21 C 226/2020
č. j. 21 C 226/2020-113
V PLATNOSTICitované zákony (26)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 8 § 13
- o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 561/2004 Sb. — § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 553 § 554 § 555 § 556 § 557 § 573 § 574 § 580 § 588 § 858 § 1746 § 1810 +7 dalších
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 60 413 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 60 413 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 413 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 35 811 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 60 413 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je soukromou základní školou, se kterou žalovaní dne 24. 1. 2019 uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb výuky pro svou nezletilou dceru [jméno], a to do 31. 8. 2019. Následně došlo v souladu se smluvními ujednáními k automatickému prodloužení smlouvy na školní rok 2019 2020, přičemž školné za uvedený školní rok činilo 163 000 Kč, tj. 16 300 Kč měsíčně (za 10 měsíců standardní školní výuky), a žalovaní je uhradili v plné výši. Problém však nastal s prodloužením smlouvy na následující období. Žalovaným opět vznikl nárok na automatické prodloužení smlouvy, na školní rok 2020 [číslo]. Dle čl. 7 2 smlouvy přitom měli žalovaní povinnost žalobkyni písemně oznámit, že o automatické prodloužení smlouvy na další školní rok nemají zájem, do 30. 4. aktuálního školního roku, v tomto případě do 30. 4. 2020. S ohledem na komplikace ve školství spojené s pandemií covidu-19 žalobkyně tento termín posunula až na 18. 6. 2020. Pro případ oznámení nezájmu o prodloužení smlouvy po tomto datu byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši pětinásobku měsíčního školného, jejímž účelem je krýt finanční ztrátu žalobkyně coby soukromé školy v případě, že se dozví o odchodu žáka těsně před koncem školního roku, kdy je obtížné za žáka najít náhradu a kdy ztráta zisku v podobě školného představuje významný zásah do příjmové stránky rozpočtu školy. Žalovaní včas (před 18. 6. 2020) informovali žalobkyni, že jejich syn [jméno] nebude od 1. 9. 2020 pokračovat ve výuce na škole žalobkyně, o přestupu své dcery [jméno] na jinou školu však žalobkyni včas neinformovali. Žalobkyni proto vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši pětinásobku měsíčního školného, tj. 81 500 Kč, na který započetla přeplatky žalovaných na stravném a administrativních zálohách obou jejich dětí v celkové výši 21 087 Kč; zbývající dlužná částka 60 413 Kč je předmětem žaloby, neboť ji žalovaní neuhradili ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Není pravdou tvrzení žalovaných, že žalobkyni nevznikla žádná škoda, protože místo po jejich dceři bylo zaplněno. Do třídy dcery žalovaných byl přijat pro školní rok 2020 [číslo] pouze jeden nový žák, o jehož přijetí bylo požádáno již 20. 6. 2020, nešlo tedy o náhradu za dceru žalovaných. Navíc tento žák neplatil školné, neboť šlo o dítě jednoho ze zaměstnanců školy, takže jeho přijetím nedošlo k vyrovnání ztráty příjmu žalobkyně ve výši jednoho ročního školného (163 000 Kč).
