21 C 195/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., LLM., anonymizováno sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o: zřízení služebnosti

I. Zřizuje se věcné břemeno, a to služebnost cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku anonymizováno rok, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 318 m² v katastrální uzemí, územní celek, zapsaném na list vlastnictví v Katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce spočívajícím v průchodu osob bez omezení a právu průjezdu vozidel do 3,5 t v době od 6.00 hodiny do 22.00 hodiny přes pozemek p. č. rok, zastavěná plocha nádvoří o výměře 283 m² v katastrální uzemí, územní celek, zapsané na list vlastnictví v Katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, v rozsahu vyznačeném fialovým šrafováním v geometrickém plánu číslo ze dne datum, který je nedílnou součástí výroku I. tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu za zřízení práva cesty ve výši 395 280 Kč, a to formou dvou splátek, přičemž první splátka ve výši 195 280 Kč se stává splatnou dne datum a druhá splátka ve výši 200 000 Kč se stává splatnou dne datum, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 50 640 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyni žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala vydání rozhodnutím, kterým by bylo zřízeno věcné břemeno, a to služebnost cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. rok, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře výměra, v k.ú. obec, územní celek, zapsaném na list vlastnictví v Katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ Pozemek žalobkyně“), spočívající v průchodu osob bez omezení a právu průjezdu vozidel do 3,5 t od 6:00 hod. do 22:00 hod. přes pozemek parc. č. rok – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře výměra, v k.ú. obec, územní celek, zapsané na list vlastnictví v Katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ Dotčený pozemek“). Svoji žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem Pozemku žalobkyně a pozemku parc. č. rok, též v k.ú. obec, které nejsou napojeny na veřejnou komunikaci. Přístup k výše uvedeným pozemkům je veden přes Dotčený pozemek, jehož součástí je stavby adresa určená k bydlení. Přístup je přes průjezd. Žalobkyně tento průjezd užívá a zajišťuje jeho údržbu od roku rok, a to vše se souhlasem žalované ze dne datum a vedlejšího účastníka ze dne datum. Objekt ve vlastnictví žalobkyně byl postaven v roce rok a napojen na veřejnou komunikaci. V letech rok byl pak postaven dům adresa a došlo k likvidaci připojení objektu žalobkyně na veřejnou komunikaci, v této době právní předchůdci žalobkyně počali používat průjezd. Přístup ke komunikaci s ohledem na okolní nemovitosti není možný jinou cestou. Žalobkyně se v minulosti opakovaně pokoušela o dohodu s žalovanou a vedlejším účastníkem na zřízení práva cesty, avšak marně. ulice účastník při jednáních s žalobkyní v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok odmítl zřízení věcného břemene a navrhl uzavření nájemní smlouvy. Žalobkyně se k tomuto návrhu nájemní smlouvy vyjádřila a navrhla její změny, na což již nebylo stran vedlejšího účastníka reagováno.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, když měla za to, že žalobkyni nevznikl nárok na zřízení služebnosti. Žalovaná namítala, že žalobkyně nemůže požadovat věcné břemeno v rozsahu celého pozemku, ale pouze v rozsahu nejnutnějším. Žalobkyně nepředložila s podanou žalobou soudu geometrický plán. Žalobkyně nikterak v řízení nedokládala, že nelze realizovat přístup z Pozemku žalobkyně na veřejnou komunikaci jiným způsobem. Z návrhu žalobkyně pak není zřejmé jakými vozy má být cesta užívána a v jakém rozsahu. Žalovaná dále uváděla, že zde není nutnost zřízení věcného břemene, když žalovaná v minulosti žalobkyni nikdy v užívání nezbytné cesty nebránila. Žalovaná pak dávala přednost na místo osobní služebnosti uzavření závazkového vztahu. Žalovaná v případě zřízení věcného břemene nepožadovala přiměřenou jistotu pro případ vzniku škody.

3. Též vedlejší účastník ve svém vyjádření k žalobě neshledal důvody pro zřízení věcného břemene, když to byla žalobkyně, která vyvolala soudní řízení, když odmítla přistoupit na návrh nájemní smlouvy předestřené jí vedlejším účastníkem řízení, když odmítala hradit nájemné ve výši 18 020 Kč za rok bez DPH. Za situace, kdy lze upravit vztah účastníků, respektive zajištění přístupu k Pozemku žalobkyně přes Dotčený pozemek jiným způsobem, tj. závazkovým vztahem, není zde důvod pro zřízení věcného břemene. ulice účastník dále podotýkal, že zřízením věcného břemene by došlo k znehodnocení majetku žalované.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu a věc po právní moci byla postoupena soudu zdejšímu.

