21 C 137/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 568 834,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 568 834,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 476 860,72 Kč od 20. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 473,64 Kč od 20. 11. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 3 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 75 413,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 568 834,36 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), realizovala pro žalovanou dne 23. 7. 2015 dodávku spočívající v [anonymizována dvě slova] ve vzorových pokojích hotelu [anonymizována dvě slova] dílo řádně dokončila a dne 1. 2. 2018 vystavila fakturu [číslo] znějící na 711 860,72 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto částku ve lhůtě splatnosti neuhradila, žalobkyně dne [datum] podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Proti návrhu podala žalovaná odpor a řízení bylo následně vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto řízení žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 21. 1. 2020 dohodu o narovnání, v důsledku čehož žalobkyně vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Dohodou o narovnání strany sjednaly, že žalovaná zaplatí žalobkyni dluh ve výši 711 860,72 Kč formou splátkového kalendáře. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela (uhradila toliko 100 000 Kč při podpisu smlouvy a dále splátky za měsíce únor, březen a duben 2020), a to ani přes zaslané upomínky ze dne 3. 9. 2020 a 3. 11. 2020. Žalobkyně proto požaduje zbývající jistinu ve výši 476 860,72 Kč s úrokem z prodlení, částku 85 473,64 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 18. 9. 2018 do 17. 1. 2020 s úrokem z prodlení, částku 6 500 Kč představující smluvní pokutu a třikrát 1 200 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávek.

2. Žalovaná v odporu ze dne [datum] proti elektronickému platebnímu rozkazu připustila, že s žalobkyní uzavřela dohodu o narovnání, ovšem ta se týkala výhradně jejich budoucích právních vztahů. Žalovaná předpokládala, že realizuje celou výstavbu a následně získá finanční prostředky od investora. Výstavba však byla přerušena v souvislosti s pandemií covidu-19. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznává a je přesvědčena, že placení v souladu se zněním dohody o narovnání bylo pouze její dobrou vůlí, nikoliv povinností. Žalobkyně rovněž neprokázala, že je právní nástupkyní [anonymizováno].