2. Žalovaní žalobou uplatněný nárok neuznali a navrhli zamítnutí žaloby. Učinili nesporným uzavření předmětné smlouvy, jakož i její automatické prodloužení na školní rok 2019 2020, akceptaci zvýšení ročního školného za rok 2019 2020 na 163 000 Kč a jeho plné uhrazení ze svojí strany. Nesouhlasili však s výkladem čl. 7 smlouvy, přičemž ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2021 poukázali na řadu nejasností tohoto i dalších smluvních ujednání, která podle žalovaných neobstojí z hlediska § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jež je na smlouvu nutné aplikovat, neboť žalovaní vystupovali v pozici spotřebitelů. Ujednání o smluvní pokutě považují žalovaní za nepřiměřené, neurčité a zakázané vzhledem k samotné výši smluvní pokuty, jakož i ke skutečnosti, že stíhá ukončení smluvního vztahu samotným uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, a způsobuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalovaných. Dle jejich názoru smlouva skončila uplynutím doby, na kterou byla uzavřena (resp. poprvé prodloužena), ke dni 31. 8. 2020, neboť nebyly splněny podmínky pro její automatické prodloužení, když žalovaní neuhradili první polovinu školného za školní rok 2020 [číslo] do 15. 8. 2020. Pandemie covidu-19 zapříčinila odklad přijímacích zkoušek na střední školy, kterých se děti žalovaných zúčastnily. Přijímací zkoušky dcery žalovaných se konaly až 26. 6. 2020, do 18. 6. 2020 tedy žalovaní nemohli vědět, zda bude jejich dcera na škole žalobkyně pokračovat, či zda přestoupí na víceleté gymnázium [příjmení] [příjmení] (dále jen„ [anonymizováno]“). Výsledky zkoušek se žalovaní dozvěděli neoficiálně 29. 6. 2020, oficiálně 30. 6. 2020, dne 3. 7. 2020 zaslalo [anonymizováno] písemné oznámení o přestupu žalobkyni a dne 7. 7. 2020 žalovaný 1. informoval žalobkyni o přestupu své dcery telefonicky. Nadto, žalobkyně si našla za dceru žalovaných náhradu (kapacita dané třídy byla v následujícím školním roce zaplněna), takže jí žádná skutečná majetková újma jejím odchodem nevznikla. Nepřiměřená je jak výše smluvní pokuty, tak skutečnost, že se jí žalobkyně za shora popsané situace vůbec domáhá. V případě platnosti ujednání o smluvní pokutě je na místě nárok žalobkyně moderovat, a to až na nulovou výši z důvodu absence majetkové újmy na straně žalobkyně.
3. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Žalobkyně je zapsána jako základní škola založená ve formě společnosti s ručením omezeným v rejstříku škol a školských zařízení [stát. instituce] (prokázáno výpisem z předmětného rejstříku ze dne 6. 11. 2020). 2/ Žalobkyně coby škola a žalovaní coby zákonní zástupci své dcery [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] (dále též jen„ [anonymizováno]“), podepsali dne 24. 1. 2019 Smlouvu o [anonymizována čtyři slova] školy s rozšířenou výukou [anonymizováno] [právnická osoba] (dále též jen„ smlouva“). Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytovat dceři žalovaných výuku základního vzdělávání a doplňkového vzdělávání za podmínek daných smlouvou a zákonnou úpravou a žalovaní se zavázali za tyto služby zaplatit žalobkyni školné. V čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že školné pro školní rok 2018 2019 činí 159 000 Kč, tedy 15 900 Kč měsíčně, přičemž v čl. 5 smlouvy se žalovaní zavázali uhradit toto školné převodem na účet žalobkyně s tím, že školné pro druhé pololetí školního roku 2018 2019 ve výši 79 500 Kč bude uhrazeno do 5 dnů od podpisu této smlouvy. Další platby již budou hrazeny ve standardním čase tak, že polovina výše celoročního školného bude uhrazena na následující školní rok dopředu, a to vždy do 15. srpna na školní pololetí počínající od 1. září