21 C 69/2020
č. j. 21 C 69/2020-28
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 51 § 796 § 801 § 803 § 1970 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 600 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadované částky 200 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 496,33 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] vyplývající z pojistné smlouvy [číslo].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění [anonymizováno 8 slov] a [anonymizována tři slova] Součástí smlouvy byly též Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění provozní odpovědnosti za škodu (dále jen„ VPPO 2003“). Počátek pojištění byl sjednán dnem [datum]. Pojistné bylo smlouvou stanoveno částkou 640 Kč splatnou ročně, přičemž výše pojistného byla v souladu s VPPO 2003 zvýšena od [datum] na částku 800 Kč ročně. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaná dlužné pojistné nejpozději do [datum], pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala zánik pojištění žalované ode dne [datum] pro neplacení pojistného. Dne [datum] došlo k převodu pojistného kmene [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni. Žalovaná neuhradila dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného za pojistné období od [datum] do [datum] ve výši 400 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2004 (dále jen„ obč. zák.“), a § 261 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).
7. V projednávané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně coby pojistitel s žalovanou coby pojistníkem dne [datum] smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při plnění služebních úkolů a při výkonu povolání na dobu neurčitou podle § 788 odst. 1 ve spojení s § 51 obč. zák. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne [datum] dle § 795 odst. 1 a § 796 odst. 1 a 2 obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužného pojistného do [datum] a poučila ji o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaná však dlužné pojistné neuhradila, proto pojištění zaniklo ve smyslu § 801 obč. zák., o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která došla do sféry její dispozice nejpozději dnem [datum]. Podle § 803 odst. 1 obč. zák. má pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění, žalobkyni (coby právní nástupkyni původního pojistitele) tak náleží dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 400 Kč. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 200 Kč představující náklady za upomínání. Z pojistné smlouvy povinnost žalované hradit žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) tyto náklady v žalované výši nevyplývá a smlouva neodkazuje ani na ceník či sazebník právní předchůdkyně žalobkyně (VPPO 2003 jej neobsahují, jiné podmínky, na které smlouva odkazuje, nebyly žalobkyní předloženy). Pokud by pojistná smlouva obsahovala ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalované) hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení její povinnosti, když poskytovatel (tj. právní předchůdkyně žalobkyně) žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá, takové ujednání by zakládalo významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele – žalované, což by vedlo k jeho neplatnosti (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], [stanovisko NS]).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 1/3 nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 600 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 2/3 předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 1/3 předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 1/3 nákladů řízení, jež činí 496,33 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.