21 C 154/2022
č. j. 21 C 154/2022-21
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení žalovanému povinnosti zaplatit 5 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud uznal nárok na příspěvek do garančního fondu za období bez pojištění odpovědnosti za provoz vozidla, které bylo v období nezajištěno. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla přiznána žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud se opřel o § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 370 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 070 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení z anonymizována tři slova do anonymizována dvě slova za období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020, vyplývající z anonymizována dvě slova bez sjednaného anonymizována dvě slova z jeho anonymizováno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný byl anonymizováno a anonymizována dvě slova registrační značka, VIN kód (anonymizováno se zdvihovým objemem válců motoru nad anonymizována dvě slova cm3 do anonymizována dvě slova cm3), číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Žalovaný vůz koupil dne 29. 7. 2018. V době od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020 (celkem 78 dní) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o anonymizována dvě slova za anonymizována dvě slova uvedeným anonymizováno (tzv. role v řízení anonymizováno). Žalobkyně dne 27. 5. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 070 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 5 070 Kč s tím, že náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč nebude žalobkyně požadovat, pokud žalovaný uhradí 5 070 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však na tuto výzvu, která se dostala do sféry jeho dispozice, nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
7. Ačkoliv byl žalovaný anonymizováno a anonymizováno předmětného anonymizováno (§ 1099 o. z.), v období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020 (celkem 78 dní) neměl sjednáno zákonem uložené anonymizována dvě slova. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného anonymizováno a anonymizována dvě slova anonymizováno, které je provozováno bez pojištění anonymizováno z anonymizována dvě slova, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (78 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. celkem 5 070 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona odeslané dne 27. 5. 2021, jež byla žalovanému doručena dne 1. 6. 2021 (§ 573 o. z.), řádně a včas (do 60 dnů) nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dne 3. 8. 2021 a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal žalobkyni od jí požadovaného data, byť prodlení nastalo dříve, neboť je soud vázán žalobním návrhem.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 370 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.