21 C 292/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o 1 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 84 439,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 1 500 000 Kč, a to z titulu nevrácené zápůjčky. Účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o peněžité zápůjčce ve výši 1 500 000 Kč, kdy žalovaná měla povinnost vrátit předmětnou částku do [datum]. Spolu s předžalobní upomínkou žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a současně vypověděla smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně se domnívá, že předmětná smlouva o zápůjčce je zcela nezávislou na smlouvě o dílo, kdy vztahy ze smlouvy o dílo byly mezi účastníky řízení vypořádány dohodou ze dne [datum]. Žalobkyně se domnívá, že k zániku závazku žalované formou započtení, nedošlo, a to s ohledem na neučinění kompenzačního projevu stran žalobkyni. Dále pak žalobkyně namítá, že pohledávka, kterou měla žalovaná domněle započítat na touto žalobou uplatňovaný závazek, je nekonkrétní a řádně nevyčíslená. Žalovaná též ve svém projevu nerozlišuje mezi vadou a škodou.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, a to ani z části. Pohledávka uplatňovaná žalobkyní v tomto řízení zanikla započtením oproti pohledávce žalované za žalobkyní z titulu škody způsobené v průběhu výstavby prováděné žalobkyní. Žalovaná byla založena v souvislosti s developerským projektem [anonymizováno] [ulice] ve [obec], kdy mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení developerského projektu. Při výstavbě žalobkyně založila etapu B v rozporu se stavebním povolením, kdy základové desky vybetonovala o 1,5 m mimo, než měly dle stavebního povolení a projektové dokumentace být, což vyvolalo požadavek na nové dodatečné stavební povolení. Další podstatnou vadou, která byla žalované způsobena žalobkyní, bylo nevhodně provedené vyzdění prvního nadzemního podlaží etapy B, kdy bylo nutné zdivo strhnout a následně vyhotovit znovu. Žalobkyně též při svém odchodu stavbu nikterak nezakonzervovala, což vedlo k poškození konstrukce. Žalovaná v souvislosti s výše uvedenými pochybeními žalobkyně vynaložila náklady ve výši 5 800 000 Kč celkem. Dne [datum] uzavřeli účastníci řízení dohodu o nenárokování si dalších závazků z titulu vzájemných pohledávek, s tím, že strany vůči sobě nebudou již v budoucnu uplatňovat žádné další finanční nároky, ani se domáhat jakéhokoliv plnění.

3. Při jednání konaném dne [datum] se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích.

4. Účastníci řízení učinili nespornými následující skutečnosti: a) Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o peněžité zápůjčce ve výši 1 500 000 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

6. U žalobkyně byl dne [datum] zjištěn úpadek, přičemž jako řešení úpadku byla povolena reorganizace (prokázáno usnesením [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka], ze dne [datum]). Žalobkyně žalované poskytla dne [datum] peněžitou zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč (prokázáno nespornými skutečnostmi, přehledem pohybu na účtech od [datum] do [datum] a potvrzením převodu ze dne [datum] stran [anonymizováno] [právnická osoba]). Žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 1 500 000 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy, přičemž výzva byla žalované doručena dne [datum] do datové schránky (prokázáno předžalobní výzvou k vydání poskytnuté zápůjčky včetně doručenky datové zprávy z téhož dne).

7. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla označeného jako„ [anonymizováno] [ulice] ve [obec]“ v rozsahu vymezeném v projektové dokumentaci vyhotovené č. zakázky [rok] [číslo] a stavebním povolení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Účelem díla bylo zhotovení bytů a jejich následný prodej zájemcům o koupi sjednaným objednatelem, tj. žalovanou, v průběhu výstavby. Žalobkyně byla zhotovitelem díla (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum]). Dne [datum] se účastníci řízení dohodli na ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum] ke dni [datum], přičemž strany v této dohodě prohlásily, že uzavřením této dohody budou v plné míře uspokojeny jejich vzájemné pohledávky s tím, že žádný smluvní strany vůči druhé smluvní straně nebude uplatňovat žádné další finanční nároky ani se domáhat jakékoli plnění, není-li dále v této dohodě uvedeno jinak, přičemž odpovědnost žalobkyně za vady díla, stejně jako ustanovení o záručních podmínkách nebyly dohodou jakkoliv dotčeny. Žalobkyně se dohodou zavázala, že provede pro žalovanou potřebnou ochranu díla z důvodu zamezení jeho poškození, a to nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření této dohody (prokázáno dohodou o ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum]).

8. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k okamžitému zastavení stavebních prací na developerském projektu„ [anonymizováno] [ulice] ve [obec]“ část stavby [anonymizována dvě slova], a to do doby případného pravomocného dodatečného povolení této části stavby. Příčinnou výzvy bylo zjištěné chybné zaměření obvodu budov ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), čímž došlo k posunutí budov směrem k místní komunikaci ulice [ulice] o [anonymizováno] m ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] m ([anonymizována dvě slova]) a současně došlo k posunutí zadní části budov severním směrem o [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]) a o [anonymizováno] m ([anonymizována dvě slova]). Výše uvedené bylo učiněno v rámci kontrolní prohlídky části stavby dne [datum]. Řízení o dodatečném povolení stavby ohledně výše uvedených budov bylo zahájeno dne [datum], přičemž o dodatečném povolení bylo [stát. instituce] rozhodnuto dne [datum] (prokázáno výzva o okamžitém zastavení prací stran [stát. instituce] ze dne [datum], oznámením o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby ze dne [datum] a rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne [datum]). Zdivo rozestavených budov bylo vystaveno poměrně dlouhou dobu působení povětrnostních vlivů a neodpovídalo technologickým předpisům výrobce, a to především v rozích. [příjmení] okenních otvorů byly dořezané, což opět neodpovídalo předpisu. Výše uvedené mělo za následek, že byla v [anonymizováno] [rok] žalované doporučena kompletní demolice a nové vyzdění (prokázáno statickým zhodnocením stavu zdiva rozestavěného objektu [číslo] ze dne [datum]).

9. Žalovaná vypracovala kompenzační projev, kdy na částku 1 500 000 Kč z titulu zápůjčky ze dne [datum] mínila dne [datum] započíst svoji pohledávku za žalobkyní ve výši nejméně 5 400 000 Kč bez DPH škody, která jí měla vzniknout v rámci provádění díla – developerského projektu [anonymizováno] [ulice] ve [obec] stran žalobkyně (prokázáno oznámením o započtení pohledávky).

10. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum]) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

11. Soud zamítl návrh na výslech svědka [jméno] [příjmení], a to z důvodu jeho nadbytečnosti, když předmětný svědek ve svém prohlášení ze dne [datum] sám uváděl jiný titul, po jehož započtení mělo dojít k zániku pohledávky žalobkyně za žalovanou z titulu nevrácené zápůjčky.

12. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Dle § 1998 odst. 1 o.z. závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. (odst. 2) Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.</i> <i>Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. (odst. 2) Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.</i> <i>Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (odst. 2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení</i> <i>Dle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (odst. 2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.</i> <i>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Dle § 356 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen„ IZ“), není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv.</i> 13. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce částky 1 500 000 Kč, a to v souladu s § 2390 a násl. o.z. Žalobkyně se smlouvou zavázala žalované poskytnout předmětnou částku, což bylo v řízení prokázáno jak listinnými důkazy, zejména potvrzením o převodu ze dne [datum] stran banky [anonymizována tři slova], ale bylo to též mezi účastníky řízení nesporné. Mezi účastníky byl sjednán jako datum vrácení den [datum], což též žalovaná nesporovala, nemohla tak nastoupit dikce § 2393 odst. 1 o.z., když tato dopadá pouze na situace, kdy mezi účastníky řízení není neurčena splatnost zápůjčky. Soud tedy k výpovědi předmětné zápůjčky ze dne [datum] stran žalobkyně považoval pouze za výzvu k plnění žalované.

14. Žalovaná v řízení na svoji obranu vznesla celkem dvě odporující si vzájemně námitky, a to, že závazek z titulu smlouvy o zápůjčce zanikl spolu se smlouvou o dílo, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] za účelem realizace developerského projektu„ [anonymizováno] [ulice] ve [obec]“, a že pohledávka žalobkyně zanikla započtením žalované na její pohledávku z titulu náhrady škody způsobené jednáním žalobkyně v rámci vyhotovování předmětu díla.

