21 C 11/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od datum do datum vyplývající z pojistné smlouvy číslo (dále jen„ smlouva“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne datum došlo k převodu pojistného kmene z právnická osoba IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na žalobkyni, která tímto vstoupila do všech práv a povinností předávající pojišťovny, jež byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne datum prostřednictvím internetu návrh na uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání anonymizována dvě slova rok (dále jen„ pojistné podmínky“). Počátek pojištění byl v návrhu stanoven na den datum s trváním na dobu neurčitou. Žalovaný měl platit pojistné ve výši částka splatné čtvrtletně vždy k 14. dni 3., 6., 9. a 12 měsíce roku. Roční pojistné činilo částka. Ke vzniku pojištění mělo dojít připsáním první splátky pojistného na účet právní předchůdkyně žalobkyně do datum. Žalovaný dne datum převedl na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku částka. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne datum, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné nejpozději do datum, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala zánik pojištění ke dni datum. Dlužná částka je tvořena pojistným za období od datum do datum ve výši částka a poměrnou částí pojistného za období od datum do datum ve výši částka (částka / 90 dní = částka pojistného za 1 den; částka x 37 dní pojištění = částka), tj. celkem částka a částky částka jakožto nákladů za upomínání po zániku pojištění. Upomínka byla žalovanému doručena spolu s předžalobní výzvou a její výše vyplývá z čl. I Sazebníku administrativních poplatků právnická osoba platného od datum (dále jen„ sazebník“). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku, která se dostala do sféry jeho dispozice. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2811 o. z.

6. V projednávané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne datum smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání na dobu neurčitou. Návrh smlouvy byl žalovanému zaslán prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků, přičemž smlouva byla uzavřena (nabídka přijata) konkludentně, v souladu s čl. 3 pojistných podmínek zaplacením první splátky pojistného dne datum. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne datum, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, a to ani přes upomínku právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 2804 o. z. Upomínka byla žalovanému odeslána dne datum a následně došla do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne datum. Dlužné pojistné sestává z částky částka za období od datum do datum a z částky částka za období od datum do datum, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy.

7. Soud na základě shora uvedených důvodů rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek pojistného podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti každé splátky do zaplacení. Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení souhrnně ode dne datum, tj. ode dne následujícího po zániku pojistného smlouvy, a jejím návrhem je soud vázán.

8. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši částka soud žalobkyni nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 64 % nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (celkem tedy částka + částka + částka + částka). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 82 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný co do 18 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 64 % nákladů řízení, jež činí částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

10. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).