21 C 162/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 087 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 087 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 511 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 976 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 811 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného anonymizováno do anonymizována dvě slova za období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 a částku 3 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu anonymizována dvě slova do anonymizována dvě slova za období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17. 5. 2022 uvedla, že způsob, jakým žalobkyně prezentuje podávání upomínek a výzev k úhradě jí přijde nedoložitelný. Žalobkyně měla možnost upozornit na povinnost platby prostřednictvím datové schránky nebo výzvou na adresu její provozovny. Žalovaná je ochotna zaplatila poplatek – pohledávku z role v řízení anonymizováno, ale odmítá platit úrok z prodlení, neboť o své povinnosti neměla povědomí.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů plyne: 1/ Žalovaná byla v rozhodném období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 anonymizováno a anonymizována dvě slova registrační značka, VIN kód, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad anonymizována dvě slova cm³, číslo anonymizována dvě slova vozidla anonymizováno –„ anonymizována dvě slova“. Dále byla žalovaná v rozhodném období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 anonymizováno a anonymizována dvě slova registrační značka, příjmení anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova –„ anonymizována dvě slova“ (výpis z anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova). 2/ V době od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 (celkem 27 dnů) neměla žalovaná ohledně vozidla 1 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 26. 9. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 811 Kč sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 511 Kč a z nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy (výzva k úhradě ze dne 26. 9. 2019). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 26. 9. 2019 a dostala se do sféry její dispozice dne 1. 10. 2019; žalovaná si tuto výzvu nepřevzala (výpis anonymizováno ze sledování zásilky anonymizováno). Žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Stejně tomu bylo v případě II. upomínky ze dne 30. 1. 2020, kterou žalobkyně vyzývala k úhradě částky 2 866 Kč, skládající se z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 511 Kč, z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a z úroku ve výši 55 Kč. Tato byla žalované odeslána dne 31. 1. 2020 a dostala se do sféry její dispozice dne 5. 2. 2020; žalovaná si tuto upomínku nepřevzala (upomínka ze dne 30. 1. 2022, výpis anonymizováno ze sledování anonymizována dvě slova) Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, která se dostala do sféry její dispozice a vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění příspěvku (předžalobní výzva ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a výpisu anonymizováno ze sledování zásilky anonymizováno). 3/ V době od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 (celkem 32 dní) neměla žalovaná ohledně anonymizována dvě slova uzavřenou smlouvu o anonymizována dvě slova za újmu způsobenou uvedeným anonymizováno (tzv. role v řízení anonymizováno). Žalobkyně dne 3. 10. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 276 Kč sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 976 Kč a z nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy (anonymizováno k úhradě ze dne 3. 10. 2019). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 3. 10. 2019 a doručena byla 18. 10. 2019, byť se do sféry dispozice žalované dostala již 4. 10. 2019 (výpis anonymizováno ze sledování zásilky anonymizováno). Žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Stejně tomu bylo v případě anonymizováno upomínky ze dne 30. 1. 2020, kterou žalobkyně vyzývala k úhradě částky 3 331 Kč skládající se z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 976 Kč, z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a z úroku ve výši 55 Kč. Tato byla žalované odeslána dne 31. 1. 2020 a dostala se do sféry její dispozice dne 5. 2. 2020; žalovaná si tuto upomínku nepřevzala (upomínka ze dne 30. 1. 2020, výpis anonymizováno ze sledování zásilky anonymizováno) Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, která se dostala do sféry její dispozice a vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění příspěvku (předžalobní výzva ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a výpisu anonymizováno ze sledování zásilky anonymizováno).

5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).

6. Ačkoliv byla žalovaná v rozhodné době provozovatelem a vlastníkem vozidel 1 a 2, neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2 písm. a/ zákona), a to a) u anonymizována dvě slova v období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 (celkem 27 dní) a b) u anonymizována dvě slova v období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 (celkem 32 dní). Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, a to a) u anonymizována dvě slova ve výši 93 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), a b) u anonymizována dvě slova ve výši 93 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky, vynásobené počtem dní (u vozidla 1: 27 dní, u vozidla 2: 32 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. a) u vozidla 1: 2 511 Kč a b) u vozidla 2: 2 976 Kč.

7. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. za každý uplatněný nárok. Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatila a lhůta k zaplacení uplynula a) u anonymizována dvě slova dne 31. 10. 2019 (první nárok), b) u anonymizována dvě slova dne 4. 11. 2019 (druhý nárok), čímž se žalovaná dostala dle § 1968 o. z. následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitých dluhů a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Námitky žalované, že žalobkyně měla zaslat žalované výzvy k plnění na provozovnu žalobkyně nebo prostřednictvím datové schránky, nejsou důvodné.

9. Zaprvé, povinnost žalobkyně komunikovat s žalovanou prostřednictvím datové schránky z ničeho nevyplývá. Žalobkyně není orgánem veřejné moci podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen„ ZEÚ“), ale právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb. jako profesní organizace pojistitelů. Není tedy povinna přednostně používat datovou schránku, jako je tomu u orgánů veřejné moci (srov. § 17 ZEÚ). Jinak řečeno, žalobkyně si může vybrat, zda jako prostředek komunikace zvolí datovou schránku, nebo prostředek jiný.

10. Zadruhé, žalobkyně nebyla povinna zasílat výzvy na adresu provozovny žalované. Výzvy, upomínky i předžalobní výzvy žalobkyně odesílala na adresu sídla žalované uvedenou v obchodním rejstříku. Platí přitom, že proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě (§ 429 odst. 2 věta druhá o. z.; srov. i § 137 odst. 2 o. z.). Sídlo žalované je onou dispoziční sférou žalované zmiňovanou soudem výše, případné nepřebírání si zásilek na této adrese jde k její tíži.

11. Žalobkyně tedy prokázala, že žalované odeslala v zákonné lhůtě výzvy k zaplacení příspěvků; povinnost žalované platit příspěvky a náklady na mimosoudní uplatnění práva tedy nezanikla. Ze zákona nevyplývá, že by bylo nutné doručit adresátovi výzvu do vlastních rukou; postačí, že adresát nabyl objektivní příležitost se s obsahem zásilky (s výzvou) seznámit. Jinak řečeno, není nezbytné, aby si adresát zásilku skutečně převzal; postačí, že se dostala do sféry jeho dispozice, tj. na adresu sídla žalované, kde si ji žalovaná mohla převzít a seznámit se s jejím obsahem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018).

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal od jí požadovaných dat, byť prodlení nastalo dříve, neboť soud nemůže překročit žalobní návrh.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 087 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření z 3. 6. 2022), dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč (celkem tedy 400 Kč + 2 100 Kč + 600 Kč + 567 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).