Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

21 C 284/2021

č. j. 21 C 284/2021-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:21.C.284.2021.1

Citované zákony (17)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 85 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 85 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 85 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 85 000 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 33 050 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 85 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku do [datum] spolu s částkou 5 000 Kč. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti ani nikdy později žalobkyni nezaplatil.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že uzavřel s žalobkyní předmětnou smlouvu, ve smlouvě však byla sjednána možnost„ alternativního plnění“. Buď mohl žalovaný vrátit žalobkyni dlužnou částku, nebo na ni převést („ přepsat“) pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (dále jen„ pozemek“). Jelikož žalovaný z důvodu [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebyl schopen pozemek prodat, a tím vydělat peníze na splacení dluhu, nabídl žalovaný žalobkyni, že na ni pozemek převede oproti vyplacení rozdílu z prodejní ceny odpovídající nabídce na odkup. Toto žalobkyně bezdůvodně odmítla, čímž porušila podmínky smlouvy a způsobila žalovanému škodu (zabránila v prodeji pozemku třetí osobě a sama pozemek coby alternativní plnění odmítla).

3. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] Smlouvu o zápůjčce (dále též jen„ smlouva“). V [anonymizována dvě slova] smlouvy si strany ujednaly, že žalobkyně zapůjčuje žalovanému částku 80 000 Kč, o jejímž předání a převzetí bude sepsáno písemné potvrzení. V [anonymizována dvě slova] smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutou částku vrátit žalobkyni nejpozději do [datum] spolu s částkou 5 000 Kč„ na poplatky a náklady spojené se zápůjčkou“. V [anonymizována dvě slova] smlouvy si strany ujednaly, že„ pro případ prodlení s úhradou dlužné částky, se kterým nebude zapůjčitel souhlasit, se vydlužitel zavazuje k umoření pohledávky přepisem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [číslo] na zapůjčitele, a to do data [datum] Náklady na poplatky spojené s přepisem pozemku (poplatky katastru nemovitostí, ověření obsahu žádostí atd.) hradí zapůjčitel“. Dle textu smlouvy mělo jít o smlouvu o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), s tím, že práva a povinnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (prokázáno předmětnou Smlouvou o zápůjčce). Dne [datum] si účastníci písemně potvrdili, že k danému dni došlo k převzetí částky 80 000 Kč postupným poukázáním této částky na účet žalovaného, čímž byla celková částka dle smlouvy řádně předána a převzata (prokázáno Dodatkem ke smlouvě o zápůjčce – Potvrzením o předání a převzetí zápůjčky ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni do [datum] ani nikdy později částku 85 000 Kč nezaplatil (nesporná tvrzení účastníků). Podpisu smlouvy předcházely následující skutečnosti: 2/ Žalovaný v [anonymizováno] [rok] opakovaně žádal žalobkyni o zapůjčení finančních částek, na což žalobkyně reagovala sdělením, že jí žalovaný dluží hrozně moc peněz a ona neví, z čeho jí to chce vrátit (viz komunikaci účastníků v aplikaci [příjmení] v [anonymizováno] kopii přílohy [číslo] z podání [číslo] [rok]). Žalovaný reagoval, že nemá, kde vzít peníze, a z pozemku bude mít žalobkyně peníze s velkou rezervou, neboť má výměru přes 3500 m2, a i pokud se prodá jen jako orná půda, je v částce rezerva oproti tomu, co žalovaný dluží žalobkyni, a to cca [číslo] [anonymizováno] korun. Žalovaný slíbil připravit přepis pozemku, na což žalobkyně reagovala, že by preferovala, aby žalovanému zůstal pozemek a jí peníze (viz komunikaci účastníků v aplikaci [příjmení] v [anonymizováno] kopii přílohy [číslo] z podání [číslo] [rok]) (prokázáno screenshoty komunikace žalobkyně a žalovaného přes aplikaci [příjmení] zaslané soudu přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin). 3/ Žalovaný zaslal žalobkyni dopis [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], obsahující odpověď na žádost o sdělení eventuální ceny za výkup pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 3 567 m2. [anonymizována dvě slova] sdělila žalovanému, že se cena orné půdy v katastru obce pohybuje podle bonity půdy v rozmezí [číslo] Kč/m2. Pokud by na pozemku obec realizovala ve své režii protierozní opatření v podobě výsadby linie keřů, aleje nebo remízku, byla by přípustná cena za výkup tohoto pozemku max. ve výši [anonymizováno] Kč/m2. V případě, že by měli zájem o tento pozemek obyvatelé přilehlých domů a pozemek by byl posléze rozparcelován s podmínkou realizace protierozních opatření v režii budoucího vlastníka pozemku, bylo by možné nabídnout za výkup pozemku až [anonymizováno] Kč/m2, neboť by se stal po přeparcelování součástí zahrady přilehlých domů. Cena v místě a čase obvyklá pro zahradu v k. ú. [obec] se pohybuje kolem [anonymizováno] Kč/m2. Starostka požádala žalovaného o vyjádření k možnosti odprodeje pozemku (prokázáno Žádostí o odprodej pozemku ze dne [datum], screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky zaslané soudu přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin). Žalovaný v této části komunikace odkázal žalobkyni na nabídku obce s tím, že za zapůjčení dalších peněz může nabídnout předmětný pozemek, který má minimální prodejní cenu 64 000 Kč. Na tuto žádost reagovala žalobkyně zdrženlivě s tím, že to musí probrat s [jméno] ([anonymizována dvě slova]). Žalovaný uvedl, že má rozjednaný prodej pozemku za [číslo] [anonymizováno] korun, žalobkyně uvedla, že v tuto chvíli její muž navrhuje odkup pozemku za [anonymizováno] Kč/m2, neboť to je jediná jistá částka plynoucí z dopisu od starostky za situace, kdy je pozemek stále orná půda. Žalobkyně připomněla žalovanému, že jí dluží 21 500 Kč. Požádala jej o zaslání nabídky onoho soukromníka, který nabízí za pozemek 600 000 Kč, na což žalovaný reagoval, že nemůže zaslat nabídky od soukromníků, neboť by musel začernit osobní údaje (prokázáno screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky zaslané soudu přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin). 4/ V [anonymizováno] 2021 nabídla žalobkyně, že namísto chystané smlouvy o zápůjčce se svým mužem od žalovaného pozemek odkoupí za cenu [anonymizováno] Kč/m2, toto žalovaný rozhořčeně odmítl, že je tato nabídka likvidační a žalobkyně se jej snaží obrat o pozemek (viz [anonymizováno] kopii přílohy [číslo] z podání [číslo] 2021) (prokázáno screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky, jež jsou přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin). 5/ Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že návrh smlouvy připravil žalovaný, k tomu došlo po konzultaci s žalobkyní (viz komunikaci účastníků na [anonymizováno] ze [datum] předloženou žalovaným, v níž žalovaný potvrzuje, že„ klauzuli o přepisu“, tj. [anonymizována dvě slova] smlouvy, navrhl on, jakož i náhled e-mailové schránky [anonymizováno] kopie přílohy [číslo] z podání [číslo]). Že připravovanou smlouvu považuje za„ smlouvu o zápůjčce s alternativním plněním pozemkem v případě nesplacení“, sdělil žalovaný žalobkyni v rámci [anonymizováno] komunikace dne [datum] (prokázáno komunikaci účastníků na [anonymizováno] z [datum] předloženou žalovaným). Žalobkyně sdělila žalovanému dne [datum], že chce vrátit peníze do konce příštího týdne (prokázáno komunikaci účastníků na [anonymizováno] z [datum] předloženou žalovaným). Po podpisu smlouvy ([datum]) proběhla mezi účastníky následující komunikace: 6/ Dne [datum] se žalobkyně tázala žalovaného, jak to vypadá s prodejem pozemku, na což žalovaný odpověděl vyhýbavě, že na prodeji pozemku dělá, když selže, má žalobkyně záruku pozemku podle smlouvy, na což žalobkyně reagovala, že by mnohem raději měla peníze než pozemek, i proto, že by žalovaný získal z prodeje pozemku snad větší částku, která by mu pomohla získat nějakou jistotu, na což reagoval žalovaný, že snad ano, buď uspěje, nebo budou mít zisk z pozemku žalobkyně se svým mužem. Dne [datum] a [datum] žalobkyně opakovaně sdělila žalovanému, že by preferovala peníze před přepisem pozemku, žalovaný požádal o zapůjčení dalších 500 Kč (viz komunikaci účastníků v aplikaci [příjmení] v [anonymizováno] kopii přílohy [číslo] z podání [číslo] 2021) (prokázáno screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky, jež jsou přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin). 7/ Žalobkyně dne [datum] sdělila žalovanému, že očekává příští týden buď peníze, nebo pozemek. Dne [datum] zaslala žalovanému číslo účtu, na něž má do pátku poslat peníze, s tím, že očekává, že žalovaný jakožto férový chlap do pátku pošle peníze, nebo navrhne na příští týden schůzku na přepis. Následně žalovaný uvedl, že pokud chce žalobkyně přepis pozemku, žalovaný požaduje„ doplacení rozdílu prodejní ceny“. Nato žalobkyně uvedla, že to ve smlouvě není uvedeno. Žalobkyně kontaktovala žalovaného opakovaně s tím, že je nutné začít řešit přepis dle smlouvy. Na to žalovaný dne [datum] reagoval, že samozřejmě, předloží žalobkyni dohodu s kupujícím, při vyplacení rozdílu není s přepisem problém. Na to žalobkyně reagovala, že se domluví na přepisu a o rozdíl může žalovaný žalobkyni zažalovat. To žalovaný odmítl s tím, že má závaznou nabídku od kupujícího na koupi pozemku, a protože pozemek nemá cenu 85 000 Kč, ale několik set tisíc, náleží mu vyplacení rozdílu ceny (prokázáno komunikací účastníků na [anonymizováno] z [datum], [datum] a [datum] předloženou žalovaným, screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky, jež jsou přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin, screenshoty komunikace přes aplikaci [příjmení] mezi účastníky, jež jsou přílohou datové zprávy ze dne [datum] v [anonymizováno]). 8/ Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 85 000 Kč do [datum] prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum], v němž uvádí, že žalovaný si do smlouvy (jež je jeho„ výplodem“) prosadil jako alternativu k vrácení peněz přepis pozemku na žalobkyni. Dle smlouvy je žalovaný buď povinen vrátit žalobkyni peníze (80 000 Kč + 5 000 Kč), nebo přepsat pozemek na žalobkyni. Žalobkyně však půjčila žalovanému peníze a neočekává vrácení ničeho jiného než právě finanční částky (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku žalovanému dne [datum]).

