21 C 252/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 19 057,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím. Dne , datum, totiž žalobce zaslal žalované částku 40 000 Kč za účelem strávení společné dovolené u moře. To plyne z protokolu o jednání opatrovnického soudu ze dne , datum, . Tento zájezd však žalované nezakoupila a částku si ponechala. Tím se bezdůvodně obohatila. O vrácení této částky žalobce požádal hned , datum, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby ji soud zamítl. Žalovaná s žalobcem neuzavřela žádnou dohodu ohledně společného zahraničního zájezdu. Žalovaná vyrazila na dovolenou s dětmi do , Anonymizováno, a poté do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce se přitom k rodině na tuto část dovolené připojil. Po návratu z této dovolené žalobce nabízel žalované další finanční prostředky na další dovolenou. Žalobce v průběhu času měnil svá tvrzení, proč částku 40 000 Kč žalované zaslal. Na tuto částku soudy nahlížely jako na částku zaslanou nad rámec výživného. Jednalo se o žalobcův dar. Nejedná se o platbu bez právního důvodu.

3. Při zjišťování skutkového stavu soud vyšel ze shodných tvrzení stran a přistoupil k provedení dokazování. Z provedených důkazů soud učinil dále uvedená skutková zjištění a současně provedené důkazy hodnotil následovně.

4. Strany shodně tvrdily (č. l. , Anonymizováno, ), že dne , datum, odešla z žalobcova účtu na účet žalované částka 40 000 Kč. Žalobce zaslal žalované částku 1 Kč dne , datum, s poznámkou výživné na příští měsíc. Nesporná je rovněž platba ve výši 11 999 Kč zaslaná žalobcem žalované dne , datum, s označením výživné , Anonymizováno, . Součástí platby ze dne , datum, byla výzva k vrácení částky 40 000 Kč coby bezdůvodného obohacení, resp. coby platby ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do 3 dnů. V platbě ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vrácení částky 28 000 Kč (započteno na výživné 5 000 Kč a 7 000 Kč).

5. Žalobce a žalovaná vedou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V rámci jednoho z mnoha jednání (zaznamenaných na protokolu o jednání ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , č.l. , Anonymizováno, ) žalobce potvrdil, že zaslal žalované 40 000 Kč. Účel této transakce vysvětlil tak, že mu předběžným opatřením nebylo upraven styk s dětmi. Proto padl nápad na společnou dovolenou, kterou spolu stráví žalobce, žalovaná a jejich děti. Žalobce vysvětlil, že záleží na žalované, zda tento návrh akceptuje či nikoli a že jedinou jemu poskytnutou informací bylo, že v , Anonymizováno, nic nemá a asi někam pojedou. V době soudního jednání žalobce neměl ohledně této dovolené bližší informace. Žalovaná se uvedeného jednání dne , datum, neúčastnila, byl však přítomen její zástupce.

6. Konfliktnost vztahu stran se projevuje nejen v opatrovnickém řízení, ale i v řízeních dalších. Tak u Obvodního soudu pro , adresa, bylo vedeno exekuční řízení ohledně dlužného výživného. Pro tuto věc je podstatné, že v usnesení Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, (č.l. , Anonymizováno, ) soud uvedl, že platba 40 000 Kč nebyla plněním vyživovací povinnosti, ale platbou na společnou dovolenou.

7. Žalobce a žalovaná přitom odjeli se svými dětmi na společnou dovolenou v , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což mezi nimi bylo (nakonec) nesporné (č.l. , Anonymizováno, ).

8. Uskutečnění společné dovolené plyne i z provedených důkazů (fotografie označené na flash disku v obálce č.l. , Anonymizováno, jako důkaz 1, video označené jako důkaz 2, fotografie označené jako důkaz 3, důkaz č. 5 – fotografie – printscreeny, důkaz č. 6 – fotografie – printscreeny, hodnocení booking, č.l. 48, fotografie č.l. 50, zprávy z aplikace messenger č.l. 51 a 52, výpisem z účtu č.l. 89). Současně žalovaná na této dovolené provedla několik bezhotovostních plateb, což plyne z výpisu z účtu (č.l. 72).

9. Žalobce se přitom na tuto dovolenou v , Anonymizováno, těšil a přistupoval k ní jako ke kompromisu. Tak ve zprávě ze dne , datum, (důkaz č. , hodnota, – fotografie -printscreeny; shodně č.l. 73 rub) výslovně uvádí, že se s dětmi sám nikam nedostane a žalovaná má týden dovolené až v , Anonymizováno, ; lepší řešení nespatřuje. Rovněž zpětně žalobce dovolenou hodnotil pozitivně (např. prostřednictvím pozitivní recenze v rámci hodnocení booking, č.l. 48, nebo ve zprávě z , datum, , viz důkaz č. , hodnota, – fotografie – printscreeny, shodně č.l. 52; kde žalobce výslovně uvádí, že „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “). Konečně žalobce projevil ochotu nadále se finančně podílet i na dalších dovolených, tak ve zprávě z , datum, (č.l. 53) výslovně uvádí, že žalované přispěje na dovolenou, pokud si to bude přát.