příslušného školního roku, druhá platba bude uhrazena vždy do 15. ledna na pololetí počínající od 1. února příslušného roku. Dle čl. 5 smlouvy školné může být v jednotlivých školních letech navýšeno, a to nejvýše do úrovně dvojnásobku zveřejněné míry inflace za předchozí kalendářní rok. Smlouva byla dle čl. 7 uzavřena na dobu určitou, a to na období školního roku 2018 2019 počínaje 1. únorem 2019 a konče 31. srpnem 2019. Čl. 7.2 smlouvy stanovil:„ Pokud [anonymizováno] vykonává řádně své povinnosti vyplývající z této smlouvy a školního řádu, osnov školy, nemá kázeňské problémy a je kladně hodnocen v písemném slovním hodnocení [anonymizováno] a doporučován pro postup do dalšího ročníku, mají [anonymizováno] zástupci automaticky nárok, po úhradě školného dle této smlouvy, na prodloužení této smlouvy na další školní rok, a to za situace, že bude nadále [anonymizováno] splňovat zákonné podmínky pro provoz takového typu školy a [anonymizováno] bude nadále provozována. V případě, že [anonymizováno] zástupci [anonymizováno] nebudou mít zájem na automatickém prodloužení této smlouvy o další školní rok, jsou povinni o tomto svém úmyslu prokazatelně písemně informovat [anonymizováno] nejpozději do 30. dubna aktuálního školního roku, neplatí pro období 5. ročníku školní docházky, respektive 7. ročníku školní docházky, kdy se lhůta prodlužuje do 31. května. V takovém případě tato smlouva skončí bez dalšího posledním dnem aktuálního školního roku. Pokud [anonymizováno] zástupci prokazatelně písemně oznámí svůj nezájem na automatickém prodloužení této smlouvy až po sjednaném datu 30. dubna aktuálního školního roku respektive 31. května, tj. v době od 1. května respektive 1. června do 31. srpna aktuálního školního roku, jsou povinni uhradit [anonymizováno] na její výzvu smluvní pokutu ve výši pětinásobku měsíčního školného.“ (prokázáno Smlouvou o poskytování služeb výuky žalobkyně ze dne 24. 1. 2019). 3/ Smlouva byla automaticky prodloužena na školní rok 2019 2020, kdy došlo ke zvýšení ročního školného na 163 000 Kč, které žalovaní akceptovali a v souladu se smlouvou plně uhradili (nesporná tvrzení účastníků). 4/ Žalobkyně dne 17. 6. 2020 zaslala rodičům e-mailové připomenutí dřívějšího sdělení, že prodloužila termín pro„ výpovědi“ smluv o poskytování služeb výuky do 18. 6. 2020, s tím, že žádá o závazné písemně sdělení (postačí v odpovědi na uvedený e-mail) o nepokračování ve studiu na škole žalobkyně. Zároveň upozornila na skutečnost, že u„ výpovědí“ po tomto termínu bude uplatňována smluvní pokuta dle čl. 7 smlouvy. Na uvedený e-mail reagoval téhož dne žalovaný 1. e-mailem, v němž žalobkyni sdělil, že syn žalovaných [jméno] byl přijat na gymnázium [anonymizováno] a nebude pokračovat v docházce na školu žalobkyně. Kancelář žalobkyně v odpovědi na uvedenou zprávu žalovanému 1. dne 18. 6. 2020 sdělila, že potvrzují přijetí„ výpovědi“ v řádném termínu (prokázáno e-mailovou komunikací mezi zaměstnankyní žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovaného 1. ze dne 17. 6. 2020 až 19. 6. 2020). 5/ Dne 20. 6. 2020 byla podána přihláška [jméno] [příjmení], [datum narození], na školu žalobkyně, a to do 9. ročníku školního roku 2020 [číslo] (prokázáno přihláškou ze dne 20. 6. 2020). 6/ E-mailem ze dne 25. 6. 2020 potvrdila [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] žalovanému 1. konání„ mimořádných přijímacích zkoušek“ dne 26. 6. 2020 od 11:00 hodin (prokázáno předmětným e-mailem). E-mailem ze dne 29. 6. 2020 sdělila [jméno] [příjmení] žalovanému 1., že ředitelka [anonymizováno] na základě dosažených výsledků rozhodla o možném přestupu dcery žalovaných do kvarty [anonymizováno] pro školní rok 2020 [číslo]; současně [jméno] [příjmení] požádala o potvrzení zájmu o nástup dcery žalovaných na [anonymizováno] (prokázáno předmětným e-mailem). V příloze e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 30. 