením jeho ceny na základě faktur [číslo] považuje žalovaný smluvní vztah za ukončený, přičemž žádná jiná smlouva nebyla s žalobkyní uzavřena ani nebyla provedena jakákoli objednávka ze strany žalovaného. [anonymizováno] [příjmení] proto žalobkyni vyzval k ukončení vymáhání neoprávněných nároků z faktur [číslo] (prokázáno dopisem ze dne [datum] adresovaným bývalému zástupci žalobkyně [příjmení] [příjmení]).

6. Z dalších ve věci provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení], pana [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení], další fotodokumentací a znaleckým posudkem a návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem Bc. [příjmení], fotodokumentací na flashdisku a originálem podepsaného položkového rozpočtu předloženého u jednání konaného [datum], a to pro nadbytečnost s ohledem na právní názor soudu vyjádřený níže. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

7. Žalovaný dne [datum] učinil Výzvu k podání nabídky v poptávkovém řízení na [anonymizováno] zakázku malého rozsahu: [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] prací při [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] na [anonymizováno], s tím, že předpokládaný termín zahájení a ukončení plnění je [datum] až [datum] a předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí [částka] bez DPH. Lhůta pro podávání nabídek byla stanovena do [datum], [údaj o čase] hodin, nabídky měly být podávány elektronicky na e-mail Bc. [příjmení]. Výzva se dostala do dispoziční sféry žalobkyně již [datum], kdy ji odeslala Bc. [příjmení] na e-mail jednatele žalobkyně. Žalobkyně na výzvu reagovala prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení], který zaslal dne [datum] v [údaj o čase] hodin Bc. [příjmení] e-mail, jehož přílohou byl vyplněný návrh Smlouvy o dílo, do nějž rukou doplnil jako maximální cenu díla částku [částka]. Na základě tohoto návrhu byla žalobkyně vybrána v poptávkovém řízení žalovaného a dne [datum] podepsali žalobkyně a žalovaný Smlouvu o dílo na předmětnou veřejnou zakázku. Ve smlouvě bylo odkázáno na proběhlé poptávkové řízení, jako cena za provedení díla byla ujednána částka [částka] bez DPH dle návrhu žalobkyně. Ve smlouvě bylo opakovaně zdůrazněno, že tato částka je nejvýše přípustná a nepřekročitelná, a pokud dojde k vyčerpání této částky před uplynutím předpokládané doby trvání smlouvy (před [datum]), smlouva je tímto ukončena. Dle [anonymizována dvě slova] smlouvy byli ve věcech souvisejících s plněním této smlouvy a objednávek za žalovaného oprávněni jednat: ve věcech smluvních [anonymizováno] žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a ve věcech [anonymizováno] Bc. [jméno] [příjmení] Smlouvu za žalovaného podepsal [anonymizováno] žalovaného dr. [příjmení]. Žalobkyně poté prováděla pro žalovaného [anonymizována dvě slova] v areálu [anonymizována dvě slova]. Finanční limit smlouvy byl v podstatě vyčerpán uhrazením faktur [číslo] žalovaným ([částka] + [částka] = [částka]; přitom částka [částka] sjednaná ve smlouvě činí s 21% DPH [částka], tj. rozdíl je zanedbatelných [částka]). Žalobkyně následně vystavila žalovanému dne [datum] další fakturu [číslo] splatnou [datum], na částku [částka] (včetně DPH), tuto však žalovaný neuhradil s odůvodněním, že si žádné další práce u žalobkyně neobjednal. Žalobkyně a žalovaný vedle Smlouvy o dílo z [datum] neuzavřeli žádnou další písemnou smlouvu s obdobným předmětem na další zahradnické a pomocné práce. <b>8. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:</b> 9. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

13. Podle § 3001 odst. 2 o. z. získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

14. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

15. Podle § 166 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku (odst. 1). Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo (odst. 2).

16. Podle § 421 odst. 2 o. z. má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

17. Podle § 431 o. z. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

18. Podle § 440 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (odst. 1). Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (odst. 2).

19. Podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „z. z. v. z.“), je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky: a) na dodávky nebo na služby částce [částka], nebo b) na stavební práce částce [částka].

20. Podle § 31 z. z. v. z. zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

21. Podle § 6 z. z. v. z. zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti (odst. 1). Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace (odst. 2). Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v : a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo [anonymizováno] konfederaci (dále jen "členský stát"), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce (odst. 3). Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit (odst. 4).

