21 C 207/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 700 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 548 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 33 700 Kč s příslušenstvím z titulu provedeného odtahu vozidla anonymizováno (dále též jen„ vozidlo“) dne 28. 7. 2014 a jeho umístění na odstavném parkovišti tak, jak uvedeno v protokolu o odtahu vozidla číslo. Žalobkyně uplatňuje nárok na parkovné za období od 21. 6. 2016 do data vydání vozu, tj. dne 25. 4. 2018, když rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o pohledávce žalobkyně za období od 28. 7. 2014 do 20. 6. 2016.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno: 1/ Žalobkyně provedla dne 28. 7. 2014 v 10:50 hod. na základě pokynu strážníka městské policie z důvodu porušení zákazu stání v ulici ulice a číslo, obec a číslo, odtah vozidla registrační značka, typ: anonymizováno, barva: anonymizováno. Žalobkyně vyúčtovala částku za tento odtah ve výši 1 900 Kč a umístila vozidlo na své odtahové parkoviště (prokázáno protokolem o odtahu vozidla číslo). 2/ Žalovaný byl v době odtahu evidován jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (prokázáno kartou vozidla registrační značka). 3/ Žalovaný byl informován o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, o částce za odtah a jejím navyšování za každý den parkování vozidla, přičemž žalovaný byl vyrozuměn, že cenu za odtah a parkovné stanoví nařízení číslo z r. 2013 o maximálních cenách za nucený odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, které je přílohou usnesení Rady hl. m. obec číslo ze dne 12. 2. 2013 (dále jen„ nařízení“), tak, že parkovné činí za 1. až 3. den 250 Kč/denně, za 4. až 180. den 400 Kč/denně a za každý následující den 50 Kč denně až do dne, kdy bude vozidlo vyzvednuto z parkoviště (prokázáno dopisem žalobkyně„ oznámení o odstranění vozidla“ ze dne 1. 9. 2014 a dodejkou ze dne 3. 9. 2014, výzvou k převzetí vozidla ze dne 18. 9. 2014 a dodejkou ze dne 22. 9. 2014 a citovaným nařízením). 4/ Žalovaný si vozidlo vyzvedl z parkoviště dne 25. 4. 2018, avšak dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (prokázáno„ výzvou k úhradě dlužné částky“ ze dne datum odeslanou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a kopií dodejky). 5/ Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy (prokázáno zřizovací listinou).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“ či„ zákon“), o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu platí, že provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

9. Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. § 131/2000 Sb., o hlavním městě obec, zastupitelstvu hlavního města Prahy rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách.

10. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem města Prahy dle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hlavním městě obec. Na základě anonymizováno listiny ze dne 9. 7. 2013, čl. VI, bodu číslo je žalobkyně oprávněna hlavním městem Prahou k provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků anonymizováno policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR; dle bodu číslo je dále oprávněna k zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

13. Žalobkyně provedla v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu dne 28. 7. 2014 v 10:50 hodin odtah předmětného vozidla a umístila jej na jí střežené parkoviště, vyzvala žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení nařízením stanovené ceny za odtah a parkovného. Žalovaný vyzvedl vozidlo z parkoviště dne 25. 4. 2018, je tak dle § 27 odst. 5 zákona – coby v registru silničních vozidel zapsaný provozovatel vozidla - povinen uhradit částku 33 700 Kč za 181. až 855. den parkování dle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení (674 dní x 50 Kč). Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. O počátku prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 548 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 348 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), po 100 Kč v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky, tj. celkem 200 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soudu tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

15. Soud vyšel z toho, že úspěšnému účastníkovi lze přiznat jen náhradu nákladů účelně vynaložených. Ne každé zastoupení účastníka advokátem lze přitom považovat za účelné; vždy je nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu. V projednávané věci žalobkyně coby příspěvková organizace hlavního města Prahy zřízená mimo jiné právě k provádění odtahů vozidel a jejich hlídání a k zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel žaluje povinnou osobu o úhradu nákladů odtahu a parkovné. Jde tedy o problematiku, která se v agendě hlavního města Prahy, resp. jím zřízené příspěvkové organizace, objevuje dlouhodobě a opakovaně, a to s vysokou frekvencí, nevybočuje tedy z běžné činnosti žalobkyně, pročež ta má mít k jejímu řešení zřízený příslušný zaměstnanecký (i právní) aparát. Dle ustálené judikatury, jež se obdobně uplatní i v projednávané věci, přitom platí, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů v soudních řízeních. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 315/2017, a nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn III. ÚS 2984/2009, ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 2396/09, a ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 376/12. Z těchto důvodů (a s ohledem na předmět řízení, jednoduchost sporu) soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle shora citovaných ustanovení, jako by advokátem zastoupena nebyla.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.