21 C 57/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní titul . Andreou Borovičkovou jméno ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , se sídlem: adresa žalobkyně , zastoupeného údaje o zástupci proti; žalovanému; celé jméno žalované , datum narození , bytem: adresa , zastoupené: titul . jméno příjmení , advokátem, se sídlem: adresa , O zrušení rozhodnutí,

I. Rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], PÚ [číslo], se v části týkající se pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], v k.ú. [část obce] a obci [obec], dříve dle PK části parc. [číslo] role v k.ú. [příjmení] [jméno], nahrazuje tímto rozhodnutím: Žalované se nevydává pozemek dle katastru nemovitostí parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], v k.ú. [část obce] a obci [obec], dříve dle PK části parc. [číslo] role v k.ú. [příjmení] [jméno].

II. Právní účinky výroku č. I. tohoto rozhodnutí se stanovují ve smyslu ust. §102 odst. 9 ve spojení s ust. 99 odst. 3 a ust. §2 odst. 3 zák. [číslo] ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Za pozemek nevydaný dle výroku I. tohoto rozhodnutí nepřísluší žalované náhrada dle zákona 229/1991 Sb..

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24.054 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby soud nahradil část výroku rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění žalovaná jakožto oprávněná osoba dle § 4 odst. 2 písm. e) zákona zastoupená na [údaje o zástupci] pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [část Prahy] tímto rozhodnutím: Žalovaná zastoupená na [údaje o zástupci] pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [část Prahy], a ve vztahu k této nemovitosti není oprávněnou osobou dle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Svůj nárok odůvodnila tak, že napadeným rozhodnutím, které bylo žalobkyni jakožto povinné osobě doručeno dne [datum], pozemkový úřad rozhodl, že vlastníkem sporného pozemku je žalovaná. Řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, je zatíženo procesní vadou, neboť úřad se žalobkyní nejednal jako s účastníkem řízení. O uplatněném nároku žalované a řízení probíhajícím před Pozemkovým úřadem se žalobkyně dozvěděla až okamžikem doručení napadeného rozhodnutí. Následnému převodu pozemku bylo zabráněno jen vydáním předběžného opatření Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Vydané rozhodnutí je nepřezkoumatelné a věcně nesprávné. Žalovaná není oprávněnou osobou, na pozemek včas neuplatnila restituční nárok, čímž nárok na vydání pozemku v prekluzivní lhůtě zanikl, vlastníkem pozemku se v mezidobí stala žalobkyně vydržením a pozemek nelze vydat dle § 14a zákona o půdě, neboť byl zahrnut v rozhodnutí o privatizaci ze dne [datum] na základě privatizačního projektu. Ve správním spise není obsaženo rozhodnutí ze dne [datum], [značka automobilu] [číslo] – A – [číslo] – [příjmení], kterým měl být pozemek odňat jeho vlastníku. Restituční předpisy jsou k obecným předpisům speciální, aplikují se i na situace, kdy stát převzal věc bez platného právního důvodu. Proto obecné předpisy na věc uplatnit nelze. Žalovaná je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] původního vlastníka pozemku [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], žalovaná není [anonymizováno] ani [anonymizováno] původního vlastníka, pouze [anonymizováno] a závěťní dědička [titul]. [jméno] [příjmení], který nikdy nebyl vlastníkem sporného pozemku. Proto žalovaná nemůže být závěťní dědičkou pozemku. [titul]. [jméno] [příjmení] zemřel [datum], proto nemohl požádat o vydání pozemku dle zákona o půdě. Neexistující nárok na vydání pozemku nemohl přejít na žalovanou. Ve všech svých restitučních žádostech žalovaná vždy specifikovala pozemky, jejichž vydání se domáhá, nikdy neuvedla, že by požadovala vrácení veškerého odňatého majetku. Žádost o vydání pozemku by musela být adresována povinné osobě, tedy [anonymizována čtyři slova]. Ten však žalovaná k uzavření dohody o vydání sporného pozemku nikdy nevyzvala. Žádost podaná dle zákona č. 403/1990 Sb. žalovanou, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum] obsahuje taxativní výčet nemovitostí, za něž je požadována peněžitá náhrada. V tomto výčtu není uveden sporný pozemek, nadto žádost o peněžitou náhradu nepředstavuje žádost o vydání pozemku. Je na oprávněném, jakým způsobem své restituční nároky uplatní, proto ministerstvo nebylo povinno žádost postoupit Pozemkovému úřadu. Přípis ze dne [datum] zřejmě není pravý, neboť je datován pouze čtyři dny po výzvě z [datum] a na rozdíl od ní není podepsán [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení], není zřejmé, z jakého důvodu by žalovaná disponovala prvopisem přípisu, pokud se tento zakládal do správního spisu. Tímto přípisem žalovaná žádost o vydání pozemku o sporný pozemek nedoplnila, neboť nebyl nikdy doručen povinné osobě – [anonymizována čtyři slova] ani Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, jak potvrdilo Ministerstvo financí ve svém dopise ze [anonymizováno] [rok] a jak plyne z popisu průběhu řízení vedeného před Ministerstvem pro správu národního majetku vyhotoveného dne [datum] náměstkem Ministra financí. Čestné prohlášení ze dne [datum] za důkaz doručení žádosti považovat nelze. V žádosti o vydání pozemků adresované Pozemkovému fondu ČR ze dne [datum] podané [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanou sporný pozemek uveden není, v žádosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z téhož dne, k níž se žalovaná připojila dne [datum], pozemek rovněž není uveden. Jestliže byl sporný pozemek vyvlastněn dle vyhl. č. 15/1959 Sb., nemůže se žádost na vydání sporného pozemku vztahovat, když je v ní jasně uvedeno, že se nevztahuje na vydání parcel, které přešly do vlastnictví státu dle vyhl. č. 15/1959 Sb. a k nimž žadatelé uplatnili nárok dle zákona č. 403/1990 Sb.. Žadatelé neměli v úmyslu požádat o vydání sporného pozemku, když sporný pozemek neuvedli ve výčtu parcel, na něž byl uplatněn nárok dle zák. č. 403/1990 Sb.. Tvrzený dodatek k žádosti není citován ani v čestném prohlášení žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v němž žadatelé označují pozemky, za jejichž odejmutí jim nebyla vyplacena finanční náhrada a v němž je poprvé uveden sporný pozemek. Proto jestliže Pozemkový úřad pozemek přesto vydal, překročil restituční návrh žalované. Pokud by byla restituční žádost žalované podána včas, byla by privatizace v části týkající se pozemku absolutně neplatná pro rozpor s ustanovením § 22 odst. 1 zák. č. 403/1990 Sb. a § 5 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb. a § 3 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb.. Žalobkyně, jíž svědčil nabývací titul, a to rozhodnutí o privatizaci vydané příslušným státním orgánem na základě platné legislativy, ve kterém bylo jasně uvedeno, že k pozemku nebyl žádný restituční nárok vznesen, byla oprávněnou držitelkou pozemku od [datum] po dobu [anonymizováno] let do [datum], tj. ode dne, kdy bylo zapsáno její vlastnické právo k pozemku do katastru nemovitostí, do okamžiku, kdy se z doručeného rozhodnutí dozvěděla o tvrzené žádosti žalované o vydání pozemku. Jestliže žalobkyně získala