22. Žalobkyně coby zhotovitelka a žalovaný coby objednatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo provedení [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze strany žalobkyně, za které se žalovaný zavázal uhradit nejvyšší možnou přípustnou cenu [částka] + DPH. Doba trvání smlouvy byla sjednána do [datum], resp. do vyčerpání ceny díly, podle toho, která ze skutečností nastane dříve. Tato smlouva byla uzavřena poté, co žalobkyně uspěla v poptávkovém řízení žalovaného, které žalovaný pořádal, aby dostál své povinnosti dodržovat zásady § 6 z. z. v. z., neboť předmětem smlouvy bylo veřejná zakázka malého rozsahu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tvrzení žalobkyně, že se žádného poptávkového řízení nezúčastnila, bylo vyvráceno shora provedeným dokazováním (viz závěr o skutkovém stavu věci a pododst. 1/ až 4/ skutkových zjištění výše). K vyčerpání ceny díla došlo pracemi vyúčtovanými fakturami [číslo] jejichž uhrazením došlo k ukončení smlouvy o dílo.

23. Žalobkyně tvrdila, že poskytla žalovanému na jeho žádost další [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] nezahrnuté ve smlouvě o dílo v celkové hodnotě [částka] (včetně DPH), a to v období od [datum] do [datum], přičemž k uzavření další smlouvy o dílo nedošlo (uzavření písemné smlouvy nebylo ze strany žalobkyně vůbec tvrzeno, od tvrzení, že došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo, žalobkyně po poučení soudem upustila; pokud by na nich setrvala, soud by uzavřel, že k uzavření účinné ústní smlouvy nemohlo nikdy dojít z důvodů popsaných v odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku výše). Jelikož nedošlo k uzavření dalšího smluvního vztahu, nárok žalobkyně je třeba posuzovat podle § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení.

24. V projednávané věci plyne ze samotných tvrzení žalobkyně, že tvrzené„ [anonymizováno]“ měla provést v rámci své podnikatelské činnosti za účelem dosažení úplaty – zisku a nikoliv nezištně k užitku žalovaného. V řízení současně nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni o provedení dalších prací nad rámec písemné smlouvy o dílo z [datum] žádal, ani to, že by jí dal souhlas s jejich prováděním. Žalobkyně sama tvrdila, že v této věci jednala toliko s Bc. [jméno] [příjmení], zaměstnankyní žalovaného. Jmenovaná měla po žalobkyni požadovat provedení řady dalších prací nad rámec písemné smlouvy o dílo a slibovat žalobkyni jejich uhrazení.

25. Předně je s podivem, že měla žalobkyně takové práce provést bez uzavření odpovídající písemné smlouvy, když tvrdí, že hodnota takto neformálně poskytnutých plnění měla dosáhnout bezmála [anonymizováno] ceny díla v písemné smlouvě o dílo, konkrétně více než [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Takové jednání svědčí o lehkomyslnosti a nedbalosti na straně žalobkyně. Žalobkyni nic nebránilo přestat poskytovat žalovanému tvrzená plnění, jakmile zjistila, že došlo k překročení [anonymizováno] rozpočtu (což si měla řádně hlídat). Ostatně při jednání konaném [datum] žalobkyně sama tvrdila, že ze strany Bc. [příjmení] jí bylo opakovaně sděleno, že vždy, když dojde k vyčerpání limitu [částka], bude uzavřena smlouva s dalším limitem [částka], k čemuž však nedošlo. [jméno] [příjmení] přitom nebyla oprávněna za žalovaného jednat ve věcech smluvních, a tudíž ani zavazovat žalovaného„ objednáváním“ mimosmluvních plnění (prací [anonymizováno] rozsahu oproti řádně vysoutěženému předmětu písemné smlouvy o dílo). Obecně platí, že právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, přičemž rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti (§ 166 o. z.). Současně platí, že překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu (§ 431 o. z.). Žalovaný je přitom zapsán jako podnikatel v živnostenském rejstříku (§ 421 odst. 2 o. z.). Žalobkyně tvrdila, že měla za to, že Bc. [příjmení] je osobou oprávněnou za žalovaného právně jednat, neboť byla osobou mající v gesci [anonymizována dvě slova]. Takové pracovní zařazení sice obecně může vzbuzovat ve veřejnosti dojem, že Bc. [příjmení] je oprávněna ve věcech týkajících se [anonymizována dvě slova] právně jednat za žalovaného, žalobkyně však podepsala smlouvu o dílo, ve které bylo výslovně uvedeno ([anonymizována dvě slova] smlouvy), že ve věcech smluvních je oprávněn za žalovaného jednat [anonymizováno] žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], přičemž Bc. [příjmení] je oprávněna jednat za žalovaného toliko ve věcech technických. Smlouvu samotnou podepsal za žalovaného jeho ředitel dr. [příjmení]. Tato informace byla obsažena již v návrhu smlouvy o dílo doručeném žalobkyni dne [datum], tj. předtím, než měla žalobkyně žalovanému začít poskytovat plnění a rozhodně předtím, než došlo k vyčerpání limitu písemné smlouvy o dílo.

