21 C 171/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno příjmení jméno sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalované 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 4. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 5. země - ulice anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby

I. Vyslovuje se neplatnost veřejné nedobrovolné dražby nemovitých věcí, a to pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] provedené žalovanou 1. dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací].

II. Žalované 1., 2., 3. a 4. jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 28 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 5. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vyslovení neplatnosti opakované veřejné nedobrovolné dražby provedené žalovanou 1. coby dražebníkem dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] (dále též jen„ Opakovaná dražba“ či„ Dražba“), na jejímž základě si pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též jen„ Pozemky“) vydražila žalovaná 3. coby vydražitelka. Žalobkyně je zástavní věřitelkou zástavního dlužníka – žalované 4., jíž Pozemky původně patřily, přičemž zástavní právo žalobkyně zřízené k těmto nemovitostem bylo zapsáno v katastru nemovitostí coby první v pořadí zástavních práv. Navrhovatelkou původní dražby i žalobou napadené Opakované dražby byla žalovaná 2., jež má k Pozemkům později zapsané zástavní právo. Žaloba směřuje i proti žalované 5., neboť ke dni konání Dražby měla i ona zapsáno v katastru nemovitostí zástavní právo k Pozemkům, pročež jsou i její práva dotčena podanou žalobou.

2. Žalobkyně v průběhu řízení namítala osm samostatných důvodů pro vyslovení neplatnosti Dražby, a sice: a/ (viz žalobu): žalovaná 1. (dražebník) nezaslala žalobkyni před konáním Dražby oznámení o opakované nedobrovolné dražbě v rozporu s ustanoveními zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále též jen„ zákon“), pročež se žalobkyně dozvěděla o Dražbě až po jejím skončení; nemohla tedy její průběh nijak ovlivnit, zúčastnit se jí jako dražitel, a buď si Pozemky vydražit pro sebe, nebo soutěžením dražitelů zvýšit výtěžek Dražby; b/ (viz žalobu): Dražba byla zmanipulována, protože jejím skutečným cílem bylo nikoliv uspokojit zajištěné pohledávky žalované 2. (navrhovatelky Dražby), ale s minimálními náklady očistit Pozemky od zástavních práv, získat vlastnictví Pozemků pro někoho z předem určeného okruhu subjektů a vyloučit získání vlastnictví někým mimo tento okruh osob (v této souvislosti žalobkyně poukázala na absenci logického a ekonomického smyslu navržení dražeb žalovanou 2., když výtěžek z nich by nestačil k uspokojení zajištěných pohledávek žalobkyně, pročež by z něj pro žalovanou 2. ničeho nezbylo; dále poukázala na dle jejího názoru podezřelý průběh první dražby i Opakované dražby vedoucí k nízkému výtěžku; dále žalobkyně podrobně rozebrala personální propojení žalovaných 2., 3. a 4. a vydražitele v první dražbě [právnická osoba], [IČO], který cenu dosaženou vydražením neuhradil, a první dražbu tím zmařil, a vysvětlila, proč dle jejího názoru bylo skutečným záměrem těchto osob očistit Pozemky od zástavních práv tak, aby mohly být v konečném důsledku převedeny na vlastníka sousedního pozemku parc. č. st. [číslo], na němž se nachází [anonymizována dvě slova] [ulice] ev. [číslo] (dále též jen„ [anonymizováno] s [anonymizováno]“), s nímž tvoří Pozemky funkční a hospodářský celek (jsou na nich umístěny přístupové a příjezdové cesty k [anonymizováno])); c/ (viz vyjádření k odvolání proti usnesení o předběžném opatření ze dne [datum] na [číslo listu] verte): dražební vyhláška a oznámení o první dražbě nebyly žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) odeslány zákonem stanoveným způsobem, tj. do vlastních rukou; d/ (viz vyjádření k odvolání proti usnesení o předběžném opatření ze dne [datum] na [číslo listu]): zástavní právo žalované 2., z něhož odvozuje postavení dražebního věřitele, neexistuje a nikdy neexistovalo, neboť smlouva, jímž bylo zřízeno, je neplatná, a to z důvodu nepřípustného současného sjednání zástavního práva, zákazu zatížení a zcizení a věcného břemene – služebnosti užívacího práva; žalovaná 2. proto vůbec nebyla oprávněna uskutečnění dražeb navrhnout; e/ (viz vyjádření k odvolání proti usnesení o předběžném opatření ze dne [datum] na [číslo listu]): porušení povinnosti odborné péče žalovanou 1. spočívající v tom, že žalovaná 1. neinformovala dražitele z první dražby, který byl ochotný zaplatit za Pozemky 13 000 000 Kč, o konání Opakované dražby, v níž byly Pozemky vydraženy jen za 1 210 000 Kč; f/ (viz vyjádření ze dne [datum] na [číslo listu] verte): žalovaná 2. nesplnila svou zákonnou povinnost zakotvenou v § 1373 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), oznámit započetí výkonu zástavního práva žalobkyni jakožto subjektu, jehož zástavní právo bylo u Pozemků zapsáno v pořadí před zástavním právem žalované 2.; g/ (viz vyjádření ze dne [datum] na [číslo listu]): notářský zápis, kterým žalovaná 2. dokládala vykonatelnost své pohledávky, není ve skutečnosti vykonatelný pro obdobné vady, jaké shledal Nejvyšší soud ve věci sp. zn. [spisová značka], v níž přezkoumával notářský zápis sepsaný jménem téhož notáře; h/ (viz vyjádření ze dne [datum] na [číslo listu] verte): v Dražbě bylo sníženo nejnižší podání oproti nejnižšímu podání v původní dražbě, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky.

3. Současně s podáním žaloby podala žalobkyně ke zdejšímu soudu i návrh na nařízení předběžného opatření vůči žalované 3. spočívajícího v zákazu disponovat s Pozemky, neboť žalovaná 3. již započala proces převodu vlastnictví k Pozemkům na vlastníka Pozemku s [anonymizováno]. Soud tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž obě usnesení nabyla právní moci dne [datum].

4. Žalované 1., 2., 3. a 4. označily žalobu za nedůvodnou s tím, že zde není žádný důvod pro vyslovení neplatnosti Dražby. Zdůraznily, že neplatnost veřejné dražby lze vyslovit jen ze zákonem taxativně vypočtených důvodů. K tvrzeným důvodům neplatnosti uvedly: a/ ze zákona žádná povinnost zasílat oznámení o konání opakované dražby dražebním věřitelům neplyne, postačí jeho uveřejnění na tzv. centrální adrese; b/ tvrzení žalobkyně o manipulaci s Dražbou je vykonstruované a nepravdivé, nadto nejde o zákonem předvídaný možný důvod pro vyslovení neplatnosti dražby; c/ případné pochybení při doručování listin týkajících se první dražby se nijak netýká platnosti Opakované dražby, nadto byly všechny potřebné listiny žalobkyni doručeny a ta se s nimi seznámila; d/ judikatura citovaná žalobkyní na podporu jejího tvrzení o neplatnosti zástavní smlouvy žalované 2. se vztahuje k právní úpravě [účinnost] a s účinností zákona č. 89/2012 Sb. nejsou její závěry nadále použitelné; v zástavní smlouvě lze spolu se zřízením zástavního práva ujednat zákaz zcizení a zatížení; e/ dražebník nemá zákonnou povinnost kontaktovat před konáním opakované dražby účastníky původní dražby, nejde tedy ani o zákonem předvídaný možný důvod pro vyslovení neplatnosti dražby; f/ o započetí výkonu zástavního práva byly všechny dotčené osoby vyrozuměny dražebníkem (žalovanou 1.), kterého k tomu žalovaná 2. coby navrhovatelka dražby pověřila; g/ notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti, jenž představuje exekuční titul žalované 2., má všechny zákonné náležitosti a je vykonatelným exekučním titulem; h/ snížit nejnižší podání lze i v případech dražby opakované poté, co byla původní dražba zmařena. Dále žalované 2., 3. a 4. namítaly, že je úvěrová smlouva, kterou s žalovanou 4. uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy, pročež je neplatná i zástavní smlouva, kterou bylo zřízeno zástavní právo žalobkyně k Pozemkům. Žalobkyně tak není vůbec aktivně věcně legitimována k podání projednávané žaloby, neboť není dražebním věřitelem.

