21 C 276/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 67 917,53 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do:částky 8 031 Kč,úroku 14,75 % ročně z částky 8 031 Kč od , datum, do , datum, ,úroku 14,75 % ročně z částky 8 031 Kč od , datum, do zaplaceníúroku 59,54 % ročně z částky 54 795,76 Kč od , datum, do , datum, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 %z částky 3 524 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 540 Kč a částku 21 377,53 Kč. Dne , datum, totiž strany podepsaly smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, a to dne , datum, . Součástí smlouvy bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 557 Kč. Do data zesplatnění úvěru uhradil žalovaný 36 376 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil 20 100 Kč. Dlužná částka je tak tvořena a) dlužnou jistině úvěru ve výši 45 142,37 Kč, b) smluvní pokutou ve výši 998 Kč, c) náhradou nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného ve výši 400 Kč, d) smluvní pokuta ve výši 21 377,53 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru.

2. Žalovaný nesporoval, že mu byl poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Celkem uhradil částku 56 876 Kč. Úrok a RPSN mohou být nicméně posouzeny jako rozporné s dobrými mravy.

3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 8 031 Kč, úroku 14,75 % ročně z částky 8 031 Kč od , datum, do , datum, , úroku 14,75 % ročně z částky 8 031 Kč od , datum, do zaplacení a úroku 59,54 % ročně z částky 54 795,76 Kč od , datum, do , datum, . Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil [podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)].

