Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

21 C 83/2021

č. j. 21 C 83/2021-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2021:21.C.83.2021.1

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 55 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 55 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 250 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 600 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 400 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 700 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 838 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 55 950 Kč s příslušenstvím z titulu provedeného odtahu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný (dále též jen„ vozidlo“), dne 5. 1. 2020 a jeho umístění na odstavném parkovišti v období od 5. 1. 2020 do 12. 5. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno: 1/ Žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou s účinností ode dne 1. 1. 1998 [stát. instituce] (prokázáno zřizovací listinou ze dne 8. 12. 1997). 2/ Žalobce provedl dne 5. 1. 2020 na základě pokynu [stát. instituce] odtah vozidla [anonymizováno] barvy [značka automobilu] s [registrační značka] z důvodu účasti vozidla na dopravní nehodě způsobené řidičem pod vlivem alkoholu v ulici [ulice], [obec a číslo], přičemž žalovaný převzal movité věci uložené ve vozidle a zároveň byl seznámen s ceníkem odtahu a parkovného. Žalobce vyúčtoval částku za tento odtah ve výši 1 900 Kč a umístil vozidlo na své odtahové parkoviště (prokázáno protokolem o zajištění vozidla evid. číslo [anonymizováno] [číslo], zápisem o přijetí a vydání vozidla a věcí v něm uložených ze dne 6. 1. 2020). 3/ Žalovaný byl informován o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, o částce za odtah a jejím navyšování za každý den parkování vozidla, přičemž žalovaný byl vyrozuměn, že cenu za odtah a parkovné stanoví nařízení [číslo] z r. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, které je přílohou usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne 12. 2. 2013 (dále jen„ nařízení“) tak, že parkovné činí za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až 180. den 400 Kč denně a za každý následující den 50 Kč denně až do dne, kdy bude vozidlo vyzvednuto z parkoviště (prokázáno zápisem o přijetí a vydání vozidla a věcí v něm uložených ze dne [datum], výzvou žalobce k vyzvednutí vozidla adresovanou žalovanému dne 8. 1. 2020 odeslanou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a osobně převzatou žalovaným dne [datum], kopií dodejky a citovaným nařízením). 4/ Žalobce za provedení odtahu a parkovné vozidla vystavil žalovanému vyúčtování v celkové výši 55 950 Kč, žalovaný ani přes zaslání předžalobní výzvy neuhradil ničeho (prokázáno vyúčtováním [číslo] ze dne 3. 2. 2020, znějícím na částku 12 250 Kč se splatností dne 17. 2. 2020, vyúčtováním [číslo] ze dne 2. 3. 2020, znějícím na částku 11 600 Kč se splatností dne 16. 3. 2020, vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 4. 2020, znějícím na částku 12 400 Kč se splatností dne 15. 4. 2020, vyúčtováním [číslo] ze dne 4. 5. 2020, znějícím na částku 12 000 Kč se splatností dne 18. 5. 2020, vyúčtováním [číslo] ze dne 14. 5. 2020, znějícím na částku 7 700 Kč se splatností dne 28. 5. 2020, předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ve výši 56 772,30 Kč“ ze dne 29. 5. 2020 odeslanou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb osobně převzatou žalovaným dne 17. 6. 2020, kopií dodejky). 5/ Dne 12. 5. 2020 bylo vozidlo (mj. z důvodů zastavení růstu dalších nákladů žalobce) předáno [stát. instituce] na jeho odstavné parkoviště v [část obce], za což bylo žalovanému vyúčtováno 2 900 Kč (prokázáno protokolem o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu ze dne 14. 5. 2020, vyúčtováním [číslo] ze dne 14. 5. 2020, znějícím na částku 7 700 Kč se splatností dne 28. 5. 2020).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“ či„ zákon“), je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Podle § 2 písm. b) zákona provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

9. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ústřední orgány, okresní úřady a obce zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí.

10. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou [stát. instituce] dle § 31 zákona č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). Na základě [anonymizováno] listiny ze dne 8. 12. 1997 je žalobce oprávněn vykonávat odtahy vozidel dle pokynů Policie ČR. Žalobce je tak ve věci aktivně legitimován.

13. Žalobce provedl v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu dne 5. 1. 2020 odtah předmětného vozidla a umístil jej na své parkoviště, vyzval žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení nařízením stanovené ceny za odtah a parkovného. Žalovaný je coby vlastníka vozidla povinen uhradit částku 1 900 Kč za odtah vozidla z místa nehody na odstavné parkoviště dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení, částku 2 900 Kč za odtah vozidla z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště Magistrátu hl. m. Prahy v Dubči, parkovné ve výši 750 Kč (3x250) za 1. až 3. den parkování dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení a 50 400 Kč (126x400) za 4. až 130. den parkování dle § 2 odst. 3 písm. b) nařízení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky, upomínku žalovaný osobně převzal dne 15. 1. 2020, došla tak do sféry jeho dispozice. Žalovaný však dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku, kterou žalovaný osobně převzal dne 17. 6. 2020, a došla tak do sféry jeho dispozice. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobce má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. O počátku prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), jenž se ho domáhal z jednotlivých částek dle vystavených vyúčtování vždy ode dne následujícího po splatnosti. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 838 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 238 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 600 Kč.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.