15. Soud se prvotně zabýval námitkou zániku závazku spolu se zánikem závazků plynoucích ze smlouvy o dílo. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo, na základě níž se žalobkyně zavázala k zhotovení díla pro žalovanou, a to výše uvedeného projektu. Tato smlouva zanikla formou dohody, a to dne [datum], kdy účastníci řízení touto dohodou vypořádali veškeré své finanční nároky ze smlouvy o dílo, s výjimkou odpovědnosti žalobkyně za vady díla a nároků plynoucích z ustanovení o záručních podmínkách. Ve smlouvě o dílo není nikterak zmiňováno budoucí uzavření zápůjčky, z níž plynoucí závazek je předmětem tohoto řízení. Též v dohodě o ukončení smlouvy o dílo, takto není zmiňována a z celkového textu dohody ze dne [datum] je patrné, že se jedná o vypořádání pouze smlouvy o dílo, kdy v preambuli této smlouvy je výslovně uvedena pouze předmětná smlouva o dílo. Soud má tak za to, že smlouva o dílo a smlouva o zápůjčce jsou dvě na sobě nezávislé smlouvy, a proto nemohlo dojít k zániku smlouvy o zápůjčce dohodou o ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum].

16. Vyloučil-li soud možnost zániku závazku plynoucího žalované ze zápůjčky dohodou o ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum], zabýval se dále zánikem závazku na základě započtení žalované vůči její pohledávce za žalobkyní z titulu náhrady škody způsobené žalobkyní žalované v rámci realizace díla. Jak bylo uvedeno výše smlouva o dílo ze dne [datum] zanikla v důsledku dohody účastníků ze dne [datum] ke dni [datum], přičemž mezi stranami došlo k vypořádání veškerých finančních nároků s výjimkou odpovědnosti za vady a nároků plynoucích z ustanovení o záručních podmínkách. Mínila-li žalovaná tyto nároky započítat na svůj dluh vůči žalobkyni z titulu zápůjčky, nebyla jí dohoda o ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum] překážkou.

17. Soudu byl v řízení žalovanou předložen její kompenzační projev vůči žalobkyni. S ohledem na níže uvedené se soud nezabýval námitkou žalobkyně, že tento kompenzační projev se nedostal do sféry jejího vlivu, tedy jí nebyl doručen. Žalovaná v tomto tvrdila, že byly podepsány dvě vyhotovení, a k prokázání svých tvrzení navrhovala výslech bývalého jednatele žalobkyně pana [jméno] [příjmení], k čemuž soud též s ohledem na níže uvedené nepřistoupil a jeho výslech zamítl jako v řízení nadbytečný.

18. Kompenzační projev žalované totiž nesplňuje požadavky na něj kladené stran zákonné úpravy, když k započtení je dle § 1987 o.z. způsobilá taková pohledávka, kterou lze uplatnit u soudu a zároveň je jistá či dostatečně určitá. Pohledávka, kterou svým kompenzačním projevem mínila žalovaná vůči pohledávce žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení, započíst není pro započtení určitá, když žalovaná ji označuje jako„ škodu nejméně ve výši 5 400 000 Kč bez DPH, která vznikla v rámci díla – developerského projektu [anonymizováno] [ulice] ve [obec]“.

19. Právní jednání je neurčité tehdy, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, avšak jednoznačný – a tím určitý – není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost tohoto obsahu nelze odstranit a překlenout ani za použití výkladových pravidel. Právní úkon je třeba považovat za určitý, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. Předpokladem platného právního jednání je jeho určitý obsah. Určitost spočívá i v požadavku, aby právní jednání mělo ty součásti, které by typově mělo mít, a aby jeho obsah byl dostatečně konkrétní ve vztahu k cíli, k němuž jednání směřuje (srov. i [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a spol., [anonymizováno] zákoník, svazek I. komentář § 1 - § 645, [anonymizována dvě slova], [obec], [rok]).

