21 C 232/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 118 187 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou si žalobkyně požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši 118.187Kč se zákonným úrokem v zákonné výši z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 118 187 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne [datum] domáhala zaplacení částky 118 187 Kč s příslušenstvím s tím, že částka 118 187 Kč představuje náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalobu odůvodnila tím, že řízení [anonymizováno] soudu pro [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka], bylo zahájeno dne [datum] a skončilo dne [datum]. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 578 754 Kč spolu s příslušenstvím. Řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, kdy podstatná část tohoto řízení je zatížena průtahy. Žalobkyni bylo dne [datum] poskytnuto částečné plnění ve výši 81 813 Kč od [stát. instituce], které považuje za nedostatečné a nezohledňující všechna kritéria ovlivňující výši přiměřeného zadostiučinění, když žalovaná nárok žalobkyně neposuzovala dle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb., tj. zmatečný postup soudu I. stupně a jeho průtahy, považovala za součást samotné podstaty návrhu. Dle žalobkyně je žalovaná v prodlení již od [datum], a to proto, že lhůta na předběžné projednání nároku v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky. Jako přiměřenou shledává žalobkyně lhůtu 2 měsíců.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaná prvotně uvedla, že nesporuje, že žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč, kterému bylo žalovanou částečně vyhověno, a to co do částky 81 813 Kč. Žalovaná má za to, že v předmětném řízení shledala průtahy, když řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů v celkové délce 7 let a 5 měsíců, kdy v jeho průběhu docházelo před soudem I. stupně k opakovaným několikaměsíčním prodlevám mezi jednotlivými úkony, a kdy po vyhlášení rozsudku dne [datum] došlo také k několika procesním pochybením, v jejichž důsledku došlo k prodloužení odvolacího řízení. Ve věci byl vyslechnut svědek, jedna svědkyně se k soudu opakovaně nedostavila, došlo k ustanovení tlumočníka z jazyka vietnamského a řízení opakovaně probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy. Žalobkyně opakovaně podávala ve věci blanketní opravné prostředky a doplňoval je až na výzvu soudu. Délku řízení shledala žalovaná jako nepřiměřenou. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění žalovaná vycházela jak z délky řízení, tak i z významu předmětu řízení pro žalobkyni a relevantní judikatury Nejvyššího soudu. Význam řízení byl shledán jako standardní, když předmětem řízení bylo zaplacení peněžního plnění. Žalobkyně byla v řízení poměrně pasivní a na rozdíl od druhé strany sporu se v době nečinnosti o stav řízení nezajímala. Po zhodnocení okolností žalovaná dospěla k tomu závěru, že částka 81 813 Kč je přiměřená výše zadostiučinění. Výše zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve stanovisku [název soudu] sp. zn. [stanovisko NS]. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum].

