21 C 317/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 80 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 159,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 159,30 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 370,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 370,70 Kč od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 75 171 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 286 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 14 014 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v záhlaví spolu s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, došlo k vytopení bytu na adrese , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , jenž byl v rozhodné době v užívání pana , jméno FO, (dále jen „Poškozený“). Příčinnou škodní události bylo zatečení vody z bytu žalované. Předmětná nemovitost Poškozeného byla v rozhodné době pojištěna na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a Poškozeným č. , hodnota, . Žalobkyně na základě výše popsané škodní události Poškozenému uhradila celkem částku 80 530 Kč. Výplatou pojistného přešlo právo na náhradu škodu po žalované na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak tak neučinila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní v žalobě neuznávala ani z části, když byt Poškozeného žalovaná nevytopila. Přivolaný technik sám žádný únik vody v bytě žalované nezjistil. Žalovaná má na podlaze koupelny dlažbu a dlaždičky jsou vyspárovány silikonovým přetěsněním, voda tak nemohla tudy protéct do bytu Poškozeného. Pokud by se v koupelně vylila voda, musela by pak protéct na parkety v ložnici, avšak tyto projevy nasáknutí nejevili. Žalovaná v předmětné bytové jednotce od , datum, nepobývala, když byla na chatě u , Anonymizováno, a vrátila se až, když se paní , jméno FO, u nich snažila opakovaně dozvonit. Byt v užívání žalované nevykazoval žádné známky zatečení vody.

3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

4. Mezi žalobkyní a Poškozeným byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, , jejímž předmětem pojištění bylo pojištění domácnosti Poškozeného v místě na adrese , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3, , adresa, . Mezi výše uvedenými byla sjednáno spoluúčast Poškozeného ve výši 1 000 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne , datum, . Limit pojistného plnění byl stanoven částkou 600 000 Kč (prokázáno pojistnou smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně přehledu pojištění domácnosti k pojistné smlouvě).

5. Nejpravděpodobněji dne , datum, , nebo nejpozději do rána , datum, , došlo k vytopení bytové jednotky v užívání Poškozeného, konkrétně jeho obýváku a koupelny. K protečení vody došlo z bytu žalované, který je přímo nad bytem užívaným Poškozeným, přičemž se nejednalo o protečení přes bytovou jednotku žalované, ani o prasklou stupačku či vodovodní potrubí (toto je vyloučeno bez opravy), v bytě žalované nebyla ani zjištěna žádná závada, přičemž se jednalo o zatečení jednorázové (prokázáno zápisem o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne , datum, , potvrzením a souhlasem s opravou po zatečení ze dne , datum, , zápisem technika , Anonymizováno, – , jméno FO, s.r.o. ze dne , datum, , výslechem svědka , jméno FO, , znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, , výslechem znalce Ing. , jméno FO, a výslechem svědka , jméno FO, ). Jednalo se o protečení 50 -100 litrů vody (prokázáno výslechem znalce Ing. , jméno FO, ). Protečení čiré vody bylo plošného rázu po značné části stropu obývacího pokoje Poškozeného a koupelny poškozeného, kdy v obývacím pokoji poškozeného došlo k poškození vícero kusů dýhovaného nábytku, včetně jeho inventáře (videokazety, knihy, fototechnika), poškození parketové podlahy a koberce, kdy nábytek i podlaha byly značně pokryty smytou výmalbou stropu (prokázáno fotografiemi vytopeného bytu, oznámením škodní události na majetku, výslech svědka , jméno FO, ). V bytě užívaném Poškozeným nebyla zjištěna příčina vytopení (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ). Žalovaná o protečení vody musela vědět (prokázáno znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, ). Vylití takovéhoto množství vody by se na parketách v bytě žalované s takovýmto časovým odstupem, pokud by voda na podlaze dlouho nestála – osoba by ji setřela + do tohoto typu stropu se voda rychle vsákává, neprojevilo (prokázáno výslechem znalce Ing. , jméno FO, ). V obývacím pokoji Poškozeného nejsou stupačky (prokázáno fotografiemi vytopeného bytu a výslechem svědka , jméno FO, ).