10. Žalovaná s dětmi rovněž odjela na dovolenou do , Anonymizováno, , která předcházela společné dovolené, jak plyne z princtscreenu smlouvy o zájezdu (č.l. 49). Tuto dovolenou žalovaná řádně zaplatila (viz důkaz označený jako „platba , Anonymizováno, “ na flash disku). Současně žalovaná vynaložila poskytnuté prostředky na náklady dětí, např. na úhradu domu dětí a mládeže, jak se podává z výpisu z účtu (č.l. 54).

11. Soud poskytl žalobci poučení (č.l. 95) podle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), aby tvrdil a označil důkazy k tomu, že si s žalovanou ujednal nebo si vyhradil, že je žalovaná povinna vrátit nespotřebovanou část částky 40 000 Kč nazpět. Na toto poučení žalobce relevantním způsobem nereagoval. Žalobce dále učinil vyjádření dne , datum, (č.l. 88), ačkoli bylo řízení zkoncentrováno na jednání , datum, (č.l. 68) s poskytnutím dodatečné 7denní lhůty. A na jednání dne , datum, označoval další důkazy (zejména další konverzace mezi účastníky). K těmto tvrzením a označeným důkazům soud nemohl přihlédnout, výjimka z koncentrace dána nebyla.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce zaslal žalované dne , datum, částku 40 000 Kč. Smyslem této transakce bylo poskytnutí příspěvku na společnou dovolenou žalobce, žalované a jejich dětí, aby se žalobce se svými dětmi viděl. O tomto smyslu byla žalovaná srozuměna. Tato společná dovolená se v , Anonymizováno, , Anonymizováno, uskutečnila v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce dovolenou hodnotil pozitivně a nabízel, že přispěje rovněž na další dovolenou. Současně si nijak nevyhradil, že by mu měla žalovaná nespotřebovanou část příspěvku vrátit.

13. Soud zamítl následující důkazní návrhy. Zaprvé, žalovaná navrhovala výslech dětí účastníků řízení. Protože měl tento výslech sloužit k prokázání dovolené v , Anonymizováno, , soud jej zamítl jako nadbytečný. Toto skutkové zjištění bylo možné učinit z provedených důkazů a ostatně na druhém jednání se ukázalo, že uskutečnění této dovolení není po skutkové stránce sporné. Zadruhé, doložení opatrovnického spisu (sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a exekučního spisu, včetně záznamů z jednání. To žalovaná navrhovala k tvrzení, že žalobce měl odůvodňovat platbu ve výši 40 000 Kč různými, odlišujícími se důvody. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalobce činil platbu pro to, aby přispěl na společnou dovolenou, což je zaznamenáno v protokolu z jednání opatrovnického soudu (to se navíc uskutečnilo , datum, , tedy krátce poté, co žalobce peníze poslal) i usnesení soudu exekučního. Zatřetí, žalobcův návrh na přehrání záznamu z jednání ze dne , datum, (sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Žalovaná tomuto jednání nebyla přítomna, nelze po jejím advokátovi požadovat, aby tlumočil klientovi každý detail, který na soudním jednání zazněl. Žalovaná měla k dispozici protokol, z něj je patrná žalobcova vůle poskytnout prostředky na společnou dovolenou. I kdyby žalobce na záznamu specifikoval, že se mělo jednat o dovolenou u moře, tato informace by se do dispoziční sféry žalované nepřítomné na jednání nedostala. Současně z provedeného dokazování plyne, že smyslem transakce bylo poskytnutí prostředků na společnou dovolenou tak, aby mohl být žalobce v létě , Anonymizováno, se svými dětmi. Zda toto bude uskutečněno prostřednictvím dovolené u moře nebo dovolené v , Anonymizováno, není relevantní; k naplnění tohoto účelu postačuje každá dovolená. Konečně soud neprovedl ani žalobcem označená rozhodnutí opatrovnického soudu a soudu odvolacího. Pro tuto věc nejsou tato rozhodnutí podstatná, není smyslem tohoto řízení, aby bylo jen jakýmsi pokračováním opatrovnického sporu jinými prostředky. Stejný závěr platí o žalobcových návrzích v opatrovnickém řízení. Soud provedl ty žalobcem označené důkazy (protokol z jednání, usnesení o zastavení exekuce), z nichž byl sehnatelný účel platby a které měly konkrétní dopad na tuto věc.

14. Po právní stránce soud posoudil věc takto.

15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

16. Podle § 2997 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl (odst. 1).

17. Žaloba není důvodná.

