21 C 125/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka z částky částka od datum do datum, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka z částky částka od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od datum do datum vyplývající z pojistné smlouvy číslo.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala dne datum s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti na adrese adresa, a to na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly též všeobecné pojistné podmínky (dále jen„ VOP“), zvláštní pojistné podmínky a dodatkové pojistné podmínky. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit roční pojistné ve výši částka splatné vždy k 20. 6. příslušného kalendářního roku. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne datum, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaná dlužné pojistné nejpozději do datum, pojištění zanikne. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně tedy evidovala zánik pojištění ode dne datum. Žalovaná neuhradila dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného na pojistné období od datum do datum ve výši částka, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice. Žalobkyně po žalované dále požaduje úhradu poplatků v celkové výši částka, a to za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojistného a za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2811 o. z.

7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitelka s žalovanou coby pojistníkem dne datum pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti žalované na adrese adresa. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni roční pojistné v souladu s § 2782 a násl. o. z. a čl. 10 VOP. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne datum, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 2783 odst. 2 o. z.) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, a to ani přes upomínku žalobkyně ve smyslu § 2804 o. z., proto pojištění ze zákona zaniklo dne datum. Dlužné pojistné sestává z částky částka za období od datum do datum. Soud proto na základě uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného, tj. od datum (soud však počátek i konec prodlení stanovil ve výroku tak, jak navrhla žalobkyně, neboť nemohl její návrh překročit v neprospěch žalované).

9. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši částka spolu s odpovídajícím příslušenstvím soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do datum, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 12,54 % nákladů řízení ve výši částka Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (celkem tedy částka + částka + částka + částka). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 56,27 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 43,73 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 12,54 % nákladů řízení, jež činí částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto právní zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).