5. Soud se účastníky při jeho jednání dne datum pokusil smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích.

6. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

7. Žalovaná je vlastníkem Dotčeného pozemku, a tento pozemek je svěřen do správy vedlejšího účastníka (prokázáno informacemi o pozemku parc.č. rok z nahlížení do Katastru nemovitostí ze dne datum). Žalobkyně je vlastníkem Pozemku žalobkyně (prokázáno informacemi o pozemku parc.č. rok z nahlížení do Katastru nemovitostí ze dne datum). Žalovaná souhlasila s užíváním průjezdu na Dotčeném pozemku žalobkyní, a to dne datum, avšak jasně si vymezila, že tento souhlas nezakládal žádné majetkoprávní vztahy mezi účastníky řízení (prokázáno vyjádřením hl. m. obec ze dne datum). ulice účastník neschválil návrh žalobkyně na zřízení věcného břemene práva průjezdu a průchodu z Pozemku žalobkyně přes Dotčený pozemek, pouze schválil užívání průjezdu žalobkyní (prokázáno usnesením rady Městské části obec a číslo číslo ze dne datum, usnesením rady Městské části obec a číslo číslo ze dne datum a souhlasem s užíváním průjezdu v ČD číslo v ulici anonymizována dvě slova, obec a číslo). Žalobkyně opakovaně požádala vedlejšího účastníka o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene dne datum, což vedlejší účastník opětovně neschválil dne datum (prokázáno žádostí žalobkyně ze dne datum, usnesením rady Městské části obec a číslo číslo ze dne datum a sdělením Městské části obec a číslo ze dne datum). Další pokus žalobkyně o zřízení věcného břemene práva nezbytné cesty proběhl jejím dopisem ze dne datum, na který bylo reagováno dne datum vedlejším účastníkem. Žalobkyni bylo vedlejším účastníkem nabídnuto uzavření nájemní smlouvy, kdy navrhovaná cena nájmu byla 18 020 Kč bez DPH za rok a odkázal žalobkyni na podání žádosti o nájem pozemku a vyplnění formuláře. Žalobkyně se domnívala, že do formuláře nelze vtělit specifické okolnosti tohoto případu. ulice účastník reagoval zasláním návrhu nájemní smlouvy. Návrh nájemní smlouvy mimo jiné obsahoval předpoklad uzavření nájemní smlouvy na dobu určitou, možnost zvýšení nájemného až o 100 % indexu nárůstu spotřebitelských cen, výpověď smlouvy byla navrhována bez udání důvodu i bez přesného označení měsíců. Žalobkyně dne datum zaslala vedlejšímu účastníkovi návrh nájemní smlouvy s jejími připomínkami, kdy vedlejší účastník po urgenci žalobkyně slíbil vypořádat se s nimi do datum, avšak ani k urgenci žalobkyně ze dne datum k tomu nedošlo. Žalobkyně mimo jiné v rámci revize návrhu nájemní smlouvy požadovala nájem na dobu neurčitou, výši nájemného 10 000 Kč ročně bez DPH, zrušení ujednání o možnosti zvýšení nájemného až o 100 %, možnost podnájmu a zrušení možnosti výpovědi z nájmu bez udání důvodu (prokázáno dopisem žalobkyně příjmení části obec a číslo ze dne datum, vyrozumění Městské části obec a číslo ez dne datum, dopis žalobkyně příjmení části obec a číslo ze dne datum, dopis Městské části obec a číslo adresovaný žalobkyni včetně návrhu nájemní smlouvy ze dne datum, e-mailová komunikace jméno příjmení a zástupkyně žalobkyně ze dne datum až datum a smlouvou o nájmu pozemku k podnikání bez čísla s úpravami žalobkyně).

8. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne datum k zřízení práva nezbytné cesty (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne datum).