4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti, zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování screenshotem komunikace přes [příjmení] mezi účastníky ze dne 17. 1., jež je přílohou podání ze [datum], návrhy žalovaného na doplnění dokazování screenshoty komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] přes aplikaci [příjmení], jež jsou přílohou podání z [datum], výslechem žalobkyně a svědeckou výpovědí [jméno] [jméno], nabídkou obce na odkup pozemku za 114 000 Kč, neboť nebyly navrženy k prokázání rozhodných skutečností. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobkyně v minulosti poskytla žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 21 500 Kč s tím, že jí je žalovaný v budoucnu vrátí. Namísto toho však žalovaný žádal žalobkyni opakovaně o zapůjčení dalších peněz s tím, že je vlastníkem lukrativního pozemku, který prodá, případně jej na žalobkyni může převést. Žalobkyně nakonec svolila a podepsala s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, jejíž návrh připravil žalovaný, obsahující závazek žalovaného vrátit žalobkyni 85 000 Kč do [datum], jinak je žalovaný povinen na žalobkyni„ přepsat“ předmětný pozemek do [datum]. Žalovaný žalobkyni před podpisem smlouvy opakovaně sdělil, že jde o smlouvu o zápůjčce„ s alternativním plněním“ – převodem pozemku namísto vrácení peněz. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému další finanční prostředky, a to tak tak, že celkový dluh žalovaného činil 80 000 Kč. Žalovaný žalobkyni do [datum] ani nikdy později částku 85 000 Kč nezaplatil. V mezidobí mezi podpisem smlouvy a [datum] žalobkyně opakovaně kontaktovala žalovaného s dotazy, jak to vypadá se splněním smlouvy, přičemž uvedla, že z obou způsobů splnění preferuje vrácení peněz. Po [datum] žalobkyně požádala žalovaného o přepis pozemku na její osobu, žalovaný na to reagoval tak, že pozemek je ochotný na žalobkyni přepsat pod podmínkou, že žalobkyně doplatí žalovanému rozdíl mezi částkou 85 000 Kč a cenou, kterou mu měl nabídnout jiný kupující, ve výši několika stovek tisíc korun. Nabídku od kupujícího žalovaný žalobkyni (ani soudu) nedoložil. V předžalobní výzvě ze dne [datum] žalobkyně připustila, že si žalovaný prosadil jako alternativu k vrácení peněz přepis pozemku na žalobkyni, vyzvala však žalovaného k úhradě částky 85 000 Kč, a to do [datum].