6. Škodě na nemovitosti by se nedalo zabránit, ani ji zmírnit, když v domě jsou dřevěné stropy podbité obsahující rákos a tesařské vlysy, ovšem šlo by zmírnit škodu, jakou je škoda na mobiliáři a věcech v něm, pokud by v době prosaku byl Poškozený doma (prokázáno výslechem znalce Ing. , jméno FO, ).

7. Poškozený škodní událost zjistil po svém příjezdu z chaty, kde pobýval 2-3 týdny předtím, ihned šel k bytu užívaným žalovanou, kde na poprvé otevřel manžel žalované, místnost nad obývákem Poškozeného tomuto neukázal, zavedl jej pouze do koupelny a šahal pod vanu. V bytě bylo čisto – koupelna ložnice. Manžel žalované se tvářil, že se ho to netýká a svědek nabyl dojmu, že na ně čekal. V době příchodu Poškozeného do jím užívané bytové jednotky již voda ze stropu netekla (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ). Poškozený žalobkyni škodní událost nahlásil (prokázáno oznámením škodní události na majetku).

8. Byt v užívání Poškozeného byl vysoušen zapůjčenou technikou, a to v období od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , datum, , kdy cena nájmu byla 910 Kč a byla uhrazena hotově (prokázáno fotografiemi vytopeného bytu, fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaná v minulosti nevylučovala svoji odpovědnost za škodu v rámci přílohy oznámení o škodní události, pouze ji ponechávala na žalobkyni (prokázáno přílohou k oznámení škodní události ze dne , datum, ). Dne , datum, vyslovila majitelka bytového domu , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, souhlas s opravou bytu užívaného Poškozeným (prokázáno potvrzením a souhlasem s opravou po zatečení ze dne , datum, a informacemi o pozemku).

9. Na odstranění škod byly kalkulovány tyto náklady: úpravy povrchů, podlah a osazovaní výplní 4 295,25 Kč, ostatní konstrukce a práce, bourání 20 473,24 Kč, elektromontáže – revize 2 139 Kč, elektroinstalace silnoproud 2 014,80 Kč, konstrukce suché výstavby 1 420,97 Kč, podlahy skládané 28 419,98 Kč, dokončovací práce – malby a tapety 20 424,18 Kč, celkem práce po svépomoci 65 725,57 Kč, přičemž byl poškozen následující nábytek a mobiliář s oceněním v celkové výši 15 804 Kč: ložený koberec, peřiňák 2ks, spodní skříňka 1 ks, konferenční stolek 1 ks, skříňky 3 ks, křeslo 1 ks, lůžkoviny 1 ks a baterie do kamery 3 ks (prokázáno rozpočtem nákladů na opravy ze dne , datum, a likvidační zprávou PU , Anonymizováno, ). Žalobkyně Poškozenému uhradila pojistné ve výši 80 530 Kč po odečtení spoluúčasti Poškozeného (prokázáno výpisem z interního systému žalobkyně, oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, , oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, ).

10. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě náhrady škody ve výši 80 530 Kč, na čemž bylo žalovanou reagováno nikoliv kladně, když ta uváděla, že není odpovědným subjektem (prokázáno výzvami z dní , datum, a , datum, a dopisy žalované z dní , datum, a , datum, ). Žalobkyně dne , datum, opětovně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě náhrady škody, a to do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, kdy výzva byla žalované doručena dne , datum, , přičemž žalovaná svoji vinnu opětovně odmítla (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně dodejky a dopisem žalované ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, a sledováním zásilky).

11. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Dle § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V řízení bylo prokázáno, že byt v užívání Poškozeného byl v rozmezí dní , Anonymizováno, . – , datum, , kdy přesný čas a datum protečení zjistit nelze, vytopen, a to z bytu nad ním, který byl v této době a stále je v užívání žalované. O užívání žalované bytu nad Poškozeným nebylo v řízení pochyb. V řízení bylo prokázáno, že celý předmětný dům, ve kterém se dotčené bytové jednotky nachází je ve vlastnictví jediné osoby, odlišné od Poškozeného a žalované.

