21 C 415/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vedla proti žalobkyni exekuci sp. zn. [spisová značka] prostřednictvím soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] povolenou usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím na základě notářského zápisu ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok], vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z exekuované částky se ve prospěch (k rukám) žalované podařilo ke dni [datum] vymoci částku [částka]. Žalobkyně (povinná) podala k exekučnímu soudu dne [datum] návrh na zastavení exekuce pro hmotněprávní neplatnost notářského zápisu. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastavil předmětnou exekuci pro nezákonnost. Žalobkyně se žalované částky domáhá coby bezdůvodného obohacení na straně žalované, které žalovaná získala na základě nezákonné exekuce.

2. Žalovaná označila žalobu za nedůvodnou a požadovala její zamítnutí. Žalovaná namítala, že byť byla předmětná exekuce zastavena pro nezákonnost, neznamená to, že žalovaná nemá právní důvod, jenž by ji opravňoval si vymoženou částku ponechat. Předmětem notářského zápisu ze dne [datum] se svolením k přímé vykonatelnosti, na základě kterého byla exekuce vedena, byla dohoda o uznání závazku a splátkách uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou. Tímto notářským zápisem žalobkyně uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalované ve výši [částka] sestávající z neuhrazených kupních cen za dodané zboží ([anonymizováno] do [anonymizováno] provozovaných žalobkyní coby fyzickou podnikající osobou) a z úroků z prodlení, které se žalobkyně zavázala zaplatit. V době před uzavřením dohody o uznání dluhu však žalobkyně založila [právnická osoba] u [anonymizováno]. [právnická osoba], do jejíhož základního kapitálu vložila žalobkyně jako nepeněžitý vklad svůj podnik fyzické osoby podnikající pod [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] – [anonymizována tři slova]. [jméno]. Tuto skutečnost žalobkyně před žalovanou zatajila a ta o ní při podpisu dohody o uznání dluhu nevěděla. Splátky dle dohody o uznání dluhu žalobkyně uhradila jen částečně, když žalované zaplatila v [anonymizováno] splátkách celkem [částka], čímž ztratila výhodu splátek, a žalovaná vůči žalobkyni zahájila předmětnou exekuci. Návrh na zastavení exekuce podala žalobkyně až dne [datum], tedy po téměř [anonymizována dvě slova] trvání exekuce. Důvodem pro zastavení exekuce byla skutečnost, že žalobkyně nebyla dlužnicí exekvovaného dluhu, neboť ten přešel ještě před sepsáním notářského zápisu spolu s podnikem žalobkyně na nově založenou společnost s ručením omezeným. Notářský zápis tedy neodpovídal hmotněprávním poměrům, pročež nebyl způsobilým exekučním titulem. Žalovaná má však za to, že i přes zastavení exekuce má právo ponechat si vymoženou částku, neboť žalobkyně ručí za dluhy nabyvatele podniku dle § 477 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Žalobkyně tedy plnila, byť nedobrovolně v rámci exekuce, na existující závazek společnosti vůči žalované z titulu zákonného ručení. Ve vyjádření ze dne [datum] se žalovaná„ dovolává započtení částky ve výši [částka] oproti zmíněnému ručitelskému závazku žalobkyně.“ Žalobkyně ani jí založená společnost s ručením omezeným žalovanou neinformovaly o přechodu práv a povinností na společnost vložením podniku do jejího základního kapitálu. Žalovaná s ohledem na shora uvedené okolnosti věci namítala, že žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy a představuje zjevné zneužití práva.

