21 C 205/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 022 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 556,58 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 644,34 Kč za období od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 390 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 8 632 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 117,41 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 377,66 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 6 987,66 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 022 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba IČO (anonymizována tři slova“), a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 556,58 Kč na kapitalizovaném úroku (nově požadovala 14 117,41 Kč namísto 15 673,99 Kč) a co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 644,34 Kč (nově požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 14 377,66 Kč namísto z 16 022 Kč). Soud tedy s ohledem na částečné zpětvzetí řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů plyne následující skutkový stav: 1/ anonymizováno coby anonymizována tři slova a žalovaná podepsaly dne datum Smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytla anonymizováno žalované 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč. Celkovou dlužnou částku 21 632 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách po 416 Kč, a to nejpozději do datum (prokázáno Smlouvou o půjčce ze dne datum číslo). 2/ Žalovaná uhradila anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 5 610 Kč anonymizováno dne datum uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným žalované dne datum; v oznámení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podacím lístkem hybridní pošty ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). 3/ Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podacím lístkem hybridní pošty ze dne datum).

6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále též jen„ zákon“).

9. Podle § 3028 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 55 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2).

13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. anonymizováno a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 657 obč. zák. a § 1 odst. 1 zákona, na základě které anonymizováno poskytla žalované částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč. Celkovou dlužnou částku 21 632 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách po 416 Kč anonymizováno vystupovala jako anonymizováno a žalovaná vystupovala jako anonymizováno jednající mimo rámec své anonymizováno činnosti nebo samostatného výkonu anonymizována dvě slova, proto jde dle § 52 obč. zák. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit.

17. Zdejší soud dospěl k závěru, že anonymizováno nezkoumala úvěruschopnost žalované. Ačkoli v době uzavření smlouvu o půjčce nestanovily zákonné předpisy povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka (především zákon č. 321/2001 Sb. a anonymizováno ustanovení právního předpisu EU Smlouva o EHS o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru, ve znění ustanovení právního předpisu EU Smlouva o EHS a anonymizováno číslo), Ústavní soud dovodil, že povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá ze základních principů bez ohledu na to, zda je tato povinnost v zákoně výslovně zakotvena. Soudy musí splnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti. Pokud věřitel tuto svou povinnost nesplní, má to za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. nález název soudu z datum, sp. zn. ústavní nález). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů.

18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona.

19. V posuzovaném případě bylo v číslo listu anonymizováno uvedeno, že RPSN v případě úhrady dlužné částky v 52 splátkách činí 199,4 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 201,6 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v červenci 2006 13,92 % (průměrná úroková sazba pak činila 12,71 % ročně). Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 15násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 37 obč. zák. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 15násobkem – rozhodnutí anonymizováno spisová značka a spisová značka).

20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla nárok na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřené, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Předně ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách není vůbec uvedeno, z čeho se tento poplatek skládá, za co žalovaná má tento poplatek zaplatit. Dle sdělení žalobkyně na číslo listu má jít o úrok ve výši 2 220,10 Kč a úplatu za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek ve výši 6 411,90 Kč. Úplata za administrativní činnost dle sdělení žalobkyně zahrnuje správu interního systému věřitele, vyhledávání„ žadatele o půjčku“ v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. anonymizováno tedy na žalovanou přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru), a účtuje si za tyto činnosti částku skoro trojnásobně převyšující smluvní úrok za poskytnutí úvěru. příjmení, kterou anonymizováno požaduje za tyto doplňkové činnosti, je tak zjevně nepřiměřená skutečným nákladům, jež jí mohou v souvislosti s těmito činnostmi vzniknout. Uvedené platí i za situace, kdy částka zahrnuje úplatu za hotovostní výběr splátek. Nelze přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela – namísto sjednaných 52 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) – poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Rozhodně nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že tyto náklady nahrazují spotřebiteli náklady, který by musel vynaložit při hrazení půjčky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb za platbu poštovní poukázkou či prostřednictvím banky. Takové náklady bývají nižší, u splácení převodem z bankovního účtu spotřebitele prakticky nulové. Ujednání o souhrnném poplatku je ze všech shora uvedených důvodů nepřiměřené a podle § 55 ve spojení s § 56 obč. zák. neplatné.

21. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. obč. zák. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 7 390 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (ve výši 5 610 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

22. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalované odesláno dne datum. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalované dne datum, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – dnem následujícím po uplynutí lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od datum. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem III. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

23. V usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, název soudu dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

24. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na ni nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci (je nutné vycházet z celého předmětu řízení včetně příslušenství) a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela žalované. Té však s ohledem na její procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).