5. Žalovaná 5. uvedla, že má za to, že ve věci není pasivně věcně legitimována. Žalovaná 4. byla evidována jako plátkyně pojistného u [stát. instituce], žádná část jejího dluhu však nebyla uhrazena z výtěžku Dražby a [stát. instituce] ani nepřihlásila své zajištěné pohledávky do Dražby, neboť k úhradě dluhů žalované 4. docházelo postupně na základě dohodnutého splátkového kalendáře a samostatnými platbami mimo kalendář. Zástavní právo žalované 5. zaniklo z důvodu zániku jím zajištěných dluhů, než se však stihl provést výmaz zástavního práva žalované 5. z katastru, došlo k Dražbě.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaná 4. podepsaly dne [datum] Smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] Touto smlouvou se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované 4. úvěr ve výši 9 900 000 Kč (dále též jen„ Úvěr“). Žalovaná 4. se zavázala splatit úvěr v pravidelných splátkách splatných vždy k 7., 14., 21. a 28. dni v měsíci dle splátkového kalendáře, přičemž výše jedné splátky činila 26 681 Kč (tj. 106 724 Kč za měsíc) a doba splácení 240 měsíců. RPSN v případě pravidelných měsíčních splátek činila 12,38 %. V čl. 4 odst. 1 smlouvy strany prohlásily, že vrácení Úvěru bude zajištěno zástavním právem ke všem nemovitostem žalované 4. zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] Součástí smlouvy byly též přiložené Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů pro podnikatele [anonymizováno] (prokázáno Smlouvou o úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] včetně příloh). Úvěr byl žalované 4. poskytnut způsobem popsaným v žádosti o čerpání ze dne [datum] (prokázáno Žádostí o čerpání ke smlouvě o úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] [číslo] [rok]). 2/ [anonymizováno] a žalovaná 4. podepsaly dne [datum] Zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva č. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Dle čl. I. odst. 1 smlouvy bylo jejím předmětem zřízení zástavního práva k zajištění všech peněžitých pohledávek a jejich příslušenství vyplývajících ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] [rok] uzavřené téhož dne mezi těmito účastníky, jež se dohodli na poskytnutí a přijetí úvěru ve výši 9 900 000 Kč. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění (mimo jiné) následujících pohledávek [anonymizováno]: a) na splacení nesplacené části čerpané jistiny úvěru a příslušenství (zejména nesplacených sjednaných úroků za celou dobu trvání úvěru a případných zákonných úroků z prodlení), b) na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši půjčené částky pro případ, že by Smlouva o úvěru byla shledána jako neplatná, a to v celé její skutečné výši, c) na vrácení poskytnutých peněžitých prostředků pro případ, že některá ze stran Smlouvy o úvěru od smlouvy odstoupí, a to v celé její skutečné výši, d) a dalších (případné smluvní pokuty, náhrady škody, nákladů vymáhání a podobných pohledávek). Zástavou dle čl. II. odst. 1 uvedené smlouvy byly (mimo) jiné Pozemky a Pozemek s [anonymizováno]. V čl. II. odst. 6 smlouvy byl sjednán zákaz zcizení a zatížení dle § 1761 o. z. (prokázáno Zástavní smlouvou o zřízení zástavního práva č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum]). Zástavní právo [anonymizováno] k Pozemkům (a dalším nemovitostem vyjma Pozemku s [anonymizováno]) bylo do katastru nemovitostí zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí první zástavní právo. Spolu se zástavním právem byly do katastru ve prospěch [anonymizováno] na základě uvedené zástavní smlouvy zapsány závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého, zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]). 3/ Ke dni [datum] v [údaj o čase] hodin bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo žalované 2. k Pozemkům jakožto v pořadí druhé zástavní právo na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (prokázáno Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]). 4/ Zástavní právo České republiky vykonávané [stát. instituce] zřízené rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k zajištění pohledávky ve výši 56 150 Kč s příslušenstvím k Pozemkům bylo do katastru nemovitostí zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí třetí zástavní právo (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]). 5/ Notářský kandidát Mgr. [jméno] [příjmení] sepsal dne [datum] jménem notáře Mgr. [jméno] [příjmení], notářský zápis [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], jehož formou žalovaná 2. a žalovaná 4. uzavřely Dohodu o uznání závazku se svolením k přímé vykonatelnosti. Uvedenou dohodou žalovaná 4. uznala co do důvodu a výše nároky žalované 2. ze Smlouvy o podnikatelském úvěru z téhož dne ve výši 5 700 000 Kč, prohlásila, že se s žalovanou 2. dohodla na smluvním úroku ve výši 18 % ročně ode dne sepsání tohoto zápisu do zaplacení. Zavázala se žalované 2. dlužné částky uhradit v 60 měsíčních splátkách po 144 730 Kč (splátky budou nejprve započítávány na úroky, pak na jistinu), splatných vždy k 25. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná dne [datum] a poslední splátka dne [datum] (prokázáno notářským zápisem [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]). 6/ Dne [datum] podepsaly žalovaná 2. a žalovaná 4. Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [spisová značka], a to k zajištění veškerých stávajících i budoucích závazků ze Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum]. Předmětem zástavy byly (mimo jiné) Pozemky. V odst. 5.1. pod písm. f/ smlouvy si strany ve smyslu § 1309 odst. 2 o. z. ujednaly, že žalovaná 4. až do úplného splacení zajištěných dluhů nezřídí ani neumožní vznik žádného zatížení (včetně zástavního práva) ve prospěch třetí osoby k nemovitostem, jež jsou předmětem zástavy, či k jakékoli jejich části, nemovitosti nepřevede na jiného, neprodá, neuzavře ani neposkytne jakoukoli opci nebo předkupní právo s ohledem na prodej, výměnu nebo jiné zcizení nemovitostí ani jakékoli jejich části, přičemž tento zákaz se zřizuje jako věcné právo. V odst. [číslo] smlouvy si strany zřídily k nemovitostem ve prospěch žalované 2. věcné břemeno spočívající ve služebnosti užívacího práva k nemovitostem pro účely realizace práv žalované 2. z této smlouvy, zejména ve vstupu do/na nemovitosti za účelem vyhotovení znaleckého posudku ohledně hodnoty nemovitostí, případně ke klientským prohlídkám se zájemci o koupi nemovitostí v případě výkonu zástavního práva (prokázáno Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Toto zástavní právo žalované 2. k Pozemkům (a dalším nemovitostem vyjma Pozemku s [anonymizováno]) bylo do katastru nemovitostí zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí čtvrté zástavní právo. Spolu s tímto zástavním právem byly do katastru ve prospěch žalované 2. na základě uvedené zástavní smlouvy zapsány věcné břemeno – služebnost užívání, zákaz zcizení a zákaz zatížení, později i informace o započetí výkonu zástavního práva a uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]). 7/ Již na konci roku [rok] žalovaná 4. požádala [anonymizováno] o odložení a snížení splátek u Úvěru, [anonymizováno] žádosti vyhověla (prokázáno dopisem žalované 4. adresovaným [anonymizováno] ze dne [datum], dopisem [anonymizováno] adresovaným žalované 4. ze dne [datum] včetně obálky a doručenky datové zprávy ID [číslo], dopisem žalované 4. adresovaným žalobkyni ze dne [datum] včetně žalovanou 4. podepsaného nového splátkového kalendáře). O další odklad splátek požádala žalovaná 4. v [anonymizováno] [rok] v souvislosti s krizovými opatřeními týkajícími se covidu-19. [anonymizováno] jí dala na výběr dvě varianty odkladu splátek, žalovaná 4. si zvolila smluvní verzi (prokázáno dopisem žalované 4. adresovaným [anonymizováno] ze dne [datum], dopisem [anonymizováno] ze dne [datum] včetně obálky a doručenky datové zprávy ID [číslo], dopisem žalované 4. adresovaným [anonymizováno] ze dne [datum]). V dopise ze dne [datum] reagovala [anonymizováno] na další žádost žalované 4. o odklad splátek tak, že uvedla, že je to pro [anonymizováno] složitá otázka, protože neví, jak dlouho koronavirová opatření potrvají, jak bude ve vztahu k úvěrům reagovat stát. Proto poskytnou žalované 4. jen krátký odklad a během této doby vypracují další postup, o kterém budou žalovanou 4. informovat. V průběhu několika dnů připraví i doplněk k úvěrové smlouvě, kterým si odsouhlasí dosavadní odklad a další postup (prokázáno dopisem [anonymizováno] adresovaným žalované 4. ze dne [datum] včetně obálky a doručenky datové zprávy ID [číslo]). Dopisem ze dne [datum] sdělila [anonymizováno] žalované 4., že zjistila porušení čl. II odst. 6 Zástavní smlouvy [anonymizováno] [číslo] [rok], kdy na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byla bez souhlasu [anonymizováno] převedena část zástavy na jiného vlastníka. Podle čl. VII odst. 4 písm. c) zástavní smlouvy proto [anonymizováno] zesplatňuje celý Úvěr, pročež je žalovaná 4. povinna jej uhradit včetně příslušenství dle čl. 11 [číslo]. Všeobecných úvěrových podmínek, a to nejpozději do 7 dnů. Tímto současně vzala [anonymizováno] zpět svou nabídku dalšího odkladu splátek a režimu následného splácení ze dne [datum] (prokázáno dopisem [anonymizováno] adresovaným žalované 4. ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy ID xanon [číslo]). Dopisem ze dne [datum] reagovala žalovaná 4. na sdělení o zesplatnění úvěru žádostí o vysvětlení. Poukázala na to, že kupní smlouvou převedla pozemky, které nebyly předmětem zástavy. Současně sdělila [anonymizováno], že ji v minulých dnech oslovil zájemce o koupi některých z Pozemků, a poprosila o stanovení ceny jejich uvolnění ze zástavy a zákazu zcizení a zatížení. Výnos z prodeje by byl přímo použit na výplatu [anonymizováno] (prokázáno dopisem žalované 4. ze dne [datum] adresovaným [anonymizováno] včetně dodejky datové zprávy ID [číslo]). Na uvedené reagovala [anonymizováno] sdělením, že žalovaná 4. nereagovala na její nabídku dalšího odkladu splátek, pročež si [anonymizováno] do systému zanesla, že dohoda uzavřena nebyla, což vedlo k hlubší kontrole plnění závazků žalované 4. Při ní zjistili, že u části zástavy (pozn. soudu: šlo o Pozemek s [anonymizováno]), se kterou žalovaná 4. nemohla v době uzavření úvěrové smlouvy nakládat, nedošlo k vyřešení omezení s tímto nakládáním a k jejímu zápisu do katastru, naopak byla prodána. Uvedené vnímala [anonymizováno] jako podvodné jednání, přinejmenším tím došlo ke snížení hodnoty nemovitostí, které měly jako celek tvořit předmět zástavního práva, což bylo důvodem pro okamžité zesplatnění Úvěru. [anonymizováno] přislíbila, že pokud žalovaná 4. do konce roku odstraní příčinu zesplatnění, tj. doplní zajištění Úvěru na původní úroveň, [anonymizováno] zesplatnění odvolá. Požadavek na prodej části pozemků, jež jsou předmětem zástavy, vzala [anonymizováno] na vědomí, základním řešením však bude uhradit dluh, který dle předběžného výpočtu činil k předchozímu dni 26 695 534 Kč (prokázáno dopisem [anonymizováno] adresovaným žalované 4. ze dne [datum] včetně obálky a dodejky datové zprávy ID [číslo]). 8/ Žalovaná 1. a žalovaná 2. podepsaly dne [datum] smlouvu, kterou se žalovaná 1. coby dražebník zavázala provést k návrhu žalované 2. coby zástavního věřitele ze zástavního práva zapsaného do katastru s účinky k [datum] veřejnou nedobrovolnou dražbu Pozemků s parametry ve smlouvě blíže popsanými. Inzerce dražby měla proběhnout na realitních serverech [webová adresa], [anonymizováno], [webová adresa] a [obec] [webová adresa] (prokázáno Smlouvou o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné ze dne [datum]). 9/ Dne [datum] vyhotovila žalovaná 1. Dražební vyhlášku, s tím, že dražba bude zahájena [datum] v [údaj o čase] hodin na stránkách [webová adresa], ID dražby [číslo], a bude ukončena [datum] v [údaj o čase] hodin (dále též jen„ První dražba“). Navrhovatelem byla žalovaná 2., vlastníkem, dlužníkem a zástavcem v jedné osobě žalovaná 4., předmětem dražby byly Pozemky. Na předmětu dražby měly váznout práva a závazky uvedené v příloze [číslo] vyhlášky. Odhad ceny Pozemků byl stanoven znaleckým posudkem na 3 170 000 Kč. Nejnižší podání činilo 1 590 000 Kč, minimální příhoz 30 000 Kč (prokázáno Dražební vyhláškou ze dne [datum]). 10/ [anonymizováno] a žalobkyně podepsaly dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávky [číslo] [rok], kterou [anonymizováno] postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou 4. ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] [rok] s tím, že nesplacený zůstatek jistiny úvěru činí ke dni postoupení 9 809 242 Kč. Pohledávka byla postoupena s veškerým příslušenstvím a se všemi právy s ní souvisejícími, zejména se zástavním právem a věcným právem dle zástavní smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] [rok] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] [rok] ze dne [datum]). Na základě Souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky a Smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] [rok] pak byla dne [datum] (s účinky k [datum]) provedena změna v katastru nemovitostí spočívající v tom, že na místo zástavního věřitele [anonymizováno] se zástavní věřitelkou žalované 4. ve vztahu k Pozemkům stala žalobkyně (prokázáno Vyrozuměním o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]). 11/ Žalovaná 1. zaslala žalobkyni do datové schránky (nikoli do vlastních rukou) dne [datum] oznámení o dražbě nedobrovolné, oznámení o započetí výkonu zástavního práva žalované 2. k Pozemkům, plnou moc pro oznámení započetí výkonu zástavního práva od žalované 2. a Dražební vyhlášku [číslo]. Uvedená zásilka byla žalobkyni doručena dne [datum], kdy ji osoba pověřená žalobkyní z datové schránky vyzvedla (prokázáno obálkou a doručenkou datové zprávy ID [číslo], Oznámením o započetí výkonu zástavního práva věřitele [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] včetně přiložené plné moci ze dne [datum]). Totožná zásilka byla již dne [datum] odeslána do datové schránky (nikoli do vlastních rukou) [anonymizováno], která si ji dne [datum] ze schránky vyzvedla (prokázáno obálkou a doručenkou datové zprávy ID [číslo]). 12/ Žalobkyně si dne [datum] přihlásila do První dražby pohledávku ve výši 27 093 455 Kč (prokázáno Doložením práv dražebního věřitele ze dne [datum]). 13/ První dražba se uskutečnila v oznámeném termínu, zúčastnili se jí tři dražitelé, ze kterých přihazovali jen dva, ukončena byla v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin. Cena dosažená vydražením činila 13 030 000 Kč, vydražitelem se stala [právnická osoba], [IČO]. Druhým aktivním dražitelem byl [jméno] [příjmení], [datum narození], který ve většině případů přihazoval statisícové až milionové částky. Třetí dražitelka [právnická osoba], [IČO], neučinila žádný příhoz (prokázáno Protokolem o provedené dražbě ze dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], záznamem o průběhu elektronické dražby provedené na [webová adresa], ID dražby [číslo]). Žalovaná 1. vyrozuměla dopisem ze dne [datum] žalobkyni, že žalovaná 4. podala na žalobkyni dne [datum] žalobu na určení neexistence zástavního práva, pročež žalovaná 1. coby dražebník nebude moci do pravomocného skončení řízení o této žalobě použít výtěžek z dražby k uspokojení přihlášených pohledávek dražebních věřitelů (prokázáno vyrozuměním ze dne [datum], včetně přílohy – sdělení žalované 4., doručeným žalobkyni dne [datum], jak plyne z doručenky datové zprávy ID [číslo]). [právnická osoba] však cenu dosaženou vydražením neuhradila. Jako důvod uvedla, že ohledně předmětu dražby probíhají mezi vlastníkem a jeho věřiteli soudní spory, které mohou mít významný dopad do právních vztahů s dražbou souvisejících, navíc mezi jedním z dražitelů na straně jedné a jedním z dražebních věřitelů jsou úzké vazby, tento dražitel činil podezřele vysoká podání, pravděpodobně za účelem zmaření dražby. Kdyby toto vydražitelka věděla, dražby by se nezúčastnila (prokázáno dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], Oznámením o zmaření dražby ze dne [datum], jež bylo dodáno žalobkyni do datové schránky dne [datum] – viz doručenka datové zprávy ID [číslo]). 14/ Dne [datum] vyhotovila žalovaná 1. Oznámení o konání opakované dražby nedobrovolné, s tím, že dražba bude zahájena [datum] v [údaj o čase] hodin na stránkách [webová adresa], ID dražby [číslo], a bude ukončena [datum] v [údaj o čase] hodin. Navrhovatelem dražby byla žalovaná 2., vlastníkem, dlužníkem a zástavcem v jedné osobě žalovaná 4., předmětem dražby byly Pozemky. V oznámení bylo dále uvedeno, že žalovaná 4. podala k Okresnímu soudu ve [obec] žalobu vůči žalobkyni na určení neexistence jejího zástavního práva. Odhad ceny Pozemků byl stanoven znaleckým posudkem na 3 170 000 Kč. Nejnižší podání činilo 1 120 000 Kč, minimální příhoz 30 000 Kč (prokázáno Oznámením o konání opakované dražby nedobrovolné ze dne [datum]). Dražba se uskutečnila v oznámeném termínu, zúčastnili se jí tři dražitelé, ukončena byla v [anonymizováno] [údaj o čase] hodin. Cena dosažená vydražením činila 1 210 000 Kč, vydražitelem se stala žalovaná 3. (prokázáno Protokolem o provedené dražbě opakované ze dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]). Výtěžek Dražby ve výši 1 200 000 Kč byl zaslán žalobkyni (prokázáno Protokolem o uspokojení pohledávek ze dne [datum]). 15/ Žalovaná 1. zaslala žalobkyni do datové schránky (nikoli do vlastních rukou) dne [datum] oznámení o konání opakované dražby, protokol o provedené dražbě opakované, protokol o uspokojení pohledávek v dražbě a notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], osvědčující průběh Dražby. Uvedená zásilka byla žalobkyni doručena dne [datum], kdy ji osoba pověřená žalobkyní z datové schránky vyzvedla (prokázáno obálkou a doručenkou datové zprávy ID [číslo]). 16/ Původní dražební vyhláška byla zveřejněna na tzv. centrální adrese dne [datum], dodatek k dražbě dne [datum], protokol o provedené První dražbě dne [datum]. Oznámení o zmaření dražby bylo zveřejněno dne [datum], oznámení o konání opakované dražby bylo zveřejněno dne [datum], protokol o provedené Opakované dražbě dne [datum] (prokázáno kompletním výpisem veřejné dražby: [číslo]). 17/ Žalobkyně na [anonymizováno] [rok] sdělila žalované 4., že s jejím návrhem na doplacení jistiny a jednoho milionu korun nemůže souhlasit. Dluh na Úvěru v základní sazbě 240 měsíčních splátek x 106 724 Kč činil 25 613 760 Kč, při úhradě do [datum] poskytne žalobkyně žalované 4. slevu z úroků ve výši 4 000 000 Kč Vedle zaplacených splátek ve výši 5 366 208 Kč a výtěžku z dražby ve výši 1 210 000 Kč tak zbývá žalované 4. k úhradě 15 037 552 Kč (prokázáno e-mailem zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] adresovaným jednateli žalované 4. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). 18/ Ke dni podání žaloby zahájila žalovaná 3. kroky k převodu Pozemků na [anonymizována tři slova], jíž žalovaná 4. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala Pozemek s [anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], informací o řízení č. V [číslo] [rok], Kupní smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil (až na výjimky zmíněné níže) žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 8. [anonymizováno] a žalovaná podepsaly dne [datum] Smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] a současně Zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva č. [anonymizováno] [číslo] [rok] za účelem zajištění všech pohledávek souvisejících s Úvěrem poskytnutým ze strany [anonymizováno] žalované 4., včetně pohledávky na vydání případného bezdůvodného obohacení (v podrobnostech viz pododst. 1/ a 2/ skutkových zjištění). Předmětem zástavy byly (mimo jiné) Pozemky, zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí první zástavní právo.