6. 2020 bylo žalovanému 1. zasláno rozhodnutí o přijetí [jméno] [celé jméno žalované] ke studiu do 4. ročníku/kvarty gymnázia [anonymizováno] ve školním roce 2020 [číslo] (prokázáno předmětným e-mailem a rozhodnutím ředitelky [anonymizováno] PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 29. 6. 2020, [číslo jednací]). 7/ Žalovaný 1. po obdržení informace o úspěšném složení přestupových zkoušek jeho dcerou [jméno] (v týdnu na přelomu června a července 2020) informoval telefonicky (z kempu, kde se účastnil sportovního soustředění) jednatelku žalobkyně [příjmení] [příjmení] o přestupu své dcery na [anonymizováno]; ta tuto informaci nesla nelibě (prokázáno účastnickou výpovědí žalovaného 1. a svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození]). 8/ Gymnázium [anonymizováno] dne 3. 7. 2020 vyhotovilo písemné oznámení o přestupu žáka adresované žalobkyni, ve kterém žalobkyni sděluje, že rozhodlo o přestupu dcery žalovaných na jejich gymnázium, a prosí o zaslání pedagogické dokumentace žáka ze školní matriky (prokázáno [anonymizováno] o přestupu žáka ze dne 3. 7. 2020, [číslo jednací]). Dle sdělení [anonymizováno] na č. l. 74 i podacího archu došlo k odeslání oznámení žalobkyni doporučenou poštou až 4. 8. 2020 (prokázáno podacím archem z 4. 8. 2020). 9/ E-mailem ze dne 26. 8. 2020 zaslala účetní žalobkyně žalovanému 1. vyúčtování související s ukončením školní docházky [jméno] [celé jméno žalované]. Vyúčtovala žalovaným smluvní pokutu 81 500 Kč a započetla na ni přeplatky administrativních záloh [jméno] (4 749 Kč) a [jméno] (2 058 Kč) a přeplatek na stravném„ za oba“ (7 506 Kč) s tím, že celkem k úhradě zbývá 67 187 Kč (prokázáno e-mailem Bc. [jméno] [příjmení] adresovaným žalovanému 1. z 26. 8. 2020). 10/ [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] na škole žalobkyně bylo ukončeno dnem 31. 8. 2020 (prokázáno katalogovým listem žáka ze dne 27. 8. 2020). 11/ V 8. ročníku základní školy žalobkyně bylo ke dni 31. 8. 2020 zapsáno 21 žáků, včetně [jméno] [celé jméno žalované], s poznámkou, že [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou ve třídě do 31. 8. 2020 (prokázáno výpisem ze školní matriky žalobkyně ke dni 31. 8. 2020). 12/ V 9. ročníku základní školy žalobkyně bylo ke dni 1. 9. 2020 zapsáno 19 žáků s tím, že žákyně [jméno] [příjmení] je v ročníku od 1. 9. 2020; ostatní žáci byli v ročníku od září 2017, resp. v jednom případě od 3. 1. 2018 (prokázáno výpisem ze školní matriky žalobkyně ke dni 1. 9. 2020). 13/ Jednatelka žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslala dne 5. 9. 2020 žalovaným e-mailem vyúčtování závazků za výuku obou dětí žalovaných, v jejímž rámci požádala o úhradu žalované části předmětné smluvní pokuty po započtení přeplatků na stravném [jméno] (6 774 Kč) a [jméno] (7 506 Kč) a přeplatků na administrativních zálohách [jméno] (4 749 Kč) a [jméno] (2 058 Kč) (prokázáno e-mailem jednatelky žalobkyně ze dne 5. 9. 2020). 14/ Dopisem ze dne 25. 9. 2020 vyzvala zástupkyně žalobkyně žalované k úhradě žalované částky do 7 dnů od doručení této výzvy s tím, že jde o předžalobní upomínku ve smyslu § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Výzva byla odeslána zástupci žalovaných téhož dne a byla mu doručena, neboť na ni zástupce žalovaných reagoval dopisem ze dne 9. 10. 2020 (prokázáno [anonymizováno] k zaplacení – předžalobní upomínkou ze dne 25. 9. 2020 včetně podacího lístku z téhož dne a [anonymizováno] na předžalobní upomínku ze dne 9. 10. 2020).
