21 C 239/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 150 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 150 Kč s příslušenstvím z titulu provedeného odtahu vozidla [registrační značka] (dále též jen„ vozidlo“) dne [datum] a jeho umístění na odstavném parkovišti tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla [číslo].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek]. Žalobkyně provedla dne [datum] v [údaj o čase] hod. na základě pokynu [anonymizována dvě slova] policie z důvodu porušení zákazu stání v ulici [ulice a číslo], [obec], odtah vozidla [registrační značka], typ: [anonymizováno], barva: [anonymizováno], a umístila vozidlo na své odtahové parkoviště. Žalovaný si vozidlo z parkoviště vyzvedl téhož dne, přičemž mu žalobkyně vyúčtovala za odtah částku 1 900 Kč a parkovné ve výši 250 Kč. Žalovaný na místě podepsal protokol, v němž byl seznámen se svým dluhem za nucený odtah vozidla a parkovné ve výši 2 150 Kč. Žalobkyně žalovaného dne [datum] vyzvala, aby svůj dluh ve výši 2 150 Kč uhradil do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2 písm. b) a § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“ či„ zákon“), a podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. § 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec].

7. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek] dle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hlavním městě [obec]. Na základě [anonymizováno] listiny ze dne [datum], čl. [anonymizováno], bodu [číslo] je žalobkyně oprávněna [územní celek] k provádění odtahů vozidel na příkaz [anonymizována dvě slova] policie [územní celek] a policistů [stát. instituce], včetně jejich hlídání; dle bodu [číslo] je dále oprávněna k zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek [územní celek] za odtah a parkovné motorových vozidel. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. Žalobkyně provedla v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu dne [datum] v [údaj o čase] hodin odtah předmětného vozidla a umístila jej na jí střežené parkoviště, vyzvala žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení nařízením stanovené ceny za odtah a parkovného. Žalovaný vyzvedl vozidlo z parkoviště téhož dne a vznikla mu dle § 27 odst. 5 zákona povinnost uhradit částku 2 150 Kč, tj. za odtah vozidla dle [ustanovení pr. předpisu] [obec] (dále jen„ nařízení“) částku 1 900 Kč a parkovné ve výši 250 Kč za 1 den parkování dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného, aby dluh ve výši 2 150 Kč uhradil do [datum]. Žalovaný však svůj dluh ve stanovené lhůtě neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Soud je vázán návrhem žalobkyně, proto jí přiznal úrok z prodlení od jí požadovaného data, byť nastalo o den dříve. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), po 100 Kč v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky, tj. celkem 200 Kč.

10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.