9. Dne [datum] uzavřela žalovaná 4. s žalovanou 2. Smlouvu o podnikatelském úvěru, notářským zápisem z téhož dne přitom žalovaná 4. uznala své závazky z této smlouvy co do důvodu a výše a svolila s jejich přímou vykonatelností. Následně dne [datum] podepsaly žalovaná 2. a žalovaná 4. Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [spisová značka] k zajištění veškerých stávajících i budoucích závazků ze Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum]. Předmětem zástavy byly (mimo jiné) Pozemky (v podrobnostech viz pododst. 5/ a 6/ skutkových zjištění).

10. Žalovaná 4. tedy nejprve získala prostřednictvím Úvěru téměř 10 milionů Kč od [anonymizováno], později 5,7 milionu Kč od žalované 2. (přitom nešlo o její první úvěrovou smlouvu s žalovanou 2. – viz pododst. 3/ skutkových zjištění). Žalovaná 4. se dostala opakovaně do problémů se splácením Úvěru vůči [anonymizováno], v roce [rok] z důvodu koronavirové krize. Na [anonymizováno] roku [rok] požádala o další odklad splátek, [anonymizováno] však dopisem ze dne [datum] žalované 4. sdělila, že Úvěr zesplatňuje a požaduje jeho úhradu do sedmi dnů, neboť zjistila, že žalovaná 4. prodala část zástavy (Pozemek s [anonymizováno]) třetí osobě. Zesplatnění odvolá, pokud žalovaná 4. doplní zajištění Úvěru na původní úroveň.