3. Při jednání konaném dne [datum] se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu k [název soudu], kterým se domáhala zaplacení částky 578 754 Kč spolu s příslušenstvím po [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“). Nárok jí měl vzniknout z titulu neposkytnutí pojistného plnění stran [anonymizováno], kdy mezi žalobkyní a [anonymizováno] byla uzavřena smlouva o havarijním pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Pojišťovna proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ve věci podala dne [datum] řádně odůvodněný odpor (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Usnesením ze dne [datum] vydaným asistentkou soudce Mgr. [jméno] [příjmení] byla žalobkyně vyzvána k doplnění své žaloby, tak, aby v nich reagovala na tvrzení [anonymizováno] uvedená v jejím odporu. Předmětné usnesení bylo předáno kanceláři dne [datum] a vypraveno bylo dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Žalobkyně se k výzvě soudu vyjádřila dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] soudce změnil rozhodnutí asistentky ze dne [datum], tak, že toto se nevydává. Rozhodnutí bylo dne [datum] předáno kanceláři, která jej vypravila dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] bylo nařízeno ve věci jednání na dne [datum]. Předmětný pokyn byl kanceláři předložen a kanceláří vypraven dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Jednání bylo odročeno na neurčito z důvodu poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů. Žalobkyně se k výzvě soudu vyjádřila dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [číslo]). Dne [datum] bylo do spisu nahlíženo právním zástupcem [anonymizováno] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] soudce do spisu založil referát, kterým nechává [anonymizováno] zaslat doplnění žaloby ze dne [datum], zaslat žalobkyni přípis s poučením o prokázání svých tvrzení a vydal pokyn k předložení spisu po vypravení asistentovi k vypracování dotazu na cizineckou policii stran svědků a vyhotovení rozhodnutí o záloze na náklady důkazu. Předloženo kanceláři dne [datum] a vypraveno dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Asistent dne [datum] vyhotovil výzvu k úhradě zálohy na náklady důkazu stran žalobkyně a vytvořil pokyn k žádosti pro Ministerstvo vnitra ČR. Dne [datum] byla žalobkyní složena předmětná záloha a dne [datum] byla provedena urgence ministerstva (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno]). Dne [datum] došlo k vyhovění žádosti soudu stran [stát. instituce] ohledně sdělení informací k označeným osobám svědků (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Další jednání ve věci bylo nařízeno dne [datum], a to na den [datum]. Pokyn k nařízení byl předán kanceláři dne [datum] a vypraven dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven tlumočník z jazyka [anonymizováno]. Usnesení bylo předáno kanceláři a vypraveno dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). V rámci jednání konaného dne [datum] byl vyslechnut svědek, který česky rozuměl a překlad tlumočníka nepožadoval. Jednání bylo odročeno za účelem dotvrzení a označení důkazů stran žalobkyně a výslechu svědkyně, přičemž jednání bylo odročeno na [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Usnesením asistentky ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka, která byla vyplacena dne [datum]. Žalobkyně doplnila žalobu podáním doručeným dne [datum]. Asistentka dne [datum] vydává pokyn k vypracování odpovědi žalobkyni a vrácení spisu na lhůtu. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Svědkyně se k jednání nedostavila (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]). Rozsudek byl účastníkům rozeslán dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] podala žalobkyně blanketní odvolání (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno]). Usnesením asistenta ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad odvolání, toto bylo vypraveno dne [datum], přičemž žalobkyně vady odvolání odstranila podáním doručeným soudu dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] rozhodla asistentka o odměně tlumočníka. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku za odvolání. Toto usnesení bylo žalobkyni zasláno dne [datum]. Žalobkyně soudní poplatek uhradila dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla [anonymizováno] vyzvána k vyjádření se k podanému odvolání. Tomu [anonymizováno] vyhověla dne [datum] svým vyjádřením. K předložení odvolacímu soudu došlo dne [datum] O odvolání žalobkyně bylo Městským soudem v Praze rozhodnuto usnesením č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], tak, že rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na nedostatečnost vyjádření žalobkyně ze dne [datum], které je nutné stran žalobkyně doplnit, a nutnost ji dle § 118a odst. 1 a 3 poučit. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo rozesláno dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena asistentem zastupující soudkyni. Jednání bylo nařízeno dne [datum], a to na den [datum]. V rámci jednání konaného dne [datum] byla žalobkyně poučena v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu a jednání bylo odročeno na [datum]. Jednání konané dne [datum] bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizována dvě slova], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo]). Dne [datum] vyhlášen rozsudek ve věci samé (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] požádala soudkyně o prodloužení lhůty k vypracování předmětného rozsudku do [datum], přičemž jí bylo vyhověno a rozsudek byl účastníkům dne [datum] odeslán (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] podala žalobkyně blanketní odvolání (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] vydala soudkyně pokyn k vyhovení výzvy k zaplacení soudního poplatku. Tato výzva byla vyhotovena dne [datum] a žalobkyni téhož dne zaslána. Žalobkyně téhož dne požádala o zrušení dle ní nezákonného rozhodnutí o vyměření soudního poplatku. Dne [datum] soudkyně předala spis asistentovi k vypracování předkládací zprávy k podání žalobkyně o zrušení rozhodnutí o soudním poplatku (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno], [číslo] a [anonymizováno]). Spis byl dne [datum] předložen Městskému soudu v Praze, který jej již dne [datum] vrátil bez věcného vyřízení soudu prvního stupně, když návrh na zrušení rozhodnutí o poplatkové povinnosti není odvoláním (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [anonymizováno]). Pokynem soudkyně ze dne [datum] byl spis postoupen asistentovi k vypracování rozhodnutí o zrušení poplatkové povinnosti. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla zrušena poplatková povinnost žalobkyně. Usnesení bylo vypraveno dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno]). Usnesením ze dne [datum], vypraveného dne [datum], byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad podání jejího odvolání ze dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] žádá žalobkyně zaslání předmětné výzvy svému právnímu zástupci, když výzva byla zaslána pouze jí. Výzva je právnímu zástupci žalobkyně zaslána dne [datum]. Již dne [datum] dochází ze strany žalobkyně k odstranění vad podaného odvolání (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [číslo]). Dne [datum] je odvolání žalobkyně zasláno k vyjádření [anonymizováno]. Ta dne [datum] nahlíží do spisu a dne [datum] se k podanému odvolání žalobkyně vyjadřuje (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno] a [číslo]). Dne [datum] je věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání žalobkyně do předmětného rozsudku, přičemž věc je opětovně dne [datum] vrácena soudu prvního stupně, a to z důvodu nevyčerpání celého žalobního petitu (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [anonymizováno]). Dne [datum] bylo ve věci nařízeno jednání na den [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Při jednání konaném dne [datum] došlo k vyhlášení doplňujícího rozsudku, který byl v písemném vyhotovení rozeslán účastníkům řízení dne [datum] ( (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [anonymizováno]). Dne [datum] podala žalobkyně blanketní odvolání do doplňujícího rozsudku (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Pokynem ze dne [datum] byl spis předán k vyhotovení předkládací zprávy odvolacímu soudu asistentovi. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení, které bylo vypraveno dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno]). Dne [datum] podává žalobkyně odvolání do opravného usnesení (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dne [datum] je věc předložena odvolacímu soudu, přičemž spis je opětovně vrácen soudu prvního stupně z důvodu nerozhodnutí o nákladech řízení státu (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [anonymizováno]). Usnesením ze dne [datum] je rozhodnuto o doplnění rozsudku o výrok IV. a věc je opětovně předložena Městskému soudu v Praze dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] a [číslo]). O odvolání je rozhodnuto odvolacím soudem rozsudkem ze dne [datum], tak že je potvrzen, kromě jeho doplňující usnesení ohledně nákladů řízení státu, které je změněno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (prokázáno spisem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]).

6. Dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč (viz dopis žalobce Ministerstvu spravedlnosti ČR ze dne [datum] včetně detailu zprávy datové schránky a doručenky).

7. Žalovaná přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 81 813 Kč za nepřiměřenou délku řízení. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že výše zadostiučinění byla stanovena podle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS], tedy součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení. Došlo ke snížení celkové částky o 15 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení (viz stanovisko [stát. instituce] ze dne [datum] včetně doručenky).

8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

9. Řízení o zaplacení částky 578 754 Kč spolu s příslušenstvím, vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí]. Elektronický platební rozkaz byl vydán dne [datum]. Usnesení o odstranění vad bylo vydáno dne [datum], předloženo kanceláři dne [datum] a vypraveno dne [datum]. Rozhodnutí o nevydání výše uvedeného rozhodnutí bylo vydáno dne [datum] a vypraveno dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] nahlíží právní zástupce [anonymizováno] do spisu. Následující referát soudce je ze dne [datum]. Žádost [stát. instituce] je vyřízena dne [datum], přičemž k nařízení dalšího jednání ve věci na den [datum], dochází dne [datum]. Ve věci je poprvé rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], proti kterému žalobkyně podává dne [datum] blanketní odvolání, jehož vady jsou odstraněny dne [datum]. Rozsudek je zrušen rozhodnutím odvolacího soudu ze dne [datum]. Další rozhodnutí ve věci je vyhlášeno dne [datum], lhůta k vypracování písemného znění prodloužena do [datum]. Dne [datum] podává žalobkyně opětovně blankytní odvolání do rozsudku, přičemž tato vada odvolání je odstraněna dne [datum] Odvolací soud opakovaně vrací věc bez věcného vyřízení soudu prvního stupně (celkem třikrát – z toho 2 při odvolání proti rozsudku). O odvolání je rozhodnuto Městským soudem v Praze dne [datum] a rozsudky včetně doplňujících rozsudků a usnesení nabyly právní moci dne [datum]. Dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč. Žalovaná v předmětném řízení shledala průtahy a přiznala žalobkyni dne [datum] zadostiučinění ve výši 81 813 Kč za nepřiměřenou délku řízení. Výši stanovila na základě sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS], tedy součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení. Došlo ke snížení celkové částky o 15 % z důvodu procesní a skutkové složitosti řízení.