26. Pokud tedy došlo k tvrzenému jednání Bc. [příjmení], šlo o překročení jejího zástupčího oprávnění, o kterém žalobkyně mohla a měla vědět. Žalovaného takové jednání nemůže zavazovat, a to ani v režimu bezdůvodného obohacení. Bc. [příjmení] by mohla být z takových jednání zavázána toliko sama ve smyslu § 440 odst. 2 o. z., resp. by mohla odpovídat žalobkyni za případnou škodu.

27. Na projednávanou věc za této situace dopadá § 3001 odst. 2 o. z., podle kterého získal-li obohacený předmět obohacení bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům. Bc. [příjmení] nebyla osobou oprávněnou dát za žalovaného svolení k jeho obohacení, ostatně lze těžko uvažovat o platném svolení či souhlasu žalovaného, kdyby takové svolení vedlo k obcházení zákona, resp. k jednání v jeho rozporu. Taková situace přitom nastala v projednávané věci.

28. Uzavření smlouvy na [anonymizována dvě slova] je dle § 2 a § 14 odst. 2, resp. odst. 3 písm. a) z. z. v. z. veřejnou zakázkou podléhající režimu zákona o veřejných zakázkách. Žalobkyně měla dle svých vlastních tvrzení provést předmětné práce mimo tento režim, ačkoliv jí jako podnikatelce, která již obdobné práce pro žalovaného prováděla (na základě písemné smlouvy o dílo), muselo být známo, že mu podléhají (zúčastnila se poptávkového řízení, na které bylo odkazováno i v textu písemné smlouvy o dílo; nadto případná neznalost zákona profesionálního podnikatele neomlouvá). Z uvedeného plyne, že pokud žalobkyně provedla jí tvrzené„ vícepráce“, činila tak vědomě s očekáváním jejich úhrady žalovaným mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek. Svým faktickým jednáním tak obešla předepsaný režim uvedeného zákona, jakož i zákona o registru smluv. Povinnost uzavřít písemnou smlouvu platí v rámci principu transparentnosti podle § 6 z. z. v. r. i pro zakázky malého rozsahu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedená přísnější pravidla pro formu právních jednání v podobě písemné smlouvy a zveřejnění zaručují možnost následné kontroly dodržení podmínek zákona a nakládání s veřejnými prostředky, jakož i určení jasného rámce práv a povinností smluvních stran. Pokud by soud žalobkyni přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení (resp. jeho náhrady ve výši obvyklé ceny víceprací), stvrdil by tím jednání obcházející ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o registru smluv a došlo by tím k netransparentnímu vynaložení veřejných prostředků. Uvedené okolnosti vylučují, aby neposkytnutí náhrady žalobkyni v intencích citovaného § 3001 odst. 2 o. z. bylo shledáno zjevně rozporným s dobrými mravy (srov. obdobné závěry [název soudu] v rozsudku sp. zn. [spisová značka]).

29. Tím, zda došlo k tvrzeným žádostem a příslibům ze strany Bc. [příjmení] a jaké práce nad rámec písemné smlouvy o dílo na jejich základě žalobkyně skutečně provedla, se soud z důvodu hospodárnosti řízení dále nezabýval a nevedl ohledně těchto tvrzení další dokazování, neboť by to nemohlo na výsledku řízení ničeho změnit. Již samotná tvrzení žalobkyně o okolnostech provedení„ [anonymizováno]“ vedou k závěru, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován (z důvodů popsaných výše). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal zcela úspěšnému žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 9 úkonů dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (odpor z [datum], vyjádření ve věci samé z [datum], vyjádření ve věci samé z [datum], příprava na jiný soudní rok konaný [datum], účast u jiného soudního roku konaného [datum], vyjádření ve věci samé z [datum], příprava na jednání konané [datum], účast u jednání konaného [datum] trvajícího déle než [anonymizováno] hodiny, tj. za 2 úkony), po [částka] v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem [částka].

31. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.