11. Dne [datum] podepsaly žalovaná 1. a žalovaná 2. Smlouvou o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné a žalovaná 1. téhož dne vyhotovila dražební vyhlášku k První dražbě. Dne [datum] podepsala [anonymizováno] s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávky [číslo] [rok], kterou na žalobkyni převedla veškeré pohledávky související s Úvěrem, jakož i své zástavní právo k Pozemkům. Poté, co byly žalobkyni doručeny oznámení o dražbě nedobrovolné, oznámení o započetí výkonu zástavního práva žalované 2. k Pozemkům a dražební vyhláška, si žalobkyně [datum] přihlásila do První dražby pohledávku z Úvěru ve výši 27 093 455 Kč. První dražba se konala [datum], nejnižší podání činilo 1 590 000 Kč, minimální příhoz 30 000 Kč [právnická osoba] si vydražila Pozemky za 13 030 000 Kč (v podrobnostech viz pododst. 13/ skutkových zjištění), cenu dosaženou vydražením však neuhradila.

12. Dne [datum] vyhotovila žalovaná 1. oznámení o konání opakované dražby nedobrovolné. Oznámení o zmaření dražby a oznámení o konání opakované dražby byla zveřejněna dne [datum] na centrální adrese. Opakovaná dražba se konala [datum], nejnižší podání činilo 1 120 000 Kč, minimální příhoz 30 000 Kč. Pozemky si vydražila žalovaná 3. za 1 210 000 Kč (v podrobnostech viz pododst. 14/ skutkových zjištění). Žalovaná 1. zaslala žalobkyni až dne [datum] oznámení o konání opakované dražby, protokol o provedené dražbě opakované, protokol o uspokojení pohledávek v dražbě a notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], osvědčující průběh Dražby.

13. Ke dni konání Dražby bylo k Pozemkům evidováno v katastru nemovitostí zástavní právo žalované 5., jež bylo zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí třetí zástavní právo. Ke dni podání žaloby zahájila žalovaná 3. kroky k převodu Pozemků na [anonymizována tři slova], které žalovaná 4. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala Pozemek s [anonymizováno]. Ke dni vydání tohoto rozsudku splatila žalovaná 4. na Úvěr (vedle výtěžku Dražby) celkem 5 366 208 Kč (nesporná tvrzení účastníků na [číslo listu] a [anonymizováno] verte).

14. Shora uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: <i>15. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „zákon“), dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.</i> <i>16. Podle § 36 odst. 3 zákona dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva, a je-li předmětem dražby jednotka v domě, osoba odpovědná za správu domu a pozemku ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti.</i> <i>17. Podle § 36 odst. 5 zákona dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby.</i> <i>18. Podle § 48 odst. 3 zákona každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.</i> <i>19. Podle § 48 odst. 4 zákona každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.</i> 20. Úvodem je nutné zdůraznit, že předmětem tohoto řízení je toliko posouzení otázky platnosti provedené Opakované dražby, resp. zodpovězení otázky, zda je zde dán některý ze zákonných důvodů pro vyslovení její neplatnosti. Toto řízení není způsobilé vyřešit všechny sporné vztahy mezi účastníky, neboť pro jeho účely je nadbytečné se některými účastníky nastolenými otázkami zabývat. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle § 48 odst. 3 nebo 4 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně vypočteny v § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v prekluzívních lhůtách uvedených v § 48 zákona o veřejných dražbách (srov. odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Co se otázky aktivní legitimace žalobkyně týče, rozhodující skutečností je, zda žalobkyně byla skutečně dražební věřitelkou ve smyslu § 36 odst. 3 zákona, jíž ustanovení § 48 zákona přiznává (za splnění dalších tam uvedených podmínek) oprávnění k podání žaloby na vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby.

22. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] a žalovaná 4. uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Za účelem zajištění všech pohledávek souvisejících s Úvěrem současně uzavřely zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva k Pozemkům ve smyslu § 1309 a násl. o. z., zástavní právo [anonymizováno] bylo do katastru nemovitostí zapsáno k [datum] v [údaj o čase] hodin jakožto v pořadí první zástavní právo. <i>23. Podle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.</i> <i>24. Podle § 1311 o. z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu (odst. 1). Zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu (odst. 2).</i> <i>25. Podle § 1312 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje (odst. 1). Zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva (odst. 2).</i> <i>26. Podle § 1313 o. z. zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.</i> 27. Žalované v průběhu řízení zpochybňovaly aktivní legitimaci žalobkyně tím, že napadaly platnost shora uvedené smlouvy o Úvěru. Tato otázka však není pro věc rozhodná, protože i v případě neplatnosti úvěrové smlouvy by měla [anonymizováno] za žalovanou 4. pohledávku v řádech milionů korun z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), neboť žalované 4. poskytla Úvěr ve výši 9 900 000 Kč, na který žalovaná 4. zaplatila toliko 5 366 208 Kč; nevrátila tedy [anonymizováno] ani poskytnutou jistinu. Přitom nelze přehlédnout, že v zástavní smlouvě si [anonymizováno] a žalovaná 4. výslovně ujednaly, že se zástavní právo zřizuje i pro účely zajištění případné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši půjčené částky pro případ, že by Smlouva o úvěru byla shledána neplatnou. Takové ujednání je plně v souladu s výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku, pohledávka [anonymizováno] na vydání bezdůvodného obohacení by se přitom stala splatnou nejpozději uplynutím lhůty poskytnuté žalované 4. v oznámení o zesplatnění Úvěru (od okamžiku zesplatnění Úvěru muselo být žalované 4. zřejmé, že bude muset [anonymizováno] vrátit přinejmenším dosud nesplacenou jistinu Úvěru, pokud hodlá napadat platnost úvěrové smlouvy).

28. Jinak řečeno, i v případě neplatnosti smlouvy o Úvěru je žalobkyně, na kterou [anonymizováno] dne [datum] postoupila pohledávky ze smlouvy o Úvěru ve smyslu § 1879 a násl. o. z. včetně jejich zajištění (zástavního práva), dražební věřitelkou, neboť zástavní právo zajišťuje i případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který na základě smlouvy o postoupení pohledávky přešel na žalobkyni (k tomu viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro účely tohoto řízení je skutečná výše pohledávky žalobkyně nerozhodná, pročež se soud s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení dále otázkou platnosti smlouvy o Úvěru nezabýval.