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.1/ Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěru se povolením od České národní banky (výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, č.l. 6).2/ Žalobkyně vedla evidenci klienta, z níž jsou patrny jeho osobní údaje, jakož i přehled o poskytnutém úvěru na základě smlouvy č. , hodnota, (kartou klienta, č.l. 7).3/ Žalobkyně provedla lustraci žalovaného a ten neprocházel databází SOLUS (výpisem záznamů SOLUS, č.l. 8).4/ Skóre žalovaného v NRKI činilo 375, což je kategorie II., tedy menší riziko ohledně splácené (výpisem NRKI, č.l. 9).5/ Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky prostřednictvím splátek ve výši 4 547 Kč, těchto splátek bylo celkem , hodnota, (splátkovým kalendářem, č.l. 10).6/ Strany podepsaly smlouvu č. , hodnota, označenou jako návrh na uzavření smlouvy. V ní si ujednaly poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč. RPSN činilo 95,95 %. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 69,19 % p. a. Ve smlouvě byla v čl. 6.1. sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou. V čl. 6.5 byla sjednána smluvní pokuta za nezaplacení nové jistiny po zesplatnění úvěru (návrhem na uzavření smlouvy, č.l. 11).7/ Podrobnosti ohledně podpisu smlouvy prostřednictvím SMS byly obsaženy v dokumentu nazvaném podpis na dálku – zejména to, že žalovaný coby klient podepisuje 10místným náhodně vygenerovaným číselným kódem (podpisem na dálku, č.l. 14). Proces uzavření smlouvy byl upraven dodatkem (dodatkem č. 1, č.l. 15).8/ Strany si ujednaly rovněž pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr na základě pojistné smlouvy č. , č. účtu, . Měsíční pojištění bylo sjednáno ve výši 557 Kč (přílohou č. 1, č.l. 17).9/ Současně žalovaný vyplnil přihlášku do pojištění – skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry; zvolil si balíček B – pojištění smrti následkem nemoci a úrazu, pojištění invalidity třetího stupně, pojištění pracovní neschopnosti následkem nemoci i úrazu, pojištění závažných onemocnění, pojištění ztráty zaměstnání (přihláškou do pojištění, č.l. 18). Žalobkyně shrnula informace o pojištění v dokumentu nazvaném pojištění schopnosti splácet úvěry (pojištěním schopnosti splácet úvěry, č.l. 36).10/ Žalovaný podepsal prohlášení klienta, kde mj. uvedl, že se seznámil s informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (prohlášením klienta, č.l. 20).11/ Žalobkyně disponovala scanem občanského průkazu žalovaného (občanským průkazem žalovaného, č.l. 23).12/ Žalovaný byl hodnocen tak, že je zaměstnán s pravidelným čistým příjmem ve výši 34 594 Kč, jeho celkové výdaje činily 15 499 Kč; rezerva byla vyčíslena částkou 18 095 Kč (hodnocením klienta č.l. 24).13/ Žalobkyně vystavila předsmluvní formulář, kde shrnula podmínky úvěru. Celkem tedy výše úvěru činila 60 000 Kč, celková částka k zaplacení 0143 640 Kč bez zahrnutí pojištění, výpůjční úroková sazba 69,19 % p. a., RPSN 95,95 %, měsíční úhrada pojištění ve výši 557 Kč (předsmluvním formulářem, č.l. 25).14/ Žalovanému bylo oznámeno schválení úvěru dopisem ze dne , datum, (oznámením o schválení úvěru, č.l. 29). Toto oznámení mu bylo zasláno na adresu , adresa, (dodejkou, č.l. 33).15/ Žalovanému bylo vyplaceno 60 000 Kč dne , datum, (dokladem o vyplacení úvěru, č.l. 30).16/ Žalovaný zažádal o odklad splátky, čemuž žalobkyně vyhověla a zaslala mu nový splátkový kalendář (žádostí o úpravu splátkového kalendáře, č.l. 34, oznámením o odkladu splátky ze dne , datum, ; č.l. 31).17/ Podle nového splátkového kalendáře měl žalovaný uhradit 36 splátek po 4 547 Kč, první splátka byla splatná , datum, a poslední , datum, (upraveným splátkovým kalendářem, č.l. 32).18/ Žalobkyně sdělila dopisem ze dne , datum, žalovanému, že úvěr zesplatňuje a dlužná částka činí celkem 66 640 Kč (oznámením č.l. 35).19/ Žalovanému chodily na účet částky na intervalu od 31 062 Kč do 37 626 Kč od města , adresa, v období od srpna , Anonymizováno, do prosince , Anonymizováno, (pohyby na účtu, č.l. 40).20/ Žalobkyně vedla základní databázi informací o žalovaném – telefonní číslo, číslo účtu , č. účtu, , datum vyplacení úvěru dne , datum, (základnímu informacemi o klientovi, č.l. 41).21/ Žalovanému byla zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč dne , datum, (důkazem o odeslání 1 Kč, č.l. 41 rub). O tom byl informován samostatnou SMS zprávou (zaslanou SMS, č.l. 42). Tato samostatná SMS byla žalovanému doručena (důkazem o přijaté SMS č.l. 42 rub).22/ Žalovaný byl vyzván k zaplacení, neboť se ocitl v prodlení se splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, a splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, (výzvou k zaplacení , datum, č.l. 43).23/ Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení, neboť nezaplatil splátku č. , hodnota, splatnou , datum, a splátku č. , hodnota, splatnou , datum, a splátku č. , hodnota, splatnou , datum, (výzvou k zaplacení ze dne , datum, , č.l. 44).24/ Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, . Byla mu stanovena lhůta v délce 15 dní od data odeslání výzvy (předžalobní výzvou č.l. 45). Tato předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, (podacím archem č.l. 46).25/ Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný uhradil 56 476 Kč (nebylo tedy třeba provádět důkazy, které žalovaný označil k provedeným platbám).

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

6. Na projednávanou věc se použijí ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).

7. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 60 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

16. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

17. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě o úvěru uvedeno, že RPSN činí 95,95 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v prosinci 2022 činila 10,11 %. Ve smlouvě byla tedy téměř 10násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli téměř 10násobkem.

18. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 131,16 %. Žalobkyně tedy klamala žalovaného coby spotřebitele ohledně skutečné výše RPSN.

19. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný na úvěr uhradil 56 476 Kč. Žalovanému zbývá zaplatit částku 3 524 Kč (60 000 Kč – 56 476 Kč). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. Soud shledal jako absolutně neplatné i ujednání o pojistném, neboť toto dílčí ujednání bylo neoddělitelně spjato se smlouvou o spotřebitelském úvěru; to se podává z informací o pojištění, neboť tam je uvedeno, že podmínkou pojištění je uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní.

20. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla uvedeného dne rovněž odeslána. Do prodlení se žalovaný dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 15 dnů od tohoto data, tj. od , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení v zákonné výši od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem III. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl neúspěšný jen v nepatrné části, vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (odpor, účast na roku).

22. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.