10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: <i>Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ Odpšk“), Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena</i> <i>a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,</i> <i>b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>Dle § 13 odst. 1 Odpšk Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.</i> <i>Dle § 14 odst. 3 Odpšk Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>Dle § 31a Odpšk odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k</i> <i>a) celkové délce řízení,</i> <i>b) složitosti řízení,</i> <i>c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,</i> <i>d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a</i> <i>e) významu předmětu řízení pro poškozeného.</i> 11. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je nutné na předmětný spor aplikovat úpravu Odpšk. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, když tato byla účastníkem řízení, ve kterém došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu. Pasivní legitimace žalované je také dána, když je v řízení namítána újma způsobená při výkonu státní moci.

12. Žalobkyně uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení v souladu s § 14 Odpšk u příslušného Ministerstva spravedlnosti ve smyslu § 6 Odpšk, dne [datum], což žalovaná nesporovala.

13. Dále se soud zabýval otázkou, zda byla v daném případě naplněna podmínka, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to tím, že řízení nebylo skončeno v přiměřené lhůtě a docházelo v něm k průtahům řízení. Přiměřenost délky soudního řízení i právo na projednání bez zbytečných průtahů jsou součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl.38 odst.2 Listiny základních práv a svobod), tak i mezinárodními právními předpisy, které jsou ve smyslu čl.10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky a mají při aplikaci přednost před zákonem (jedná se zvláště o čl. 6 odst. 1 větu první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, pod [číslo] jen„ Úmluva“ /). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy, který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], § 73), že průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti Itálii ze dne [datum], § 37), že jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne [datum], § 40) a že chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne [datum], § 28). Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. V daném případě soud vymezil délku řízení 7 let 5 měsíc a 6 dní, a to od [datum] do [datum], kdy nabyly právní moci konečná rozhodnutí ve věci. Obsahem spisu vedeného [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že v daném případě nastala nepřiměřená délka řízení a nastaly zde zbytečné průtahy ze strany žalované, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. V daném případě bylo řešeno zaplacení částky 578 754 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevyplaceného pojistného, kdy sice hypoteticky mohlo jít o věc skutkově složitou, avšak ve sporu byl zjištěn nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, tudíž složka složitosti v tomto případě ani nemohla prakticky být značně vysoká, jediným ohledem zvyšujícím složitost věci pak bylo předvolání dvou svědků vietnamské národnosti, kdy zde vyvstala nutnost zajištění tlumočníka, a jeden ze svědků se opakovaně k jednání nedostavil. Nelze též přehlédnout, že žalobkyně je právnickou osobou, spor byl sice veden pro vyšší částku ve výši 578 754 Kč, avšak žalobkyně neměla ve sporu aktivní legitimaci a spor nikterak neohrožoval ekonomickou pozici žalobkyně, což ostatně žalobkyně ani v řízení netvrdila. Průtahy ze strany [název soudu] byly zjištěny zejména v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (jedná se o období, které pokrývá vydání vadného rozhodnutí o vyměření soudního poplatku do zrušení tohoto rozhodnutí soudem). S ohledem na nikterak vysokou míru složitosti a náročnosti vypracování písemného rozhodnutí ve věci, lze pak za průtah považovat i prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne [datum] do dne [datum], tj. prodloužení o 58 dní. Soud se však zabýval též chováním žalobkyně v průběhu předmětného řízení. Žalobkyně po celou dobu předmětného řízení měla postoj neutrální až laxní, nebyla v řízení aktivní, když soud nepodněcovala k aktivitě a průtahy tak nechala volně plynout, na rozdíl od [anonymizováno]. Její laxnost pak lze spatřovat v podávání banketních odvolání, kdy v prvém případě byly vady jejího odvolání odstraněny za 19 dní ode dne podání (období od [datum] do [datum]) a podruhé za 10 měsíců a 15 dní (období od [datum] do [datum]), a to přestože byla žalobkyně v řízení zastoupena právním zástupcem. V předmětném řízení je zřejmé, že minimálně první soudce ve věci neprojevoval snahu rozhodnout věc v co nejkratším čase. Ve výše uvedených obdobích docházelo k totální nečinnosti prvního soudce ve spise a posléze k delšímu, s ohledem na rozsah a složitost, prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku druhou soudkyní. Ohledně chybného rozhodnutí o vyměření soudního poplatku se jedná o vydání rozhodnutí, které odůvodňuje započtení takového období do odstranění tohoto za průtah a jeho subsumování do započtení nepřiměřené délky řízení dle § 31a odst. 3 písm. a) Odpšk, soud považuje za adekvátní, a to zejména s ohledem na nikterak závažné pochybení soudkyně, které v řízení vedlo pouze k prodloužení jeho délky (nevyvstala účastníkům žádná další povinnost, nutnost předkládat pro řízení nepotřebné důkazy a podobně).

14. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že v předmětném řízení došlo [název soudu] k porušení práv žalobkyně na přiměřenou délku soudního řízení a projednání věci bez zbytečných průtahů. Žalobkyně je právnickou osobou, řízení bylo skončeno nedostatkem aktivní legitimace žalobkyně, žalobkyně ani jednou v řízení nepoukazovala na průtahy v řízení, nečinila žádné kroky k aktivitě soudce, např. nežádala nařízení jednání či nežádala stanovení lhůty k patřičnému úkonu soudu, v době vzniklých průtahů byla žalobkyně absolutně neaktivní a její samotná činnost v řízení vykazovala z části znaky vad u četných podání (zejména s ohledem na podávaná blanketní odvolání).

15. Dále se soud zabýval tím, zda je v tomto případě dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce a došel k závěru, že se vychází z vyvratitelné domněnky, že vznikla žalobci újma, jak vyplývá z čl. 6 Evropské úmluvy, pak současně je dána i příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem - délkou řízení a újmou žalobce v podobě nejistoty ohledně výsledku řízení.

16. Žalobkyně v řízení žádala konstatování porušení práv v omluvě a náhradu nemajetkové újmy ve výši 118 187 Kč. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Délka řízení v trvání 7 let, 5 měsíců a 6 dní je sice spatřována jako průtah v řízení, ale ne v tak závažné míře s ohledem na mírně zvýšenou složitost případu, jednání žalobkyně v řízení a již poskytnuté zadostiučinění ve výši 81 813 Kč. Poskytnutá částka 81 813 Kč byla žalovanou vypočtena v souladu se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu (sp. zn. [stanovisko NS], ze dne [datum]). Na jejím výpočtu soud neshledal žádné pochybení a se závěrem žalované ohledně 15 % snížení, se soud plně ztotožnil, byť tedy soud kromě žalované v tomto zohledňuje nejen míru složitosti dané věci, ale i procesní aktivitu, či spíše neaktivitu žalobkyně v daném řízení. Další finanční odškodnění tak soud nepovažuje za nutné a spravedlivé.

17. Šesti měsíční lhůta k podání stanoviska žalované vyplývá ze zákona. Argumentace žalobce, že lhůta neodpovídá úrovni společnosti/techniky je tak irelevantní. Ač s ní žalobce souhlasí či nikoliv, délka lhůty je stanovena zákonem a žalovaná ji dodržela.

18. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů (sepis vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.