21. Označení pohledávky z titulu náhrady škody ve výši nejméně 5 400 000 Kč bez DPH, která vznikla v rámci díla – předmětného developerského projektu, není obsahem dostatečně konkrétním, z oznámení o započtení není zřejmé, o kterou konkrétní pohledávku by se mělo jednat. Obsah kompenzačního projevu žalované je absolutně neurčitým i optikou závěrů, ke kterým dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], kdy za neurčité považoval i započtení takové pohledávky, která byla specifikována pouhým odkazem na soudní řízení, v nichž byla započítajícímu přiznána.

22. Nad rámec výše uvedeného soud upozorňuje, že pohledávka žalované nemohla být k datu [datum], tak jak ji specifikovala ve svých tvrzením, tedy že se jedná o škodu způsobenou žalobkyní tím, že svým jednáním vyvolala nutnost řízení o dodatečného stavebního povolení, špatné kvality zdiva a nezazimování rozpracovaného díla, známa. V řízení bylo prokázáno, že nutnost zahájení řízení dodatečného vznikla na základě prohlídky předmětné části stavby stran stavebního úřadu dne [datum], tj. půl roku po případném učinění kompenzačního projevu žalované. Též o nutnosti zbourání nekvalitně vystaveného zdiva na stavbě byla žalovaná informována až v rámci jí zadaného přezkumu stran odborníka, který vypracoval svoji studii dne [datum], též tedy půl roku po případném učinění kompenzačního projevu žalované, kdy zde se snoubí nikoliv pouze špatně postavené zdivo, ale i nezazimování stavby, přičemž ovšem tato povinnost byla žalobkyni uložena až dohodou o ukončení smlouvy o dílo ze dne [datum], a to do 30-ti dnů od jejího sepsání. Tato škoda tak nemohla být tím spíše ke dni domnělého kompenzačního projevu známa. Žádná z těchto výše uvedených„ škod“ nebyla nikterak specifikována, respektive zde absolutně absentují předpoklady jejich uplatnění vůči žalobkyni i jejich vyčíslení.

23. Žalovaná na podporu svých v řízení uvedených tvrzení předložila soudu prohlášení [jméno] [příjmení], jenž však soud považuje za účelové a nepravdivé, a proto z něj v řízení neučinil žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění. Pan [příjmení] [příjmení], zde jako bývalý jediný člen představenstva prohlašuje, že pohledávka uplatňovaná žalobkyní v tomto řízení zanikla sice započtením, ovšem započtením oproti pohledávce, kterou vůči žalobkyni měla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a která byla žalovanou získána do jejího vlastnictví. Tedy uvádí, že k zániku došlo na základě jiných skutečností než tvrdí sama žalovaná a též jiných než jsou uvedeny v kompenzačním projevu předloženým soudu žalovanou.

24. S ohledem na výše uvedené se soud zabýval též možností uplatnění v řízení tvrzených škod jako procesní obrany žalované, přičemž toto je vyloučené, a to s ohledem na úpadek žalobkyně řešený formou reorganizace, a tudíž pohledávka žalované zanikla jejím nepřihlášením do insolvenčního řízení žalobkyně v souladu s § 356 odst. 1 IZ. Nepřihlášení pohledávky je soudu známo z úřední činnosti a též žalovaná jej v řízení nerozporovala.

25. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žalobkyni vznikl v souladu s § 2390 a násl. o.z. nárok požadovat po žalované částku 1 500 000 Kč, přičemž žalovaná tuto částku žalobkyni do dne vydání rozhodnutí soudu neuhradila, když v řízení nebyl prokázán její zánik, a proto ji tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem.

26. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně a přiznal úroky z prodlení žalobkyni od data, od kterého se jich domáhala (splatnost pohledávky nastala dne [datum]).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 84 439,24 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 000 Kč sestávající z částky 14 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (převzetí a příprava zastoupení, žaloby, replika za den [datum], účast na jednání soudu konaném dne [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 7 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] (z adresy sídla i.s. advokátky do sídla soudu a zpět dle [webová adresa]) náhrada 3 934,50 Kč za 413 ujetých km v částce 3 134,50 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l [číslo] km a 5,20 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69 784,50 Kč ve výši 14 654,74 Kč.