21 C 144/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 62 796,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 796,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 389,51 Kč, s úrokem 14,75 % ročně z částky 59 999,25 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 680,65 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 796,13 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 %., a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 551,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá uložení povinnosti žalované straně zaplatit jí 62 796,13 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně a žalovaná strana uzavřely dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru („smlouva“). Sjednaný úvěrový rámec činil 60 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala splácet úvěr řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost byla sjednána na 20. den v měsíci. Žalovaní strana načerpala částku 82 585,60 Kč a uhradila 32 680,79 Kč. ke dni datum. Žalobce eviduje pohledávku v celkové výši 62 796,13 Kč.

2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované strany. Obě strany byly k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná strana se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. Soud provedl dokazování a učinil ve věci tento závěr o skutkovém stavu. 4.

1. Žalobkyně a žalovaná strana podepsaly dne datum smlouvu označenou jako šikovný účet – revolvingový úvěr č. hodnota. Ve smlouvě byl sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 614 Kč. Výše minimální měsíční splátky byla sjednána ve výši 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč). RPSN se pohybovalo na intervalu od 29,7 % do 34,9 %. Rovněž bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou za pojištění ve výši 8,9 %. Součástí smlouvy byly též Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba. – Anonymizováno platné od datum. 4.

2. Z výpisu čerpání a splátek úhrad soud zjistil, že žalovaná strana uhradila na poskytnutý úvěr částku ve výši 32 680,79 Kč. A čerpala částku 82 585,60 Kč (jistinu ve výši 55 814,68 Kč a CoC jistinu ve výši 26 770,92 Kč). 4.

3. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaná strana měla existující 1 splátkovou operaci, 5 odmítnutých a 2 ukončené; dále měla 2 odmítnuté nesplátkové operace a jednu odmítnutou kreditní kartu. 4.

4. Žalované straně byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne datum. Žalovaná strana byla vyzvána, aby uhradila dlužnou částku ve výši 68 446,15 Kč do 14 dní. Žalobkyně zaslala žalované straně uvedenou výzvu dne datum, jak se podává z podacího archu obsahujícího mj. zásilku Anonymizováno. 4.

5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne datum soud zjistil, že před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně ověření bonity žalované strany pro úvěr č. hodnota, schválený datum, ve výši 60 000 Kč (bezdětný, svobodný, zaměstnanec s příjmem 33 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 13 000 Kč; dále byla žalovaná strana lustrovaná v příslušných registrech). Žalobkyně k posouzení úvěruschopností klientů vypracovala metodiku – výklad. Žalobkyně zároveň měla k dispozici výplatní pásky žalované strany (potvrzující výši příjmu 33 000 Kč). 4.

6. Žalobkyně zastoupená svým zástupcem zaslala žalované straně předžalobní výzvu k plnění dne datum. V ní byla žalovaná strana vyzvána, aby uhradila aktuální dlužnou částku ve výši 69 227,77 Kč do datum. Výzva byla odeslána dne datum, jak se podává z podacího archu obsahujícího mj. zásilku Anonymizováno.

5. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění („ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

10. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).

11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Žalobkyně a žalovaná strana uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná strana vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.

13. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. A dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované strany. Žalobkyně vyšla z příjmů, které byly doloženy výplatními páskami (tvrzený příjem domácnosti nebyl zohledněn). Je pravdou, že žalobkyně se podrobněji nezabývala výdajovou stránkou. Zde je však třeba uvést, že žalobkyně zohlednila životní minimum a dále osobní poměry žalované strany, tj. že je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost. Za této situace by požadavek na to, aby žalobkyně požadovala po žalované straně doložení dalších výdajů, byl nepřiměřeně přísný. Současně byla žalovaná strana lustrována v příslušných registrech (platební morálka byla hodnocena jako vysoká). Podpůrně lze uvést, že žalovaná strana až do dubna 2024 plnila své smluvní povinnosti a úvěr řádně splácela.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou stranou tedy byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s prvky pojistné smlouvy (§ 2758 a násl. o. z.). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované straně úvěr ve výši 82 585,60 Kč a žalovaná strana uhradila 32 680,79 Kč. Žalovaná strana splátky nehradila řádně a včas, a proto byl úvěr zesplatněn a žalovaná strana vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 59 999.25 Kč; poplatků za pojištění ve výši 1 196,88 Kč; nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč; smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč. Dále má žalobkyně nárok na úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby, obchodní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.; výše úroku vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 551,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) ve znění do datum, neboť do této doby byly úkony učiněny, z tarifní hodnoty ve výši 62 796,13 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba) a z částky 1 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 950 Kč ve výši 2 089,50 Kč.

17. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby na č. l. 13 ze dne datum. Žalobkyně jím reagovala na výzvu soudu, ať doplní rozhodná skutková tvrzení a doloží listinné důkazy potřebné k tomu, aby jí žalovaný nárok mohl být přiznán; nic jí nebránilo vše potřebné zahrnout již do samotné žaloby. Skutečnost, že některá potřebná skutková tvrzení v žalobním návrhu byla neurčitá, absentující či nedoložená, pročež je musela žalobkyně doplňovat na výzvu soudu, nemůže jít k tíži žalované strany. Taková písemná podání není žalovaná strana povinna žalobkyni uhradit jako náklad řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.