9. Zřízení věcného břemena nezbytné cesty žalobkyně žádala v intencích fialového šrafování na nákresu Dotčeného pozemku (prokázáno geometrickým plánem ze dne datum vyhotoveným Ing. jméno příjmení). Pozemky žalobkyně se nacházejí ve vnitrobloku obytných domů, kdy jedinou alternativou přístupu na pozemní komunikaci z Pozemku žalobkyně než přes Dotčený pozemek je přes pozemek nacházející se za vlnkatým plechovým oplocením – parc. č. rok, který se nachází na pravé straně při průchodu průjezdu z ulice anonymizována dvě slova číslo při postoji čelem k provozovně žalobkyně, avšak v tomto případě oba pozemky dělí terénní nerovnost, kdy je zde z druhé strany zeď dosahující cca 2 m u zdi přiléhající k průjezdu a cca 1,5 m v nejnižším místě. Pozemek je též ve vlastnictví žalované a svěřen do správy vedlejšího účastníka, kdy se jedná o pozemek s využitím – zeleň. Cesta z tohoto pozemku na veřejnou komunikaci je delší než cesta přes Dotčený pozemek (prokázáno místním šetřením soudu provedeným dne datum a fotografiemi z něj, zákresem založeným na číslo listu a informaceni o pozemku parc.č. rok, k.ú. obec, územní celek, list vlastnictví ze dne datum).

10. Cena věcného břemene na zřízení nezbytné cesty v rozsahu dle geometrického plánu ze dne datum vypracovaného Ing. jméno příjmení spočívající v průchodu osob bez omezení a právu průjezdu vozidel do 3,5 t v době od 6:00 hod. do 22:00 hod. přes Dotčený pozemek ve prospěch každého vlastníka Pozemku žalobkyně činí 395 280 Kč (prokázáno znaleckým posudkem číslo ze dne datum vypracovaného celé jméno znalkyně).

11. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: Podle ustanovení § 1029 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má- li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle ustanovení § 1030 odst. 1 o. z., za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Podle ustanovení § 1260 odst. 1 o. z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1276 odst. 1 až 3 o. z., služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. příjmení služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem Pozemku žalobkyně, přičemž tento pozemek nemá zajištěn přístup k veřejné komunikaci, kdy k tomuto žalobkyně v současné době používá průjezdu na Dotčeném pozemku se souhlasem, jak žalované, tak vedlejšího účastníka. Tento souhlas však nelze považovat za dostatečné zajištění práv žalobkyně v souladu s § 1029 a násl. o.z., když sama žalovaná si v něm vymezuje, že tímto nenastávají mezi účastníky žádné majetkoprávní vztahy. Žalobkyně tímto nenabývá žádné právní jistoty, když souhlas je navíc dle libovůle žalované a vedlejšího účastníka odvolatelný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

13. Soud přisvědčuje názoru vedlejšího účastníka, že zřízení věcného břemene lze nahradit institutem závazkového vztahu, který navíc preferuje i žalovaná, avšak v případě nepřijetí návrhu nájemní smlouvy navržené vedlejším účastníkem se žalobkyně nedopustila jednání, kterým by si sama způsobila nedostatek přístupu k veřejné komunikaci z Pozemku žalobkyně z titulu hrubé nedbalosti či úmyslně, když tato smlouva obsahovala ujednání o výpovědi bez udání důvodu a bez označení počtu měsíců pro běh výpovědní lhůty. Též požadavek vedlejšího účastníka na navyšování nájemného až o 100 % nepovažuje soud za přiměřený (srov. sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

14. Vzhledem k výše uvedenému soud zřídil právo připomínající služebnost v rámci institutu tzv. nezbytné cesty, která byla vyčleněna z právní úpravy věcných břemen k právní úpravě vlastnictví. Z ustanovení § 1029 odst. 1 o. z., plyne, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Povolení cesty jako služebnosti je pravidlem, byť právo nezbytné cesty může mít i charakter obligačního práva (§ 1029 odst. 1 o. z.„ …a to i jako služebnosti…“). Možnost zřídit nezbytnou cestu patří mezi případy, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 152 odst. 2 o.s.ř. – srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). V rozhodnutí o zřízení věcného břemene cesty (v geometrickém plánu, který je součástí rozhodnutí) je třeba stanovit, kudy cesta povede; je třeba též stanovit, jakým způsobem může být právo vykonáváno a jaký je jeho obsah (např. omezení či limity časové, druhů vozidel apod.). Soud dále musí rozhodnout o náhradě za zřízení práva cesty, a to i bez návrhu žalovaného.