4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Zamítl návrh žalovaných na doplnění dokazování účastnickou výpovědí žalované 2., výslechem [jméno] [příjmení], účetními závěrkami žalobkyně za roky 2019 2020 a návrh žalobkyně na výslech jednatelky žalobkyně [příjmení] [příjmení], a to pro nadbytečnost. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Žalobkyně coby soukromá základní škola a žalovaní podepsali dne 24. 1. 2019 předmětnou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat dceři žalovaných [jméno] výuku základního vzdělávání a doplňkového vzdělávání a žalovaní se zavázali za tyto služby zaplatit žalobkyni školné. Smlouva byla automaticky prodloužena na školní rok 2019 2020, kdy došlo ke zvýšení ročního školného na 163 000 Kč, které žalovaní akceptovali a v souladu se smlouvou plně uhradili. V čl. 7 smlouvy si strany (mimo jiné) ujednaly, že mají žalovaní povinnost sdělit žalobkyni nezájem o automatické prodloužení smlouvy do 30. 4. daného roku, jinak jim vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši pětinásobku měsíčního školného. V roce 2020 prodloužila žalobkyně uvedený termín do 18. 6. 2020 s ohledem na dopady pandemie covidu-19 na školství a termíny přijímacích zkoušek. Žalovaní do toho data odhlásili ze školy žalobkyně svého syna [jméno], dcera [jméno] se však úspěšně zúčastnila přestupových zkoušek do ročníku kvarty gymnázia [anonymizováno] konaných dne 26. 6. 2020, přičemž o jejím úspěchu byli žalovaní informováni 29. 6. 2020. Žalovaný 1. neprodleně poté sdělil telefonicky jednatelce žalobkyně [příjmení] [příjmení], že dcera [jméno] bude přestupovat na [anonymizováno], následně 4. 8. 2020 gymnázium [anonymizováno] zaslalo žalobkyni oznámení o přestupu [jméno] [celé jméno žalované] na jejich gymnázium. Žalobkyně vyúčtovala žalovaným smluvní pokutu ve výši 81 500 Kč, započetla na ni přeplatky žalovaných na stravném a administrativních zálohách a požadovala úhradu žalované částky 60 413 Kč. K 31. 8. 2020 ukončili docházku do ročníku [jméno] [celé jméno žalované] tři žáci (včetně [jméno] [celé jméno žalované]), k 1. 9. 2020 přibyla do ročníku jedna nová žákyně. <b>6. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně:</b> 7. Podle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).
8. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.
9. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje dle svého obsahu.
10. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).
11. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.
12. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
13. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 858 o. z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.
16. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
17. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
18. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (odst. 1). K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje (odst. 2).
19. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
20. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
24. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
25. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen„ školský zákon“), registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů, jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona, a to i v případě, že převažujícím předmětem činnosti takové právnické osoby je podnikání podle zvláštních právních předpisů. Školu nebo školské zařízení může podle věty první zřídit také několik právnických nebo fyzických osob společně.
26. Podle § 123 školského zákona lze vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy (odst. 1). Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení (odst. 4 věta druhá).
27. V projednávané věci spolu účastníci uzavřeli nepojmenovanou (inominátní) smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat dceři žalovaných základní a doplňkové vzdělávání. Žalovaní vystupovali jako zákonní zástupci své dcery [jméno] a jako osoby povinné z titulu rodičovské odpovědnosti zajistit své nezletilé dceři vzdělávání, žalobkyně vystupovala v pozici právnické osoby, která je školským zařízením poskytujícím vzdělávání a je zapsána do rejstříku škol. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do 31. 8. 2019.