pozemek v rámci privatizace státního podniku Pražské komunikace na základě rozhodnutí o privatizaci ze dne [datum] a žalovaná uplatnila nárok na vydání pozemku až po účinnosti zák. č. 30/1996 Sb. podle ustanovení § 14a zák. č. 229/1991 Sb. nebylo možno pozemek vydat. Žalovaná považovala za žádost o vydání sporného pozemku podání z [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a výzvu k vydání věci adresovanou [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum]. Jestliže výzvou z [datum], jejíž přijetí potvrdil Pozemkový úřad Magistrátu hl. m. [obec] dopisem ze dne [datum], žádaly oprávněné osoby o vydání pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., vztahuje se tato výzva i na sporný pozemek, a to ačkoli není uveden ve výčtu pozemků ve výzvě obsaženém, neboť nejde o taxativní výčet. Totéž platí pro výzvu adresovanou [anonymizována dvě slova]. Z textu výzvy z [datum] lze dovodit, že jím bylo požádáno o vydání veškerého zemědělského majetku. Rovněž výzvy adresované Ministerstvu pro správu národního majetku založily existenci výzvy dle zákona o půdě. Ze souhrnného přehledu obsaženého ve správním spise č. [anonymizováno] [číslo] plyne, že již před [datum] byl pozemek evidován správním orgánem jako pozemek dotčený správním řízením. S odkazem na skutečnost, že pozemek byl odebrán [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení] v době nesvobody, připomněla žalovaná nutnost posouzení věci za použití zásady užitečného účinku zákona, zákazu zneužití práva se zřetelem k zásadě pacta sunt servanda, které brání formalistickému použití zákona a odůvodňují odklon soudu od doslovného znění právního předpisu, a to zejména při nezbytnosti extenzivního výkladu v restitučních věcech. U ústního jednání dne [datum] pak žalovaná uváděla, že nikdy netvrdila, že byly pozemky vyvlastněny [jméno] [jméno] [příjmení], pozemky byly vyvlastněny [jméno] [příjmení] až po smrti [jméno] [jméno] [příjmení], žalovaná je oprávněnou osobou jako jeho závěťní dědička. I kdyby pozemek v roce [rok], kdy jej převzaly Pražské komunikace, přešel na stát formou okupace, bylo by to v době, kdy [jméno] [jméno] [příjmení] nežil, proto mu nebylo možno nic vyvlastnit. Pro řádné uplatnění nároku postačí podání výzvy, pro kterou nejsou stanoveny žádné formální ani obsahové předpoklady, [anonymizována dvě slova]. Řádným uplatněním nároku je i jeho ústní uplatnění do protokolu. Žalovaná popřela, že by některá z výzev k vydání pozemku byla antedatována. Ministerstvo pro správu národního majetku mělo uplatněný restituční nárok postoupit Pozemkovému úřadu, jak potvrdil i náměstek ministra zemědělství. Protože byl na pozemek včas uplatněn restituční nárok, byl pozemek převeden neplatně, neboť privatizace pozemku byla v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb.. Žalobkyně není povinnou osobou, neboť pozemek nedržela ke dni účinnosti zákona o půdě. Vyvlastnění pozemku na základě vládního nařízení č. 15/1959 Sb. je nicotné, neboť vlastnické právo je nepromlčitelné, k vyvlastnění došlo bez náhrady, rozhodnutím, které nebylo vlastníku nikdy doručeno, nikdy nenabylo právní moci a nikdy nebylo zapsáno do vložky [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce]. Naopak ve vložce 1 je napsáno, že se pozemek z této vložky odepisuje a přenáší do vložky [číslo] kde byly nemovitosti vlastnicky náležející [jméno] [jméno] [příjmení]. V této vložce zůstal pozemek zapsán až do doby zrušení pozemkových knih. K tomu vládní nařízení č. 15/1959 Sb. představuje účelové zneužití legislativy a jeho podmínky nebyly při vyvlastnění naplněny. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], národní podnik, pro který byl pozemek vyvlastněn, nemohl pozemek užívat před [datum], když vznikl až ke dni [datum]. Jestliže jde o opuštěný pozemek, na kterém nikdy žádná organizace nevyvíjela svou činnost, a který do dnešního dne nebyl využit, nemohl přejít na stát bez právního důvodu. Nástupci zůstavitele získali po zůstaviteli univerzální práva, ať už bylo dědictví projednáno, nebo projednáno nebylo. Proto, pokud by soud rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zrušil, musel by konstatovat, že žalovaná je vlastníkem pozemků na základě obecných předpisů. [anonymizována tři slova] považoval napadené rozhodnutí za vadné a navrhl, aby jej soud v napadeném rozsahu nahradil. Žalovaná nebyla jakožto závěťní dědička [anonymizováno] původního vlastníka osobou oprávněnou k restituci majetku původního vlastníka dle zákona o půdě, neboť výčet osob uvedený v ustanovení § 4 zákona o půdě je taxativní a nelze jej rozšiřovat, jak konstatoval Ústavní soud v rozhodnutí [ústavní nález]. [příjmení] pozemku byl na základě odevzdací listiny Okresního soudu na [část obce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] VII [číslo] [jméno] [jméno] [příjmení], který vlastnické právo pozbyl způsobem předpokládaným ustanovením § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě na základě rozhodnutí finančního odboru [anonymizováno] [obec a číslo], sp. [značka automobilu] [číslo] [anonymizováno] [číslo]. [příjmení]. [jméno] [jméno] [příjmení] zemřel před účinností zákona o půdě, aniž zanechal [anonymizováno]. Dědictví po něm bylo potvrzeno rozhodnutím Státního notářství v [obec] č.j. [spisová značka] – [anonymizováno] ze dne [datum] jeho [anonymizováno]. Závěťní dědičkou jednoho z nich, [titul]. [jméno] [příjmení], se stala žalovaná, jeho [anonymizováno]. Dědictví bylo potvrzeno rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Dalším důvodem pro nahrazení citovaného rozhodnutí je skutečnost, že žalovaná o vydání pozemku řádně a včas nepožádala. [pozemkový úřad] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod [číslo jednací] určil, že žalovaná je vlastníkem částí pozemků dříve označených parc. [číslo] naopak není vlastníkem pozemků parc. [číslo] dále částí pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. [příjmení] [jméno]. Rozhodnutí, které nabylo právní moci v napadené části dne [datum], bylo doručeno [právnická osoba] [datum] (souhrnný dodací lístek, obálka). Rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha bylo zrušeno rozhodnutím Státního pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci prostřednictvím rozhodnutí Ministerstva zemědělství [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] dne [datum], s tím, že žalovaná o vydání pozemku v zákonné lhůtě nežádala a její právo dle ustanovení § 13 zákona o půdě zaniklo. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] Městský soud v Praze rozhodnutí [číslo] – [anonymizováno] [číslo] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Kasační stížnost podanou proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č.j. [číslo jednací] zamítl. Usnesením ze dne [datum] vydaným Státním pozemkovým úřadem pod [číslo jednací] bylo přezkumné řízení ve věci rozhodnutí Ministerstva zemědělství Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zastaveno. Státní pozemkový úřad svým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] prohlásil rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] za nicotné. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č.j. [číslo jednací] Městský soud v Praze rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil. (citovaná v textu zvýrazněná rozhodnutí) Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. V dané věci jde o spor, který vyplývá z občanskoprávního vztahu a o kterém rozhodl orgán moci výkonné (viz např. usnesení zvláštního senátu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Rozhodnutí správního orgánu nabylo podle § 52 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správního řádu), ve znění pozdějších předpisů, právní moc, když podle § 9 odst. 6 zákona o půdě neměly oprávněná ani povinná osoba ve správním řízení k dispozici žádné opravné prostředky proti rozhodnutí pozemkového úřadu. Žalobkyně pak žalobu podala ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí stanovené v § 247 odst. 1 o.s.ř., která skončila v souladu s § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dne [datum]. Jde tedy o žalobu podanou podle § 244 a násl. o.s.ř. a byly splněny veškeré podmínky pro její projednání. Soud přezkoumal rozhodnutí pozemkového úřadu v rozsahu touto žalobou uplatněném a na základě dokazování dospěl k následující skutkovým závěrům: Dle odevzdací listiny z [datum] na [číslo listu] spisu byla pozůstalost po [jméno] [příjmení], mj. pozemky v pozemkových knihách ve vložce [anonymizováno] k.ú. [příjmení] [jméno] odevzdána [jméno] [jméno] [příjmení]. Dle prohlášení ze dne [datum] a geometrického polohopisného plánu z [datum] byl pozemek parc. [číslo] rozdělen na pozemek [číslo] a [číslo] (část [anonymizováno]). Část [anonymizováno] pozemku [anonymizováno] byla převedena do veřejného statku. Ta je pak vedena v seznamu číslo I [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno]. Dle poznámky 11 v knihovní vložce 1 byl pozemek [číslo] role přečíslován na pozemek [číslo] role. V knihovní vložce [číslo] [katastrální uzemí] je uveden i původní pozemek p. [číslo] s poznámkou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Rozhodnutím ze dne [datum], [značka automobilu] [číslo] – A – [číslo] – [příjmení], které je obsaženo na [číslo listu] správního spisu a v dědickém spise [jméno] [příjmení], Finanční odbor národního výboru v [obec a číslo] k žádosti národního podniku [anonymizována tři slova] podle ustanovení § 5 vlád. nařízení č. 15/1959 stanovil, že pozemek č. kat. [číslo] – role zapsaný ve vložce 1 pozemkové knihy katastr. území [příjmení] [jméno] (dále jen původní pozemek) přechází dnem právní moci rozhodnutí z vlastnictví [jméno] [jméno] [příjmení] do vlastnictví Československého státu a správy národního podniku [anonymizována tři slova]. Dle parcelního protokolu [příjmení] [jméno] vyhotoveného v roce [rok] je pozemek [číslo] zastavěn cestou. Přípisem ze dne [datum] ([číslo listu]) Státní statek hlavního města Prahy oznámil Finančnímu odboru [anonymizováno] [obec a číslo], že fakticky užívá mj. původní pozemek, proto žádá jeho převedení do své správy a vlastnictví státu (přípis z [datum]). Následujícím vyvlastňovacím rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], ([číslo listu]) byly vyvlastněny další pozemky [jméno] [jméno] [příjmení] a uvedeno, že pozemek [číslo] již nebyl vyvlastňován, neboť k jeho vyvlastnění došlo shora citovaným rozhodnutím. Tomu odpovídá zápis pod běžným [číslo] kde je v knihovní vložce [číslo] [katastrální uzemí] uvedeno, že dle rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] se odepisuje mj. pozemek [číslo] do vložky [číslo]. Ve vložce [číslo] [příjmení] [jméno] je pozemek [číslo] zapsán s poznámkou převedeno z [anonymizováno] [číslo] jako vyvlastnění. V potvrzení o odnětí věci ze dne [datum] (čl [anonymizováno]), Obvodní úřad [obec a číslo] – finanční odbor neuvedl, které pozemky byly odňaty [jméno] [jméno] [příjmení] dle ustanovení § 5 vlád. nařízení č. 15/1959 nemovitý majetek uvedený v příloze. Přípisem z [datum] žádala [anonymizována tři slova] o zápis převodu pozemku č. kat. [číslo] dle vládního nařízení 15/59 Sb. Výpisem z pozemkové knihy 1 z [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] po čd [anonymizováno] bylo vloženo vlastnické právo ke spornému pozemku pro Československý socialistický stát – [anonymizována dvě slova] hlav. [územní celek], národní podnik. To potvrzuje i přípis Katastrálního úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum]. Přípisem z [datum] ve spojení s hospodářskou smlouvou [číslo] [titul] bylo prokázáno, že správa pozemku č. kat. [číslo] byla převedena na Výstavbu hl. m. [obec], Výstavbu účelových staveb, jak plyne i z výpisu z [list vlastnictví] vedeného pro ČS. stát – výstavbu účelových staveb. Přípisem z [datum] ve spojení s hospodářskou smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že pozemek byl převeden z Výstavby účelových staveb na [anonymizována dvě slova]. Přípisem z [datum] ve spojení s hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] [číslo] bylo prokázáno, že z [anonymizována dvě slova] byl pozemek převeden do správy [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [obec] – koncernu. Pozemek je uveden na listu vlastnictví [anonymizována dvě slova] – [ulice] podnik [anonymizována dvě slova]. [obec], s tím, že byl dotčen změnou. Z grafické identifikace parcel a orientačního zákresu stavu pozemkové držby bylo zjištěno, že pozemek [číslo] dle [anonymizováno] k.ú. [část obce] je dle katastru nemovitostí p.p. [číslo] zast. plocha, p.p. [číslo] zast. plocha, p.p. [číslo] zast. plocha, část p.p. [číslo] zast. plocha, část. p.p. [číslo] zast. plocha, část p.p. [číslo] zast. plocha. Tomu odpovídá geometrický plán z [datum], dle kterého byl z pozemku parc. [číslo] mj. vyčleněn pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] a srovnávací sestavení parcel. Při delimitaci byl pozemek zapsán na [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] z [datum]). K [datum] byl dle [list vlastnictví] vlastníkem sporného pozemku Čs stát – [anonymizována dvě slova]. Z Rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci čj. [číslo] o privatizaci státního subjektu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně se na základě privatizace stala vlastníkem předmětného pozemku (rozhodnutím o privatizaci, žádost o změnu v [anonymizováno] z [datum], výpis z [anonymizováno] pro hl. m. [příjmení] [list vlastnictví], k.