3. V replice ze dne 26. 5. 2021 žalobkyně dodala, že dohoda o narovnání řešila předcházející nevyřešené obchodní spory a jejím uzavřením došlo k nahrazení dosavadního závazku závazkem novým. Žalovaná rovněž svůj dluh v čl. III dohody výslovně uznala. Plnění žalované tedy nebylo její dobrou vůlí, ale plněním z právního důvodu plynoucího z dohody o narovnání.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno: 1/ Na žalobkyni jako na nástupnickou společnost přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikajících společností [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], [IČO] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo]). 2/ Žalovaná si u [anonymizováno] objednala dne 23. 7. 2015 elektroinstalační práce, za jejichž provedení [anonymizováno] vystavila dne 1. 2. 2018 fakturu znějící na 711 860,72 Kč, kterou doručila žalované (prokázáno objednávkou ze dne 23. 7. 2015, fakturou [číslo] ze dne 1. 2. 2018, doručenkou datové zprávy ze dne 18. 7. 2018). 3/ Dne 18. 6. 2019 podala žalobkyně k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala zaplacení výše uvedené pohledávky, řízení bylo následně vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dne 30. 1. 2020 bylo zastaveno pro zpětvzetí (prokázáno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu s běžným [číslo] včetně potvrzení o přijetí od [email], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], soudu je uvedená skutečnost nadto známa z jeho úřední činnosti). 4/ Žalobkyně s žalovanou podepsaly dne 21. 1. 2020„ Dohodu o narovnání“ (dále jen„ dohoda“). V čl. I. dohody popsaly strany podrobně podstatu svého sporu, učinily nesporným, co se mezi nimi odehrálo, specifikovaly smlouvu o dílo, předmět díla, jaké komplikace nastaly, jakož i to, že žalobkyně je právním nástupcem [anonymizováno]. V bodu 5. tohoto článku mimo jiné souhlasně prohlásily, že závazek ze smlouvy o dílo byl ze strany žalobkyně splněn řádně a včas a naopak závazek žalované zaplatit řádně a včas cenu díla nebyl splněn. V čl. II dohody strany uvedly, že narovnávají sporná práva a povinnosti vyplývající ze skutečností uvedených v čl. I dohody tak, že je nahrazují níže uvedenými právy a povinnostmi, a sice (mimo jiné): - žalovaná se podpisem dohody zavazuje zaplatit žalobkyni dluh (jistinu 1) ve výši 711 860,72 Kč odpovídající neuhrazené částce z faktury, a to ve splátkách, kdy první splátka ve výši 100 000 Kč byla splatná při podpisu smlouvy, další splátky ve výši 45 000 Kč vždy k 10. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k podpisu dohody; - žalovaná se podpisem dohody zavazuje zaplatit žalobkyni podmíněný dluh (jistinu 2) ve výši 85 473,64 Kč odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 711 860,72 Kč za období od 18. 9. 2018 do 17. 1. 2020 ve výši 9 % ročně, který se stává splatným, pokud žalovaná nebude splácet dle sjednaného splátkového kalendáře jistinu 1 ani na základě dodatečné výzvy k plnění; - žalovaná se podpisem dohody zavazuje souhlasit se zpětvzetím žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] a zároveň se výslovně vzdává práva na náhradu nákladů řízení; - žalobkyně se podpisem dohody zavazuje vzít zpět žalobu ve věci sp. zn. [spisová značka] v celém rozsahu a vzdát se náhrady nákladů řízení; - žalobkyně se podpisem dohody zavazuje vystavit žalované dobropis k předmětné faktuře ve výši 161 860,72 Kč do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bude ze strany žalované splněn řádně a včas splátkový kalendář ve výši prvních deseti splátek, tj. 450 000 Kč, a současně pokud žalovaná poskytne součinnost ohledně zpětvzetí žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka]; - celý zbývající dluh se stává splatným a žalovaná ztrácí výhodu splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení s některou ze splátek a nezjedná nápravu ani po dodatečné výzvě k plnění od žalobkyně. Dle čl. III dohody žalovaná jejím podpisem prohlašuje, že svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající ze skutečností v čl. II dohody uznává co do důvodu i výše. V čl. IV dohody si strany sjednaly zajištění – smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý byť jen započatý den prodlení žalované s uhrazením dílčí měsíční splátky pro případ, že žalovaná splátku neuhradí ani v dodatečné lhůtě stanovené ve výzvě před zesplatněním dluhu, přičemž tato smluvní pokuta je splatná do 5 kalendářních dnů ode dne obdržení vyúčtování této smluvní pokuty od žalobkyně (prokázáno dohodou o narovnání ze dne 21. 1. 2020). 5/ Žalovaná uhradila žalobkyni dne 9. 1. 2020 částku 100 000 Kč, dne 7. 2. 2020 částku 45 000 Kč, dne 9. 3. 2020 částku 45 000 Kč a dne 8. 4. 2020 částku 45 000 Kč (výpisy z účtu žalobkyně). 6/ Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek za měsíce květen až říjen 2020 v celkové výši 270 000 Kč do 10 dnů od doručení výzvy a k pokračování ve splácení dle splátkového kalendáře, jinak dojde k zesplatnění obou jistin. Tato výzva byla žalované doručena dne 9. 11. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě splátek v dodatečné lhůtě a k plnění ze dne 3. 11. 2020 s dodejkou). 7/ Dopisem ze dne 2. 12. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné jistiny 476 860,72 Kč spolu s podmíněným dluhem 85 473,64 Kč a rovněž se smluvní pokutou ve výši 6 500 Kč, kterou vypočetla jako násobek 13 dnů prodlení (od 20. 11. 2020 do 2. 12. 2020) a částky 500 Kč. Tato výzva se dostala do sféry dispozice žalované, ta si ji však v úložní době nevyzvedla, pročež byla dne 4. 1. 2021 vrácena odesílateli (prokázáno výzvou k úhradě pohledávky spojenou s vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 2. 12. 2020 s dodejkou).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu (odst. 1). Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (odst. 2).

