21 C 233/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 568 857 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5 568 857 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 30. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 279 943 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 568 857 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené [anonymizováno] pokuty vzniklé pro porušení smluvní povinnosti žalované vyklidit [anonymizováno] prostory po skončení nájemního vztahu s žalobcem, a to za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 (59 dnů).

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že došlo k ukončení [anonymizováno] vztahu mezi účastníky a k vyklizení žalované z [anonymizováno] prostor žalobce, ujednání o [anonymizováno] pokutě v [anonymizováno] smlouvě však považuje za neplatné pro nemravnou výši smluvní pokuty. Nadto byla smluvní pokuta dle jejího názoru počítána z nesprávného základu, neboť mezi účastníky došlo v roce 2011 k zúžení předmětu [anonymizováno].

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované. Ta byla k prvnímu jednání konanému dne 28. 2. 2022 řádně předvolána, bez omluvy se však nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobcem, které byly u jednání provedeny.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 1/ Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] na adrese [adresa] [anonymizováno], v k. ú. [obec], obci [obec] (prokázáno informací o pozemku z 18. 9. 2020). 2/ Právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali dne 13. 12. 1994 [anonymizováno] smlouvu, k níž žalobce s žalovanou postupně uzavřeli 9 dodatků (společně jen„ [anonymizováno] smlouva“ či„ smlouva“). Předmětem smlouvy bylo (ke dni jejího ukončení) poskytnutí [anonymizováno] prostor ve vlastnictví žalobce v budově na adrese [adresa], [ulice], [obec a číslo], o celkové výměře 894,19 m², sestávajících z místností [číslo], [číslo] a [číslo] o celkové výměře 137,09 m² nacházejících se v [anonymizováno] suterénu předmětné budovy, z místností [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] o celkové výměře 177,31 m² nacházejících se v [anonymizováno] suterénu předmětné budovy, z místností [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] o celkové výměře 266,54 m² nacházejících se v přízemí předmětné budovy, z místností [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] o celkové výměře 154,6 m² nacházejících se v [anonymizováno] patře předmětné budovy a z místností [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] o celkové výměře 158,65 m² nacházejících se v [anonymizováno] patře předmětné budovy (dále společně jen„ [anonymizováno] prostory“; viz dodatek [číslo] smlouvy), k užívání žalované za úplatu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to do 13. 12. 2016. Dle smlouvy byla žalovaná po skončení nájmu povinna předat vyklizené [anonymizováno] prostory žalobci. V případě porušení této povinnosti si strany ujednaly [anonymizováno] pokutu ve výši 3 % z ročního nájemného za každý započatý den prodlení (čl. VI. písm. e/ dodatku [číslo] smlouvy) (prokázáno [anonymizováno] smlouvu ze dne 13. 12. 1994 a jejími dodatky [číslo] až 9 včetně jejich příloh). 3/ Celková výše ročního [anonymizováno] činila od května 2016 částku 3 146 246,86 Kč (prokázáno výpočtovým listem platným od 05. 2016, čl. IV. odst. 4 dodatku [číslo] k [smlouva]). 4/ Dopisem ze dne 30. 11. 2016 žalobce upozornil žalovanou, že nájem [anonymizováno] prostor zanikne uplynutím doby ke dni 13. 12. 2016 a že je žalovaná povinna k tomuto datu [anonymizováno] prostory vyklidit a vyklizené předat žalobci (prokázáno upozorněním na skončení [anonymizováno] smluv ze dne 30. 11. 2016, včetně doručenky). 5/ Žalovaná [anonymizováno] prostory ke dni 13. 12. 2016 nevyklidila, ač ji k tomu žalobce vyzval (prokázáno výzvou k vyklizení prostor sloužících k podnikání ze dne 6. 2. 2017, výzvou k vyklizení nebytových prostor ze dne 23. 11. 2017, včetně dodejky). Žalovaná k vyklizení přistoupila až dne 29. 4. 2019 (prokázáno sdělením [právnická osoba], správy nemovitostí, ze dne 30. 4. 2019, hlášenkou volného nebytového prostoru z téhož dne, včetně protokolu o převzetí nebytového prostoru, montážního a předávacího protokolu). 6/ Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětné [anonymizováno] pokuty ve lhůtě bez zbytečného odkladu dne 10. 12. 2020, výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 11. 12. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 10. 12. 2020, včetně doručenky datové zprávy ze dne 11. 12. 2020).