3. Žalobkyně v replice ze dne [datum], došlé soudu [datum], uvedla, že uznání dluhu v notářském zápisu nemělo žádné právní účinky, neboť uznaný dluh již v té době nebyl dluhem žalobkyně, nýbrž [právnická osoba] u sv. [právnická osoba], jež vstoupila v [anonymizováno] [rok] do konkursu. Několik splátek dle dohody o uznání závazku bylo uhrazeno z účtu společnosti, žalovaná tak musela o změně v osobě dlužníka vědět. Žalovaná si své pohledávky do konkursu vedeného ve věci společnosti nepřihlásila. Žalobkyně za dluhy společnosti neručí, neboť ručení lze uplatnit teprve tehdy, neuhradil-li dlužník po vyzvání věřitele svůj dluh. Žalovaná žádnou takovou výzvu nepředložila, nemá ani exekuční titul ze sporu o zaplacení dluhu z ručení. Žalobkyně namítla, že případná pohledávka z titulu ručení, kterou se žalovaná ve vyjádření z [anonymizováno] [rok] snaží započíst, je již promlčená.

4. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Znalkyně [jméno] [příjmení] ocenila jmění podniku [celé jméno žalobkyně] – [anonymizována tři slova]. [jméno], podnikající fyzická osoba, [IČO], ke dni [datum] tak, že čistý obchodní majetek činí [částka] (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení] dne [datum]). 2/ Žalobkyně a [jméno] [příjmení], [datum narození], podepsaly dne [datum rozhodnutí] notářský zápis [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], obsahující společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným [anonymizována tři slova]. [právnická osoba], a to coby zakladatelky a budoucí společníci společnosti s tím, že základní kapitál společnosti činí [částka], vkladová povinnost žalobkyně [částka] a vkladová povinnost [jméno] [příjmení] [částka]. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] se zavázaly splnit svou vkladovou povinnost nepeněžitým vkladem - vkladem podniku - firmy [celé jméno žalobkyně] – [anonymizována tři slova]. [jméno], popsaným a oceněným znalkyní [jméno] [příjmení] na částku [částka] (s tím, že částka převyšující vkladovou povinnost bude použita na tvorbu rezervního fondu a kapitálových fondů) (prokázáno notářským zápisem [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]). 3/ Současně dne [datum] vkladatelky [celé jméno žalobkyně], [IČO], coby vlastník hmotného i nehmotného majetku firmy [celé jméno žalobkyně] – [anonymizována tři slova]. [jméno] vyjma movitého majetku a [jméno] [příjmení], [IČO], coby vlastník movitého majetku uvedené firmy prohlásily, že vkládají podnik [celé jméno žalobkyně] – [anonymizována tři slova]. [jméno] do [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [právnická osoba] za cenu stanovenou soudní znalkyní [jméno] [příjmení] ve výši [částka], přičemž jmenovaná společnost se stává vlastníkem movitých věcí a nositelem převáděných práv a povinností dnem účinnosti zápisu společnosti do obchodního rejstříku, nemovitých věcí dnem zápisu do katastru nemovitostí. V [anonymizováno] se vkladatelky zavázaly, že splní případné dodatečně zjištěné závazky vyplývající z vlastnictví a činnosti převáděného podniku vzniklé před účinností této smlouvy, jež nastává dnem jejího podpisu (prokázáno Prohlášením o vkladu podniku do základního kapitálu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [právnická osoba] ze dne [datum]). 4/ Pod [IČO] byla v obchodním rejstříku zapsána fyzická osoba – podnikatel podnikající pod [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] – [anonymizována tři slova]. [jméno], a to od [datum] do [datum] (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [rok]). 5/ Společnost [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne [datum] a zanikla dne [datum] na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně byla po celou dobu existence uvedené společnosti její jedinou jednatelkou (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]). 