21 C 79/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovaným: 1. země - stát. instituce , IČO sídlem adresa žalované 2. země - název státního zastupitelství , IČO sídlem adresa 3. země - stát. instituce sídlem adresa státního zastupitelství o vydání movitých věcí

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání následujících movitých věcí: -) stopa [číslo] [anonymizována tři slova]) -) stopa [číslo] [anonymizováno] a [anonymizováno] -) stopa [číslo] – [anonymizováno] ze [anonymizováno] -) stopa [číslo] – [anonymizována tři slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizováno] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizováno] -) stopa [číslo] – [anonymizováno] -) stopa [číslo] – [anonymizována tři slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována čtyři slova]) -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizováno] z [anonymizována tři slova]) -) stopa [číslo] – [anonymizováno] z [anonymizována tři slova]) -) stopa [číslo] – [anonymizováno] z [anonymizována tři slova]) -) stopa [číslo] – [anonymizováno] z [anonymizována tři slova]) -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]) -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] -) stopa [číslo] – [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]) -) stopa [číslo] – [anonymizováno] -) [anonymizována čtyři slova] -) [anonymizována čtyři slova] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2. a 3. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po [země] – [stát. instituce] (coby dozorovému orgánu [obec] [anonymizována tři slova] – dále jen„ [anonymizováno]“) vydání movitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že je podnikatelem v oboru [anonymizováno], část movitých věcí vlastní, část je majetkem jeho zákazníků, který měl v dočasném držení za účelem výkonu podnikání. Shora vymezené věci mu byly zabaveny při domovní prohlídce provedené dne [datum] [anonymizována tři slova]. Žalovaná, která je odpovědná za výkonné orgány, dopustila, že nebyl uplatněn § 24 odst. 1 věty první zákona č. 100/2004 Sb., o [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] (dále jen„ zákon“), když [anonymizováno] neprovedla základní zákonný úkon – nebyla podána výzva k prokázání původu movitých věcí s návazností na § 34 odst. 3 zákona o případném řízení k [anonymizována dvě slova] se stanovením lhůty k prokázání původu v délce 30 dnů. Žalobce činí žalovanou přímo odpovědnou za marné uplynutí lhůty k prokázání původu dle § 24 odst. 1 zákona, za marné uplynutí lhůty k zahájení řízení o zabavení [anonymizováno] dle § 34 odst. 1 zákona, za marné uplynutí lhůty k zahájení řízení o odpovědnosti za [anonymizována dvě slova] dle § 34e odst. 3 zákona a za nevydání zadržovaných movitých věcí z úřední povinnosti, když neexistuje žádný zákonný důvod k jejich dalšímu zadržování a touto žalobou není nijak zasahováno do [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaná 1. ve vyjádření k žalobě uvedla, že předmětné movité věci byly zajištěny dne [datum] jako věci důležité pro [anonymizováno] řízení, konkrétně pro důkazní účely ve smyslu § 77b a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o [anonymizováno] řízení soudním ([anonymizována dvě slova]; dále jen„ [anonymizováno]“), při domovní prohlídce, přičemž Protokol o provedení domovní prohlídky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se považuje per analogiam za usnesení o zajištění věcí. Předmětné [anonymizováno] řízení vedené pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami“ dle § 299 trestního zákoníku, ve kterém byly předmětné movité věci zajištěny, nebylo dosud pravomocně skončeno. Nebylo vedeno řízení podle zákona č. 100/2004 Sb., nýbrž podle předpisů trestního práva, přičemž žalobcem uváděný zákon č. 100/2004 Sb. je toliko„ jiným právním předpisem“, na který odkazuje tzv. blanketní skutková podstata § 299 trestního zákoníku. Nemohlo tedy dojít k marnému uplynutí jakýchkoli správních lhůt, jak tvrdí žalobce. Zajištění předmětných movitých věcí se řídí postupem podle zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o zajištění majetku“). [anonymizováno] není orgánem, který zajištění majetku provedl, tedy nemůže být orgánem, který by mohl majetek vydat, a tedy jej nemůže ani zadržovat z úřední povinnosti. [anonymizováno] je v této věci pouze [anonymizováno] zajištěného majetku dle § 9 odst. 3 písm. c) zákona o zajištění majetku, nemůže proto jakkoli manipulovat se zajištěnými věcmi svěřenými jí do správy, resp. není oprávněna je navrátit žalobci. Toto přísluší výhradně orgánu činnému v trestním řízení, kterým je v dané věci Policie České republiky, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality, který rozhodl o zahájení trestního stíhání, které je vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [stát. instituce] není odpovědné za jednání Policie ČR v rámci trestního stíhání vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], na základě kterého jsou movité věci žalobce ve správě [anonymizováno] (nikoli tedy ve správě [stát. instituce]).

3. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, přičemž v usnesení podrobně vysvětlil rozdíly mezi soukromoprávní žalobou na vydání movitých věcí, správněprávní žalobou proti nezákonnému zásahu a soukromoprávní žalobou na náhradu majetkové či nemajetkové újmy vůči státu podle zákona č. 82/1998 Sb. a jejich náležitosti, a vyzval žalobce ke sdělení, jakou z těchto žalob měl v úmyslu podat, a k doplnění potřebných náležitostí takové žaloby v usnesení uvedených.

4. Na uvedenou výzvu reagoval žalobce podáním ze dne [datum] na [číslo listu], v němž uvedl, že žádnou náhradu škody nyní neuplatňuje a„ bere zpět“ žalobní návrh ve smyslu uložení povinnosti soudem, aby se příslušné státní orgány zdržely nezákonného zásahu vůči žalobci. Domáhá se toliko vydání movitých věci, jak jsou specifikovány v žalobě.

5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], plyne, že je soud povinen zjistit, která z organizačních složek je příslušná vystupovat za stát v konkrétním sporu, a tuto organizační složku přibrat do řízení (pokud se ho již neúčastní). Rozhodnutí o tom se nevydává; závěr soudu se projeví v tom, že s určitou organizační složkou státu přestane jednat a začne jednat s jinou organizační složkou, která je příslušná za [anonymizováno] vystupovat. Za situace, kdy žalobce trval na tom, že odpovědným za nevydání věcí je [stát. instituce], soud nadále jednal s touto organizační složkou státu. Dále soud jednal jako s žalovanými i s žalovanou 2., u níž se movité věci fakticky nacházejí, a s žalovanou 3., jež je orgánem činným v trestním řízení (v podrobnostech viz níže), neboť činnosti těchto organizačních složek se podaná žaloba přímo dotýká.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 1/ Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že [anonymizována tři slova], odbor [anonymizováno] [obec], oddělení [anonymizována tři slova], provedlo dne [datum] na základě příkazu soudce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], domovní prohlídku v obydlí žalobce a současně na základě příkazu soudce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], prohlídku jiných prostor a pozemků ve vozidle [příjmení] [příjmení] [registrační značka] v trestní věci [anonymizována dvě slova] s [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]. Žalobce v trestní věci figuroval ke dni provedení prohlídek jako [anonymizována dvě slova]. V rámci domovní prohlídky byly zajištěny (vydány) stopy [číslo] až [anonymizováno] uvedené v protokolu, mezi nimi i movité věci shodné s věcmi požadovanými žalobou, jež byly označeny čísly, která se shodují s číslováním movitých věcí provedeným žalobcem v žalobě. Při prohlídce vozidla bylo zajištěno (vydáno) mimo jiné [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Je zjevné, že žalobce se domáhá vydání movitých věcí zajištěných jako stopy během uvedených prohlídek pro účely trestního řízení. V protokolech o prohlídkách není uvedena toliko stopa [číslo] ([anonymizována dvě slova]) a žalobou požadovaná (nečíslovaná) [anonymizováno] z [anonymizováno]. 2/ Z oznámení Policie ČR o správě zajištěných věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], adresovaného [anonymizováno] plyne, že příslušný policejní orgán předal žalobou požadované movité věci, zajištěné coby stopy při prohlídkách, do správy [anonymizováno] podle zákona o zajištění majetku. Současně [anonymizováno] upozornil, že věc je nadále předmětem trestního řízení a při skončení věci bude policejní orgán navrhovat propadnutí věci dle § 70 trestního zákoníku. V oznámení je uvedeno, že je předávána i stopa [číslo] - [anonymizována dvě slova], která byla nalezena ve stopě [číslo] ([anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]) po provedení domovní prohlídky. 3/ Přípisem ze dne [datum] na č. l. 68 [stát. instituce], Územní odbor [obec], [anonymizována tři slova], soudu sdělilo, že dne [datum] byla provedena domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor (vozidla) žalobce. Pod [číslo jednací] policejní orgán Policie ČR, [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova], převzal od policejního orgánu [anonymizována tři slova] spisový materiál včetně movitých věcí a [datum] zahájil trestní stíhání mj. i žalobce, přičemž jednání v usnesení o zahájení trestního stíhání popsané je již„ pravomocně odsouzeno“. V rámci uvedeného spisu byla část věcí postoupena na [stát. instituce] k propadnutí ve věci vedené pod [číslo jednací]. Zbylé věci jsou součástí trestního řízení vedeného pod [číslo jednací], které nadále běží a je ve fázi vyšetřování, přičemž žalobce v něm figuruje jako obviněný. K věcem, které dosud nebyly vypořádány a jsou součástí trestního řízení vedeného pod [anonymizováno] [číslo], lze uvést, že: 1) buď je má v držení zpracovatel, 2) byly svěřeny do správy [anonymizováno] (pouze faktická správa, protože se stále jedná o věci důležité pro trestní řízení) dle § 9 odst. 3 písm. c) zákona o zajištění majetku, 3) byly usnesením žalobci vráceny, ale ten si je nepřevzal a nehodlá tak ani učinit (viz protokol o výslechu osoby obviněné). Dne [datum] policejní orgán rozhodl usnesením dle § 80 odst. 1 t. ř. o vrácení některých věcí, které již nebudou pro trestní řízení potřeba a o jejichž propadnutí policejní orgán nebude žádat, žalobci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], přičemž žalobce si i přes výzvu žádnou věc dne [datum] v místě uložení ([anonymizováno], [obec]) nepřevzal. Jedná se o stopy ([anonymizováno]) [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] + [anonymizována tři slova] + [anonymizováno], [číslo] dle odborného vyjádření [anonymizována dvě slova], [číslo] dle odborného vyjádření [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]), [číslo] dle odborného vyjádření [anonymizována dvě slova]. Jednání žalobce ohledně těchto několika věcí nelze nazvat jinak než vlámávání se do otevřených dveří, neboť v [anonymizováno] roku [rok] mu byly vráceny, jejich faktické vrácení nedostavením se zmařil a [datum] se i jejich vydání dožaduje žalobou. Ve výslechu [datum] tvrdil, že žádné věci od policejního orgánu nepřevezme (prokázáno citovaným přípisem). 4/ K vyjádření policejního orgánu byl přiložen přehled umístění všech věcí (stop) zajištěných při domovní prohlídce a prohlídce vozidla, z něhož plyne, že žalobcem požadované stopy [číslo] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova] drápů jsou součástí nově zahájeného trestního stíhání, jsou navrženy k propadnutí a ke dni podání vyjádření byly ve správě [anonymizováno], dále že žalobcem požadované stopy [číslo] (dle odborného vyjádření jde o [anonymizována dvě slova], nikoli [anonymizováno], tj. žalobcem požadovaná stopa [číslo] je shodným předmětem s [anonymizována dvě slova] požadovanou žalobcem pod předposledním bodem petitu) byly žalobci vráceny usnesením policejního orgánu a žalobce si je nevyzvedl. K žádosti soudu policejní orgán uvedený přehled umístění věcí (stop) aktualizoval ke dni [datum], z aktualizovaného přehledu plyne, že všechny žalobou požadované věci se nadále nacházejí u [anonymizováno], včetně stop [číslo] které byly žalobci vydány usnesením policejního orgánu, jež si však žalobce nepřevzal. 5/ Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], plyne, že je stíhán pro přečin neoprávněného nakládání s [anonymizována čtyři slova], přičemž jde právě o předmětné movité věci - stopy [číslo] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována čtyři slova], které byly zajištěny pro účely trestního řízení. 6/ Při výslechu dne [datum] žalobce uvedl, že„ pokud jde o exempláře, tak policie není vůbec oprávněna vydávat exempláře mé osobě s odkazem na nález [ústavní nález]. Já tedy žádné exempláře od policie nepřevezmu. Exempláře by měly být vydávány v souladu s mezinárodní smlouvou.“ (prokázáno protokolem o výslechu obviněného ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že veškeré žalobou požadované movité věci byly zajištěny v rámci a pro účely trestního řízení vedeného s žalobcem (trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), jež nebylo ke dni vydání tohoto rozsudku pravomocně skončeno.

8. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: <i>9. Podle § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odst. 1). [příjmení] a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona (odst. 2). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odst. 3). Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon (odst. 4).</i> <i>10. Podle § 82 t. ř. domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení (odst. 1). Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné (odst. 2).</i> <i>11. Podle § 85 odst. 3 věty druhé t. ř. došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 78 odst. 5 t. ř.</i> <i>12. Podle § 77b odst. 1 t. ř. věcí důležitou pro trestní řízení je věc, která a) může sloužit pro důkazní účely, b) je nástrojem trestné činnosti, c) je výnosem z trestné činnosti, nebo d) je náhradní hodnotou za věc uvedenou v písmenech b) a c).</i> <i>13. Podle § 78 odst. 1 t. ř. kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Vyzvat k předložení nebo vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán.</i> <i>14. Podle § 78 odst. 5 t. ř. osobě, která předložila nebo vydala věc, jež může sloužit pro důkazní účely, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu; věc v nich musí být dostatečně přesně popsána, tak, aby bylo možné určit její totožnost.</i> <i>15. Podle § 79 odst. 1 t. ř. nebyla-li věc, která může sloužit pro důkazní účely, na vyzvání předložena nebo vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.</i> <i>16. Podle § 80 t. ř. není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Byla-li věc v mezidobí prodána, s částkou za ni strženou se naloží obdobně podle věty první až třetí. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí (odst. 1). Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a částka za ni stržená se uloží do úschovy soudu (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 činí předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti rozhodnutí o vrácení a vydání věci, jakož i o uložení do úschovy je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek (odst. 3). Věc na základě rozhodnutí o prodeji podle odstavců 1 a 2 prodá ten, kdo ji má ve správě, nebo ten, kdo je pověřen jejím prodejem, postupem podle zvláštního právního předpisu (odst. 4).</i> <i>17. Podle § 1 odst. 1 zákona o zajištění majetku tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu, výkonu ochranného opatření zabrání části majetku nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen„ majetek“).</i> <i>18. Podle § 9 odst. 3 písm. c) zákona o zajištění majetku správu zajištěných exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává [název státního zastupitelství].</i> 19. Žalobce ve svém posledním doplnění žaloby na [číslo listu] jasně uvedl, že se domáhá vydání movitých věcí občanskoprávní žalobou, byť byly zajištěny při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor podle trestněprávních předpisů. Nedomáhá se ochrany proti nezákonnému zásahu žalobou ve správním soudnictví ani náhrady újmy vůči státu dle zákona č. 82/1998 Sb. Při posuzování pravomoci je nutné v maximální možné míře respektovat vůli žalobce, jaký prostředek k ochraně svého práva zvolil, přičemž není rozhodné to, zda jeho žaloba může být úspěšná (usnesení [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo]). Současně soud zjistil, že všechny movité věci, jejichž vydání se žalobce domáhá, byly zajištěny pro účely trestního řízení, nikoli řízení správního. Za dané situace neshledal soud důvod pro zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. a postoupení věci jinému orgánu ani pro zastavení řízení podle § 104b odst. 1 o. s. ř. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vydaného ve skutkově obdobné věci (tamní žalobkyně se domáhala vydání movité věci – [anonymizována dvě slova] – zajištěného při domovní prohlídce) totiž plyne, že v případech, kdy se žalobce domáhá vydání movitých věcí vydaných nebo odňatých podle předpisů trestního práva, je na místě o žalobě věcně rozhodnout, nikoliv řízení pro nedostatek pravomoci zastavovat (soudy mají pravomoc rozhodovat o žalobách podaných na ochranu vlastnického práva, byť tyto nemusí být s ohledem na trestněprávní rovinu věci úspěšné). Uvedeným usnesením přitom [název soudu] zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, jež řízení zastavily pro nedostatek pravomoci dle § 7 o. s. ř. Soud proto uzavírá, že má pravomoc rozhodnout o předložené žalobě ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř.