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

6. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

7. Podle § 13 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu [anonymizováno] prostor (dále též jen„ zákon“), nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit [anonymizováno] prostor ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

8. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

10. Mezi žalobcem coby [anonymizováno] a žalovanou coby [anonymizováno] existoval až do 13. 12. 2016 [anonymizováno] vztah podle zákona č. 116/1990 Sb., jehož předmětem byly shora uvedené [anonymizováno] prostory. Od května 2016 stanovil žalobce v souladu s čl. IV. odst. 4 dodatku [číslo] smlouvy novou výši ročního nájemného na 3 146 246,86 Kč. Dne 13. 12. 2016 došlo k ukončení [anonymizováno] vztahu mezi účastníky uplynutím doby, na kterou byla [anonymizováno] smlouva sjednána. Žalovaná nebytové prostory vyklidila až v roce 2019, v době od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 nebyly v rozporu se smlouvou žalobci řádně předány (srov. § 13 zákona a čl. VI. písm. e/ dodatku [číslo] smlouvy). Žalované proto vznikla povinnost zaplatit žalobci [anonymizováno] pokutu ve smyslu § 544 obč. zák. sjednanou v čl. VI. písm. e/ dodatku [číslo] smlouvy, tj. 3 % z ročního [anonymizováno] za každý započatý den prodlení. Za prodlení v období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 (59 dní) tak výše [anonymizováno] pokuty činí 5 568 857 Kč (3 146 246,86 x 0,03 x 59 = 5 568 857).

11. Námitku [anonymizováno] ujednání o [anonymizováno] pokutě pro nemravnost její výše soud neshledal důvodnou. Přiměřeností [anonymizováno] pokuty ujednané v předmětné [anonymizováno] smlouvě se opakovaně zabývaly soudy v obdobných věcech, kde žalobce žaluje na základě totožného skutkového základu [anonymizováno] pokutu za jiná období, a argumentaci žalované nepřisvědčily. Soud odkazuje zejména na závěry [název soudu] v rozsudku ze dne 4. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], a usnesení [název soudu] ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka], s nimiž se zdejší soud plně ztotožňuje, a podle kterých je takto vysoká [anonymizováno] pokuta za nevyklizení jedinečných lukrativních [anonymizováno] prostor na [anonymizováno] náměstí přiměřená zvláštní povaze předmětu nájmu. Určení výše smluvní pokuty bylo přitom v nájemní smlouvě sjednáno zcela jasně a srozumitelně.

12. Za situace, kdy bylo roční [anonymizováno] určeno konkrétní částkou ve výpočtovém listu a kdy byla [anonymizováno] pokuta stanovena procentem z ročního [anonymizováno], je námitka zúžení předmětu [anonymizováno] v roce 2011 nerozhodná; [anonymizováno] pokuta se počítá z ročního [anonymizováno] uvedeného ve výpočtovém listu.

13. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná a žalobce má na požadovanou [anonymizováno] pokutu nárok. Splatnost [anonymizováno] pokuty nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu (za tuto soud považuje lhůtu tří pracovních dnů od doručení výzvy) poskytnuté žalované v prokázaně doručené předžalobní upomínce (dodané do datové schránky žalované, tedy do její dispoziční sféry, dne 11. 12. 2020). Proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.

14. Soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ohledně této částky je žalovaná s plněním své peněžité povinnosti v prodlení. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal od jím určeného data 30. 12. 2020 (vázán žalobním návrhem), byť prodlení nastalo dříve (17. 12. 2020).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 279 943 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 278 443 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 5 úkonů dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé, vyjádření ve věci samé z 12. 7. 2021, příprava na jednání nařízené na 28. 2. 2022, účast u jednání konaného 28. 2. 2022) po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 1 500 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

16. Soud vyšel z toho, že úspěšnému účastníkovi lze přiznat jen náhradu nákladů účelně vynaložených. Ne každé zastoupení účastníka advokátem lze přitom považovat za účelné; vždy je nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu. V projednávané věci žalobce [územní celek] (pronajímatel) žaluje bývalou nájemnici o úhradu [anonymizováno] pokuty. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce zastoupený stejným zástupcem vede proti žalované řadu skutkově obdobných řízení, kdy opakovaně žaluje nárok na totožnou [anonymizováno] pokutu za jednotlivá poměrně krátká časová období. Jde tedy o problematiku, která se v agendě [anonymizována dvě slova] objevuje dlouhodobě a opakovaně, nevybočuje tedy z běžné činnosti žalobce, pročež ten má mít k jejímu řešení zřízený příslušný [anonymizováno] (i [anonymizováno]) aparát. Dle ustálené judikatury přitom platí, že u [anonymizována dvě slova] (a tím spíše u [anonymizována dvě slova]) lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů v soudních řízeních. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 315/2017, a nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn III. ÚS 2984/2009, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, a ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12. Z těchto důvodů soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení podle shora citovaných ustanovení, jako by advokátem zastoupen nebyl. Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v žalobcem předloženém rozsudku sp. zn. 35 Co 90/2021 Náklady za vyjádření z 29. 7. 2021 pak soud žalobci nepřiznal, neboť mu nic nebránilo učinit tuto argumentaci součástí vyjádření z 12. 7. 2021 (citované rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci před uvedeným datem).

17. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.