28. V čl. 7 smlouvy bylo dostatečně určitým a srozumitelným způsobem ujednáno automatické prodlužování trvání smlouvy vždy o další školní rok. Výtky žalovaných proti určitosti a srozumitelnosti smlouvy shledal soud nedůvodnými. Žalovaní při své argumentaci lpí na dílčích slovních spojeních, často vytržených z kontextu (např.„ nárok na automatické prodloužení“, údajně neurčitě sjednaná výše smluvní pokuty apod.), aniž by vzali do úvahy zjevný smysl citovaného ujednání jako celku, zasazeného do kontextu znění celé smlouvy. Zjevným úmyslem žalobkyně coby hlavní tvůrkyně textu smlouvy, který musel být průměrné osobě v postavení žalovaných při čtení čl. 7 smlouvy zřejmý, bylo zakotvit automatické prodloužení smlouvy na další školní rok (ne nepodobné automatické prolongaci dobře známé kupříkladu z nájemních smluv), bez potřeby dalších kroků ze strany zákonných zástupců žáků. Pokud by rodiče žáků museli o toto automatické prodloužení nějakým způsobem aktivně žádat (což žalovaní dovozují ze spojení„ nárok na“), už by nešlo o automatické prodloužení, takže výklad předestřený žalovanými v tomto směru postrádá logiku, což musí být průměrně rozumné osobě zjevné (a to i průměrně rozumnému spotřebiteli – k tomu viz níže). Ostatně v případě žalovaných k jedné automatické prolongaci před vznikem tohoto sporu došlo a s jejím fungováním byli zjevně srozuměni (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Obecně lze uzavřít, že pokud určité slovní spojení či věta umožňují vícero výkladů, avšak jen jeden z nich je zjevně logický a dává v kontextu daného právního jednání smysl, zatímco ostatní vedou ke zjevně absurdním důsledkům, je správný tento jeden logický výklad a smlouva je platná. Skutečnost, že z určitého slovního spojení, obratu či věty lze dovodit i jiný, avšak zjevně nesprávný či absurdní výklad, nečiní ujednání neplatným pro neurčitost. Takový závěr by byl v rozporu s § 574 o. z. a v něm zakotvenou zásadou, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Ani ochrana spotřebitele není v tomto směru bezbřehá.
29. Čl. 7.2 ve své první části stanovil podmínky automatického prodloužení smlouvy na straně žáka, jeho zákonných zástupců a školy. K automatickému prodloužení dojde, pokud si žák řádně plní své povinnosti v citovaném ujednání vymezené, současně pokud škola žalobkyně nadále splňuje zákonné podmínky provozu a je provozována a současně pokud zákonní zástupci daného žáka nemají dluhy na splatném školném vůči žalobkyni, a to z logiky věci ke dni 30. 4., neboť nejpozději k tomuto dni by zákonní zástupci měli dát žalobkyni vědět, že nemají o automatické prodloužení smlouvy zájem (je-li tomu tak). Jde tedy zjevně o povinnost mít zaplacené školné za rok, do kterého spadá daný 30. duben (školné za 2. pololetí je přitom dle čl. 5 splatné do 15. ledna). 30. [příjmení] žalovaní vyloučili automatické prodloužení trvání smlouvy na školní rok 2020 [číslo], byli dle čl. 7 smlouvy povinni žalobkyni písemně oznámit svůj nezájem na pokračování výuky své dcery. Pokud by oznámení učinili po 30. 4. 2020, smlouva by prodloužena nebyla, žalovaným by však vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. o. z. ve výši pětinásobku měsíčního školného. Ujednání o výši smluvní pokuty je určité, neboť čl. 5 smlouvy jasně stanoví, že školné za školní rok činí 159 000 Kč, tedy 15 900 Kč měsíčně (vycházejíc z 10 měsíců standardní školní výuky), po zvýšení školného na 163 000 Kč tedy 16 300 Kč měsíčně. Vynásobeno pěti činí výše smluvní pokuty 81 500 Kč.
31. S ohledem na vypuknutí pandemie covidu-19 a odklad řady přijímacích zkoušek žalobkyně posunula uvedený termín z 30. 4. 2020 na 18. 6. 2020. Dcera žalovaných úspěšně složila přestupové zkoušky na [anonymizováno] (do ročníku kvarty) po uvedeném datu, žalovaný o tomto informoval 1. žalobkyni telefonicky na přelomu června a července 2020 a [anonymizováno] zaslalo žalobkyni písemné oznámení o přestupu dcery žalovaných na jejich gymnázium 4. 8. 2020.