13. Soud se tak prvotně zabýval otázkami, kdy k protečení došlo, odkud voda do bytu Poškozeného protekla a kdo je za toto protečení zodpovědný.

14. V řízení bylo znaleckým posudkem prokázáno, že k zatečení vody došlo z bytu užívaného žalovanou, když samotnou žalovanou bylo negováno, že by k protečení vody do bytu užívaného Poškozeným mohlo dojít vlivem protečení vody přes byt jí užívaný, když žalovaná se po celé řízení držela svých tvrzení, že příčina protečení se v jí užívaném bytě nenachází, po příjezdu z chaty u , Anonymizováno, jí užívaná bytová jednotka nevykazovala žádné známky zatečení vody, ani jakéhokoliv jiného úniku vody, přičemž v jí užívané bytové jednotce se žádná oprava v rozhodném období první poloviny listopadu , Anonymizováno, neodehrávala. Soud tak s ohledem na její tvrzení vyloučil jako příčinu zatečení vody přes jednotku užívanou žalovanou z bytové jednotky nad ní, když znalec ve svém znaleckém posudku i v rámci svého výslechu vyloučil, že by k takovéto variantě mohlo dojít, aniž by si toho žalovaná nevšimla, když následky v jí užívané bytové jednotce by musely být srovnatelné, nebo horší, jako v bytové jednotce užívané Poškozeným. Ostatně i sám svědek , jméno FO, v rámci svého výslechu uvedl, že byt v užívání žalované byl dne , datum, , kdy zde byl, v koupelně a ložnici uklizený, a pokud by vykazoval známky minimálně stejného poškození jako byt v jeho užívání jistě by si jich všiml. Soud též vyloučil možnost průsaku tzv. hasební vody, když žalovaná požár v bytové jednotce v jejím užívání negovala. Soud též vzal v úvahu prasklé stupačky či kanalizační potrubí, avšak v řízení bylo prokázáno, že v domě v rozhodnou domu ničehož takového nebylo opravováno, jak sdělovala sama vlastnice předmětného domu, tak tak uváděl i v rámci svého výslechu svědek , jméno FO, , tj. Poškozený (že v bytové jednotce užívané jím ničehož opravováno nebylo), a jakoukoliv opravu negovala i v rámci svých tvrzením žalovaná, přičemž znalec Ing. , jméno FO, vyloučil prasklé potrubí (ať už stoupačky, nebo kanalizaci) bez nutnosti opravy. V řízení bylo též prokázáno, že voda tekla ze stropu/podlahy bytů užívaných Poškozeným/žalovanou, je tedy vyloučeno, že byt v užívání Poškozeného by mohl být postižen příčinnou nacházející se v bytě v jeho užívání. Voda byla čirá, nelze ji tak považovat za vodu odpadní. Navíc pokud by došlo k poškození stupaček na úrovni stropu/podlahy i o takovéto opravě by musela žalovaná vědět. Argumentovala-li žalovaná, že dochází i k případům vytopení bytových jednotek přes šachetní záchodové stupačky, kdy voda stéká šachtou a projevit se může i mnohem níže než v bytě pod bytem úniku, nelze k tomuto přisvědčit, když to ostatně byla sama žalovaná, která v řízení při zmínění možné příčiny úniku vody jako prasklé hadičky od WC, uváděla, že toaleta se v jejím, a tudíž i v bytě užívaném Poškozeným, nachází na opačné straně bytu než koupelna. Argumentovala-li žalovaná dále tím, že mohlo dojít k horizontálnímu rozlití z jiné bytové jednotky, toto bylo vyloučeno, jak znalcem, tak svědkem , jméno FO, , když se nejedná o dům panelového typu, kde toto lze připustit, ale o klasický dům, jehož stropy jsou dřevěné podbité, obsahující rákos a tesařské vlysy, přičemž takovýto strop tekutinu velmi rychle vsákne.

15. V řízení bylo prokázáno, že k protečení vody o objemu cca 50 – 100 litrů z bytu užívaného žalovanou došlo jednorázově, což konstatoval, jak znalec, tak i technik , Anonymizováno, , který byl v bytě užívaném žalovanou dne , datum, , konkrétně v koupelně, kde žádnou příčinu vytopení nezjistil, tak i svědek , jméno FO, , který po nahlášení škodní události Poškozeným žalobkyni navštívil byt žalovaného, dospěl k závěru o jednorázovém prosaku vody většího rozsahu. Výše popsané bylo též prokázáno přiloženou fotodokumentací a popisem stavu bytu užívaného Poškozeným samotným Poškozeným v rámci jeho svědeckého výslechu.

16. O době protečení si soud udělal obrázek z popisu sledu událostí nejen svědkem , jméno FO, , tak žalovanou v té části, ve které soud jejím tvrzením uvěřil, tak fotodokumentací. Soud z provedeného dokazování dospěl k závěru, že k protečení vody muselo dojít bud dne , datum, , nebo v ranní části dne , datum, . Žalovaná v rámci řízení uváděla, že byla od , datum, po dobu 4 dnů na své chatě, kdy v rozhodnou dobu nebyla v předmětné jí užívané bytové jednotce a do této se vrátila až po Poškozeném dne , datum, . Soud má však za to, že žalovaná se do předmětné bytové jednotky vrátila dne , datum, , nejpozději však dne , datum, , nikoliv však až dne , datum, . Žalovaná v řízení tvrdila, že se z chaty navrátila se svojí rodinou až v úterý, jelikož v pondělí byl státní svátek, tomu tak nebylo, když předmětným pondělím bylo pondělí , datum, , které nebylo státním svátkem a státní svátek , datum, vycházel navíc až na nadcházející neděli. Též informace, že by se žalovaná s rodinou vrátila až po příjezdu Poškozeného je lživá, když Poškozený v rámci svého svědeckého výslechu uvedl, že se v bytě užívaném žalovanou dozvonili s manželkou na první zvonění a dveře otevřel nikoliv překvapený manžel žalované. Minimálně manžel žalované tak v bytě již byl přítomen před příjezdem Poškozeného dne , datum, . Navíc příjezd dne , datum, je též v rozporu s tvrzením žalované, že na chatě rodina pobývala celkem , hodnota, dny, když čtvrtým dnem je den , datum, a nikoliv , datum, . A konečně i z toho co bylo v řízení prokázáno, ohledně prosaku vody lze usuzovat, že k protečení došlo dne , datum, , nejpozději ráno dne , datum, . Víme-li, že došlo k jednorázovému prosaku značného množství vody 50-100 litrů, tak pokud by k prosaku došlo těsně před příjezdem Poškozeného, musel by Poškozený zaznamenat tekoucí vodu ze stropu, přičemž, jak sám vypověděl v době jeho příjezdu voda ze stropu již netekla a že tomu tak v minulosti bylo dovozoval z mokrého stropu a smyté omítky na podlaze obývacího pokoje.

17. Ohledně odpovědnosti soud uzavřel, že osobou odpovědnou za škodní událost způsobenou v bytové jednotce v užívání Poškozeného je žalovaná. Vycházel zejména z toho, že konkrétní příčina škodní události se v řízení nepodařila zjistit, avšak v řízení bylo prokázáno, že se jednalo nikoli postupný průsak vody, ale jednorázový, a to nikoliv malého rozsahu, když se jednalo o 50-100 litrů vody, a když v řízení byly vyloučeny vlivy vyšší moci, protečení přes bytovou jednotku žalované i prasklé stupačky či kanalizace (k tomuto blíže v bodu 14. tohoto rozsudku). Žalovaná po celou dobu řízení negovala, že by v bytové jednotce jí užívané došlo k opravě jakéhokoliv zařízení odůvodňujícího průsak vody. Znalcem pak bylo vyloučeno, že by k průsaku mohlo dojít takto jednorázově a v takovém rozsahu bez nutnosti následné opravy. Pokud se tedy nejednalo o příčinu, v jejímž případě by byla nutná oprava, muselo se jednat o příčinu způsobenou žalovanou či jejími členy domácnosti, ať už to byla přetečená vana, prasklé akvárium, nebo jiné jednorázové pochybení uživatelů bytové jednotky nad jednotkou v užívání Poškozeného.

18. Soud si je vědom toho, že k určení odpovědnosti je potřeba zjistit příčinu protečení (viz rozhodnutí Nejvyššího soud sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), avšak příčina protečení nemusí být stranou žalující uvedena, když toto není podmínkou pro konstatování protiprávnosti na straně žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), a tato příčina zároveň nemusí být zjištěna pozitivně tedy konkrétně, když v řízení i postojem žalované v něm, byly vyloučeny veškeré příčiny, za které by mohly odpovídat osoby odlišné od žalované. Žalovaná, jak bylo uvedeno výše, negovala, jakékoliv opravy v bytové jednotce v jejím užívání, přičemž bez oprav negovaných žalovanou nemohlo dojít k napravení stavu a zhojení případné příčiny prosaku plynoucího z případném mobiliáři bytu v užívání žalované (prasklá hadička WC, protékající odpad, prasklá stupačka atd.). V řízení nebylo prokázáno, že by byt žalované byl hašen, nebo jinak postižen, že by do něj např. z fasády domu prosákla dešťová voda, ostatně i žalovaná toto negovala, vyloučit tak lze i vyšší moc. Soudu tak jako jediná možná odpovědná osoba zůstává žalovaná, když v řízení byl prokázán průsak vody právě z bytu v jejím užívání. Pro tyto závěry soudu též nepřímo svědčí i prvotní postoj žalované vůči žalobkyni, kdy žalovaná v kolonce odpovědnostní osoby zhodnocení svojí vinny ponechala na žalobkyni. Kdyby o svých tvrzeních byla přesvědčena vyškrtla by kolonku, že svoji odpovědnost neuznává.

19. Tvrzení žalované, že si žádné vody v bytě, který má v užívání nevšimla, soud neuvěřil, když toto neodpovídá skutkovému ději, který byl v řízení prokázán, respektive soudu zbyl jako jediný možný po vyloučení všech ostatních, tedy, že k úniku vody došlo jednorázově z bytu žalované, a to ve velkém množství 50 -100 litrů bez havarijního stavu či působení vyšší moci. Soud též nemohl přisvědčit tvrzením žalované, že v koupelně se nachází nepropouštěcí podlaha, když znalec v řízení jasně uvedl, že silikonové spáry nejsou pro takové množství vody jednorázově na ně působící pro ni neprůchodné. Argumentovala-li žalovaná též tím, že parketová podlaha by musela být vyboulena, nelze k tomu též přihlédnout, když znalec jasně konstatoval, že takováto voda by se rychle vsákla do stropní/podlahové vrstvy a pokud by parkety byly vytřeny, nezanechalo by to na nich žádných následků. Navíc znalec viděl pouze parketovou podlahu v bytě v užívání žalované před koupelnou nikoliv v pokoji nad obývacím pokojem Poškozeného, kam nebyl tedy vpuštěn ani poškozený. Navíc manžel žalované nebyl návštěvou Poškozeného překvapen a rovnou mu jako místnost s příčinnou možného prosaku vody nabídl koupelnu a místnost nad jeho obývacím pokojem nezpřístupnil.

20. Jelikož to byla žalovaná, kdo je osobou škůdce, který si nepočínal v souladu s § 2900 o.z., a který svým protiprávním jednáním byl odpovědný za jednorázový průsak vody v objemu 50 -100 litrů, z bytu, který v rozhodné době , datum, až , datum, užívala, do bytu užívaného Poškozeným, kterému tak v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla škoda, je tato povinna škodu nahradit v souladu s § 2910 o.z.

21. Mezi Poškozeným a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti Poškozeného. Jelikož tato smlouva byla smlouvou platnou a účinnou ke dni vzniku škodní události, nahlásil Poškozený škodní událost žalobkyni, která Poškozenému poskytla pojistné plnění ve výši 80 530 Kč, čímž na ní přešel nárok na uplatnění náhrady škody z Poškozeného v souladu s § 2820 o.z. a žalované tak vznikla povinnost plnit žalobkyni na místo Poškozeného.

22. Výše náhrady škody je v souladu s § 2820 o.z. limitována vyplaceným pojistným. Výše škody byla v řízení prokázána listinnými důkazy předloženými žalobkyní, přičemž žalovaná tuto výši nerozporovala. Soud k této výši též přistoupil, když se mu jevila přiměřenou a když v této výši nebyl zahrnut ostatní poničený inventář jako např. knihy a videokazety.

23. Při svém rozhodování se soud též zabýval otázkou spoluzavinění Poškozeného, když v řízení bylo prokázáno, že Poškozený se v době průsaku vody nenacházel v bytové jednotce v jeho užívání a tudíž nemohl na tuto reagovat. S ohledem na průběh škodní události pak bylo v řízení prokázáno, že škoda na nemovitém majetku byla škodou neodvratitelnou a její zmírnění nebylo možné, avšak škoda na majetku movitém byla škodou s možností částečného odvrácení, byť se jednalo o průsak poměrně rychlý, s ohledem na to, že Poškozený se v bytové jednotce, kterou měl v užívání nenacházel dlouhodoběji soud zhodnotil, že jeho odpovědnost na konečné škodě je 15 %, kde soud zohlednil i rychlost a jedno rázovost průsaku vody. Tedy škodu na movitém majetku ve výši 15 804,43 Kč ponížil o 15 % představující odpovědnost Poškozeného, tedy na částku 13 433,77 Kč, k níž přičetl částku odpovídající škodě na nemovitosti ve výši 65 725,27 Kč, a žalované tak uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 79 159,30 Kč.

24. Žalovaná žalobkyni částku ve výši 79 159,30 Kč nezaplatila, ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, , kterou jí žalobkyně určila splatnost 7 dní. Předmětná výzva žalované byla doručena dne , datum, , přičemž dnem splatnosti je den , datum, . Nezaplatila-li žalovaná dlužnou částku do dne splatnosti dostala se ode dne , datum, do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které soud žalobkyni v tomto rozsahu přiznal.

25. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná (její neúspěch byl pouze nepatrný, a to v 2 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 171 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 027 Kč, ze zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 530 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý z deseti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, vyjádření z dní , datum, , , datum, a , datum, , účast na jednáních soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 400 Kč ve výši 9 744 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za úkony vyjádření ze dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, , když jimi byly odstraňovány vady předcházejících podání.

27. Na základě ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil v řízení účastníkům dle poměru jejich úspěchu ve věci (žalobkyni 2 % a žalované 98 %), aby státu uhradily náklady vynaložené státem, a to neuhrazenou část nákladů státu na vypracování a provedení znaleckého posudku znalce Ing. , jméno FO, a na jeho výslech konaný soudem dne , datum, . Na náklady znaleckého posudku žalobkyně složila zálohu ve výši 15 000 Kč, přičemž znalci bylo pravomocně přiznáno znalečné za podaný znalecký posudek ve výši 26 100 Kč (usnesením č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, ) a za účast na soudním jednání ve výši 3 200 Kč (usnesením č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, ), tedy dohromady v částce 29 300 Kč, která byla znalci již soudem proplacena, od čehož je třeba odečíst výši zálohy na provedení tohoto důkazu, zaplacenou žalobkyní v částce 15 000 Kč, takže zůstatek státu neuhrazených nákladů činí 14 300 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit částku 286 Kč a žalované částku 14 014 Kč.