29. Současně je nutné uzavřít, že žaloba byla podána v zákonné tříměsíční prekluzivní lhůtě, neboť Dražba se konala [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

30. Soud se tedy dále zabýval jednotlivými žalobkyní tvrzenými důvody neplatnosti Dražby. Přitom je nutné mít stále na zřeteli, že důvody pro vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby jsou v § 48 zákona vymezeny taxativně. Předmětná Dražba byla dražbou opakovanou ve smyslu § 49 zákona, neboť vydražitel První dražbu zmařil tím, že cenu dosaženou vydražením odmítl uhradit.

31. Následující skutečnosti tvrzené žalobkyní (viz jejich označení písmeny v úvodu odůvodnění tohoto rozsudku) neplatnost Dražby nezakládají: <b><i>c/ Neodeslání dražební vyhlášky a oznámení o První dražbě žalobkyni (resp. [anonymizováno]) do vlastních rukou:</b></i> <i>32. Podle § 10 odst. 1 zákona se písemnosti zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou; lze je předat i jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny.</i> <i>33. Podle § 40 zákona dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům (odst. 1). Oznámení o dražbě musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby (odst. 2).</i> <i>34. Podle § 43 odst. 5 písm. a) zákona ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku (mimo jiné) dražebním věřitelům.</i> 35. [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalobce se o veřejné nedobrovolné dražbě dozvěděl (...), je případné pochybení dražebníka při odeslání písemného oznámení o dražbě žalobci obsoletní, neboť nemělo vliv na uplatnění žalobcových práv při prodeji zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě.

36. V projednávané věci odesílala žalovaná 1. (dražebník) veškeré písemnosti žalobkyni (resp. [anonymizováno]) datovou schránkou, nikoli však do vlastních rukou. [anonymizováno] i žalobkyně si však veškeré zásilky vyzvedávaly (prokázáno doručenkami datových zpráv), nebyly doručovány fikcí. Za dané situace tak uvedené pochybení nemůže vést k vyslovení neplatnosti Dražby, neboť se žalobkyně se všemi písemnostmi prokazatelně seznámila (fakticky jí do vlastních rukou doručeny byly). Nadto, neodeslání oznámení o dražbě a dražební vyhlášky by mohlo být důvodem pro vyslovení neplatnosti První dražby, nikoli však následné Opakované dražby, jíž se tyto listiny netýkaly. <b><i>d/ Zástavní právo žalované 2. neexistuje pro neplatnost její zástavní smlouvy:</b></i> <i>37. Podle § 1309 odst. 2 o. z. ujednání zakazující zřídit zástavní právo má účinky vůči třetí osobě, jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku zástav podle jiného právního předpisu nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám.</i> <i>38. Podle § 1761 o. z. zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany.</i> 39. Žalobkyně dovozuje neplatnost zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanou 2. a žalovanou 4. dne [datum] z toho, že obsahuje nepřípustnou kombinaci zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení a věcného břemene – služebnosti užívání. Poukazuje přitom na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Toto rozhodnutí se však vztahuje k právní úpravě [účinnost] [název soudu] v něm uzavřel, že smyslem zřízení předkupního práva a věcného břemene užívání v zástavní smlouvě bylo dlužníkům zamezit nebo alespoň značně ztížit možnost prodeje nebo jiného zcizení zástavy třetí osobě a dosáhnout tak, aby dlužníci setrvali v postavení zástavního dlužníka až do zániku zajištěné pohledávky, a tedy dlužníky v rozporu se zákonem omezit (po celou dobu do zániku zajištěných pohledávek) v možnostech nakládání se zástavou. Dovolací soud následně dovodil neplatnost takové smlouvy.

40. S účinností od [datum] je však zákaz zcizení a zatížení běžnou součástí smluvních ujednání (srov. ustanovení občanského zákoníku citovaná výše) a žalobkyní citovaná judikatura se nadále neuplatní. Ostatně sama žalobkyně má ve své zástavní smlouvě sjednán zákaz zcizení a zatížení v čl. II. odst.

6. Její námitka se tak jeví jako ryze účelová. Věcné břemeno – služebnost užívání pak byla k Pozemkům sjednána jen ve velmi omezeném rozsahu – umožňujícím vstup znalci za účelem ocenění a třetím osobám za účelem prohlídky Pozemků v rámci výkonu zástavního práva. Tato ujednání neplatnost zástavní smlouvy žalované 2. nezakládají a na jejich základě porušení § 36 odst. 1 zákona, a tím neplatnost Dražby dovodit nelze. <b><i>e/ Žalovaná 1. neinformovala dražitele z První dražby o konání Opakované dražby:</b></i> 41. Žalobkyně namítala, že žalovaná 1. coby dražebník neinformovala dražitele z První dražby [jméno] [příjmení], který byl ochotný zaplatit za Pozemky 13 milionů korun, o konání Opakované dražby. Taková povinnost dražebníka však ze zákona neplyne, pročež nemůže být důvodem pro vyslovení neplatnosti Opakované dražby (není ani uvedena v § 48 odst. 3 a 4 zákona jako důvod pro vyslovení neplatnosti dražby). <b><i>f/ Žalovaná 2. neoznámila započetí výkonu zástavního práva žalobkyni:</b></i> <i>42. Podle § 1373 odst. 1 o. z. zástavní věřitel oznámí započetí s výkonem zástavního práva také těm zástavním věřitelům, kterým náleží právo na uspokojení v pořadí předcházejícím jeho pořadí. Ustanovení § 1362 platí obdobně.</i> 43. Žalobkyně namítala, že žalovaná 2. nesplnila svou zákonnou povinnost zakotvenou v § 1373 o. z. oznámit započetí výkonu zástavního práva žalobkyni jakožto subjektu, jehož zástavní právo bylo u Pozemků zapsáno v pořadí před zástavním právem žalované 2. Uvedené tvrzení se však ukázalo jako nepravdivé, neboť žalovaná 1. zaslala žalobkyni dne [datum] (mimo jiné) oznámení o započetí výkonu zástavního práva žalované 2. k Pozemkům a plnou moc pro oznámení započetí výkonu zástavního práva od žalované 2. (viz pododst. 11/ skutkových zjištění výše). <b><i>g/ Nevykonatelnost notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], pro vady:</b></i> 44. Žalobkyně namítala, že notářský zápis ze dne [datum], jehož formou žalovaná 2. a žalovaná 4. uzavřely Dohodu o uznání závazku (zajištěného zástavním právem žalované 2.) se svolením k přímé vykonatelnosti, má obdobné vady, jaké shledal [název soudu] v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž přezkoumával notářský zápis sepsaný jménem téhož notáře. Citovaným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, který dospěl k závěru, že z posuzovaného notářského zápisu nevyplývá právní titul pro povinné, dále není určitým způsobem sjednána lhůta plnění, když je odkazováno na plnění ve splátkách, avšak ve smlouvě o podnikatelském úvěru ani v notářském zápise splátky dohodnuty nebyly, a za tohoto stavu povinní nemohli svolit k vykonatelnosti závazku a uznat dluh, který nevznikl.

