21 C 36/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem Ing. jméno jméno , narozeným datum , bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se v části, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu 84 % nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného přeplatku za služby (co do částky [částka]) a dlužného přeplatku za plyn (co do částky [částka]) za rok 2017. Tento nárok měl vzniknout matce žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum], zemřelé [datum], jež byla nájemnicí bytu [číslo] (též označován jako [číslo]) na adrese [adresa žalobce] (dále jen„ byt“). Byt patřil žalované až do [datum], kdy jej žalovaná převedla na třetí osobu. Matka žalobce se po žalované domáhala vrácení přeplatků za služby v celkové výši [částka] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], a to včetně přeplatků za rok 2017 ve výši [částka], v průběhu řízení však zemřela. Žalobce původně nabyl v pozůstalostním řízení po své matce pohledávku ve výši [částka], pohledávka na vrácení přeplatků za rok 2017 nebyla v pozůstalostním řízení projednána. Proto soud v související věci žalobci coby procesnímu nástupci [jméno] [celé jméno žalobce] nepřiznal vůči žalované nárok na zaplacení [částka] s příslušenstvím a řízení v tomto rozsahu zastavil. Žalobce zahájil dodatečné projednání pozůstalosti po své matce, v němž mu byla vydána žalovaná pohledávka; tuto uplatnil žalobou v projednávané věci.

2. Před zahájením jednání ve věci samé dne [datum] vzal žalobce žalobu co do částky [částka] s odpovídajícím příslušenstvím (představující tvrzený přeplatek plynu za rok 2017) zpět. Žalovaná sice žalobci tuto částku neuhradila, žalobce si však byl vědom své důkazní nouze ohledně uvedeného nároku. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení co do částky [částka] s příslušenstvím zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) O vrácení odpovídající části zaplaceného soudního poplatku podle § 10 odst. 3 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud nerozhodl, neboť poplatková povinnost činí i po částečném zpětvzetí žaloby [částka], nevznikl zde tedy žádný přeplatek.

3. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřila. U jednání konaného dne [datum] se vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok zcela odmítá, řízení považuje za nespravedlnost, nedomnívá se, že by žalobce měl nárok na vrácení nějakých částek. Veškeré částky, které žalobce uvádí, vznikly z titulu užívání bytu, byl povinen je hradit žalobce, resp. jeho matka. Žalovaná ztratila přehled o tom, co a jak bylo placeno, v průběhu nájemního vztahu, jelikož byt dlouhodobě pronajímala žalobci a jeho rodině a vše záleželo na domluvě, takže nevedla pečlivě evidenci účetnictví.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Nicméně s ohledem na četné námitky žalované a prohlášení jejího zástupce, že žalovaná rozsudku vydanému v řízení sp. zn. [spisová značka] v podstatě dodnes neporozuměla, odůvodnil soud své rozhodnutí v projednávané věci podrobněji.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Dne [datum] uzavřely žalovaná coby pronajímatelka a [jméno] [celé jméno žalobce] (matka žalobce) coby nájemkyně„ smlouvu o nájmu bytu“ (dále též jen„ smlouva“). V článku III. smlouvy si její strany dohodly, že nájemné za byt činí [částka] měsíčně,„ záloha na služby v domě, vodné a stočné“ činí [částka] měsíčně, počítáno za dvě osoby. [ulice] platby měly být prováděny hotově. Podle čl. VII. smlouvy měl byt spolu s nájemkyní užívat žalobce. Nájem byl dle článku VI. sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení (prokázáno listinou„ smlouva o nájmu bytu“ ze dne [datum] na č. l. 6 spisu zn. [spisová značka]). 2/ Správci domu byly placeny pravidelné měsíční platby ve výši [částka] a od května 2014 ve výši [částka] (prokázáno„ přílohou vyúčtování – bilancí k [datum]“ na č. l. 54 spisu zn. [spisová značka],„ přílohou vyúčtování – bilancí 2012“ na č. l. 55 spisu zn. [spisová značka],„ přílohou – bilancí 2013“ na č. l. 56 spisu zn. [spisová značka],„ přílohou vyúčtování – bilancí plateb 2014“ na č. l. 57 spisu zn. [spisová značka],„ bilancí 2015 – přílohou vyúčtování“ na č. l. 58 spisu zn. [spisová značka],„ přílohou vyúčtování 2016 – bilancí“ na č. l. 11 spisu zn. [spisová značka], přílohou F -„ přílohou vyúčtování 2017 – bilancí“). 3/ Za období leden až prosinec 2017 vyúčtoval správce domu náklady na služby tak, že celkové náklady činily [částka], na zálohách bylo zaplaceno celkem [částka], čímž vznikl přeplatek [částka]. Od tohoto přeplatku správce domu odečetl„ nedoplatek z minulých období“ dle„ bilance k 31. 12.“ ve výši [částka], což vedlo k výslednému přeplatku ve výši [částka], jež obdržela žalovaná (prokázáno přílohou E -„ vyúčtováním záloh za služby za období [číslo] 2017“ adresovaným žalované). Nedoplatek z minulých období ve výši [částka] vznikl v roce 2017, a to tak, že správci domu bylo placeno měsíčně [částka], ačkoli předpis měsíčních úhrad činil [částka] (prokázáno přílohou F -„ přílohou vyúčtování 2017 – bilance“). Předpis měsíční úhrady ve výši [částka] sestával z platby na služby ve výši [částka] (za 12 měsíců celkem [částka]) a z příspěvku do fondu oprav ve výši [částka] (prokázáno přílohou G -„ přehledem předpisů 2017 – přílohou vyúčtování“, v níž je správcem výslovně uvedeno„ pro přehlednost uvedeny kompletní předpisy včetně fondu oprav, ten však není předmětem vyúčtování“). 4/ [jméno] [celé jméno žalobce] (matka žalobce) podala dne [datum] proti žalované žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím, kterou dne [datum] rozšířila o částku [částka] s příslušenstvím z titulu nevráceného přeplatku na službách a plynu za rok 2017 (prokázáno žalobou a doplněním žaloby na č. l. 1 a 63 spisu zn. [spisová značka]). 5/ Matka žalobce dne [datum] zemřela. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], byla pohledávka zemřelé za žalovanou ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu„ vrácení přeplatku na nájemném a službách spojených s bydlením“ vydána žalobci, který se postaral o pohřeb zůstavitelky (prokázáno citovaným usnesením na č. l. 138 spisu zn. [spisová značka]). 6/Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl, že v řízení bude pokračováno s žalobcem coby procesním nástupcem [jméno] [celé jméno žalobce]. Následně Obvodní soudu pro Prahu 10 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], zastavil řízení co do částky [částka] s příslušenstvím pro částečné zpětvzetí žaloby (výrok I.), zastavil řízení co do částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.), neboť tato pohledávka nebyla žalobci vydána v pozůstalostním řízení, a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (výrok III.) a náhradu nákladů řízení (výrok IV.) (prokázáno citovanými soudními rozhodnutími). 7/Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], Obvodní soud pro Prahu 10 v rámci dodatečného projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] vydal žalobci – s poukazem na řízení sp. zn. [spisová značka] - pohledávku za žalovanou ve výši [částka] s příslušenstvím (prokázáno citovaným usnesením – příloha C). 8/ Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] – příloha CH, odeslanou žalované téhož dne – viz podací lístek – příloha I).

6. S ohledem na uvedené má soud za prokázané, že matka žalobce od května roku 2014 do konce roku 2017 platila žalované zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně, těmi pak žalovaná hradila předpisy úhrad na bydlení správci domu. Předpis měsíční úhrady však činil [částka], takže částka [částka] jej celý nepokryla, za každý měsíc tak vznikl dluh [částka], což za rok 2017 činilo celkový dluh [částka]. Z přílohy G – přehledu předpisů 2017 je přitom zjevné, že jako záloha na služby se počítala částka [částka] (tj. částka nižší než [částka] placených matkou žalobce) a zbytek, tedy [částka] představoval příspěvek do fondu oprav. Jelikož částka placená matkou žalobce coby záloha na služby stačila na úhradu služeb dle předpisů, vzniklý dluh ve výši 12x [částka] byl dluh na příspěvcích do fondu oprav. Z přílohy E – vyúčtování záloh za služby za rok 2017 plyne, že příspěvek do fondu oprav nebyl zahrnut mezi služby, jelikož celková na zálohách za služby zaplacená částka činila 12x [částka] = [částka]. Protože skutečné náklady na služby nakonec činily pouze [částka], vznikl přeplatek na zálohách za služby ve výši žalované částky [částka]. Jelikož však vyúčtování bylo adresováno žalované, jež zálohy na služby platila (z finančních prostředků od matky žalobce), započetl správce domu na přeplatek za služby nedoplatek žalované na příspěvek do fondu oprav ve výši [částka] a poníženou částku [částka] vyplatil žalované.