8. Podle § 1904 o. z. platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.

9. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

13. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o narovnání ve smyslu § 1903 a násl. o. z., kterou si své sporné závazky vymezené v čl. I dohody nahradily závazky novými vymezenými v čl. II dohody. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 711 860,72 Kč ve splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře, což však neučinila. Žalobkyně ji proto v souladu s dohodou vyzvala k dodatečnému splnění povinností z dohody ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy, k čemuž došlo dne 9. 11. 2020. Žalovaná tak však neučinila, pročež došlo k zesplatnění celého zbývajícího dluhu na jistině 1) a vzniku povinnosti zaplatit podmíněný dluh (jistinu 2) 85 473,64 Kč (žalované nebyl vystaven dobropis k faktuře z důvodu nedodržení splátkového kalendáře dle čl. II odst. 3 písm. b) bodu i. dohody, došlo tedy ke splnění sjednané podmínky pro vznik a splatnost dluhu). Ke dni rozhodování soudu dlužná jistina 1) dosahuje 476 860,72 Kč, neboť žalobkyně uvedla a prostřednictvím výpisů ze svého bankovního účtu prokázala, že žalovaná uhradila toliko částku 235 000 Kč O této skutečnosti soud nemá důvodu pochybovat, a to tím sepíše, že žalovaná se k otázce rozsahu splácení nikterak nevyjádřila a netvrdila, že uhradila více.

14. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením dluhu, žalobkyni vzniklo právo i na úhradu částky 6 500 Kč představující smluvní pokutu dle čl. IV. dohody, kterou žalobkyně požaduje pouze za období od uplynutí dodatečné lhůty k plnění, tj. od 20. 11. 2020, do 2. 12. 2020 Smluvní pokuta byla žalované vyúčtována dopisem ze dne 2. 12. 2020, jenž se dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) dostal do sféry dispozice žalované nejpozději dne 7. 12. 2020 Smluvní pokuta se tedy stala dle smluvních ujednání splatnou 14. 12. 2020.

15. Povinnosti žalované zaplatit uvedené částky plynou přímo z dohody o narovnání, která je samostatným právním důvodem jejich vzniku. Dohodou o narovnání podepsanou oběma stranami totiž došlo k nahrazení všech sporných práv a povinností z předchozích vztahů účastníků popsaných v čl. I dohody novými závazky vymezenými v čl. II dohody. Žalovaná se tedy nemůže původních závazků dovolávat, neboť ty dohodou zanikly a platí již jen práva a povinnosti vymezené v dohodě o narovnání. Z textu dohody plyne, že řeší proběhlé spory mezi účastníky, nikoli jejich budoucí vztahy. Námitky žalované ohledně nenaplněné budoucí obchodní spolupráce jsou tak pro posouzení projednávané věci zcela nerozhodné, na platnost dohody nemají žádný vliv. Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že by dodatečně vyšlo najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla. To plyne ze samotné podstaty narovnání - narovnávají se jím sporná práva a povinnosti. Nadto žalovaná své nové závazky v čl. III dohody uznala co do důvodu i výše ve smyslu § 2053 o. z.

16. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úroky z prodlení z obou jistin, které požaduje od 20. 11. 2020 (od uplynutí desetidenní dodatečné lhůty ke splnění dluhu, kterou žalované poskytla ve výzvě ze dne 3. 11. 2020 doručené dne 9. 11. 2020, jejímž marným uplynutím došlo k zesplatnění jistiny 1 i 2), jejich výše pak vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. A konečně, žalobkyně má právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč za každou ze tří pohledávek (jistina 1, jistina 2, smluvní pokuta), jejíž výše je paušálně stanovena v § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 75 413,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22 754 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 568 834,36 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika k odporu žalované) včetně čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 43 520 Kč ve výši 9 139,20 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

19. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.