45. Jak vyplynulo z dokazování v projednávané věci, notářský zápis ze dne [datum] obdobnými vadami netrpí. Zcela jasně, určitě a srozumitelně se z něj podává dohoda žalovaných 2. a 4. o tom, že žalovaná 4. uznává co do důvodu a výše nároky žalované 2. ze Smlouvy o podnikatelském úvěru z téhož dne ve výši 5 700 000 Kč, prohlášení, že se s žalovanou 2. dohodla na smluvním úroku ve výši 18 % ročně ode dne sepsání tohoto zápisu do zaplacení, a závazek uhradit žalované 2. úvěr v 60 měsíčních splátkách po 144 730 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci (v podrobnostech viz pododst. 5/ skutkových zjištění výše). Porušení § 36 odst. 1 zákona, a tím neplatnost Dražby z tohoto důvodu dovodit nelze. <b><i>b/ Manipulace s Dražbou:</b></i> 46. Ačkoli bylo v řízení prokázáno personální propojení žalovaných 2., 3., 4. a [právnická osoba] tvrzené žalobkyní (prokázáno příslušnými výpisy z veřejných rejstříků a žalobkyní předloženými listinami ze sbírky listin), případné specifické důvody pro navržení dražeb žalovanou 2. (v konečném důsledku za účelem prodeje Pozemků novému vlastníkovi Pozemku s [anonymizováno]) nelze podřadit pod žádný z taxativních důvodů pro vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby. Ostatně s ohledem na specifika veřejné dražby, tj. právě její veřejnost, by v případě splnění všech zákonných podmínek konání Dražby nemohlo žalovaným nic zaručit, že se jim podaří dosáhnout takového cíle.

47. V této souvislosti nelze přehlédnout ani to, že ačkoli žalobkyně vyčítá žalovaným manipulaci s Dražbou, v První dražbě došlo k vydražení Pozemků za více než 13 milionů korun, byť jejich hodnota stanovená znalcem činila jen 3 170 000 Kč, a to díky tomu, že cenu vyhnal svými statisícovými až milionovými podáními na několikanásobek odhadní ceny [jméno] [příjmení] coby osoba propojená s [anonymizováno] i s žalobkyní (prokázáno výpisy z veřejných rejstříků a katastru nemovitostí předloženými žalovanými).

48. Soud přesto shledal následující důvody pro vyslovení neplatnosti Dražby: <b><i>a/ Žalovaná 1. nezaslala žalobkyni před konáním Dražby oznámení o opakované nedobrovolné dražbě:</b></i> <i>49. Podle § 43 odst. 1 zákona dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede skutečnosti v § 43 dále blíže vymezené.</i> <i>50. Podle § 43 odst. 2 zákona dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.</i> <i>51. Podle § 43 odst. 3 zákona je-li předmětem dražby nemovitost nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy též na centrální adrese, a to nejméně 60 dnů před konáním dražby. Ve stejné lhůtě doručí dražebník dražební vyhlášku i tomu obecnímu úřadu a úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se má dražba konat, s žádostí o její uveřejnění na úřední desce. Na úřední desce lze uveřejnit i jen místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání, výši minimálního příhozu a odhadnutou nebo zjištěnou cenu, je-li uveden též údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.</i> <i>52. Podle § 43 odst. 4 zákona pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.</i> <i>53. Podle § 43 odst. 5 písm. a) zákona ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku (mimo jiné) dražebním věřitelům.</i> <i>54. Podle § 49 odst. 4 zákona jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní dražebník oznámení o konání opakované dražby s náležitostmi podle § 43 odst. 1 písm. a) až e) a k ) na centrální adrese, nejméně 10 dnů před zahájením dražby.</i> 55. Úprava opakované veřejné nedobrovolné dražby je obsažena v § 49 zákona. Uvedené ustanovení stanoví odchylky od pravidel platících pro prvotní (standardní) dražbu (viz např. § 49 odst. 1 zákona, v němž je uvedeno, že u opakované dražby nemusí dražebník postupovat podle § 40 a § 41 zákona) a zjevně nejde o komplexní úpravu dražby vylučující aplikaci jiných ustanovení zákona v § 49 nezmíněných (kupříkladu zde není znovu upraven samotný proces dražby). Pokud tedy není v samotném § 49 zákona pro opakovanou dražbu stanoveno jinak, uplatní se ostatní pravidla platící pro původní dražbu.

56. Ze samotného znění § 49 odst. 4 zákona, jež stanoví, že u opakované dražby se namísto dražební vyhlášky zveřejňuje na centrální adrese jen oznámení o konání opakované dražby, neplyne, že toto oznámení by dražebník nemusel zasílat osobám uvedeným v § 43 odst. 5 zákona, kterým se jinak doručuje dražební vyhláška. Tato povinnost ustanoveními § 49 zákona vyloučena není, jen se namísto dražební vyhlášky doručuje právě ono zjednodušené oznámení o konání opakované dražby, a to ve lhůtě 10 dnů před zahájením dražby (neboť tato lhůta nahrazuje lhůtyu v § 43 odst. 2 až 4 zákona). Žalobkyně nadto doložila, že jde i o běžnou praxi jiných dražebníků (prokázáno dražební vyhláškou opakované dražby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dražebníka [právnická osoba], oznámením o konání opakované dražby ze dne [datum] dražebníka [země] – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, oznámením o konání opakované dražby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dražebníka [právnická osoba], oznámením o konání opakované veřejné dobrovolné dražby [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] dražebníka [právnická osoba], dražební vyhláškou o konání opakované veřejné dražby dobrovolné [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] dražebníka [právnická osoba], dražební vyhláškou elektronické veřejné dražby opakované nedobrovolné [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dražebníka [právnická osoba]).

57. Žalovaná 1. svou povinnost zaslat žalobkyni coby dražební věřitelce oznámení o konání Opakované dražby 10 dnů před jejím konáním nesplnila, když toto oznámení žalobkyni zaslala až [datum], poté, co Opakovaná dražba již proběhla. Skutečnost, že oznámení o konání Opakované dražby bylo zveřejněno na centrální adrese v zákonné lhůtě, na uvedeném porušení povinnosti žalované 1. ničeho nemění, protože dražebník má stejně tak povinnost zveřejňovat dražební vyhlášku původní dražby, a přesto ji je povinen doručovat osobám uvedeným v § 43 odst. 5 zákona, přičemž § 48 odst. 4 zákona s porušením této povinnosti spojuje neplatnost dražby (přestože o tom, že bude draženo, dražební věřitel ví už z oznámení o dražbě dle § 40 odst. 1 zákona).

58. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V něm se [anonymizována dvě slova] jakožto [anonymizováno] odvolací vyjadřoval toliko k povinnosti dražebníka vyhotovit oznámení o konání opakované dražby namísto dražební vyhlášky; existenci povinnosti rozeslat takové oznámení osobám v § 43 odst. 5 zákona v odůvodnění svého rozhodnutí neřešil. <b><i>h/ V Opakované dražbě bylo sníženo nejnižší podání oproti nejnižšímu podání v První dražbě:</b></i> <i>59. Podle § 49 odst. 1 zákona opakovaná dražba se uskuteční na základě smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby a dražebníkem, který prováděl předchozí dražbu, pokud předmět dražby nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k dispozici odhad ne starší 1 roku před konáním opakované dražby, dražebník nemusí v opakované dražbě postupovat podle § 40 a 41. Smlouva o provedení opakované dražby musí být uzavřena do 10 dnů po doručení protokolu o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.</i> <i>60. Podle § 49 odst. 3 zákona nejnižší podání u opakované dražby činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby, pokud v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen.</i> <i>61. Podle § 49 odst. 5 zákona není-li navrženo provedení opakované dražby, vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu vlastníka a zástavce o tom, že předmět dražby nebyl vydražen; jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, vyrozumí též příslušný katastrální úřad.</i> <i>62. Podle § 49 odst. 6 zákona jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o tom, že předmět dražby nebyl vydražen.</i> 63. Z ustanovení § 49 odst. 1 zákona plyne, že opakovaná dražba se může konat, pokud předmět dražby nebyl vydražen (tj. pokud nebylo učiněno ani nejnižší podání) nebo pokud byla dražba zmařena (ve smyslu § 2 písm. n/ zákona je zmařením dražby neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě). Ustanovení § 49 odst. 3 zákona pak výslovně stanoví, že nejnižší podání u opakované dražby činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby, pokud v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen (tj. nebylo učiněno ani nejnižší podání). To znamená, že nejnižší podání se nesnižuje, byla-li dražba zmařena (ostatně v takovém případě je zde většinou další dražitel, který byl ochoten zaplatit nejnižší podání v původní dražbě, takže zde není důvodu pro jeho snižování).