32. Jelikož k oznámení přestupu dcery žalovaných na [anonymizováno] došlo po 18. 6. 2020 (až v průběhu letních prázdnin), vznikla žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s čl. 7 smluvní pokutu ve výši pětinásobku měsíčního školného za pozdní oznámení nezájmu o automatické prodloužení smlouvy. Nelze souhlasit s názorem žalovaných, že je smluvní pokutou stiženo ukončení smlouvy uplynutím doby, na kterou je sjednána, resp. neprodloužení smlouvy uzavřené na dobu určitou. Smluvní pokutou je stiženo pozdní oznámení nezájmu o automatické prodloužení smlouvy za situace, kdy se žalovaní podpisem smlouvy zavázali učinit oznámení o případném odchodu své dcery ze školy žalobkyně do konkrétního data a kdy po pozdním oznámení žalobkyně coby soukromá škola nemusí být schopná na výpadek příjmů v podobě ročního školného reagovat zajištěním náhradního žáka (během letních prázdnin se již stěží najde náhrada, přičemž klíčovou roli může hrát i rozdíl cca dvou týdnů, neboť je rozdíl mezi 18. červnem, kdy ještě probíhá standardní výuka, a začátkem července či dokonce srpna kdy škola funguje v prázdninovém režimu; ostatně sám žalovaný 1. u jednání konaného 10. 1. 2022 vypověděl, že když šel osobně do školy během prázdnin, byli tam jen dělníci pracující na její rekonstrukci). Sjednanou smluvní pokutu soud považuje za takové situace za zcela přiměřenou a legitimní i ve světle shora citovaných ustanovení § 1810 a násl. o. z. o ochraně spotřebitele při uzavírání spotřebitelských smluv; nebylo tedy nutné blíže se zabývat tím, zda lze, či nelze na předmětnou smlouvu nahlížet jako na smlouvu spotřebitelskou - i pokud by o spotřebitelskou smlouvu šlo, ujednání by bylo platné.
33. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že úprava smluvní pokuty v občanském zákoníku v současnosti již nestanoví, že dlužník není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení smluvní povinnosti nezavinil. Jelikož si účastníci ve smlouvě nepodmínili vznik povinnosti platit smluvní pokutu zaviněním žalovaných, tato povinnost jim vznikla, přestože nemohli nijak ovlivnit datum přestupových zkoušek na [anonymizováno].
34. Soud neshledal ani důvod pro moderaci smluvní pokuty, neboť ji nepovažuje za nepřiměřenou. To, zda je smluvní pokuta nepřiměřená, lze posuzovat jen na základě okolností, které zde byly v době jejího sjednání (uzavření předmětné smlouvy), nikoli s ohledem na okolnosti nastalé později (s ohledem na pandemii covidu-19, jež vypukla více než rok po uzavření smlouvy). Smluvní pokuta neplní jen funkci sankční, ale i motivační (má motivovat zavázanou osobu k dodržování smluvních ujednání, a předcházet tak jejich porušení) a kompenzační (má nahradit případnou majetkovou újmu). Smluvní pokuta ve výši pětinásobku měsíčního školného je adekvátně citelná, aby mohla plnit všechny tři uvedené funkce (nelze přehlédnout, že je ve výši školného za jedno pololetí; přitom právě na první pololetí nového školního roku může být pro žalobkyni obtížné najít za odchozího žáka náhradu při pozdním oznámení nezájmu o prodloužení smlouvy zákonnými zástupci odchozího žáka).
35. V rozsudku ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uzavřel, že úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou (logicky) upínat toliko k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. Skutečnost, zda byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, proto nelze zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co byla smluvní pokuta v určité výši (ať už přiměřené, nebo nepřiměřené) sjednána. Z uvedeného důvodu není při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluhu, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případně ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti. Tím není dotčena možnost nepřiznat právo na zaplacení smluvní pokuty z důvodu, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy.
