21 C 144/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 62 796,13 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 62 796,13 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 389,51 Kč,s úrokem 14,75 % ročně z částky 59 999,25 Kč od , datum, do zaplacení,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 680,65 Kč od , datum, do , datum, ,se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 796,13 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %.,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 551,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá uložení povinnosti žalované straně zaplatit jí 62 796,13 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně a žalovaná strana uzavřely dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru („smlouva“). Sjednaný úvěrový rámec činil 60 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala splácet úvěr řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost byla sjednána na 20. den v měsíci. Žalovaní strana načerpala částku 82 585,60 Kč a uhradila 32 680,79 Kč. ke dni , datum, . Žalobce eviduje pohledávku v celkové výši 62 796,13 Kč.

2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované strany. Obě strany byly k prvnímu jednání konanému dne , datum, řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná strana se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. Soud provedl dokazování a učinil ve věci tento závěr o skutkovém stavu.4.

1. Žalobkyně a žalovaná strana podepsaly dne , datum, smlouvu označenou jako šikovný účet – revolvingový úvěr č. , hodnota, . Ve smlouvě byl sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 614 Kč. Výše minimální měsíční splátky byla sjednána ve výši 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč). RPSN se pohybovalo na intervalu od 29,7 % do 34,9 %. Rovněž bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou za pojištění ve výši 8,9 %. Součástí smlouvy byly též Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, . – , Anonymizováno, platné od , datum, .4.

2. Z výpisu čerpání a splátek úhrad soud zjistil, že žalovaná strana uhradila na poskytnutý úvěr částku ve výši 32 680,79 Kč. A čerpala částku 82 585,60 Kč (jistinu ve výši 55 814,68 Kč a CoC jistinu ve výši 26 770,92 Kč).4.

3. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaná strana měla existující 1 splátkovou operaci, 5 odmítnutých a 2 ukončené; dále měla 2 odmítnuté nesplátkové operace a jednu odmítnutou kreditní kartu.4.

4. Žalované straně byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne , datum, . Žalovaná strana byla vyzvána, aby uhradila dlužnou částku ve výši 68 446,15 Kč do 14 dní. Žalobkyně zaslala žalované straně uvedenou výzvu dne , datum, , jak se podává z podacího archu obsahujícího mj. zásilku , Anonymizováno, .4.

5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne , datum, soud zjistil, že před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně ověření bonity žalované strany pro úvěr č. , hodnota, , schválený , datum, , ve výši 60 000 Kč (bezdětný, svobodný, zaměstnanec s příjmem 33 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 13 000 Kč; dále byla žalovaná strana lustrovaná v příslušných registrech). Žalobkyně k posouzení úvěruschopností klientů vypracovala metodiku – výklad. Žalobkyně zároveň měla k dispozici výplatní pásky žalované strany (potvrzující výši příjmu 33 000 Kč).4.

6. Žalobkyně zastoupená svým zástupcem zaslala žalované straně předžalobní výzvu k plnění dne , datum, . V ní byla žalovaná strana vyzvána, aby uhradila aktuální dlužnou částku ve výši 69 227,77 Kč do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, , jak se podává z podacího archu obsahujícího mj. zásilku , Anonymizováno, .

5. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění („ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

10. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).

11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Žalobkyně a žalovaná strana uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná strana vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.

13. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. A dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované strany. Žalobkyně vyšla z příjmů, které byly doloženy výplatními páskami (tvrzený příjem domácnosti nebyl zohledněn). Je pravdou, že žalobkyně se podrobněji nezabývala výdajovou stránkou. Zde je však třeba uvést, že žalobkyně zohlednila životní minimum a dále osobní poměry žalované strany, tj. že je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost. Za této situace by požadavek na to, aby žalobkyně požadovala po žalované straně doložení dalších výdajů, byl nepřiměřeně přísný. Současně byla žalovaná strana lustrována v příslušných registrech (platební morálka byla hodnocena jako vysoká). Podpůrně lze uvést, že žalovaná strana až do dubna 2024 plnila své smluvní povinnosti a úvěr řádně splácela.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou stranou tedy byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s prvky pojistné smlouvy (§ 2758 a násl. o. z.). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované straně úvěr ve výši 82 585,60 Kč a žalovaná strana uhradila 32 680,79 Kč. Žalovaná strana splátky nehradila řádně a včas, a proto byl úvěr zesplatněn a žalovaná strana vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 59 999.25 Kč; poplatků za pojištění ve výši 1 196,88 Kč; nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč; smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč. Dále má žalobkyně nárok na úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby, obchodní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.; výše úroku vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 551,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) ve znění do , datum, , neboť do této doby byly úkony učiněny, z tarifní hodnoty ve výši 62 796,13 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba) a z částky 1 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 950 Kč ve výši 2 089,50 Kč.

17. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby na č. l. 13 ze dne , datum, . Žalobkyně jím reagovala na výzvu soudu, ať doplní rozhodná skutková tvrzení a doloží listinné důkazy potřebné k tomu, aby jí žalovaný nárok mohl být přiznán; nic jí nebránilo vše potřebné zahrnout již do samotné žaloby. Skutečnost, že některá potřebná skutková tvrzení v žalobním návrhu byla neurčitá, absentující či nedoložená, pročež je musela žalobkyně doplňovat na výzvu soudu, nemůže jít k tíži žalované strany. Taková písemná podání není žalovaná strana povinna žalobkyni uhradit jako náklad řízení.