21 C 145/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 393 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 393 Kčs úrokem prodlení z částky 1 999 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně as úrokem z prodlení z částky 17 394 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročněa to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 636,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 393 Kč s příslušenstvím. Strany totiž uzavřely , datum, nájemní smlouvu v programu „, Anonymizováno, “. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit za užívání mobilního telefonů nájemné 1 999 Kč; toto nájemné však neuhradil (nárok 1 ). Protože žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, vznikla mu povinnost vrátit žalobkyni mobilní telefon. Ale to žalovaný neučinil a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 17 394 Kč představující zůstatkovou hodnotu telefonu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Strany byly k prvnímu jednání konanému dne , datum, řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. Na základě listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.1/ Žalovaný si objednal u žalobkyně pronájem zboží v programu , jméno FO, , jehož předmětem byla Služba , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 Ks, cena k úhradě činila 1 999 Kč, jak soud zjistil z potvrzení o objednávce č. , hodnota, . Z výpisu z interního systému se podává, že objednávka byla vytvořena , datum, . Bližší podmínky programu , jméno FO, byly obsaženy v přiložených Podmínkách programu , jméno FO, . Zde bylo v čl 2.3 ujednáno, že nezaplacením příspěvku vzniká žalobkyni právo zrušit žalovanému členství a tím i smlouvu. V čl. 2.1 bylo stanoveno, že žalovaný je povinen platit měsíční členský poplatek, splatný každý měsíc.2/ Žalobkyně předala žalovanému přístroj , Anonymizováno, _, Anonymizováno, – Služba , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zlatá (hodnota přístroje včetně DPH 29 999 Kč), o čemž strany podepsaly předávací protokol ze dne , datum, (žalovaný předložil při podpisu rovněž svůj občanský průkaz).3/ Žalobkyně vystavila žalovanému dvě faktury. Zaprvé vystavila fakturu ze dne , datum, č. , hodnota, , splatnou , datum, na úhradu služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zlatá v celkové výši 1 999 Kč. Zadruhé žalobkyně vystavila fakturu ze dne , datum, č. , hodnota, , splatnou , datum, , znějící na částku 17 394 Kč; fakturovaná služba byla popsaná jako nehmotný produkt Služba úhrada za nevrácení přístroje dle podmínek programu SN , Anonymizováno, .4/ , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalobkyně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , jejímž předmětem byla mj. i pohledávka za žalovaným (účinnost smlouvy byla podmíněna úplatou, která podle potvrzení o platbě proběhla dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dvojím způsobem. Jednak e-mailem ze dne , datum, , jednak dopisem ze dne , datum, . Součástí dopisu obsahujícího oznámení o postoupení byla dále i výzva k okamžité úhradě dlužné částky; oznámení a výzva byly odeslány dne , datum, , jak se podává z podacího archu.5/ Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou téhož dne, jak plyne z podacího lístku.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval, uhrazení dlužné částky netvrdil a k soudem nařízenému roku se bez omluvy nedostavil. Jinak řečeno, žalovaný neunesl břemeno puštění se do sporu.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

9. Podle § 2316 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu (odst. 2).

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Strany uzavřely nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o. z. ve spojení s § 2316 a násl. o. z., jejímž předmětem byl pronájem mobilního telefonu. Žalovaný nesplnil svoji primární povinnost ze smlouvy a neuhradil nájemné ve výši 1 999 Kč. Porušením povinnosti žalovaným vzniklo žalobkyni právo smlouvu zrušit (hodnoceno dle obsahu ve smyslu § 555 odst. 1 o. z. vzniklo žalobkyni právo odstoupit od smlouvy ve smyslu § 2004 o. z., což žalobkyně učinila). Žalovanému tak vznikla povinnost předmět nájmu pronajímateli vrátit (§ 2225 o. z.), tuto povinnost však nesplnil a dostal se do prodlení s vrácením věci. U podnikatelského nájmu věcí movitých přitom platí, že i po zániku nájmu, dostane-li se nájemce do prodlení s vrácením věci, je povinen platit nadále nájemné (§ 2319 o. z.).

13. Pro úplnost soud uvádí, že nárok nelze po právní stránce posoudit jako bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 o. z.), resp. při tomto právním hodnocení by nebylo možné žalobě vyhovět. Vydání bezdůvodného obohacení totiž probíhá primárně naturálně, poskytnutí peněžité náhrady je možné až tehdy, když není vydání bezdůvodného obohacení v získané (naturální) podobě možné (§ 2999 o. z.). Zde přitom vydání bezdůvodného obohacení dobře možné je, neboť žalovaný užívá bez právního důvodu movitou věc, která může být vydána. Občanský zákoník přitom nedává ochuzenému možnost výběru mezi naturálním vydáním a peněžitou náhradu. V posuzované věci tedy v režimu bezdůvodného obohacení peněžitou náhradu požadovat nelze.

14. Soud připomíná, že může zamítnout žalobu, pokud ji podle hmotného práva nelze vůbec vyhovět, tedy není zde žádné ustanovení právního řádu, na jehož základě by žalobkyně mohla se svým nárokem uspět. Protože v daném případě lze posoudit nárok (nárok 2) žalobkyně jako nárok na zaplacení nájemného dle § 2319 odst. 2 o. z., soud žalobě vyhověl (v požadovaném rozsahu, neboť je vázán žalobkyniným návrhem).

15. Protože se žalovaný dostal do prodlení (§1968 o. z.) se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného nájemného rovněž i zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ode dnů následujících po splatnosti stanovené ve vystavených fakturách. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 636,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do , datum, , neboť do tohoto data byly úkony učiněny, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 393 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba) a z částky 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 650 Kč ve výši 1 186,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám žalobkynina zástupce.

17. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby na č. l. 19 ze dne , datum, . Žalobkyně jím reagovala na výzvu soudu, ať doplní rozhodná skutková tvrzení a doloží listinné důkazy potřebné k tomu, aby jí žalovaný nárok mohl být přiznán; nic jí nebránilo vše potřebné zahrnout již do samotné žaloby. Skutečnost, že některá potřebná skutková tvrzení v žalobním návrhu byla neurčitá, absentující či nedoložená, pročež je musela žalobkyně doplňovat na výzvu soudu, nemůže jít k tíži žalovaného. Taková písemná podání není žalovaný povinen žalobkyni uhradit jako náklad řízení.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.