20. Žalobce se domáhal vydání movitých věcí, které byly vydány orgánu činnému v trestním řízení při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor (§ 82 a násl. t. ř.). Takové žalobě však není možné vyhovět, neboť v občanském soudním řízení nelze přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení ani se žalobou o vydání vměšovat do jejich postupu při zajišťování věcí důležitých pro trestní řízení (viz obdobný závěr [název soudu] v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a judikaturu v něm citovanou). Vrácení věci odňaté či vydané podle trestního řádu upravuje § 80 a násl. t. ř., který v odst. 3 stanoví, že rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 činí předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti rozhodnutí o vrácení a vydání věci, jakož i o uložení do úschovy, je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Tento postup nemůže osoba, která věc vydala nebo které byla věc odňata, obcházet uplatněním nároku na vydání věci v občanském soudním řízení. (Uplatnění nároku v řízení ve věcech občanskoprávních sice připouští § 80 odst. 1 t. ř., ale tam jde o případ, kdy není jasné, komu se má věc vrátit, zda tomu, kdo ji vydal či komu byla odňata, anebo třetí osobě, která si na ni činí nárok; tam popsaná situace v projednávané věci nenastala.) Žalobou o vydání movitých věcí se nelze domáhat vydání ani těch věcí (stop [číslo]), o jejichž navrácení žalobci bylo rozhodnuto podle § 80 odst. 1 t. ř.; citované ustanovení upravuje postup orgánů po vydání takového usnesení, jakož i postup pro případ nepřevzetí věcí žalobcem (oprávnění věci prodat, resp. zničit).

21. S ohledem na uvedené soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1. rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalované vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě z [datum], účast na jednání [datum]), po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 600 Kč.

23. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2. a 3. rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť úspěšným žalovaným 2. a 3. žádné náklady řízení nevznikly.