6/ Žalobkyně a žalovaná (tehdy ještě pod firmou [právnická osoba]), podepsaly dne [datum rozhodnutí] notářský zápis [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] (dále též jen„ notářský zápis“). Žalovanou coby věřitelku a oprávněnou ze závazkového právního vztahu zastupoval advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobkyně,„ která provozuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] (…) a [anonymizováno] [obec] (…), [IČO]“, notářský zápis podepsala coby dlužnice a osoba povinná ze závazkového právního vztahu. Notářský zápis obsahoval dohodu jmenovaných osob o uznání závazku a o splátkách se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Obě strany prohlásily za nesporné, že žalovaná dodala v rámci své podnikatelské činnosti žalobkyni ([IČO]) zboží a za tyto dodávky zboží vystavila faktury, jejichž přehled, včetně z těchto faktur vyplývajících závazků, je přílohou [číslo] notářského zápisu. Žalobkyně prohlásila, že toto zboží řádně odebrala a převzala faktury na zaplacení zboží, přičemž celková dlužná částka ke dni sepsání zápisu činí [částka]. Žalobkyně uznala svůj dluh vůči žalované co do důvodu, kterým jsou neuhrazené faktury za dodávky zboží do obou lékáren, a uznala svůj dluh i co do výše neuhrazeného zůstatku [částka]. Současně si dohodla s žalovanou smluvní úrok z prodlení za nezaplacení dlužných částek podle faktur ve výši 7 % ročně, s výjimkou faktury [číslo]. Žalobkyně se zavázala uhradit žalované dlužnou částku [částka] a smluvní úrok z prodlení ve [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] splatných nejpozději do [anonymizováno] dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem [anonymizováno] roku [rok], a v jedné [anonymizováno] splátce ve výši [částka] splatné dne [datum], a to pod ztrátou výhody splátek. Pro případ, že žalobkyně ztratí výhodu splátek, se žalobkyně zavázala zaplatit zbývající dluh i s příslušenstvím do [anonymizováno] kalendářních dnů ode dne ztráty výhody splátek. Spláceno mělo být bezhotovostně, poukázáním částek na blíže specifikovaný bankovní účet žalované, pod variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně ve smyslu § 274 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), současně svolila, aby byl notářský zápis vykonatelný bez předchozí žaloby, pokud uznaný dluh nebude plnit žalované řádně a včas. Přílohou notářského zápisu byl seznam dlužných pohledávek v celkové výši [částka], identifikovaných jednotlivě čísly faktur, včetně dat jejich vystavení, dat splatnosti a zůstatků dlužných částek na jednotlivé faktury (prokázáno notářským zápisem [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], a přílohou [anonymizováno] [číslo] k [anonymizována dvě slova] [rok]). 7/ Na účet žalované uvedený v notářském zápisu přišlo v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pod variabilním symbolem [číslo] uvedeným v notářském zápisu [anonymizováno] plateb v celkové výši [částka], přičemž tyto platby přišly celkem ze [anonymizováno] různých účtů, někdy s označením„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“, jindy s označením„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“ (prokázáno výpisem z účtu na [číslo listu]). Některé účty patřily žalobkyni coby podnikající fyzické osobě, jiné patřily žalobkyní založené společnosti s ručením omezeným (prokázáno profily bankovních účtů předloženými žalobkyní). 8/ Jelikož nedošlo k úhradě dalších splátek podle notářského zápisu, žalovaná na jeho základě zahájila vůči žalobkyni prostřednictvím soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuci vedenou pod sp. zn. [spisová značka] povolenou usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím (nesporná skutečnost). 