6. Shora uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 1746 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv (odst. 1). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (odst. 2).

9. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

10. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

11. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] tzv. nepojmenovanou (inominátní) smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., jež nesla určité rysy smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalobci částku 80 000 Kč, což učinila zčásti již před podpisem smlouvy, zčásti ke dni jejího podpisu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni 80 000 Kč spolu s částkou 5 000 Kč coby náklady za poskytnutí peněz, a to do [datum]. V případě, že se dostane do prodlení s placením dlužné částky, mohl žalovaný svůj dluh splnit buď vrácením dlužné částky, nebo převodem vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] na žalobkyni. V [anonymizována dvě slova] smlouvy si totiž strany ujednaly, že pro případ prodlení s úhradou dlužné částky,„ se kterým nebude žalobkyně souhlasit“, se žalovaný zavazuje převést vlastnické právo k danému pozemku na žalobkyni.

13. Byť se při pouhém jazykovém výkladu citovaného ujednání jeví jako jednoznačný závěr, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou peněžité částky (se kterým nebude žalobkyně souhlasit, tj. které žalobkyně žalovanému nepromine), nastupuje namísto povinnosti žalovaného zaplatit peněžitou částku povinnost žalovaného převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemku, jazykový výklad představuje pouze prvotní hledisko výkladu obsahu právních jednání a prvotní přiblížení se projevené vůli účastníků. Ustanovení § 556 o. z. zakotvuje další hlediska výkladu projevu vůle, zejména pravidlo, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám. Úmyslem žalovaného coby jednajícího, tj. osoby činící vůči žalobkyni návrh předmětné smlouvy, bylo sjednat„ smlouvu o zápůjčce“ s „ alternativním plněním“, což žalobkyni opakovaně před podpisem smlouvy sdělil. Dále se má přihlédnout k tomu, co právnímu jednání předcházelo, jakož i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. [jméno] žalobkyně po podpisu smlouvy připustila, že jde o smlouvu s alternativním plněním, když žalovaného vyzývala, ať zaplatí dlužnou částku, či na ni přepíše pozemek. Že jde o alternativní plnění, připustil i zástupce žalobkyně v předžalobní výzvě. Na základě uvedeného má soud za to, že úmyslem účastníků bylo uzavřít smlouvu, která dávala žalovanému možnost splnit dluh buď zaplacením dlužné částky, nebo převodem vlastnického práva k pozemku, přičemž volba způsobu plnění byla ponechána žalovanému.

14. Podle § 1926 odst. 1 věty první o. z. lze-li dluh splnit několika způsoby, pak se má za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku.

15. Podle § 1926 odst. 2 o. z. nevykoná-li strana volbu včas, nabývá právo zvolit způsob plnění trvale druhá strana.

16. Podle § 1926 odst. 3 o. z. kdo zvolil způsob plnění, nemůže jej bez souhlasu druhé strany změnit.

17. Podle § 1927 odst. 2 o. z. stane-li se jedno z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění způsobil ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit.

18. V projednávané věci bylo ujednáno, že žalovaný může svůj dluh splnit dvěma způsoby, přičemž volba způsobu byla na žalovaném. Žalovaný zvolil způsob splnění převodem vlastnického práva k pozemku na žalobkyni, avšak pod podmínkou, že mu žalobkyně doplatí rozdíl mezi údajnou tržní hodnotou pozemku (žalovaný měl mít zájemce o koupi pozemku za cenu v řádu statisíců, jehož nabídku však žalobkyni nikdy nedoložil) a částkou 85 000 Kč. Žádná povinnost doplatku onoho rozdílu však ve smlouvě sjednána nebyla, naopak žalovaný žalobkyni přiměl k podpisu předmětné smlouvy mimo jiné i poukazem na to, že pokud jí nevrátí peníze a přepíše na ni pozemek, žalobkyně na tom vydělá, protože pozemek má vyšší hodnotu než jeho dluh. Žalovaný tedy zvolil způsob splnění dluhu, který smlouva nezná (převod vlastnického práva k pozemku podmíněný dalším finančním vyrovnáním), což má stejné důsledky, jako kdyby způsob splnění nikdy nezvolil. Za dané situace nabývá dle § 1926 odst. 2 o. z. právo zvolit způsob plnění trvale druhá strana, tj. žalobkyně, která jako způsob plnění v předžalobní výzvě zvolila úhradu dlužné částky. Žalovaný je povinen dlužnou částku zaplatit, neboť splatnost dluhu nastala uplynutím lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě (splatnost nemohla nastat již [datum], jak tvrdí žalobkyně v žalobě, neboť v tu dobu měl ještě žalovaný nerealizované právo volby způsobu plnění).

