21 C 365/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 34 859 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 34 859 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 859 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 34 859 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že smlouvou o nájmu bytu ze dne datum pronajal žalované byt. Dne datum zanechal pan příjmení, přítel žalované, žalobci vzkaz, že se spolu s žalovanou vystěhovali z bytu, a ukončují tak smlouvu o nájmu bytu. Tento vzkaz nelze považovat za řádnou výpověď nájmu bytu, neboť nebyl podepsán účastníkem nájemní smlouvy. Smlouva o nájmu tedy nebyla dodnes řádně ukončena. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné 12 000 Kč a záloha na vodné, stočné a ostatní služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč. Celková částka 13 500 Kč byla splatná k 5. dni měsíce, za který se platí. Žalovaná dluží žalobci: a) část nájemného za měsíc anonymizováno rok ve výši 7 000 Kč, neboť na anonymizováno nájemné uhradila jen 5 000 Kč, b) zálohu na vodné, stočné a ostatní služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč za září 2021, c) nájemné 12 000 Kč za měsíc anonymizováno rok, d) náhradu nákladů spojených s opravami a úpravami bytu ve výši 2 359 Kč (tyto spočívaly v lepení odpadnutých částí nábytku – úchytů, zakrývání poškozených rohů zdí a přichycení odpadnutých obkladů, kteréžto práce si žalobce provedl svépomocí a účtovaná částka je cena materiálu spotřebovaného na tyto práce), e) nájemné 12 000 Kč za měsíc anonymizováno rok. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne datum, žalovaná však na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila.

2. Žalovaná označila žalobu za bezpředmětnou a navrhla její zamítnutí. Svůj postoj odůvodnila tím, že všechno mezi ní a žalobcem bylo řešeno ústně, kupříkladu prodloužení smlouvy, která byla původně uzavřena jen na rok. Proto považovala ukončení smlouvy ústní dohodou za dostatečné. Byt předala v odpovídajícím stavu, zanechala v něm na míru vyrobený nábytek v hodnotě cca 30 000 Kč, za který nepožadovala„ odstupné“ a díky kterému žalobce byt ihned pronajal. Není pravda, že žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala; naopak v reakci na ni požádala o navrácení klíčů od bytu a umožnění návratu do bytu, aby byt mohla po celou výpovědní dobu užívat. Toto jí žalobce neumožnil a naopak byt pronajal jinému nájemci. Žalovaná proto považuje za nemravné, aby po ní žalobce požadoval úhradu nájemného a záloh na služby, když předmět nájmu užívá jiný nájemce a zajisté za to žalobci i platí. Žalobce měl ve své dispozici jistotu 12 000 Kč, která byla dle dohody použita na nájemné za anonymizováno rok,„ zálohu na vodu“ ve výši 5 000 Kč zaslal partner žalované jméno příjmení na účet žalobce, žalobce tuto platbu akceptoval.

3. U jednání konaného dne datum sám žalobce uvedl, že žalovaná se svým přítelem se chtěli domluvit na okamžitém ukončení nájemní smlouvy, s čímž souhlasil pod podmínkou, že zaplatí nájemné ještě za anonymizováno rok. Žalovaná se k domluvenému předání bytu nedostavila, klíče od bytu nechala v obálce ve schránce, na které je napsáno, že vyrovnání je na varné desce. V bytu pak žalobce našel dopis pana příjmení. V předmětném bytě od datum bydlel nový nájemce, žalobci se podařilo byt obsadit.

4. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Žalobce a žalovaná podepsali dne datum Smlouvu o nájmu bytu (dále též jen„ Smlouva“). Žalobce se v čl. 1 Smlouvy prohlásil za výlučného vlastníka bytové jednotky číslo ve 2. nadzemním podlaží domu na adrese ulice a číslo, parc. číslo (dále též jen„ byt“). Tento byt o dispozici anonymizováno s příslušenstvím o celkové výměře výměra přenechal žalobce ujednáním v čl. 1 Smlouvy žalované do užívání. V čl. 2 Smlouvy si strany ujednaly, že spolu s žalovanou smí byt užívat příslušník její domácnosti příjmení. Dle čl. 3 Smlouvy byl nájem sjednán na dobu určitou od datum do datum. Dle čl. 3 Smlouvy může nájem skončit (mimo jiné) a/ dohodou obou účastníků, c/ výpovědí ze strany nájemce s 3měsíční výpovědní dobou, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena. V čl. 4 Smlouvy si strany sjednaly úplatu za užívání bytu ve výši 12 000 Kč měsíčně a v čl. 4 Smlouvy placení záloh za služby dle přílohy smlouvy, přičemž nájemné mělo být placeno k 5. dni v hrazeném měsíci. V čl. 7 Smlouvy se žalobce a žalovaná dohodli na složení peněžité jistoty ve výši 12 000 Kč k zajištění platby nájemného a splnění dalších povinností vyplývajících z nájmu. Jistota měla být žalovanou složena nejpozději ke dni převzetí předmětu nájmu v hotovosti k rukám žalobce. Dle čl. 7 Smlouvy jistotu žalobce vrátí žalované po ukončení nájmu. Žalovaná je srozuměna s tím, že žalobce započte, co mu žalovaná v souvislosti s nájmem či z titulu náhrady dluží (prokázáno Smlouvou o nájmu bytu ze dne datum). V příloze ke Smlouvě si strany ujednaly zálohu na vodné a stočné 500 spisová značka a zálohu na ostatní služby 250 spisová značka, tj. 1 500 Kč + nájem = celkem 13 500 Kč. Žalovaná předala při uzavření smlouvy žalobci jistotu 12 000 Kč (nesporná tvrzení účastníků). 2/ Smlouva o nájmu bytu byla prodloužena o další rok, tj. do datum (nesporná tvrzení účastníků). 3/ Žalobce a žalovaná se ústně dohodli na ukončení nájmu s tím, že se žalovaná se svým přítelem z bytu odstěhují na konci anonymizováno rok (nesporná tvrzení účastníků). Žalobce u jednání tvrdil, že domluva byla dále taková, že žalovaná zaplatí ještě nájem za anonymizováno rok (k tomu více níže). Žalovaná prostřednictvím svého partnera uhradila žalobci v anonymizováno rok částku 5 000 Kč. Žalobci se podařilo byt od anonymizováno rok pronajmout (nesporná tvrzení účastníků). 4/ Žalovaná zanechala žalobci klíče od bytu v zalepené obálce vhozené do jeho poštovní schránky s poznámkou od jejího partnera, že„ vyrovnání je na varné desce“ (prokázáno uvedenou obálkou). 5/ Partner žalobkyně jméno příjmení zanechal v bytě žalobci dopis z datum, v němž uvedl, že„ dle jejich dohody“ zanechává v bytě skříně na míru, dvířka nad dveřními otvory, postel a poličky + zásuvky v celkové ceně 30 000 Kč, byt je v původním stavu + běžné opotřebení. Cena za„ ponechané zhodnocení bytu“ ve výši 30 000 Kč má být použita na vyrovnání vyúčtování za služby + úklid + voda, přeplatek ať žalobce vrátí na účet anonymizováno„ Na závady (omítky, vlhkost, netěsnosti, průsaky vody a odpadů) jsme Vás mnohokráte opozorňovali – bez výsledku.“ (prokázáno dopisem jméno příjmení adresovaným žalobci z datum). 6/ Žalobce zaplatil za flexibilní lepidlo, OBIArktit, krepovou pásku a výtlačnou pistoli 2 359,04 Kč (prokázáno účtenkou). 7/ Dopisem označeným jako předžalobní výzva odeslaným žalované dne datum zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 22 859 Kč zahrnující nároky a) až d) dle žaloby s tím, že nájemní smlouva nebyla řádně ukončena, takže se v brzké době stanou splatnými i částky nájemného 12 000 Kč za anonymizováno rok a 12 000 Kč za anonymizováno rok. Zástupce žalobce žalovanou v dalších odstavcích dopisu vyzval k dobrovolné úhradě částky 12 000 Kč za měsíc anonymizováno rok,„ přičemž dojde k započtení měsíce anonymizováno rok na peněžní jistotu ve výši 12 000 Kč“. Žalobce vyzývá žalovanou k úhradě částky 34 859 Kč„ včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných částek do zaplacení, to vše do 10 dnů od doručení této předžalobní výzvy“. V závěru dopisu však uvádí, že požaduje uhradit tuto částku a takto specifikovaný zákonný úrok z prodlení do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy, spolu s náklady zastoupení ve výši 5 588 Kč. Dopis byl žalované poprvé doručován dne datum, žalovaná si jej vyzvedla dne datum (prokázáno nedatovanou Předžalobní výzvou, podacím lístkem ze dne datum, výpisem sledování zásilky České pošty anonymizováno). 8/ Žalovaná dopisem ze dne datum zástupci žalobce sdělila, že nájem byl ukončen ústní dohodou. Pokud žalobce trvá na dodržení výpovědní doby v trvání 3 měsíců, žádá žalovaná o zpřístupnění bytu, aby jej mohla opět užívat. Upozornila na skutečnost, že má nárok na zákonný úrok z poskytnuté jistoty. Uvedený dopis byl zástupci žalobce odeslán dne datum a doručen dne datum (prokázáno citovaným dopisem ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum a výpisem sledování zásilky České pošty anonymizováno).