9/ Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] prohlásil konkurs na majetek dlužníka [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů od dne prohlášení konkursu přihlásili u soudu všechny své pohledávky za dlužníkem (prokázáno citovaným usnesením na [číslo listu]). 10/ Dne [datum] sepsala [anonymizováno] [exekutorský úřad] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] protokol [číslo jednací], z něhož se podává, že se k ní dostavila žalobkyně a sdělila, že [anonymizováno] a [anonymizováno], kterou provozovala, je v konkursu. Dále řešila s [jméno] [příjmení] srážky ze mzdy a sdělila, že o celé věci mluvila s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupcem oprávněné (žalované), ale neví, jestli pohledávku do konkursní podstaty přihlásil. Žalobkyně si myslí, že ne, protože by se faktury musely přepsat na s. r. o. a k tomu nedošlo (prokázáno citovaným protokolem, z něhož neplyne, že by u tohoto jednání byl přítomen zástupce žalované, jak tvrdila žalobkyně ve svých podáních; protokol prokazuje pouze to, že žalobkyně daného dne tvrdila, že žalovanou neformálně informovala„ o celé věci“; výslech [anonymizováno] [příjmení] soud neprovedl, neboť tento důkaz považoval za nadbytečný s ohledem na konečný závěr ve věci učiněný níže). 11/ Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] zrušil konkurs na majetek úpadkyně [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], po splnění rozvrhového usnesení (prokázáno citovaným usnesením na [číslo listu]). 12/ Žalobkyně (povinná) podala dne [datum] návrh na zastavení exekuce. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuci zastavil. V rozhodnutí mimo jiné uvedl, že pokud oprávněný nemá na plnění stanovené v notářském zápise se svolením k přímé vykonatelnosti dle hmotného práva nárok, zakládá taková skutečnost důvod zastavení exekuce pro její nepřípustnost ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. Povinná (žalobkyně) přitom v posuzované věci v době sepisu podkladového notářského zápisu dne [datum] nebyla dlužnicí exekvovaného dluhu, neboť ten v souladu s dikcí § 477 odst. 1 obch. zák. přešel vkladem podniku s účinností k [datum] na [právnická osoba] u sv. [právnická osoba] Označuje-li notářský zápis vzdor tomu povinnou jako dlužnici exekvovaného dluhu, neodpovídá hmotněprávním poměrům a jako takový není způsobilým exekučním titulem. Jakkoliv nelze zpochybňovat zákonné ručení povinné za splnění exekvovaného dluhu ve smyslu § 477 odst. 3 obch. zák., musela by oprávněná za účelem nařízení exekuce disponovat exekučním titulem proti povinné jakožto ručitelce (prokázáno citovaným rozhodnutím; skutečnost, že nabylo právní moci, byla mezi stranami nesporná). 13/ V rámci předmětné exekuce byla na pohledávku žalované vymožena ke dni [datum] částka [částka] (+ [částka] na náklady exekuce + [částka] na náklady právního zastoupení), z toho poslední částka byla vymožena dne [datum]. [příjmení] [částka] byla žalované vyplacena (prokázáno vyjádřením soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na [číslo listu], celková výše v exekuci vymožené částky, jež se dostala do dispozice žalované, byla mezi stranami nesporná – viz [číslo listu]). Z přílohy vyjádření exekutorky – přehledu vymoženého plnění – plyne, že v rámci exekuce byla v období od [datum] do [datum] kolem [anonymizováno] dne v měsíci vždy vymožena částka nepřesahující [částka] (povětšinou [částka]), zjevně tedy byla exekuce prováděna srážkami ze mzdy žalobkyně. 14/ Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k vydání [částka] coby bezdůvodného obohacení do tří kalendářních dnů od [datum] (prokázáno Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], jejíž doručení učinila žalovaná u jednání nesporným).