64. Pokud by zákonodárce měl v úmyslu zakotvit snížení nejnižšího podání u obou variant opakované dražby (jako je tomu v případě dražeb v rámci soudního výkonu rozhodnutí, kde je tato možnost výslovně zakotvena), nepoužil by v § 49 odst. 3 zákona vedlejší příslovečnou podmínkovou větu„ pokud v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen“ (tím spíše ne poté, co v § 49 odst. 1 zákona hovoří o uskutečnění opakované dražby,„ pokud předmět dražby nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem“). Ustanovení by znělo:„ Nejnižší podání u opakované dražby činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby.“ bez dalšího. Zákonodárce však toto pravidlo omezil podmínkou.

65. Soud se neztotožňuje s argumentací žalovaných, podle níž formulace„ předmět dražby nebyl vydražen“ zahrnuje i případy zmaření dražby, protože § 49 odst. 5 a 6 zákona následně nehovoří ke zmaření dražby ničeho. Tato ustanovení o zmaření dražby mlčí proto, že v případě zmařené dražby se o tom, že se předmět dražby z tohoto důvodu vydražit nepodařilo, dotčené osoby dozvěděly z oznámení o zmaření dražby podle § 48 odst. 2 zákona (jenž zní: O zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 43 odst.

5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby.), resp. příslušný katastr nemovitostí z oznámení podle § 41 odst. 2 zákona (jenž zní: Je-li předmětem dražby nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí a nebyla-li vydražena nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná, oznámí to dražebník bez zbytečného odkladu katastrálnímu úřadu; podpis dražebníka na oznámení musí být úředně ověřen.).

66. V projednávané věci bylo nejnižší podání v První dražbě stanoveno na 1 590 000 Kč. První dražba byla vydražitelem zmařena. V Opakované dražbě bylo nejnižší podání stanoveno na 1 120 000 Kč, přestože § 49 odst. 3 zákona po zmařené dražbě snížení nejnižšího podání neumožňuje. Následně byly Pozemky vydraženy za 1 210 000 Kč, tedy cenu nižší o 380 000 Kč oproti správné výši nejnižšího podání. Došlo tedy k porušení citovaného ustanovení. <b><i>Závěr a náklady řízení:</b></i> 67. V projednávané věci došlo při provádění Dražby k porušení § 43 odst. 5 a § 49 odst. 3 zákona. Takovým provedením Opakované dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do práv žalobkyně coby dražební věřitelky ve smyslu § 48 odst. 4 zákona, neboť nebyla o Dražbě vyrozuměna zákonem předvídaným způsobem a současně došlo k nezákonnému snížení nejnižšího podání, jež vedlo k tomu, že výtěžek Dražby byl o 380 000 Kč nižší, než byla správná výše nejnižšího podání. Přitom vydražením Pozemků došlo k zániku zástavního práva žalobkyně k Pozemkům, jež zajišťovalo pohledávky žalobkyně ze smlouvy o Úvěru poskytnutého ve výši 9 900 000 Kč (kteréžto prokazatelně existovaly ke dni konání Dražby minimálně co do výše 4 533 792 Kč (9 900 000 Kč jistina minus zaplacené splátky ve výši 5 366 208 Kč). Je zjevné, že pokud by nedošlo ke shora uvedeným porušením zákona, žalobkyně by byla v lepším postavení, co se týče uspokojení, resp. zajištění své pohledávky (jinak řečeno, mezi porušeními zákona a zhoršením postavení žalobkyně je příčinná souvislost). Buď by došlo k vydražení Pozemků přinejmenším za částku 1 590 000 Kč, případně i vyšší (sama žalobkyně by se mohla účastnit Dražby a Pozemky si vydražit pro sebe), nebo by v případě, že by takové nejnižší podání nechtěl nikdo učinit, zůstalo žalobkyni zástavní právo k Pozemkům, jejichž hodnota činila dle znaleckého posudku 3 170 000 Kč a jež by s časem zajisté rostla. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku vyslovil neplatnost Dražby podle § 48 odst. 4 zákona.

68. K pasivní legitimaci žalované 5. je nutné uvést, že ke dni konání Dražby byla další dražební věřitelkou ve smyslu § 36 odst. 3 zákona, pročež její zástavní právo vydražením Pozemků zaniklo. Byť se k věci vyjádřila tak, že žalovaná 4. celý svůj dluh vůči ní již uhradila, a další aktivity v řízení se zdržela, neboť na jeho výsledku neměla prakticky žádný zájem, žalobkyně ji správně označila za další žalovanou, neboť její zástavní právo bylo Dražbou dotčeno. S ohledem na postoj žalované 5. k věci a všechny její okolnosti však žalobkyně po žalované 5. nepožadovala náhradu nákladů řízení, pročež soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 5. nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení.

69. Jelikož vůči ostatním žalovaným se zcela úspěšná žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení nevzdala, o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi nimi rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovaným 1., 2., 3. a 4. zavázaným společně a nerozdílně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 5 000 Kč (žaloba) a 1 000 Kč (návrh na nařízení předběžného opatření). Dále z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 4 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (návrh na vydání předběžného opatření, žaloba, vyjádření k odvolání žalované 3. proti nařízenému předběžnému opatření, vyjádření ve věci samé z [datum]), po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 1 200 Kč. Dále z nákladů zastoupení advokátkou (jež převzala zastoupení před prvním jednáním ve věci samé), které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (2x účast u jednání [datum] přesahujícího dvě hodiny, vyjádření ve věci samé z [datum], 3x účast u jednání [datum] přesahujícího čtyři hodiny), a dále šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 a 3 a. t. strávený cestou ze sídla kanceláře zástupkyně žalobkyně do místa jednání dne [datum] a zpět a dne [datum] a zpět (cesta autem z [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] do sídla soudu trvá cca 35 minut, což činí při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu částku 200 Kč za jednu cestu) ve výši 800 Kč (zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH). Náhrada za vyjádření ve věci samé z [datum] v sobě zahrnuje i náhradu za vyjádření ze [datum] a z [datum], neboť rozdělení repliky vůči vyjádřením žalovaných do tří samostatných podání soud považuje za umělé navyšování počtu úkonů (s ohledem na složitost věci by soud případné opakované žádosti o prodloužení lhůty k replice vyhověl). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 28 400 Kč (6 000 Kč + 1 200 Kč + 18 600 Kč + 1 800 Kč + 800 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.