18. Soud po právní stránce uzavřel, že žalovaná získala od žalobce finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Bylo úkolem žalované, aby v řízení prokázala, že již v době plnění existoval pro takové plnění právní důvod. Procesně vyjádřeno, důkazní břemeno k prokázání právního důvodu získaného plnění (právního důvodu opravňujícího příjemce si plnění ponechat) zatěžuje obohaceného, zde žalovanou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001, či shrnutí konstantní judikatury učiněné v bodě 23 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 28 Cdo 3604/2024).

19. Žalovaná tvrdila, že peníze byly zaslány pro děti a současně se uskutečnila i společná dovolená. Tvrzení o společné dovolené prokázala a své důkazní břemeno unesla. Žalovaná tedy měla právní důvod si poskytnutou částku ponechat.

20. V posuzované věci se jedná o tzv. vědomé plnění nedluhu ve smyslu § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. (současně soud vyjde z rozboru tohoto institutu obsaženého v rozsudku NS ze dne 11. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017). Obecně platí, že v ustanoveních o bezdůvodném obohacení se chrání zásada poctivosti a dobré víry. Žalobce zde přitom porušil zásadu poctivosti, konkrétně její součást, podle níž nikdo nesmí jednat v rozporu se svými předchozími činy. Žalobce totiž zaslal žalované částku 40 000 Kč za účelem společné dovolené a dobrovolně obohatil žalovanou, resp. v podstatě projevil vůli ji obdarovat (aniž by k tomu byl smluvní základ, což bylo mezi stranami po právní stránce fakticky nesporné, viz např. žalobcovo vyjádření, č.l. 61). Jeho požadavek na vrácení žalované částky po uskutečnění dovolené je tedy v rozporu s jeho předchozím jednáním a nepřiměřeně zasahuje do dobré víry žalované, že si tuto poskytnutou částku bude moci ponechat.

21. Žalobce přitom věděl, že není povinen plnit. Jednalo se o jeho dobrovolné rozhodnutí přispět na společnou dovolenou. Současně z ničeho neplyne, že by žalovaná mohla nabýt dojmu, že si nebude moci poskytnuté peníze ponechat. Žalobce částku zaslal, dovolená se uskutečnila, žalobce dovolenou chválil a nabízel žalované i další prostředky. Z provedeného dokazování neplyne, že by žalobce jednal v omylu. Naopak empirickým výkladem (zohledňující skutečnou vůli, viz § 556 odst. 1 věta první o. z.) lze dospět k závěru, že se ze strany žalobce jednalo o obdobu darování (kondikce je tedy vyloučena, viz Nejvyšší soud Československé republiky, RvI 154/21,, Anonymizováno, 3. 5. 1921). Konkrétně lze žalobcovu skutečnou vůli odvodit z jeho prokázaného jednání: žalobce zaslal žalované platbu (, datum, ), krátce poté zmínil účel platby na soudním jednání (, datum, ), na společnou dovolenou odjel, kladně ji hodnotil a nabízel i učinění platby další. Žalované přitom tato žalobcova vůle byla nebo minimálně musela být seznatelná nejméně proto, že ji žalobce jasně vyjádřil na soudním roku (§ 556 odst. 1 věta první o. z.). Protože lze zjistit žalobcovu skutečnou vůli a to, že byla žalované seznatelná (empirický výklad), není třeba se zabývat výkladem právního jednání z pohledu jeho adresáta (normativní výklad).

22. Nárok by byl důvodný tehdy, pokud by žalobce plnil s výhradou, že plnění nebo jeho část může později požadovat nazpět. Žádnou takovou výhradu však neučinil. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení by žalované vznikla i tehdy, když by se účel transakce (společná dovolená) nenaplnil (slovy zákona by žalobce plnil z právního důvodu, který později nenastal). Nic z toho však nenastalo.

23. Pro úplnost lze dodat, že na žalobcův nárok by se dalo pohlížet rovněž přes § 2992 o. z., tedy že žalobce obohatil žalovanou s úmyslem ji obdarovat. Právo na vydání bezdůvodného obohacení mu tedy nevzniká. Tato skutková podstata je však často vykládána úžeji, tedy že dopadá pouze na případy společenské úsluhy (a tedy na plnění spíše menší hodnoty), proto soud aplikoval primárně § 2997 odst. 1 o. z.

24. Lze shrnout, že soud nárok posoudil jako vědomé plnění nedluhu. Žalobce dobrovolně rozšířil majetek žalované. A věděl, že k tomu není povinen. Žalobcova skutečná vůle byla prokázána, konkrétně účelem plnění bylo přispět na společnou dovolenou s žalovanou a jejich společnými dětmi. Taková dovolená se uskutečnila. Žalovaný si nevyhradil, že v případě naplnění smyslu transakce má právo na vrácení poskytnuté částky nebo její části. Proto soud žalobu výrokem I. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela úspěšné žalované vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 19 057,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, odpor, účast na roku dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na roku dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 750 Kč ve výši 3 307,50 Kč (celkem tedy 5 × 2 700 Kč + 5 × 450 Kč + 3 307,50 Kč = 19 057,50 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalované.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil (výrok II.) podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.