21 C 229/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 780 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 480 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum], vyplývající z provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla v období od [datum] do [datum] zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód] (automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3), číslo [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ vozidlo“), ke kterému nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu (tzv. povinné ručení). Žalobkyně proto vyzvala [jméno] [příjmení] k zaplacení žalované částky coby příspěvku do garančního fondu, resp. k doložení skutečností osvědčujících, že není skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla. [jméno] [příjmení] v reakci na tuto výzvu předložila žalobkyni kupní smlouvu, která měla být podepsána dne [datum] v [obec]. Jako kupující vozidla byl ve smlouvě uveden žalovaný, s tím, že auto je po nehodě nepojízdné a kupující je kupuje za 1 000 Kč na náhradní díly. Smlouva byla sepsána hůlkovým písmem včetně podpisů obou stran, jež se při prvotním přezkoumání jeví jako sepsané stejnou osobou. Soud provedl standardní lustraci žalovaného (mimo jiné) v [anonymizována čtyři slova], čímž zjistil, že žalovaný je od [datum] do [datum] ve [anonymizována čtyři slova] ve [stát. instituce].

5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).

6. Žalovaný nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, neboť nebyl zapsán v registru silničních vozidel jako jeho vlastník a provozovatel a kupní smlouva ze dne [datum] předložená [jméno] [příjmení] je zjevný podvrh. Žalovaný byl v době údajného uzavření smlouvy již [anonymizována tři slova] ve [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ve [stát. instituce], objektivně tedy nemohl podepsat smlouvu v [obec] (o tom svědčí i skutečnost, že celá smlouva je sepsána hůlkovým písmem a tímto písmem je patrně i za obě strany jednou osobou podepsána, přičemž nedává smysl, aby žalovaný, který se má [anonymizováno] ve [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], v roce 2021 kupoval nepojízdné vozidlo na náhradní díly).

7. Žalovaný tedy smlouvu nepodepsal, tj. neměl a neprojevil vůli uzavřít předloženou kupní smlouvu. Vzhledem k tomu, žalovaný neměl vůli kupní smlouvu uzavřít, soud k ní podle § 551 a § 554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nepřihlížel; jde o zdánlivé právní jednání.

8. Protože žalovaný nebyl vlastníkem a provozovatelem vozidla v rozhodném období, nemá povinnost uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu dle § 4 zákona; soud proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku tak, že právo na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že zcela úspěšnému žalovanému s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady řízení nevznikly.

10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.