21 C 259/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se přeplatek soudního poplatku nevrací.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [rok] [spisová značka], jejímž předmětem byl pronájem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu na adrese [adresa] ú. [část obce], [obec a číslo]. Žalovanému byla [datum] doručena výpověď z nájmu. Žalovaný byt přesto dále užíval a nehradil platby v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a měl nedoplatek za služby za rok [rok], dále žalobkyně požaduje sankční poplatek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět co do částky [částka] (sankční poplatek) a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud proto řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), výrokem I. částečně zastavil v rozsahu, v jakém žalobkyně vzala žalobu zpět.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů plynou následující skutečnosti: 1/ [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO], patří pozemek p. [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek]; součástí pozemku je stavba na adrese [ulice a číslo]. Žalobkyně je pověřena správou této nemovitosti (informace o pozemku z katastru nemovitostí). 2/ Žalobkyně a žalovaný podepsali Smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [rok] [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Předmětem smlouvy byl pronájem bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží, o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím, v domě [adresa], v k. ú. [část obce], ulice [ulice] or. [číslo] v [obec a číslo]; nedílnou součástí smlouvy je evidenční list. Ohledně výše nájemného a záloh na služby smlouva odkazuje na evidenční list (nájemní smlouva ze dne [datum]). Od [datum] činilo nájemné [částka] a záloha na služby [částka] (evidenční list platný od [datum]). Od [datum] činilo nájemné [částka] a záloha na služby [částka] (evidenční list platný od [datum]). 3/ Žalovaný obdržel výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby ze dne [datum] z důvodu, že byl v prodlení s placením nájemného a záloh na služby za dobu [anonymizováno] měsíců. Nájem byl ukončen ke dni doručení výpovědi, tj. ke [datum] (výpověď z nájmu bytu s doručenkou). Dne [datum] převzala byt [právnická osoba], a. s., jakožto správní subjekt (hlášení o převzetí volného bytu ze dne [datum]). 4/ Žalovanému vznikl nedoplatek na vyúčtování za služby za rok [rok] ve výši [částka], o čemž byl informován dopisem odeslaným [datum] (vyúčtování služeb za rok [rok] s doručenkou). 5/ Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku, ve které jej vyzvala k úhradě jeho celkového dluhu ke dni [datum] za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] (výzva ze dne [datum] s doručenkou). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku na nájemném a zálohách za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] (výzva ze dne [datum] s doručenkou). Konečně žalobkyně zaslala žalovanému upomínku, ve které žalovaného informovala, že má uhradit částku [částka], která se skládá z předpisů úhrad ve výši [částka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], předpisu úhrad za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši [částka] a sankčního poplatku k zaplacení ve výši [částka], tj. celkem [částka] (upomínka vystavená ke dni [datum]). 6/ Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum] předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podací stvrzenky z téhož dne).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: <i>7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>8. Podle § 2246 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> <i>9. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.</i> <i>10. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>12. Podle § 2999 odst. 2 o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o. z., jejímž předmětem byl na jedné straně závazek pronajímatele přenechat nájemci k užívání předmětný byt a na druhé straně závazek žalovaného hradit žalobkyni za užívání bytu nájemné ve výši [částka] měsíčně a zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně v souladu s § 2246 a § 2247 odst. 1 o. z.

16. Žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu s účinností ke dni [datum] (§ 2291 o. z.), čímž nájem zanikl. Žalovaný však předmětný byt nadále užíval, aniž by k tomu měl nadále právní důvod. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). V souladu s § [číslo] a s § 2999 odst. 2 o. z. je pro určení náhrady relevantní výše úplaty, za kterou bylo plněno, tedy výše nájemného ujednaná v nájemní smlouvě, včetně záloh na služby (neboť žalovaný byt nadále fakticky užíval).

17. Žalovaný neuhradil náhradu za užívání bytu ve výši [částka] za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a poměrnou částku za [anonymizováno] [rok], neboť [anonymizována dvě slova] žalovaný byt vyklidil. ([anonymizováno] [částka] + [částka]). Dále žalovaný neuhradil nedoplatek úhrad za služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] ve výši [částka] (§ 2247 o. z.), celkem tedy výše bezdůvodného obohacení činí [částka].

18. Na výzvy k úhradě uvedené částky žalovaný nereagoval, čímž se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pročež žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení. Jelikož jde o mimosmluvní závazek (bezdůvodné obohacení), splatnost závazku nastala na základě prokazatelně doručené výzvy k plnění (§ 1958 o. z.) Touto výzvou je předžalobní upomínka ze dne [datum], která se dostala do dispoziční sféry žalovaného a ve které byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do [datum]. Do prodlení se tedy žalovaný dostal den následující po splatnosti uvedené částky, tj. od [datum]. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. S ohledem na výše uvedené soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobě ve zbývajícím rozsahu (nedotčeném zpětvzetím) vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalobkyně zavinila zastavení řízení co do [částka] a části úroků z prodlení svým zpětvzetím žaloby. [obec] úspěchu ve věci je zde tedy doplněna zásadou procesního zavinění zastavení řízení, kdy žalobkyni se jakožto účastníkovi, který zavinil částečné zpětvzetí žaloby, přičítá částečný procesní neúspěch. Jelikož však měla žalobkyně tento procesní neúspěch jen v nepatrné části předmětu řízení, soud jí přiznal plnou náhradu nákladu řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé) po [částka] v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem [částka]. Částečným zpětvzetím žaloby žalobkyně pouze reagovala na výzvu soudu, z níž si dovodila, že v této části žaloby nemůže být v řízení úspěšná. Nejde tedy o úkon právní služby, jehož náklady by byl žalovaný povinen žalobkyni hradit.

21. Soud vyšel z toho, že úspěšnému účastníkovi lze přiznat jen náhradu nákladů účelně vynaložených. Ne každé zastoupení účastníka advokátem lze přitom považovat za účelné; vždy je nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu. V projednávané věci žalobkyně - městská část [územní celek] – coby pronajímatel žaluje nájemce o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého po ukončení nájemní smlouvy. Jde tedy o problematiku, která se v agendě statutárního, resp. [anonymizována dvě slova], objevuje dlouhodobě a opakovaně, a to s vysokou frekvencí, nevybočuje tedy z běžné činnosti žalobkyně, pročež ta má mít k jejímu řešení zřízený příslušný zaměstnanecký (i právní) aparát. Dle ustálené judikatury přitom platí, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů v soudních řízeních. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (viz shodně usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a nálezy [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) Z těchto důvodů (předmět řízení, jednoduchost sporu) soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle shora citovaných ustanovení, jako by advokátem zastoupena nebyla, avšak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce.

22. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

23. Žalobkyni se dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přeplatek soudního poplatku ve výši [částka] nevrací, neboť se snižuje o [částka] (výrok IV.).