7. Žalovaná požadovala, ať žalobce prokáže platbu„ nájemného“ za celou dobu trvání nájemního vztahu. Na to žalobce reagoval tím, že žalovaná chtěla, aby jí žalobce, resp. jeho matka, všechny platby platili v hotovosti; kdyby neplatil pravidelně nájemné i zálohy, skončili by u žalované už v roce 2010. K požadavku žalované soud nepřihlédl, neboť jej považoval za účelový. Platby nájemného nejsou pro věc rozhodné, podstatné jsou platby záloh. Skutečnost, že k nim docházelo, měl soud za dostatečně prokázanou bilancí plateb za rok 2017, z logiky věci plyne, že pokud by matka žalobce, případně žalobce, zálohy neplatili, stěží by s nimi žalovaná udržovala více než sedm let nájemní vztah (viz níže), tím spíše ne, když smlouva byla uzavřena na dobu určitou a delší trvání nájemního vztahu vyžadovalo opakované prodloužení. Ve smlouvě bylo sjednáno placení záloh v hotovosti. Žalovaná netvrdila, že by se vůči žalobci nebo jeho matce kdy domáhala zaplacení dlužného nájemného a záloh, případně vyklizení bytu, a soudu je z úřední činnosti známo, že tomu tak nebylo. Žalovaná ani netvrdila, že by matce žalobce někdy zálohy vyúčtovala a z případného přeplatku vyplaceného SVJ si strhla nedoplatky od své nájemnice. Naopak se vyjádřila tak, že mezi nimi vše záleželo na domluvě a že ztratila přehled o tom, co a jak bylo placeno, v průběhu nájemního vztahu. Pokud v minulosti (před rokem 2017) měla matka žalobce nesplacené závazky vůči žalované, resp. SVJ, nejsou tyto pro projednávanou věc rozhodné, neboť z vyúčtování záloh za služby za rok 2017 a jeho příloh plyne, že správce domu neevidoval žádnou dlužnou pohledávku z minulých let, z přeplatku na službách si strhl pouze nedoplatek na příspěvek do fondu oprav z roku 2017 (žádné dluhy z let minulých).

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle následujících ustanovení:

9. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

10. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření nájemní smlouvy, tj. [datum] (dále jen„ obč. zák.“), nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.

11. Podle § 686 odst. 1 obč. zák. nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

12. Podle § 696 odst. 2 obč. zák. způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

13. Podle § 2247 odst. 1 o. z. strany (nájemní smlouvy) si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

14. Podle § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

15. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

16. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

17. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

18. Podle § 2257 o. z. pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (odst. 1). Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (odst. 2).

19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. V projednávané věci uzavřela žalovaná s matkou žalobce dne [datum], tj. za účinnosti tzv. starého občanského zákoníku, nájemní smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 685 a násl. obč. zák. Povinnou náležitostí takové smlouvy byly způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (neboli za tzv. služby) nebo jejich výše. V čl. III. smlouvy si strany sjednaly nájemné ve výši [částka] a zálohy na služby v domě ve výši [částka] (později zvýšeno na základě dohody na [částka]). Z podstaty zálohy plyne, že je poskytována předem a že je později vyúčtována podle skutečné výše nákladů na služby, tj. jsou-li skutečné náklady nižší, je pronajímatel povinen přeplatek nájemci vrátit, nemůže s ním naložit jako s dalším ziskem z pronájmu. Jelikož smlouva mezi žalovanou a matkou žalobce byla uzavírána na dobu určitou jednoho roku, byla opakovaně prodlužována, později již za účinnosti tzv. nového občanského zákoníku.