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Návrhy žalobkyně na doplnění dokazování výslechem žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] věstníkem soud zamítl z důvodu hospodárnosti řízení pro nadbytečnost. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

6. Žalobkyně coby fyzická osoba podnikající pod [IČO] provozovala v minulosti [anonymizována dvě slova] a odebírala v rámci své podnikatelské činnosti od žalované [anonymizována dvě slova]). Vůči žalované jí vznikl dluh ve výši [částka], když neuhradila vyúčtovanou cenu zboží. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] podepsaly dne [datum] společenskou smlouvu, kterou založily [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ společnost“). Do základního kapitálu společnosti vložily žalobkyně a [jméno] [příjmení] jako nepeněžitý vklad podnik žalobkyně coby podnikající fyzické osoby; ten přešel na společnost k [datum]. I přesto žalobkyně dne [datum rozhodnutí] podepsala notářský zápis [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], v němž uznala coby fyzická osoba podnikající pod [IČO] co do důvodu a výše své údajné vlastní závazky vůči žalované v celkové výši [částka] a zavázala se je uhradit v předem sjednaných splátkách. Současně svolila s přímou vykonatelností notářského zápisu. Žalobkyně ani společnost neinformovaly žalovanou v době podepsání této dohody o tom, že žalobkyně svůj podnik vložila do společnosti. [příjmení] podnikající fyzická osoba byla žalobkyně z obchodního rejstříku vymazána až [datum]. Na základě dohody o uznání dluhu ve formě notářského zápisu bylo na účet žalované dobrovolně zasláno celkem [částka], přičemž platby přišly v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] celkem ze [anonymizováno] různých účtů, z nichž [anonymizováno] byly vedeny na žalobkyni coby podnikající fyzickou osobu a [anonymizováno] na společnost. Jelikož nedošlo k úhradě dalších splátek podle notářského zápisu, žalovaná na jeho základě zahájila vůči žalobkyni prostřednictvím soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuci vedenou pod sp. zn. [spisová značka] povolenou usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím (dále jen„ exekuce“). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] prohlásil konkurs na majetek společnosti a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů od dne prohlášení konkursu přihlásili u soudu všechny své pohledávky za společností. Žalovaná tak neučinila. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] zrušil konkurs na majetek společnosti po splnění rozvrhového usnesení a společnost byla z obchodního rejstříku vymazána na základě tohoto usnesení dne [datum]. Poté, co byla společnost z rejstříku vymazána, konkrétně [datum], podala žalobkyně návrh na zastavení exekuce z důvodu, že nebyla dlužníkem exekuovaného dluhu, neboť tento přešel již dne [datum] na společnost. K návrhu žalobkyně [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], exekuci zastavil. V rámci exekuce bylo žalované vyplaceno celkem [částka], které žalobkyni i přes její předžalobní výzvu nevrátila. Poslední částka byla pro žalovanou vymožena dne [datum].

7. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

8. Z ustálené judikatury [název soudu] plyne (srov. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), že pokud povinný ve vykonávacím (resp. exekučním) řízení plní oprávněnému (věřiteli) – byť nedobrovolně - na exekuovanou pohledávku, pak v případě, že tato pohledávka podle hmotného práva skutečně existovala, zaniká splněním (tj. věřitel má právo si vymoženou částku ponechat). Jestliže neexistovala, získává věřitel na úkor povinného bezdůvodné obohacení. Jinak řečeno, v případě zastavení exekuce je klíčové, zda i přes zastavení exekuce existuje na straně oprávněného (věřitele) hmotněprávní důvod, pro který má právo si vymoženou částku ponechat (zda zde podle hmotného práva existoval dluh/závazek povinného vůči oprávněnému). <i>9. Podle § 59 odst. 1 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen "peněžitý vklad") nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen "nepeněžitý vklad"), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.</i> <i>10. Podle § 59 odst. 5 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku; jsou-li součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též prohlášení podle § 60 odst. 1.</i> 11. Podle § 477 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] (při prodeji podniku) na kupujícího přecházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje (odst. 1). Přechod pohledávek se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek (odst. 2). K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků kupujícím (odst. 3). Kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků a prodávající dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího (odst. 4).

12. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] uzavřely dne [datum] společenskou smlouvu, kterou založily [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] do ní vložily podnik žalobkyně coby podnikající fyzické osoby jako nepeněžitý vklad. S účinností ode dne [datum], kdy došlo ke vzniku společnosti jejím zápisem do obchodního rejstříku, tedy došlo k přechodu všech práv a závazků souvisejících s podnikem žalobkyně na společnost. Mezi tyto závazky patřil i dluh žalobkyně vůči žalované z neuhrazených kupních cen za zboží vyfakturovaných žalobkyni ve výši [částka]. V době sepisu notářského zápisu o dohodě o uznání dluhu ani v době zahájení exekuce tak žalobkyně již uvedenou částku žalované nedlužila (dlužníkem byla společnost).

13. Žalovaná však namítala, že měla vůči žalobkyni totožnou pohledávku z titulu ručení podle § 477 odst. 3 obch. zák. Uvedené ustanovení vskutku zakládá tzv. zákonné ručení převodce podniku za splnění závazků převedených spolu s podnikem, a to i v případě, že je podnik užit jako nepeněžitý vklad do obchodní společnosti (srov. § 59 odst. 3 obch. zák.). I pro zákonné ručení platí (mimo jiné) následující pravidla: <i>14. Podle § 306 odst. 1 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] je věřitel oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní, zejména při prohlášení konkursu.</i> <i>15. Podle § 309 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, může dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které byl oprávněn uplatnit vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal. Dlužník však nemůže vůči ručiteli uplatnit námitky, na které dlužník ručitele neupozornil bez zbytečného odkladu po doručení zprávy, že věřitel uplatnil nároky z ručení.</i> <i>16. Podle § 312 obch. zák. ve znění účinném ke dni [datum] ustanovení § 305 až 311 platí přiměřeně i pro ručení, které vzniklo ze zákona.</i> 17. Ke vzniku zákonného ručení není zapotřebí ručitelského prohlášení, existuje v zákonem stanovených případech. Takový případ nastal v projednávané věci, kdy žalobkyně coby převodkyně (vkladatelka) podniku ručila za splnění závazků, které přešly vložením podniku do základního kapitálu společnosti na společnost. Ačkoliv i zákonné ručení v zásadě předpokládá předchozí výzvu k úhradě danou věřitelem hlavnímu dlužníkovi, ručitel může věřitele uspokojit bez vědomí dlužníka (§ 309 obch. zák.), a to dokonce i před splatností dluhu dlužníka (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Takové plnění není plněním bez právního důvodu, ale plněním ručitelského závazku. V projednávané věci nelze přehlédnout, že již usnesením ze dne [datum] byl prohlášen konkurs na majetek společnosti, bylo tedy zřejmé, že společnost závazky, které byly splatné již v době jejího vzniku (splatnost nastala v době před vkladem podniku do společnosti), nesplní. V souladu s § 306 odst. 1 větou druhou obch. zák. tak nebylo výzvy žalované vůči společnosti zapotřebí a žalovaná byla oprávněna požadovat úhradu pohledávek po žalobkyni coby ručitelce. Úhrady provedené žalobkyní v rámci exekuce tak nelze považovat za plnění poskytnuté bez právního důvodu. Žalobkyně coby ručitelka si přitom mohla regresní pohledávky přihlásit jako pohledávky podmíněné do konkursního řízení vedeného se společností.

18. Namítala-li žalobkyně, že v rámci exekuce plnila nedobrovolně a že pohledávky žalované vůči žalobkyni z titulu ručení byly promlčené, přehlíží, že plnění na promlčený dluh není plněním bez právního důvodu (srov. i § 389 obch. zák. a aktuální úpravu § 2992 o. z.). Nadto žalobkyně neprokázala, že by sama za sebe, resp. z pozice jednatelky společnosti, žalovanou informovala o přechodu závazků na společnost dle § 477 odst. 4 obch. zák., a že se tak o této skutečnosti (a tím i o existenci ručitelského závazku žalobkyně) žalovaná dozvěděla dříve než z návrhu na zastavení exekuce ze dne [datum] (přitom poslední vymožené plnění se do dispozice žalované dostalo [datum], tj. pokud by čtyřletá promlčecí doba – viz § 397 obch. zák. - běžela od [datum], ke dni [datum] by neuplynula). Za splnění zákonné oznamovací povinnosti nelze považovat skutečnost, že platby splátek dle dohody o uznání dluhu probíhaly mimo jiné i z účtu společnosti. Placeno bylo dokonce ze čtyř různých účtů a úhrada závazku prostřednictvím třetí osoby je zcela běžnou záležitostí. Platba z účtu společnosti tedy sama o sobě neznamená, že došlo ke změně v osobě dlužníka, pročež toto žalovaná nemohla z výpisů ze svého účtu dovodit. Dokonce ani v případě, že by žalovaná věděla, že došlo k založení a vzniku společnosti, by tato skutečnost sama o sobě neznamenala, že žalovaná musela vědět, že došlo ke změně v osobě dlužníka předmětného dluhu. Žalobkyně si totiž mohla založit společnost s ručením omezeným, aniž by do ní vložila svůj podnik, a mohla dále podnikat i jako podnikající fyzická osoba. Ostatně z obchodního rejstříku byla coby fyzická osoba – podnikatel vymazána až [datum rozhodnutí] Ani protokol [číslo jednací] splnění oznamovací povinnosti sám o sobě neprokazuje. O tom, že žalobkyně v tomto směru neunáší důkazní břemeno, by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., což však nepovažoval za účelné, neboť plnění na promlčený dluh není plněním bez právního důvodu. Nadto i v případě, že by se žalovaná na úkor žalobkyně vskutku bezdůvodně obohatila, by žaloba byla nedůvodná.

19. Žalovaná totiž u prvního jednání konaného dne [datum] vznesla námitku promlčení práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a soud shledal tuto námitku důvodnou.

20. Jak totiž plyne z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vzniklo-li žalovanému na úkor žalobce bezdůvodné obohacení tím, že přijal plnění vymožené v rámci exekuce z majetku žalobce, ačkoliv vymáhaný nárok zanikl již dříve splněním či jinak, žalobce se mohl a měl domáhat vydání bezdůvodného obohacení ihned poté, co žalovaný vymožené plnění přijal. Skutečnost, kdy byla exekuce zastavena rozhodnutím soudu nebo kdy usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci, není z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty významná. Zastavení exekuce představuje opatření, kterým se ukončuje (další) provádění exekuce dříve, než vymáhaná povinnost byla skutečně nuceně vymožena, a z jiných důvodů než proto, že by splnění vymáhané povinnosti bylo dosaženo úkony učiněnými při provedení exekuce. Usnesení soudu o zastavení exekuce má tedy význam jen pro samotné exekuční řízení a pro jeho (další) průběh a na jeho základě nemůže nastat bezdůvodné obohacení.

21. Uvedený závěr platí obdobně v projednávané věci, kdy žalobkyně od počátku věděla, že není dlužníkem exekuovaného dluhu, a podkladem pro zahájení exekuce nebyl pravomocný rozsudek soudu vydaný v nalézacím řízení, ale jen notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Žalobkyni nic nebránilo domáhat se žalobou vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení hned poté, co byla plnění žalované vyplacena (stejně jako jí nic nebránilo domáhat se zastavení exekuce již v [anonymizováno] [rok]). <i>22. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.</i> <i>23. Podle § 621 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Přitom podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.</i> 24. Jelikož (srážkami ze mzdy, jež jsou vypláceny rovnou oprávněnému dle § 283 o. s. ř.) vymožené plnění bylo žalované průběžně vypláceno v období od [datum] do [datum] a žalobkyně mohla (a měla) vědět, že není dlužníkem exekuovaného dluhu, od počátku exekuce v roce [rok], přičemž zcela určitě si toho byla vědoma nejpozději [datum], kdy z tohoto důvodu podala návrh na zastavení exekuce, nic jí nebránilo domáhat se vydání bezdůvodného obohacení hned poté, co bylo žalované vyplaceno vymožené plnění. U plnění vyplacených do [datum], na něž dopadá úprava promlčení dle zákona č. 40/1964 Sb., je promlčecí lhůta dvouletá, u plnění vyplacených od [datum], na něž dopadá úprava promlčení dle zákona č. 89/2012 Sb. (viz § 3036 o. z.), je promlčecí lhůta tříletá. Žaloba byla podána až [datum], tj. po uplynutí všech promlčecích lhůt ve vztahu ke všem vymoženým částkám (mezi vymožením poslední částky dne [datum] a podáním žaloby uplynulo téměř šest let).

25. S ohledem na shora uvedené soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [anonymizováno] účast u jednání konaného [datum] přesahujícího dvě hodiny) včetně pěti paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši [částka] a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne [datum] soud žalované nepřiznal, neboť k němu nebyla soudem vyzvána a nic jí nebránilo učinit argumentaci v něm uvedenou součástí dupliky ze dne [datum]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalované. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.