36. Soud se tedy zabýval i otázkou, zda je požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v souladu s dobrými mravy. S ohledem na zcela mimořádnou situaci ohledně pandemie covidu-19, jež posuzovaný problém z velké míry zapříčinila, soud dospěl k závěru, že by žaloba byla v rozporu s dobrými mravy, pokud by žalobkyni v důsledku porušení povinnosti žalovaných nevznikla žádná škoda (nedošlo k výpadku v jejích příjmech). Výpadek v příjmech žalobkyně však nastal ve ztrátě ročního školného za dceru žalovaných ve výši 163 000 Kč. Přitom nelze uzavřít, že by na místo dcery žalovaných byla přijata náhradní žákyně [jméno] [příjmení], jež tuto ztrátu nahradila. Přistoupíme-li na argumentaci žalovaných, že je ekonomickým rozhodnutím žalobkyně, zda dcera její ředitelky platí školné, či nikoli, a vyjdeme-li z toho, že školné platila, tak za situace, kdy byla [jméno] [příjmení] přihlášena k výuce 20. 6. 2020, tj. předtím, než byl žalobkyni oznámen přestup dcery žalovaných, a současně ukončili od 1. 9. 2020 docházku na školu žalobkyně další dva žáci ročníku dcery žalovaných, nejde říct, že [jméno] [příjmení] byla náhradou právě za [jméno] [celé jméno žalované]. Stejně tak ji lze považovat za náhradu za některého z dalších dvou odchozích žáků. Rozhodné je, že v důsledku odchodu tří žáků se snížily příjmy žalobkyně o tři roční školné, náhradnicí [jméno] [příjmení] mohlo být kompenzováno nanejvýš jedno roční školné, takže snížení majetku o dvě roční školné ve výši 326 000 Kč je nutné rozpočítat mezi všechny tři odchozí žáky. Na jednoho odchozího žáka připadá po nástupu [jméno] [příjmení] majetková újma zapříčiněná jeho odchodem ve výši bez mála 110 000 Kč, tj. vyšší, než částka smluvní pokuty, kterou žalobkyně po žalovaných požaduje. S ohledem na prokázaný výpadek příjmů žalobkyně převyšující její požadavek na smluvní pokutu soud nepovažuje žalobu za rozpornou s dobrými mravy.
37. Závěrem lze dodat, že ačkoli se přestupové zkoušky na [anonymizováno] konaly po 18. 6. 2020 a výsledky byly žalovaným známy nejdříve 29. 6. 2020, mohli žalovaní předběžně informovat žalobkyni, že se jejich dcera na tyto zkoušky hlásí a že možná bude ze školy žalobkyně odcházet (tím spíše, když nešlo o klasické přijímací zkoušky na víceleté gymnázium, ale o přestupové zkoušky po ukončení 8. ročníku základní školy s nástupem do kvarty víceletého gymnázia); odchod dcery žalovaných ze školy žalobkyně pak mohl mít jiný průběh. Jelikož se tak nestalo, stěží se mohou žalovaní divit, že se jim ze strany jednatelky žalobkyně nedostalo gratulací. Nadto, na skutečnost, že v případech oznámení odchodu žáka po 18. 6. 2020 bude zákonným zástupcům účtována smluvní pokuta dle čl. 7 smlouvy, byli žalovaní výslovně upozorněni v e-mailu ze 17. 6. 2020, na který žalovaný 1. reagoval sdělením nezájmu žalovaných o prodloužení smlouvy týkající se syna [jméno], takže si daný e-mail zjevně přečetl.
38. Žalovaným tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jí požadovanou smluvní pokutu, pročež soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Co se úroku z prodlení týče, vycházel soud ze 7denní lhůty k plnění poskytnuté žalovaným v prokázaně doručené předžalobní výzvě ze dne 25. 9. 2020, která byla žalovaným doručena (dle domněnky doby dojití v § 573 o. z.) dne 30. 9. 2020. Úrok z prodlení však žalobkyni přiznal až od 9. 10. 2020, jak požadovala, vázán jejím žalobním návrhem.
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení ve výši 35 811 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 021 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou ve výši 32 790 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 60 413 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý z osmi úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé z 20. 9. 2021, z 20. 12. 2021, účast u jednání konaných 27. 9. 2021 a 10. 1. 2022, písemný závěrečný návrh), z částky 1 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (za účast při jednání 14. 1. 2022, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku) včetně devíti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 2 700 Kč (zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
40. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.