ú. [část obce] k [datum] a k [datum]), k [datum] byla jako vlastník sporného pozemku zapsána v katastru nemovitostí žalovaná (výpis z [anonymizováno] z [datum] a [datum]). z rozhodnutí o privatizaci zároveň plyne, že privatizací zanikly [anonymizována dvě slova] s.p. Přípisem z [datum] žádal Pozemkový úřad o záznam přezkoumávaného rozhodnutí do katastru nemovitostí. Dle úmrtního listu z [datum] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] rozené [příjmení], [anonymizována dvě slova] dne [datum] ([číslo listu]), dle protokolu o předběžném šetření [spisová značka] byli [anonymizována dvě slova] [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dle usnesení vydaného Státním notářstvím v [obec] dne [datum] ([číslo listu]) zůstavitel nezanechal závěť a jeho dědici jsou jeho [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dědictví jmenovaných bylo potvrzeno rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ([číslo listu]). Rovněž z potvrzení Státního notářství pro [část Prahy] zn. [spisová značka] plyne, že zůstavitel nezanechal závěť, dědici ze zákona byli [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno], rozené [příjmení] [anonymizováno] dle úmrtního listu ([číslo listu]) dne [datum]. Dle rodného listu ([číslo listu]) je [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dle potvrzení Odboru pro vnitřní věci Rady Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ([číslo listu]) [role v řízení] [jméno] [příjmení], podle oznámení [anonymizováno] [obec a číslo] z [datum] ([číslo listu]) je žalovaná [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalovaná sama do protokolu sepsaného u Pozemkového úřadu [datum] uvedla, že [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [titul]. [jméno] [příjmení], byla jeho [anonymizováno] a závěťní dědičkou. Soud tak měl za prokázáno, že žalovaná není dědičkou ze závěti [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jeho [anonymizována dvě slova], [role v řízení] či [role v řízení] jeho [anonymizováno], [role v řízení], [anonymizováno], ani jinou [anonymizováno]. Závěr uvedený v přezkoumávaném rozhodnutí, že žalovaná je [anonymizováno] původního majitele, je proto chybný a nemá oporu v provedeném dokazování. Usnesením Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací] ([číslo listu]) ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ([číslo listu]) bylo potvrzeno, že dědictví po [jméno] [příjmení] nabyla žalovaná jakožto jediná závěťní dědička. Správní spis obsahoval i notářský zápis [spisová značka] ([číslo listu]), kterým [titul]. [jméno] [příjmení] sepsal závěť, kterou odkázal žalované svůj majetek vyjma vkladu na vkladní knížce (které odpovídá i notářský zápis [anonymizováno] [číslo] předložený žalobkyní), a protokol o projednání dědictví ([číslo listu]). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], Pozemkový úřad rozhodl, že žalovaná není vlastníkem, tam uvedených pozemků s odůvodněním, že jakožto závětní dědička [titul]. [jméno] [příjmení] nespadá do taxativně vymezeného okruhu oprávněných osob ve vztahu k pozemkům odebraným [jméno] [jméno] [příjmení]. Proti tomuto rozhodnutí nebylo dle potvrzení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podáno odvolání. V přípisu z [datum] právní zástupce žalované [titul]. [jméno] [příjmení] uvádí, že je zjevné, že klienti, tj. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] nejsou ve vztahu k pozemkům po [jméno] [jméno] [příjmení] oprávněnými osobami, jak již bylo konstatováno v rozhodnutí z [datum] [anonymizováno] [číslo], z tohoto důvodu bude muset postupovat prostřednictvím obecných soudů ([číslo listu]), totéž konstatuje právní zástupce žalované v podání z [datum] předloženém žalobkyní. Návrhem ze dne [datum] ([číslo listu]) [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] požádali o dodatečné projednání dědictví po [jméno] [příjmení], a to pozemků nezapsaných na listech vlastnických, avšak znárodněných mimo zákonný rámec, mj. pozemku [číslo] zapsaného v pozemkové knize vložce [číslo] [příjmení] [jméno], a to s tím, že tento pozemek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], národní podnik neužíval před [datum] a vyvlastňovací rozhodnutí nebylo [jméno] [jméno] [příjmení] doručeno, zápis v pozemkové knize byl proveden bez právního důvodu. Návrh odůvodnili tak, že nejsou oprávněnými osobami po [jméno] [jméno] [příjmení], proto na pozemky nelze aplikovat restituční zákonodárství. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ([číslo listu]) ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ([číslo listu]) byl návrh zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podali navrhovatelé dne [datum] odvolání ([číslo listu]), avšak Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ([číslo listu]) usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil s tím, že soudu nepřísluší, aby v dědickém řízení přezkoumával, zda při vydávání vyvlastňovacích výměrů byly splněny podmínky pro vyvlastnění pozemků. K případné nápravě neoprávněných přechodů majetku na stát byly určeny restituční zákony, které jako jeden z restitučních důvodů zahrnovaly i převzetí věci bez právního důvodu. Pokud stát převzal nemovitosti na základě postupu, resp. titulu, který je podle restitučních zákonů restitučním titulem, mohly se svého práva domáhat pouze oprávněné osoby podle restitučních předpisů, nikoli osoby jiné. Okruh osob, kterým lze nemovitost vydat, je v restitučních zákonech uveden taxativně. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav níže uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Ostatní listinné důkazy založené ve správním spisu soud nehodnotil, neboť tyto nebyly zapotřebí ke zjištění relevantního skutkového stavu ve smyslu níže uvedených právních ustanovení. Relevantní nebylo ani stanovisko Státního pozemkového úřadu vyjádřené v přípise z [datum], shrnutí věci Státním pozemkovým úřadem pro PČR, vyrozumění zmocněnce poškozeného o hlavním líčení, přípis z [datum], přípis z [datum] a přípis z [datum], neboť v nich nebylo uvedeno nic pro věc podstatného. Protože měl soud k dispozici listinné důkazy, které mu bezpečně umožnily dospět k závěru, kdo byl povinnou osobou, i ke skutečnosti, že žalovaná není a nemůže být oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě, jak dále vysvětleno, považoval soud další doplnění dokazování za nadbytečné. Žádost právního zástupce žalované o poskytnutí lhůty k doplnění důkazů 90 dnů považoval soud za účelově podanou. Správní rozhodnutí ve věci bylo vydáno a žaloba v této věci byla podána již před více než [anonymizováno] lety, pokud chtěla žalovaná navrhnout důkazy, měla k tomu dostatečný prostor. V souvislosti s [anonymizována dvě slova] došlo k [datum] k rozhodující vlně rozvolnění opatření přijatých v souvislosti s ochranou proti tomuto [anonymizováno]. Nadále neplatí žádná omezení soudních jednání ani cestování, která by mohla žalované znemožnit dostavit se k soudnímu jednání, či které by znemožnila jejímu právnímu zástupci žalovanou kontaktovat. V distribučních řetězcích [anonymizováno] (mj.. [jméno]) i internetových obchodech (mj. [anonymizováno] a [anonymizováno]) jsou běžně dostupné certifikované respirátory [anonymizováno], tedy stejné respirátory, které jsou používány lékaři při ošetření pacientů a které poskytují dostatečnou ochranu před nebezpečím nákazy. Vedle soudní budovy je parkoviště, proto ani obavy z cestování hromadnou dopravou nejsou důvodem pro zvláštní postup soudu v řízení. Do soudní budovy není vpuštěn nikdo s teplotou, u vstupu je k dispozici dezinfekce. Jednací síň je upravena tak, aby byly mezi zúčastněnými osobami dodrženy dvoumetrové odstupy. Všechny osoby v jednací síni jsou povinny nosit nejméně roušky. Tento epidemiologický stav je setrvalý, odborníci se shodují na tom, že virus nezmizel, a obdobně jako například s bakterií tuberkulózy se s ním populace bude setkávat pravděpodobně již trvale. Odkaz na ustupující epidemii jakožto důvod ke stanovení lhůty k doplnění důkazů proto soud považuje za zástupný důvod žádosti. Z těchto důvodů soud právnímu zástupci žalované lhůtu k doplnění důkazních návrhů nestanovil. V řízení tak bylo