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování„ dalšími důkazy ve věci škod způsobených nájemkyní v bytě“ (které žalobce blíže nespecifikoval), vyúčtováním vodného a stočného a fotografiemi škod, a to pro nadbytečnost. Jiná údajná poškození bytu způsobená žalovanou, jejichž náhradu žalobce v řízení nepožadoval, nejsou pro projednávanou věc rozhodná, další důkazy k prokázání nároku d) nebyly zapotřebí z důvodů popsaných níže. příjmení vyúčtování vodného a stočného nebylo ke dni vydání rozsudku vyhotoveno (k tomu v podrobnostech slyš zvukový záznam jednání), nadto úhrada konečného vyúčtování nebyla v tomto řízení žalována. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

6. Žalobce a žalovaná podepsali dne datum Smlouvu o nájmu bytu, kterou žalobce přenechal žalované do užívání předmětný byt za úplatu 12 000 Kč měsíčně splatnou vždy k 5. dni hrazeného měsíce. Žalovaná byla dále povinna platit zálohu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč měsíčně. Spolu s žalovanou bydlel v bytě její partner jméno příjmení Smlouva byla uzavřená na dobu určitou od datum do datum a byla prodloužena o další rok, tj. do datum. Při podpisu smlouvy žalovaná předala žalobci kauci 12 000 Kč. V anonymizováno rok kontaktovala žalovaná žalobce s tím, že by se s partnerem potřebovali do konce měsíce odstěhovat a nájem předčasně ukončit. Žalobce s tím nakonec souhlasil, k této dohodě došlo jen ústně. Dne datum se žalovaná s partnerem z bytu odstěhovali (poté, co žalobci uhradili částku 5 000 Kč), klíče zanechali žalobci v obálce ve schránce a partner žalované zanechal žalobci v bytě dopis citovaný v pododst. 5/ skutkových zjištění výše. Od anonymizováno rok se žalobci podařilo byt pronajmout, přesto výzvou odeslanou dne datum, doručenou žalované dne datum, žalované sdělil, že jejich nájemní vztah nadále trvá, neboť dopis jméno příjmení nelze považovat za řádnou výpověď, přičemž by navíc musela uplynout 3měsíční výpovědní doba. Žalobce tímto dopisem žalovanou vyzval k úhradě nájemného za anonymizováno rok ve výši 12 000 Kč, teprve v budoucnu splatného nájemného 12 000 Kč za anonymizováno rok, doplatku nájemného za anonymizováno rok ve výši 7 000 Kč + zálohy na služby 1 500 Kč za anonymizováno rok, jakož i nákladů na opravy a úpravy bytu ve výši 2 359 Kč, a to do 10 dnů od odeslání (na 2. straně dopisu), resp. do 10 dnů od doručení výzvy žalované (na 3. straně dopisu), s tím, že jistota 12 000 Kč bude započtena na nájemné ve výši 12 000 Kč za anonymizováno rok. Žalovaná odpověděla žalobci na uvedenou výzvu dopisem ze dne datum, ve kterém požadovala, aby jí tedy žalobce umožnil byt znovu užívat. Na tento dopis žalobce nereagoval, přestože mu byl dne datum doručen.

7. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

10. Podle § 2247 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

11. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.

12. Podle § 2254 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného (odst. 1). Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby (odst. 2).

13. Podle § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

14. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

15. Podle § 2237 o. z. smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

16. Podle § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

17. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2).

18. Podle § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

19. Žalobce coby pronajímatel a žalovaná coby nájemkyně uzavřeli dne datum nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. o. z., jež je současně smlouvou o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl. o. z., a to na dobu určitou do datum. Žalovaná byla povinna platit za právo užívat se svým partnerem předmětný byt nájemné ve výši 12 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč, obojí měsíčně vždy k 5. dni hrazeného měsíce. Žalovaná složila při uzavření smlouvy k rukám žalobce jistotu ve výši 12 000 Kč v souladu s § 2254 o. z. Po uplynutí doby nájmu došlo k automatickému prodloužení smlouvy dle § 2285 o. z. o další rok do datum. Již v anonymizováno rok však žalovaná chtěla nájem ukončit, načež dle shodných tvrzení účastníků u soudního jednání konaného datum došlo mezi účastníky k ústní dohodě o ukončení nájmu. Soud považuje tuto dohodu za platnou. Smlouva o nájmu bytu sice dle § 2237 o. z. vyžaduje písemnou formu a podle § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě, ustanovení § 2237 o. z. však současně stanoví, že pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy o nájmu bytu pro nedostatek písemné formy. To znamená, že je-li uzavřena ústní smlouva o nájmu bytu, pronajímatel nemůže namítat její neplatnost pro absenci písemné formy. V souladu s § 564 o. z. je toto pravidlo nutné vztáhnout i na ústní dohodu o ukončení nájmu bytu. Jinak řečeno, dojde-li k ukončení nájmu bytu ústní dohodou, pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost dohody o ukončení nájmu bytu pro nedostatek písemné formy. Taktomu bylo i v projednávané věci, kde účastníci shodně tvrdili uzavření takové ústní dohody. Způsob, jakým žalovaná opustila byt (k tomu srov. § 2292 o. z.), nemá na platnost dohody o ukončení nájmu vliv.