15. Soud se prvotně zabýval otázkou, zda zde není pozemek, který by pro zřízení věcného břemene byl pozemkem vhodnějším, avšak zejména místním šetřením soudu bylo prokázáno, že není. Jediným v úvahu připadajícím pozemkem by s ohledem na polohu Pozemku žalobkyně byl pozemek parc. č. rok, k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, které je též ve vlastnictví žalované a ve správě vedlejšího účastníka. Tento pozemek ovšem není vhodnější než Dotčený pozemek, když tento pozemek neobsahuje přirozené pozemní spojení s příjmení žalobkyně jako Dotčený pozemek. Dále je pozemek parc.č. rok, k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví veden jako pozemek se způsobem využití zeleň. Výše uvedený pozemek pak je od Pozemku žalobkyně a Dotčeného pozemku oddělen plotem a vykazuje ve vztahu k nim též terénní nerovnost, když se nachází minimálně 1,5 m níže než Dotčený pozemek a Pozemek žalobkyně. V neposlední řadě soud neopominul fakt, že zatížení tohoto pozemku by za účelem zřízení věcného břemene nezbytné cesty muselo být větší než Dotčeného pozemku, a na rozdíl od Dotčeného pozemku, jež je i historicky žalobkyní a jejími právními předchůdci užíván jako přístup k veřejné komunikaci, by zde bylo potřeba terénních úprav.

16. Dále se soud zabýval otázkou přiměřenosti rozsahu věcného břemene, kdy žalobkyní předložený geometrický plán, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, a návrh žalobkyně na průchod osob neomezeně a průjezd vozidel do 3,5 t od 6:00 hod. do 22:00 hod., soud považuje za takový, který právo žalované omezuje co možná nejméně Navíc soud zde připomíná, že žalovaná i vedlejší účastník řízení, jak bylo v řízení prokázáno jejich souhlasy, ponechali žalobkyni užívání průjezdu (totožné s fialovým šrafováním v předmětném geometrickém plánu) bez jakýchkoliv omezení. Soud též vzal v potaz, že stavba na Pozemku žalobkyně slouží k jejím podnikatelským účelům (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

17. S ohledem na výše uvedené soud zřídil právo nezbytné cesty v podobě služebnosti cesty v rozsahu vymezeném geometrickým plánem tvořící nedílnou součást tohoto rozsudku a zavázal žalobkyni k zaplacení žalované náhrady za zřízení práva cesty ve výši 395 280 Kč, tj. ve výši stanovené znaleckým posudkem vypracovaným pro toto řízení.

18. Právě náhrada za zřízení práva cesty pak reflektuje míru znehodnocení majetku žalované. Znehodnocení majetku žalované v tomto případě, ovšem nemůže být důvodem pro nezřízení věcného břemene.

19. Náhradu soud s ohledem na její výši a absenci nesouhlasu ze strany žalované soud uložil ve dvou splátkách, přičemž první splátka ve výši 195 280 Kč se stane splatnou ke dni datum a druhá splátka ve výši 200 000 Kč bude splatnou ke dni datum.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 640 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, hotových nákladů na vypracování znaleckého posudku 15 148 Kč (uhrazeno ze zálohy zaplacené žalobkyní) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z devět úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzvy k plnění žalované, žaloba, vyjádření z dní datum a datum, účast na jednání soudu ve dnech datum, datum a datum, účast na místním šetření) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon vyjádření ze dne datum, když jím byly odstraňovány vady předchozích podání. Dále soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon výzva k plnění vedlejšímu účastníkovi, když tento úkon nebyl v řízení prokázán.

21. Nad rámec výše uvedeného pak soud dodává, že se neztotožnil s názorem vedlejšího účastníka, že by náhrada nákladů i v případě úspěchu měla jít k tíži žalobkyně, když to byla ona, kdo zmařil předsoudní smírná jednání v rámci nichž vedlejší účastník nabídl žalobkyni úpravu jejich vztahů formou nájemní smlouvy. O nemožnosti postihu pro neuzavření předmětné nájemní smlouvy se soud již vyjádřil (viz bod 13. tohoto rozsudku). Dále však soud uvádí, že to byla žalobkyně, která se s vedlejším účastníkem pokoušela vést další jednání, a to formou připomínkování předmětného návrhu nájemní, na který vedlejší účastník reagoval oddálením data vyjádření se k němu a pak přestal s žalobkyní komunikovat zcela. Byl to tak vedlejší účastník, který zmařil svým chováním předsoudní smírná jednání, a nikoliv žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.