prokázáno, že pozemek byl vyvlastněn [jméno] [jméno] [příjmení] v roce [rok]. Státní statek hlavního města Prahy pozemek převzal nejpozději k [datum], kdy bylo vloženo vlastnické právo. Dědici [jméno] [jméno] [příjmení] byli jeho [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalovaná [anonymizováno] k [jméno] [jméno] [příjmení] v [anonymizována dvě slova]. Dědičkou [jméno] [příjmení] byla žalovaná, [anonymizováno] a [anonymizováno] zůstavitele. Ke dni [datum] držely pozemek [anonymizována dvě slova], které při privatizaci zanikly a jejich právním nástupcem se stala žalobkyně. Podle ust. §9 odst. 1 zákona o půdě, uplatní oprávněná osoba nárok u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti. Podle ust. §6 odst. 1 písm. n), zákona o půdě, budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění bez vyplacení náhrady, dle ustanovení písmene m) rovněž nemovitosti vyvlastněné za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, podle písmene p) pak nemovitosti převzaté bez právního důvodu. Žalovaná není oprávněnou osobu ve vztahu ke spornému pozemku dle [anonymizováno] [číslo]. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zák. o půdě zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v rozhodné době do vlastnictví státu jsou oprávněnými osobami dědici ze závěti za podmínek uvedených v písm. a), b), dále příbuzní, uvedení v písmeně c) až e) zákona. Jen osoby uvedené v tomto výčtu mohou být ve výše uvedeném pořadí oprávněnými k restituci majetku na místo původního vlastníka. Výčet oprávněných osob je taxativní a nelze jej výkladem jakkoli rozšiřovat (srovnej Usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Vzhledem k tomu, že zůstavitel [jméno] [příjmení] nezanechal závěť, jako oprávněné osoby přicházely v úvahu jeho [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona, kteří již [anonymizováno]. Žalovaná [anonymizováno] k [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení] v [anonymizována dvě slova], je závěťní dědičkou [titul]. [jméno] [příjmení] a nesplňuje tak podmínky ustanovení citovaného zákona a nelze jí přiznat postavení oprávněné osoby. Již z tohoto důvodů bylo namístě pozemky nevydat a nahradit rozhodnutí [anonymizována dvě slova] způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud podotýká, že ze shora citovaného podání právního zástupce žalované pak plyne, že si této skutečnosti byla dobře vědoma i sama žalovaná. Ostatně část požadovaných pozemků jí ze stejných důvodů nebyla vydána již před vydáním napadeného rozhodnutí. Pozemek nebylo možno vydat také proto, že žalovaná o jeho vydání v prekluzivní lhůtě včas nepožádala. Podle ustanovení § 13 zákona o půdě právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do [datum], a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do [datum]. Neuplatněním práva v zákonné lhůtě právo zaniklo. Správní spis obsahuje následující výzvy k vydání pozemků. Ve výzvě z [datum] žalovaná, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastoupení [titul]. [jméno] [příjmení] žádali o vydání pozemkových parcel. Konkrétně uvedli, že ve vlastnictví právních předchůdců žadatelů byly pozemkové parcely a uvedli parcelní čísla [anonymizováno] pozemkových parcel v k.ú. [příjmení] [jméno], mezi nimiž není uvedeno parcelní číslo sporného pozemku, podle rozhodnutí Státního notářství II v [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] jako dědictví po [jméno] [příjmení] zesnulém dne [datum]. Uvedené nemovitosti přešly do vlastnictví Čs. státu uvedeným rozhodnutím a výměry finančního odboru v [obec a číslo] ze dne [číslo] a [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky nelze vydat, žádáme o převod jiného pozemku do našeho vlastnictví v přiměřené výměře. Žádost byla pozemkovému úřadu dle razítka doručena [datum]. Téhož dne byla Pozemkovému úřadu doručena ještě jedna žádost ze stejného dne podepsaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastoupenými [titul]. [jméno] [příjmení] uvozená slovy ve vlastnictví našeho právního předchůdce [jméno] [příjmení] byly pozemkové parcely zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy k.ú. [příjmení] [jméno] podle rozhodnutí Státního notářství II v [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] jako dědictví po [jméno] [příjmení] zesnulém dne [datum]. Jednalo se o pozemky, následuje výčet [anonymizováno] pozemků, mezi kterými není uveden sporný pozemek. Uvedené nemovitosti přešly do vlastnictví Čs. státu uvedeným rozhodnutím a výměry Finančního odboru v [obec a číslo] ze dne [datum], [datum rozhodnutí], [datum rozhodnutí] – [číslo jednací], darovací smlouvou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – dar [anonymizováno]. Následuje výčet organizací, v jejichž držení se pozemky nacházejí, mezi nimiž není uveden žalobce ani jeho právní předchůdce. Jsme osobami oprávněnými jako dědici původní vlastnice. V doplnění žádosti z [datum] podepsané za [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanou [titul]. [jméno] [příjmení] je uvedeno, že upřesňuje žádost z [datum]. Žadatelé nárok upřesňují a požadují pozemky zapsané ve vložce [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno]. Protože spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných ve vložce 16 a [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno] byl s [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení], uplatňuje tímto podáním nárok na vydání zemědělského majetku také žalovaná. Držitele uvedeného zemědělského majetku vyzvali, vzhledem k tomu, že nezískali všechny potřebné podklady, žádají o součinnost, vyžádání si příslušných podkladů i s ohledem na to, že původní pozemky jsou rozděleny na mnoho dílů. Spis obsahuje listinu, dle které byla blíže neurčená písemnost ve věci restituce [celé jméno žalované] doručena úřadu dne [datum]. Pod stejným č.j. je v knize došlé pošty zaevidována písemnost od [titul]. [příjmení] označená jako [celé jméno žalované], jména ostatních žadatelů nejsou v kolonce uvedena, ačkoli písemnosti v ostatních políčkách jsou uváděny jmény více žadatelů [anonymizováno] a [anonymizováno]. [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] nebo [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. V čestném prohlášení z [datum] žalovaná prohlásila, že uplatnili žádost na parcely jim známé, neměli k dispozici kompletní evidenci o veškerém zcizeném majetku, v podaných žádostech neuvedli, že se některých zcizených či odňatých nemovitostí vzdávají. Žádali o vrácení veškerého majetku, o který je komunistický režim připravil a na který mají nárok. Dále uvedla, že Ministerstvo nerozhodlo o celém uplatněném nároku, po částečném odškodnění mělo žádost postoupit Pozemkovému úřadu. Uvádí, že dle nálezu Ústavního soudu z roku [rok] byl Pozemkový úřad oprávněn rozhodovat o přechodech nemovitostí do vlastnictví státu s odvoláním na vládní nařízení 15/1959 Sb. Proto nejsou v původní restituční žádosti adresované Pozemkovému úřadu [datum] uvedeny všechny nemovitosti, jež jim nebyly známy dle parcelních čísel. Vycházeli z toho, že Pozemkový úřad není oprávněn ve věci rozhodovat. Jestliže žalovaná dle svého čestného prohlášení vycházela ze závěru, že pozemkový úřad není oprávněn o