21 C 69/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 21 022,12 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 5 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 260 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 15 762,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 022,12 Kč od 1. 2. 2021 do 9. 3. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 762,12 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1 952 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaných zaplacení 21 022,12 Kč s příslušenstvím coby dlužného [anonymizováno], které se žalovaní zavázali uhradit v dodatku ke smlouvě o [anonymizována dvě slova] ze dne 16. 10. 2020.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Podáním ze dne 13. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 5 260 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 10. 3. 2022 do zaplacení, jelikož žalovaní po podání žaloby uhradili část žalované částky, přičemž žalobkyně úhradu započítala na jistinu dluhu. Uvedené žalobkyně doložila potvrzením o vkladu hotovosti od [právnická osoba] na č. l.

29. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil podle § 96 o. s. ř.

5. Z předložených listinných důkazů plyne následující skutkový stav: 1/ Žalobkyně vykonává svěřenou správu nemovitosti – bytu [číslo] nacházejícího se ve [anonymizováno] podlaží domu na adrese [adresa žalovaného], který stojí na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] (dále jen„ byt“). [příjmení] pozemku je [územní celek] (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. [číslo] [územní celek], k. ú. [obec], číslo [list vlastnictví]). 2/ Žalobkyně a žalovaní podepsali dne 16. 10. 2020 [anonymizováno] ke smlouvě o nájmu [anonymizováno] na dobu neurčitou číslo [rok] [spisová značka], jehož předmětem byla úprava výše [anonymizováno] za [anonymizováno] pronajatý žalovaným jako nájemcům. Z [anonymizováno] se podává, že žalobkyně dne 24. 7. 2020 doručila žalovaným návrh na zvýšení nájemného, který žalovaní ve lhůtě dvou měsíců neakceptovali. Žalobkyně byla oprávněna podat návrh soudu, aby nájemné bylo určeno až do výše v místě a čase obvyklé. Účastníci ve snaze předejít soudnímu sporu změnili ujednání [anonymizováno] smlouvy ve věci výš [anonymizováno] takto: nájemné za byt se sjednává ve výši 140 Kč/m2 měsíčně s účinností od 1. 12. 2020. Přesnou výši nájemného měla stanovit žalobkyně v evidenčním listu, který se zavázala odeslat žalovaným do 30. 11. 2020. Žalovaní se zavázali uhradit žalobkyni společně a nerozdílně částku 16 210,62 Kč jako kompenzaci odpovídající rozdílu [anonymizováno] za období od dubna do listopadu roku 2020 se splatností do 31. 1. 2021 a náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 7 441,50 Kč se splatností do 31. 1. 2021 (prokázáno [anonymizováno] ke smlouvě o [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou číslo [rok] [spisová značka] ze dne 16. 10. 2020). 3/ Žalobkyně vyzvala žalované předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2022, odeslanou dne 10. 2. 2022, k úhradě kompenzace odpovídající rozdílu [anonymizováno] ve výši 16 210,62 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 7 441,50 Kč s tím, že žalovaní na dluh uhradili toliko 2 630 Kč a k doplacení zbývá částka 21 022,12 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy a žalované upozornila, že v opačném případě přistoupí k vymáhání dlužné částky soudní cestou (prokázáno [anonymizováno] výzvou ze dne 9. 2. 2022 a poštovním podacím archem z 10. 2. 2022).

6. Shora uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), [anonymizováno] smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k [anonymizováno] za [anonymizováno] obdobných věcí za obdobných podmínek.

9. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

10. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobkyně s žalovanými uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu. V souvislosti s touto smlouvou doručila žalobkyně žalovaným dne 24. 7. 2020 návrh na zvýšení nájemného, který žalovaní neakceptovali, a ve snaze předejít soudnímu sporu následně účastníci sjednali v [anonymizováno] ke smlouvě o [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou číslo 2019 OBN/1561 [anonymizováno] za byt ve výši 140 Kč/m2 měsíčně. V [anonymizováno] se žalovaní zavázali uhradit žalobkyni kompenzaci za rozdíl [anonymizováno] ve výši 16 210,62 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 7 441,50 Kč, oboje se splatností do 31. 1. 2021. Před podáním žaloby uhradili žalovaní na dluh 2 630 Kč O těchto skutečnostech nemá soud důvodu pochybovat, a to tím spíše, když se žalovaní k žalobě nijak nevyjádřili, žalobou uplatněný nárok nesporovali, netvrdili, že uhradili více, a dne 9. 3. 2022, tj. po podání žaloby, uhradili žalobkyni na dluh dalších 5 260 Kč.

13. Povinnost žalovaných zaplatit uvedené částky plyne z dodatku ke smlouvě o [anonymizována dvě slova]. V řízení bylo prokázáno, že tato povinnost žalovaným vznikla, a současně žalovaní na dluh dvakrát dobrovolně plnili, čímž jej ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. uznali. Po úhradě částek 2 630 Kč a 5 260 Kč zbývá žalovaným uhradit částka 15 762,12 Kč, pročež ji soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku přiznal, když její splatnost nastala dle dodatku k 31. 1. 2021.

14. Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali do prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo i na úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 022,12 Kč od 1. 2. 2021 do 9. 3. 2022 a z částky 15 762,12 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, přičemž jejich výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovaným, jež úhradou části dlužné částky po podání žaloby procesně zavinili částečné zastavení řízení, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 952 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 052 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 3 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby) po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 900 Kč.

16. Soud vyšel z toho, že úspěšnému účastníkovi lze přiznat jen náhradu nákladů účelně vynaložených. Ne každé zastoupení účastníka advokátem lze přitom považovat za účelné; vždy je nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu. V projednávané věci žalobkyně - městská část [územní celek] - coby pronajímatel žaluje nájemce o úhradu dlužného nájemného. Jde tedy o problematiku, která se v agendě statutárního, resp. hlavního města, objevuje dlouhodobě a opakovaně, a to s vysokou frekvencí, nevybočuje tedy z běžné činnosti žalobkyně, pročež ta má mít k jejímu řešení zřízený příslušný zaměstnanecký (i právní) aparát. Dle ustálené judikatury přitom platí, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů v soudních řízeních. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 315/2017, a nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn III. ÚS 2984/2009, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, a ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12) Z těchto důvodů (předmět řízení, jednoduchost sporu) soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle shora citovaných ustanovení, jako by advokátem zastoupena nebyla, avšak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.