19. Na výsledku řízení by ničeho nezměnilo ani to, kdyby dal soud za pravdu žalovanému v tom, že žalobkyně bezdůvodně odmítla řádně (v souladu se smlouvou) nabídnuté alternativní plnění. To by znamenalo totiž jen to, že žalobkyně svým jednáním způsobila nemožnost jednoho z více volitelných plnění, pročež je podle § 1927 odst. 2 o. z. žalovaný povinen splnit závazek zbývajícím způsobem (tj. úhradou dlužné částky), neboť od smlouvy nikdy neodstoupil. Případná neplatnost [anonymizována dvě slova] smlouvy, kterou argumentovala žalobkyně v průběhu řízení (kterou však soud neshledal), by měla rovněž za následek nemožnost splnění smlouvy způsobem zvoleným žalovaným.

20. Lze dodat, že i v případě, kdyby žalovaný odstoupil od smlouvy proto, že žalobkyně její splnění převodem pozemku zmařila (což však žalovaný nikdy netvrdil), jakož i v případě, že by byla celá smlouva neplatná, by byl žalovaný povinen vydat žalobkyni ve smyslu § 2991 a násl. o. z. bezdůvodné obohacení spočívající v částce 80 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržel, spolu s náhradou za užívání ve smyslu § 3002 odst. 2 o. z. ve výši obvyklé úplaty, kterou by musel vynaložit, pokud by takovou zápůjčku získal od profesionálních poskytovatelů zápůjček; soud přitom nemá pochyb o tom, že částka 5 000 Kč je adekvátní úplatou za zapůjčení částky 80 000 Kč, co se obvyklých úrokových sazeb týče.

21. Ze všech shora uvedených důvodů soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl, když námitku započtení vznesenou žalovaným dne [datum] neshledal důvodnou. U jednání konaného dne [datum] tuto námitku žalovaný blíže specifikoval, žalobkyně však popřela existenci všech započítávaných pohledávek. Z bližší specifikace pohledávek je přitom již na první pohled zřejmé, že je sporná jak jejich výše, tak skutečnost, že žalovanému opravdu vznikla tvrzená újma, jakož i skutečnost, že ji způsobila žalobkyně (příčinná souvislost). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně po celou dobu upřednostňovala splnění dluhu úhradou dlužné částky a žalovanému nijak nebránila v převodu pozemku na jím tvrzené zájemce o pozemek, naopak ho ohledně prodeje tvrzeným zájemcům urgovala a opakovaně se dotazovala na jeho stav, a to i po [datum]. Žalovaným tvrzené pohledávky jsou tedy pohledávky nejisté, pročež nejsou způsobilé k započtení, jak plyne z rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod [číslo] 2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

22. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Žalovaný byl povinen dlužnou částku žalobkyni zaplatit poté, co žalobkyně učinila volbu plnění namísto žalovaného v předžalobní výzvě, a to po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze [datum], odeslané žalovanému dne [datum], jež se dle domněnky doby dojití v § 573 o. z. dostala do sféry dispozice žalovaného [datum]. V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta k plnění do [datum], tato však připadla na sobotu, pročež se konec lhůty posunul na pondělí [datum] a žalovaný je v prodlení až od [datum]. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal výrokem I. tohoto rozsudku žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od uvedeného data. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu co do části úroku z prodlení zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 33 050 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 250 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 85 000 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý z šesti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ve věci samé z [datum], 2x účast u jednání konaného [datum] přesahujícího 2 hodiny), tj. celkem 27 000 Kč, včetně šesti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši celkem 1 800 Kč (zástupce žalobkyně není plátcem DPH). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ve věci samé ze [datum], neboť jej učinila bez výzvy soudu a neuvedla v něm žádné nové rozhodné skutečnosti; soud je proto považuje za neúčelně vynaložený úkon právní služby (neúčelný náklad řízení).

26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.