pozemcích rozhodovat, lze jen stěží dojít k závěru, že některou ze shora citovaných výzev včas požádala či měla v úmyslu požádat o vydání sporného pozemku. Z textu výzvy k vydání pozemků z [datum] přitom bezpečně plyne, že výčet pozemků v ní uvedených je taxativní. Nadto je žádáno o vydání pozemků po [jméno] [příjmení], předmětný pozemek však byl odňat [jméno] [jméno] [příjmení]. Následující výzva výslovně uvádí, že jsou požadovány pozemky po právním předchůdci žadatelů, [jméno] [příjmení], tedy opět osobě odlišné od [jméno] [jméno] [příjmení]. V doplnění žádosti z [datum] je uvedeno, že je žádost rozšířena o pozemky z vložky [číslo] tedy nikoli z vložky 1. Z jejího jazykového výkladu lze dovodit, že obdobně jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i žalovaná žádala jen o vydání pozemků ve vložce 16 a [číslo], jestliže je výzva odůvodněna slovy, protože spoluvlastníkem těchto pozemků byl i [jméno] [příjmení], žádá o vydání zemědělského majetku i žalovaná. [příjmení] pozemek totiž zanesen v uvedených knihovních vložkách nikdy nebyl a [jméno] [příjmení] nikdy nenabyl vlastnické právo ke spornému pozemku. Proto výklad výzev provedený tímto soudem nepředstavuje přepjatý právní formalismus, ale výklad textu provedený za použití logiky, zejména jazykové. Z judikatury Ústavního soudu přitom neplyne, že ať už podá žadatel restituční žádost o jakýkoliv pozemek, budou mu automaticky vydány veškeré pozemky, o které mohl dle zákona o půdě úspěšně žádat. Citovanými výzvami tak nebyl uplatněn nárok na vydání sporného pozemku a výzvy nebyly vykládány k tíži žalované bez dalšího také s přihlédnutím ke skutečnosti, že rozhodnutí pozemkového úřadu vykazuje závažné vady, kdy mj. vychází z neprokázaného a nikým netvrzeného předpokladu, že žalovaná je [anonymizováno] původního vlastníka pozemku. (V této souvislosti probíhá před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] dle ustanovení § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) tr. zákona, dle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, § 159 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona, jak plyne z předloženého protokolu o jednání v této věci z [datum] a [datum] a obžaloby) Za této situace nemůže závěr soudu zvrátit přehled restitučních nároků vyhotovený [datum], ve kterém je pozemek nadto chybně uveden jako [číslo] a na rozdíl od ostatních pozemků k němu nejsou uvedeny další údaje. Z této listiny nelze v žádném případě dovozovat, že více než deset let před jejím vyhotovením, byla ve věci řádně podána restituční žádost vztahující se ke spornému pozemku. Žalovaná si přitom byla dobře vědoma, že není osobou oprávněnou k vydání sporného pozemku, o tom svědčí její návrh na dodatečné projednání dědictví, přičemž právní názor v něm obsažený, jí byl potvrzen návaznými rozhodnutími civilních soudů. V tomto kontextu jeví se její čestné prohlášení sepsané v roce [rok] v části, že žádala o veškeré pozemky, jako zjevně účelové. Tento závěr soudu není dotčen ani výzvami podanými na Ministerstvo pro správu Národního majetku. Výzvou doručenou Ministerstvu pro Správu národního majetku dle razítka dne [datum] žádali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaná o vydání pozemků dle zákona [číslo]. V žádosti je jednoznačně uvedeno, že předkládají žádost ohledně následujících nemovitostí, mezi vyjmenovanými pozemky opět není uveden sporný pozemek. Výzvou z [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] požádali o peněžitou náhradu podle ustanovení § 10 odst. 4 a § 14 zák. č. 403/1990 Sb. za dům a pozemkovou parcelu [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] k.ú. [příjmení] [jméno], které byly všechny převedeny do vlastnictví státu podle rozhodnutí fin. odboru [anonymizováno] v [obec a číslo] ze dne [datum] čj. [anonymizováno] [číslo] z vlastnictví [jméno] [příjmení]. Jsou osoby oprávněné po [jméno] [příjmení] jako její dědici. (Jde opět o osobu od [jméno] [jméno] [příjmení] odlišnou.) Žádost je opatřena podacím razítkem z [datum]. Žádost nezanechává nejmenší pochybnost o tom, že ani jí nebylo žádáno o vydání sporného pozemku. Pozemek je zmíněn až v čestném prohlášení z [datum] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalované, kteří uváděli, že jim není nic známo o tom, že by obdrželi finanční náhradu za odejmutý majetek, o který žádali žádostí z [datum], mj. parc. [číslo] role. Čestné prohlášení je podepsáno jen neověřenými podpisy, nelze tedy bezpečně zjistit, kdy bylo skutečně podepsáno, případný výslech osob, které prohlášení podepsaly, takovým důkazem být nemůže, neboť jde o samotné žadatele o vydání pozemku. Jelikož je text čestného prohlášení ve zjevném rozporu s textem citované výzvy a nakonec paradoxně i s textem dále citované výzvy z [datum], považoval jej soud za zjevně účelově vyhotovený. Ve spise je založena i žádost ze dne [datum] adresovaná Ministerstvu pro správu nár. majetku a jeho privatizaci o vrácení vyvlastněných nemovitostí doplnění žádosti z [datum]. V žádosti je mj. uvedeno, dále se domníváme, že naše žádost z [datum] pravděpodobně neobsahuje i pozemky mj. parc. [číslo] jehož číslo jsme též nalezli v materiálech od [anonymizováno] [příjmení]. Proto i o tento pozemek doplňujeme naši žádost, samozřejmě pouze pokud již není součástí jiných pozemků, o které jsme již požádali. Žádost je psána na jiném psacím stroji než žádost doručená [datum], neboť se písmo zjevně liší svojí šíří, jak je patrné zejména u písmene [anonymizováno], liší se i grafické ztvárnění malého [anonymizováno] či velkého [anonymizováno] ve slově [jméno]. Pokud soud srovnal listiny podepsané pouze [celé jméno žalované] doručené dne [datum] a ze dne [datum], písmo psacího stroje se neliší, avšak je patrný rozdíl v barvě písma obou žádostí a rozdíl v opotřebení stroje. Zatímco na žádosti doručené dne [datum] jsou opakovaně špatně vytištěna písmena [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], na žádosti z [datum] jsou tato písmena vytištěna jasně, chybně jsou opakovaně vytištěna písmena [anonymizováno], která byla v předcházející žádosti vytištěna jasně. Žádost je podepsána žalovanou, pod jejím podpisem je uvedeno i za [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ve spise však není založena plná moc, která by opravňovala žalovanou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastupovat, ač spis obsahuje plnou moc z [datum], kterou [jméno] [příjmení] zmocňuje [jméno] [příjmení], aby jej zastupoval. Na žádosti není podací razítko ministerstva. Ministerstvo financí v přípise ze [datum] uvádí, že se ve spise Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci dodatek k žádosti datovaný [datum] nenachází. Kopie předmětného dodatku byla ministerstvu předložena v roce [rok] v rámci jiné korespondence. (jak plyne ze spisu jako příloha přípisu z [datum]). Ze spisu nadto nevyplývá, že by dodatek ze dne [datum] byl součástí podkladů, na základě kterých byla žádost zpracována. V čestném prohlášení z [datum] žalovaná výslovně prohlašuje, že jí nebyla vyplacena finanční náhrada dle § 14 zák. č. 403/1990 Sb., v tomto čestném prohlášení se žalovaná dovolává pouze žádosti podané na Ministerstvu pro správu národního majetku dne [datum] a nikoliv