21 C 151/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 891 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 749 Kč s úrokem z prodlení od 8. 6. 2020 do 5. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 56 Kč, a s úrokem z prodlení od 6. 8. 2020 do 15. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 43 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do částky 792 Kč zastavuje.

III. Žaloba se co do požadované částky 350 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 804 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 891 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného za období od 1. 1. 2020 do 4. 5. 2020 vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo].

2. Žalobkyně svým podáním ze dne 13. 8. 2021 vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 792 Kč s odůvodněním, že žalovaná tuto částku dne 5. 1. 2021 uhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná s žalobkyní podepsala dne 6. 8. 2018 smlouvu o [anonymizováno] pojištění„ [anonymizována dvě slova] pojištění“ [číslo] [tel. číslo] (dále též jen„ smlouva“), a to na dobu 14 let s počátkem pojištění 1. 9. 2018 a s platností do 31. 8. 2032. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit pojistné ve výši 647 Kč splatné měsíčně vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce (roční pojistné tedy činilo 7 764 Kč). S platností od 1. 12. 2019 se žalovaná zavázala platit měsíční pojistné ve výši 792 Kč, a to na její žádost, k čemuž byl žalované ze strany žalobkyně vystaven [anonymizováno] [číslo] ze dne 11. 11. 2019. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne 1. 1. 2020, a to ani v dodatečné lhůtě. Žalovaná byla přípisem ze dne 3. 3. 2020 upozorněna, že pakliže dlužné pojistné neuhradí, pojištění zanikne. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 1. 1. 2020, 1. 2. 2020, 1. 3. 2020, 1. 4. 2020, 1. 5. 2020, žalobkyně proto evidovala zánik pojištění ke dni 4. 5. 2020, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 14. 5. 2020. Žalovaná uhradila dne 6. 4. 2020 částku 145 Kč, dne 5. 5. 2020 částku 792 Kč a dne 5. 8. 2021 částku 792 Kč. Po podání žaloby uhradila žalovaná na svůj dluh částku 792 Kč, a to dne 5. 1. 2021. Zbývající dluh ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice, neuhradila.

6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2833 o. z.

8. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitelka s žalovanou coby pojistníkem dne 6. 8. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizováno] pojištění [anonymizována tři slova] a změny osobního [anonymizováno] žalované ([anonymizována tři slova] apod.). Žalovaná se zavázala hradit žalobkyně měsíční pojistné v souladu s § 2782 a násl. o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne 1. 1. 2020, 1. 2. 2020, 1. 3. 2020, 1. 4. 2020, 1. 5. 2020, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 2783 odst. 2 o. z.) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, a to ani přes upomínku žalobkyně ve smyslu § 2804 o. z., proto pojištění ze zákona zaniklo dne 4. 5. 2020. Žalovaná na dlužné pojistné uhradila dne 6. 4. 2020 částku 145 Kč, dne 5. 5. 2020 částku 792 Kč a dne 5. 8. 2020 uhradila 792 Kč. Následně dne 5. 1. 2021 uhradila částku 792 Kč. Dlužné pojistné ve výši 749 Kč sestává z částky 3 168 Kč za období od 1. 1. 2020 do 1. 4. 2020, z částky 102 Kč za období od 1. 5. 2020 do 4. 5. 2020, to vše ponížené o žalovanou uhrazené částky 145 Kč, 792 Kč, 792 Kč a 792 Kč (tedy 3 168 + 102 – 145 – 792 – 792 – 792).

9. Soud na základě shora uvedených důvodů rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od 8. 6. 2020 do 5. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 43 Kč a za dobu od 6. 8. 2020 do 15. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 56 Kč (vícero na úroku z prodlení žalobkyně v žalobě nepožadovala).

10. Výrokem II. soud žalobu, s ohledem na její částečné zpětvzetí ze strany žalobkyně, v tam uvedeném rozsahu zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř.

11. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 350 Kč představující poplatky spojené s ukončením pojistné smlouvy. Pojistná smlouva, resp. všeobecné pojistné podmínky pro pojištění, sice obsahují ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalované) hradit paušální náklady spojené s ukončením smlouvy, avšak poskytovatel (tj. žalobkyně) žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Takové ujednání tedy zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele – žalované, což vede k tomu, že se k takovému ujednání jakožto k ujednání nepřiměřenému podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 53 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 891 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 77 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 23 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 54 % nákladů řízení, jež činí 804 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

13. Pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv bylo řízení ve výroku II. zastaveno co do částky 792 Kč, zastavení řízení zavinila žalovaná, která tuto částku uhradila až po podání žaloby, a v souladu s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř. je tak povinna hradit v této části řízení jeho náklady.

14. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto právní zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

16. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.