20. V tomto směru zůstala mezi účastníky sporná otázka, zda k ukončení nájmu dohodou došlo ke konci měsíce anonymizováno rok, či ke konci anonymizováno rok, když žalobce tvrdil, že se s žalovanou domluvili ještě na platbě anonymizováno nájemného, zatímco žalobkyně tvrdila, že poslední platba měla být za anonymizováno. S ohledem na uvedené je však zřejmé, že žalobce nemá nárok na žalobou požadované nájemné za anonymizováno rok ve výši 12 000 Kč (pročež byla žaloba v této části výrokem I. zamítnuta, včetně odpovídající části úroku z prodlení) a nemohl mu vzniknout ani nárok na zaplacení nájemného za anonymizováno rok ve výši 12 000 Kč, na nějž se snažil započíst ještě před jeho tvrzenou splatností složenou jistotu ve stejné výši. Žalobce má tedy ke dni vydání tohoto rozsudku ve své dispozici nevypořádanou kauci 12 000 Kč.

21. Soud nevedl další dokazování ohledně toho, zda se účastníci dohodli na tom, že nájemní vztah skončí až anonymizováno rok, jak tvrdil žalobce, neboť žalobce současně tvrdil, že v anonymizováno již pronajímal předmětný byt třetí osobě. Za dané situace nemůže po žalované požadovat úhradu anonymizováno nájemného ve výši 12 000 kč, neboť sám v tomto období nebyl schopen poskytnout žalované předmětný byt k užívání, o což ho ostatně žalovaná i písemně požádala a žalobce na tuto výzvu nereagoval. Jeho žalobní požadavek tak soud považuje v této části vskutku za nemravný, jak namítá žalovaná. Žaloba proto byla v této části výrokem I. zamítnuta, včetně odpovídající části úroku z prodlení.

22. S ohledem na uvedené byla žalovaná povinna zaplatit žalobci nájemné toliko za anonymizováno rok (s partnerem se odstěhovali dne datum) ve výši 12 000 Kč. Žalobce má přitom v dispozici jistotu v této výši, kterou je nutné započíst primárně na úhradu dluhu žalované na nájemném. Nájemné za anonymizováno rok je tedy uhrazeno prostřednictvím jistoty, jak uvedla žalovaná ve svém prvním vyjádření ve věci samé, pročež soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (včetně odpovídající části úroku z prodlení, neboť jistota v rukou žalobce se ode dne jejího předání žalobci dle § 2254 odst. 2 o. z. rovněž úročí zákonnou sazbou, takže o případný dlužný úrok z prodlení ze zářijového nájemného se snižují úroky z jistoty, které by měl žalobce žalované vracet).

23. Dále žalované v anonymizováno rok vznikla povinnost zaplatit žalobci zálohu na služby ve výši 1 500 Kč. Prostřednictvím svého partnera však uhradila dokonce 5 000 Kč, pročež jí vznikl přeplatek ve výši 3 500 Kč. U jednání konaného dne datum započetla žalovaná svou pohledávku na vrácení tohoto přeplatku oproti žalobou uplatněné pohledávce d) na úhradu nákladů spojených s opravami bytu, jež činí – včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do datum - celkem 2 552,16 Kč (jistina 2 359 Kč + úrok z prodlení 163,16 Kč). Tím tato pohledávka zanikla ve smyslu § 1982 o. z. a § 98 in fine o. s. ř., pročež soud i v tomto rozsahu žalobu zamítl, včetně odpovídající části úroku z prodlení. Žalované zůstává pohledávka za žalovaným na vrácení přeplatku zálohy ve výši 947,84 Kč.

24. Lze dodat, že i v případě, že by žalobce byl se svými nároky úspěšný, by neměl právo na úrok z prodlení tak, jak jej specifikoval v žalobě. Sazba zákonného úroku z prodlení činila ke dni datum dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,5 % ročně z dlužné částky, nikoli 10 %, a datum mohla nastat splatnost jedině zářijových nároků a) a b).

25. Ačkoli byla žalovaná v řízení úspěšná a příslušela by jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení, výslovně se u jednání vzdala práva na náhradu nákladů. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.