sporného dodatku. [příjmení] moc k zastupování [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se ve spise Ministerstva pro správu národního majetku nenachází. Toto své stanovisko potvrdilo Ministerstvo financí i v přípise z [datum], [datum] a [datum], kde jasně uvedlo, že dodatek k žádosti se ve spise ministerstva nenacházel do [datum], kdy byl ministerstvu doručen v prosté kopii bez podacího razítka ministerstva. Z obsahu korespondence založeného ve spise nevyplývá, že by byl dodatek součástí podkladů, na základě kterých byla žádost zpracována. Žádost byla podána dle § 14 odst. 1 zák. č. 403/1990 Sb. a výslovně tak byla označena, z uvedeného důvodu ji nelze chápat jako návrh na zahájení řízení dle zákona o půdě. V seznamu pozemků privatizovaného podniku, ke kterým je uplatňován restituční nárok, projektu vlna [číslo] ani v průvodním listu privatizačního projektu (v části majetek podléhající restituci) není uveden sporný pozemek. (seznam pozemků formulář [anonymizováno]), pozemek je naopak zapsán v seznamu nezemědělských pozemků nezatížených restitucí privatizovaného podniku (seznam pozemků, formulář [anonymizováno]). V privatizačním projektu je výslovně uvedeno, projektem není řešen majetek, na který byl uplatněn restituční nárok a zažádáno o vydání věci podle zákona 87/90 Sb. a 229/91 Sb., který nebyl státním podnikem uznán a věc byla předána k soudnímu projednávání. Obdobně uvádí Informace k překladu privatizačního projektu Státního podniku Pražské komunikace. V seznamu pozemků neřešených projektem z důvodu nevyjasněných restitucí ani Přehledu o majetku a ostatních hmotných aktivech, která nejsou vedena v účetnictví (kterému odpovídá Rozvaha majetku neřešeného projektem z důvodu nevyjasněných restitucí) není sporný pozemek uveden. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v prohlášení o majetku ze dne [datum] výslovně prohlásil, že na majetek nebyly nebo nemohou být uplatněny nároky třetích osob dle zákonů 403/1990 Sb. a 229/1991 Sb., které nejsou řešeny. Jestliže privatizační projekt vychází ze skutečnosti, že nebyl včas uplatněn restituční nárok na sporný pozemek, Ministerstvo financí sdělilo, že žádost neeviduje a žalovanou předložená žádost postrádá podací razítko, ač ostatní žádosti jsou podacím razítkem opatřeny, dospěl soud k závěru, že ani tato výzva nebyla ministerstvu doručena v zákonné lhůtě. V přípise z [datum] Ministerstvo pro správu národního majetku uvedlo, že eviduje žádost žalované o poskytnutí peněžní náhrady za demolované stavby a zastavěné pozemky, tedy nikoli za pozemek [číslo] Ani přípis z [datum], [datum], [datum] nepotvrzují, že by se žádost sporného pozemku týkala či byl dodatek ministerstvu doručen. V přípise ze dne [datum] není uveden sporný pozemek mezi pozemky, za něž byla žádána finanční náhrada. Pouze podpůrně soud zohlednil i skutečnost, že skutečnosti, že měly být výzvy vyhotoveny ve stejné době, neodpovídá ani shora popsaný rozdíl v tisku obou žádostí. V tomto svém závěru se soud neodklonil od závěru vyjádřeného v rozsudku Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], a sice, že ve světle uvedené judikatury závěry učiněné pozemkovým úřadem ohledně žádosti ze dne [datum] nelze považovat za excesivní. Těmto závěrům obsaženým v pravomocných rozhodnutích o vydání pozemků tedy svědčí presumpce správnosti. Závěr o nicotnosti rozhodnutí nelze opřít o pouhý nesouhlas se způsobem, jakým byla žádost původně posouzena. Městský soud rozhodující o tvrzené nicotnosti správního rozhodnutí totiž posuzoval podané žádosti pouze z hlediska, zda jejich výklad učiněný správním orgánem excesivně nevybočuje z mezí vymezených judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu. Posouzení věcné správnosti správního rozhodnutí je v pravomoci pouze zdejšího soudu v tomto řízení. Správní spis neobsahoval žádost o vydání sporného pozemku adresovanou přímo žalobkyni. Jestliže nebylo včas požádáno o vydání sporného pozemku a lhůta pro podání žádosti je, jak plyne z rozhodnutí [spisová značka] lhůtou prekluzivní, a žalovaná nebyla osobou oprávněnou k vydání pozemku, nezabýval se soud naplněním dalších podmínek pro vydání pozemku. Soud rozhodoval v řízení podle části páté o.s.ř., nikoli o určení vlastnictví žalované. I pokud by předmětem řízení byla žaloba na určení vlastnictví žalované, nemohl by soud žalované vyhovět. Jak citováno v předcházejících soudních rozhodnutích, restituční předpisy jsou předpisy speciálními k předpisům obecným a nelze je obcházet podáním žaloby na určení vlastnictví. Přitom, i pokud by pozemek přešel na stát bez právního důvodu, jak tvrdila žalovaná, šlo by o důvod restituce dle citovaného písmene p) ustanovení § 6 odst. 1 zákona o půdě. Účelem zákona o půdě, vyjádřeným v jeho preambuli, je nejen zmírnění následků některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let [rok] až [rok], ale i úprava vlastnických vztahů k půdě, jak je to ostatně vyjádřeno i v jeho názvu. Podle § 1 odst. 3 zákona o půdě v platném znění, pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 tohoto paragrafu právními předpisy. Toto ustanovení je třeba vyložit tak, že tyto jiné právní předpisy se uplatní jen v případě, že jde o vztah, který [anonymizováno] o půdě neupravuje. Z povahy zákona o půdě jako zákona zvláštního vyplývá, že nároky jím upravené nelze řešit jinak než podle jeho ustanovení ve smyslu obecné zásady o zákonu obecném a zvláštním (lex specialis derogat generali). Stanoví-li zákon o půdě určité podmínky a postup pro uplatnění nároku, nelze tentýž nárok uplatňovat podle jiného předpisu, byť tento předpis stanovil některé podmínky (např. lhůty pro uplatnění nároku) odlišně. To znamená, že hledat řešení v obecném právním předpisu, ať formou požadavku na vydání věci nebo formou požadavku na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, lze pouze tehdy, chybí-li speciální úprava v zákoně zvláštním. Taková speciální právní úprava však v daném případě nechyběla. Nárok na restituci majetku, který byl v rozhodném období, tj. v době od [datum] do [datum] státem převzat bez právního důvodu, je přiznáván zákonem o půdě, konkrétně jeho ustanovením § 6 odst. 1 písm. p), podle něhož oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku převzetí nemovitostí bez právního důvodu. Lze poukázat i na § 5 odst. 3 zákona o půdě, podle kterého povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. K tomu je ve stanovisku Nejvyššího soudu, publikovaném pod [číslo] 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedeno, že„ zákaz převodu věcí, jejich součástí a příslušenství do vlastnictví jiného subjektu (viz § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.) trvá do doby, než byly vydány oprávněné osobě nebo pokud nebylo nároku na jejich vydání pravomocně vyhověno. Nebylo-li právo na vydání vůbec uplatněno, skončí zákaz převodu dnem uplynutí lhůt podle ustanovení § 13 zákona č. 229/1991 Sb.