21. Z ustanovení § 2247 o. z. plyne, co jsou nezbytné služby spojené s užíváním bytu (toto vymezení se ve své podstatě nijak neliší od vymezení služeb podle právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy v roce 2010), jsou jimi dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Jejich placení a vyúčtování jsou blíže upraveny v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

22. Žalovaná v řízení namítala, že fond oprav slouží potřebě nájemníků, když majitelé v daném bytě nebydlí, takže by příspěvky do něj měly být součástí záloh na služby. Taktomu však není. Příspěvek do fondu oprav nepředstavuje dle výše citovaného znění zákona úhradu za službu spojenou s užíváním bytu. Přitom podle § 2257 o. z. je povinností pronajímatele udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání, nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Prostřednictvím příspěvků do fondu oprav si vlastníci bytů v domě s bytovým spoluvlastnictvím, jež své byty pronajímají, plní svou zákonnou povinnost udržovat dům ve stavu způsobilém k užívání. Tuto svou povinnost nemohou přenášet na nájemce požadováním dodatečných úhrad nebo zahrnováním výše příspěvku do nájemného či záloh na služby. To, že se tak v některých případech fakticky děje, na nezákonnosti takového postupu nic nemění. Dluh na příspěvku do fondu oprav v projednávané věci ve výši 12x [částka] = [částka] byl proto dluhem žalované, nikoli matky žalobce.

23. Jelikož matka žalobce zaplatila v roce 2017 zálohy na služby ve výši 12x [částka], tj. celkem [částka], avšak skutečné náklady činily pouze [částka], vzniklo jí právo na vrácení přeplatku vyúčtovaného správcem domu ve vyúčtování z roku 2017. Skutečnost, že zálohy platila prostřednictvím žalované, na vzniku jejího práva na vrácení přeplatku nic nemění. Jelikož vůči SVJ vystupovala jako plátkyně záloh žalovaná a přeplatek byl poukázán jí, byla povinna jej nájemci vydat v plné původní výši (nikoli jen reálně obdrženou částku [částka], neboť SVJ si na přeplatek započetlo osobní nedoplatek žalované do fondu oprav, který nemůže jít k tíži nájemce, jak je vysvětleno výše). Protože žalovaná v řízení sama tvrdila, že přeplatek žalobci, resp. jeho matce, nevrátila, ve smyslu § 2991 o. z. se na úkor matky žalobce bezdůvodně obohatila, a je povinna tento majetkový prospěch vydat žalobci, jenž nabyl pohledávku původní nájemnice v pozůstalostním řízení.

24. Soud proto výrokem II. rozsudku žalobě vyhověl (vázán žalobním návrhem žalobce, jenž požadoval přeplatek odpovídající platbám záloh ve výši [částka], nikoli [částka]). Splatnost nároku nastala dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) dne [datum], a žalovaná je tak v prodlení od [datum], soud však vycházel opět z žalobního návrhu žalobce, jenž požadoval úrok z prodlení od pozdějšího data. Soud tedy úrok z prodlení žalobci v souladu s § 1968 větou první a § 1970 o. z. přiznal ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 1 a 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. (k tomu viz i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1110/2016) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný z 92 % (v rozsahu [částka] s příslušenstvím svým částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil zastavení řízení ohledně cca 8 % předmětu řízení, tento neúspěch žalobce se podle § 142 odst. 2 o. s. ř. odečítá od úspěchu žalobce, neboť jde současně o úspěch žalované, jež by tím pádem měla právo na náhradu 8 % nákladů řízení, pokud by soud neprovedl zápočet těchto nároků), vůči z 8 % úspěšné žalované právo na náhradu 84 % nákladů řízení.

26. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 3. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání [datum]), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (zástupce žalobce není plátcem DPH). Celkové náklady tak činí [částka], 84 % z této částky, jež soud žalobci přiznal vůči žalované, činí [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.

27. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.