“ Toto pravidlo je přesněji zformulováno v § 3 odst. 2 zákona č. 91/1992 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, podle kterého majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů, může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty. Těmito zvláštními předpisy je třeba rozumět nejen v poznámce k tomuto ustanovení uvedený zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ale nepochybně i zákon o půdě. Zákon tedy umožňuje, aby do vlastnictví třetí osoby byly převedeny věci, ke kterým restituční nárok mohl být uplatněn, avšak uplatněn nebyl nebo z různých důvodů nebyly tyto věci v souladu se zákonem vydány. Z tohoto pravidla není stanovena výjimka pro žádný z restitučních důvodů. Může-li být tedy nemovitost, kterou převzal stát bez právního důvodu a ke které nebyl uplatněn restituční nárok, případně uplatněn byl, ale věc nebyla pro zákonnou překážku vydána, převeden do vlastnictví třetí osoby (privatizován), je třeba učinit závěr, že podle zákona od okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí restitučního nároku, případně od okamžiku, kdy marně uplynula lhůta k uplatnění restitučního nároku, nelze nadále původního vlastníka považovat za vlastníka věci. Tato skutečnost vynikne zejména v případech, kdy pozemek nelze vydat pro překážku, uvedenou v § 11 odst. 1 zákona o půdě a oprávněné osobě je poskytnut náhradní pozemek. Lze dodat, že pokud by zákon nepočítal s tím, že v případě nevydání věci se nemůže oprávněná osoba domáhat ochrany vlastnického práva dle obecných předpisů, vyňal by případy, kdy stát převzal nemovitosti bez právního důvodu, z režimu § 11 odst. 1 zákona o půdě. Uvedený výklad vztahu zákona o půdě k předpisům obecným, lze opřít i o další argumenty. Česká republika je právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky); jedním ze základních principů, charakterizujících právní stát, je princip právní jistoty. Z toho nepochybně vycházel i zákonodárce, když vázal uplatnění restitučních nároků na lhůty, po jejichž marném uplynutí bylo možno s věcmi, ke kterým se tyto nároky vztahovaly, nakládat. Z preambule zákona o půdě je zřejmé, že jeho účelem je nejen zmírnění křivd, ale i úprava vztahů k půdě. Úpravu těchto vztahů si však nelze představit bez jejich vyrovnání, tedy bez toho, aby toto vlastnictví bylo v míře pokud možno nejširší postaveno na jisto. Pokud by i nadále bylo možno domáhat se vydání věcí, které bylo možno žádat podle § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě, podle předpisů občanského práva (příp. požadovat určení vlastnictví k nim), byla by hromadně narušena právní jistota osob, které až poté, co bylo zřejmé, že k vydání pozemků podle zákona o půdě nedojde, na základě řádných právních skutečností tyto věci získaly od státu a jeho právních nástupců, jakož i právní jistota budoucích nabyvatelů takového majetku. Vzhledem k rozsahu„ socializace“ nemovitého majetku v letech [rok] – [rok] by šlo nyní o nejistotu ve značném rozsahu, a takový stav by byl v rozporu s požadavky právního státu. Proto původní vlastník, jehož nemovitost převzal stát v rozhodné době (§ 4 odst. 1 zákona o půdě) bez právního důvodu, se nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů (zejména podle § 126 odst. 1 obč. zák.), a to ani formou určení vlastnického práva podle § 80 písm. c) o.s.ř., mohla-li žádat vydání věci podle § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě. To platí i v případě, že tento nárok uplatnil, ale v restitučním řízení o něm ještě nebylo rozhodnuto. Tuto ochranu nelze uplatnit ani v případě, že se jí domáhá osoba, která nesplňuje požadavky uvedené v ustanovení § 4 odst. 1 zákona a není tedy ve smyslu zákona o půdě oprávněnou osobou. Zákonodárce při přijetí zákona o půdě zvažoval dvě hodnoty, jednak princip právní jistoty a jednak ochranu vlastnického práva osob, kterým byla odňata půda během let [rok] – [rok]. S ohledem právě na princip právní jistoty přistoupil ke zmírnění následků pouze některých majetkových křivd. Umožňuje-li zákon o půdě, jako norma speciální k občanskému zákoníku restituci pouze za splnění určitých v zákoně vyjmenovaných podmínek, nelze postupovat podle obecnějšího zákona, jehož působnost byla zákonem o půdě derogována, a odstraňovat i případné křivdy, jichž se působnost zákona o půdě nedotkla. ([anonymizováno] rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vydané velkým senátem Občanskoprávního kolegia). V souladu s rozhodnutím [spisová značka] publikovaným v [anonymizováno] a usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], soud vyšel z toho, že povinnou osobou by byla podle § 5 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o půdě žalovaná, když [anonymizována dvě slova], které ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k [datum], pozemek držely, zanikly a jejich právním nástupcem je žalobkyně, která převzala majetek, který s sebou nesl restituční nárok, neboť nešlo o převod ale přechod práva a privatizovaný majetek přešel se všemi závazky na nově vzniklý subjekt, v daném případě na žalobkyni. Účelu a smyslu restitučních zákonů odpovídá, aby nemovitosti byly vydány tím, kdo existuje a má aktuálně moc tak učinit a navíc je jako vlastník nemovitostí zapsán v katastru nemovitostí nikoli tedy právnickou osobou, jež již zanikla, byla účastníkem právního vztahu v době již minulé a žádné z vlastnických oprávnění už fakticky nemá možnost vykonávat. Je zjevné, že tento závěr má své opodstatnění i z hlediska doručení napadeného rozhodnutí a možnosti nabýt právní moc i z hlediska případného výkonu rozhodnutí. Restituční nárok nadto nebyl uplatněn před privatizací, ani pokud by soud vyšel z toho, že za postačující je považováno podání žádosti u pozemkového úřadu. V této souvislosti je třeba dodat, že případná existence výzvy k vydání nemovitosti adresované Státnímu statku nemohla mít na rozhodnutí soudu vliv, neboť pozemek měly ve správě od roku [rok] Pražské komunikace. Povinnou osobou je proto od zániku původní povinné osoby, k němuž došlo rozhodnutím příslušného státního orgánu žalobkyně, na niž v plném rozsahu přešly povinnosti stanovené zákonem o půdě. Po zhodnocení provedených zjištění dospěl soud k názoru, že uplatněný nárok na vydání pozemků není oprávněný. Protože v tomto případě nejsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Právní účinky výroku č. I. tohoto rozhodnutí byly stanoveny ve smyslu ust. §102 odst. 9 ve spojení s ust. 99 odst. 3 a ust. §2 odst. 3 zák. [číslo] ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Jestliže pozemek není vydán, neboť žalovaná, která o podání pozemku včas nepožádala, není oprávněnou osobou, nepřísluší žalované náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona, případně náhrada dle § 16 zákona. O náhradě nákladů řízení ve vztahu oprávněných osob a osob povinných rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Povinná osoba měla ve věci plný úspěch, má proto proti oprávněné osobě právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč, poplatek, odměna advokáta vypočtená dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 15.300 Kč (převzetí věci, návrh na vydání předběžného opatření, žaloba, podání z [datum], [datum], [datum], [datum], účast u soudního jednání), 7x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle vyhl. č. 177/96 Sb. tj. 2100 Kč, s připočtením 21% DPH ve výši 3.654 Kč dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady řízení žalobce částku 24.054 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce.